Sobota , 02. 11. 2024

Památka zesnulých

Zesilovač k PC

Tuto diskusi zakládám pro výměnu informací o stavbě [b]zesilovače k počítači[/b].

Než se vrhneme na konkrétní tipy a rady, shrňme si situaci:

[list]
[*]k PC si můžeme pořídit méně nebo více kvalitní aktivní reproboxy (tedy s vlastním zesilovačem). Můžeme je případně povýšit [url=http://forum.digilidi.cz/viewtopic.php?f=23&t=43]tuningem[/url][/*]
[*]k PC si můžeme koupit [url=http://www.digilidi.cz/audiofil-s-pocitacem-kam-az-zajit]nový nebo bazarový zesilovač a připojit jej na pasivní reproboxy[/url][/*]
[*]můžeme si postavit vlastní zesilovač[/*][/list]

V čem by měla být stavba vlastního zesilovače lepší?

[list]
[*]zábava, kterou nám přinese vlastní stavba[/*]
[*]zesilovač by měl být násobně lepší, než stejně drahý kupovaný zesilovač (v našem případě řekněme nějaký bazarový za 2 tisíce)[/*][/list]

Zaměřme se prozatím na co nejjednodušší, ale kvalitní návrhy, řekněme takové, které se dají koupit jako stavebnice.

A nyní již k vaším tipům a námětům…

Přidejte komentář

1 014 komentářů

  1. Re: Zesilovač k PC
    Pro začátek bychom se mohli rozhodnout, zda má cenu počítat s předzesilovačem (korekcemi). IMHO korekční předzesilovač není nutný, “basy a výšky” si můžeme naštelovat v počítači, případně na vhodně sladěných komponentech to není ani potřeba (sám jedu na zesilovači aktuálně na Pure Direct a ani v PC nemám nijak nastavený ekvalizér a jsem spokojen).

  2. Re: Zesilovač k PC
    Zkráceně – klasické analogové tónové korekce basy + výšky u správně hrající sestavy a u dobrých nahrávek podle mě nemají žádný smysl. Pokud má sestava nebo poslechový prostor nějaké nedostatky, tak je v naprosté většině případů stejně nelze napravit “dvoupásmovým ekvalizérem”, jakým jsou klasické tónové korekce basy + výšky, ale je potřeba buďto vyřešit příčinu problému, nebo se ho pokusit eliminovat pomocí vícepásmového ekvalizéru.

    Klasické korekce většina lidí stejně používá jen k tomu, aby při tichém poslechu přidala basy a výšky – a toto umí lépe tzv. fyziologická regulace, která při tichém poslechu respektuje přirozené vlastnosti lidského sluchu – “ucho” má při tichém poslechu “nevyrovnanou frekvenční charakteristiku”, protože ucho je “naladěno” tak, aby co nejlépe rozumělo lidské řeči. Při nízkých hlasitostech jakoby potlačuje basy a výšky a zdůrazňuje středy. Správně nastavená fyziologická regulace toto eliminuje – vyrovnává frekvenční charakteristiku při nízkých hlasitostech zesílením okrajů pásma.

    Postavit a hlavně odladit klasické analogové korekce basy + výšky tak, aby byly přínosem a ne “mršidlem zvuku”, je hodně složité. Postavit správně fungující fyziologickou regulaci je ještě složitější a vícepásmový analogový ekvalizér prakticky nemožné.

    Pokud uvažujeme jako zdroj zvuku počítač, tak je podle mého názoru podstatně jednodušší a hlavně i kvalitnější provádět ekvalizaci a/nebo fyziologickou regulaci na počítači “digitálně” ještě před DA převodem pomocí kvalitního přehrávacího software s kvalitními pluginy. Já osobně bych nemrhal úsilím a penězi na stavbu klasických analogových tónových korekcí, ale soustředil bych je tam, kde mají větší smysl – reprobedny, zesilovač, DA převodník nebo zvuková karta, tichý počítač, dobrý software.

    Technická – já neodsuzuji používání tónových korekcí jako zaslepený Pure-Direct netopýr, protože například některé nahrávky se mi zdají nahrané tak divně, že bez tónových korekcí je nedokážu poslouchat. Třeba u Depeche Mode – Speak & Spell nebo Kate Bush – Red Shoes musím ubrat výšky a přidat basy, aby to podle mého ucha hrálo “rovně”. Nebo naopak původní vydání CD Nerez – Ke zdi je zase přebasované jako blázen. Reedice na CD a původní vinyl jsou v pořádku.

    Perlička na závěr – například současné AV Receivery, vícepásmové ekvalizéry a podobně už neprovádějí tónové korekce nebo ekvalizaci analogově, ale digitálně – pokud připojíte k AV Receiveru třeba CD přehrávač analogově, tak CD přehrávač provede DA převod, AV Receicer provede AD převod, “pokroutí frekvenční charakteristiku digitálně”, provede další DA převod a pak zesílí. Přeji dobrý a ničím nerušený poslech 🙂

  3. Zesilovač k PC – stavba koncového stupně
    Na úvod upozorním na to, že u stavby zesilovače je největší problém mechanická konstrukce. Vlastní osazení plošného spoje a následné prodrátování je hotové za hodinku až dvě, ale všechno uložit do dobře větrané a vzhledově důstojné skříně je buďto neuvěřitelně pracné a náročné na nástrojové vybavení při amatérské stavbě skříně, nebo velice drahé při koupi hotové skříně například z http://www.modushop.cz/
    Zajímavou cestou získání skříně je pořízení “vyhořelého” zesilovače – ideálně takového, ze kterého využít i transformátor a chladič. Použitelnost závisí zejména na výstupním napětí transformátoru a mechanickém provedení chladiče a vnitřku skříně zesilovače.

    Trošku “prasáckým” řešením je zesilovač vůbec do žádné skříně nedávat, ale mechanicky dobře spojit plošný spoj s chladičem například pomocí kovových úhelníků a modul zesilovače i s transformátorem třeba přišroubovat ze spodní strany pracovní desky PC stolu nebo položit na nějakou polici a podobně. Zde je nejdůležitější zajistit ochranu před úrazem elektrickým proudem.

    Sázka na jistotu jsou zesilovače s integrovanými obvody LM3886, LM3775 nebo LM4780. Jak se vyjádřil český zesilovačový guru Pavel Macura: “Všechny zesilovače s čipy LM388x nebo LM4780 jsou zvukově zcela srovnatelné s komerčními integrovanými zesilovači ve třídě do 10.000,- Kč.” (poznámka: LM3775 je novější revize LM3886).
    Jediným limitem zesilovačů s integrovanými obvody je trošku horší činitel tlumení, takže nejsou ideální volba pro bedny s velkými basáky nebo středobasáky (průměr 20 cm a víc). K PC ale předpokládám spíš regálovky, takže zde není problém. Taky nejsou moc vhodné v kombinaci s bednami osazenými basáky nebo středobasáky Tesla alias TVM, které mají těžké membrány, tuhé závěsy a slabé magnety (vysoké Qts, nízké Fs a nízké EBP). Jeden ze stavebních návodů je například zde:
    http://www.opamp.wz.cz/lama2/lama.htm

    Vyšší liga jsou například stavebnice firmy http://www.aldax.cz/ a asi maximum, co dokáže běžný smrtelník postavit, jsou zesilovače DPA autora Pavla Dudka.

    Z opačného konce se zdají být podle pozitivních ohlasů zajímavé levné stavebnice, osazené moduly nebo i celé “minizesilovače” osazené integrovanými obvody firmy Tripath, které lze objednat z Asie přes eBay. Jsou to zesilovače třídy “T”, což je vylepšení principu zesilovačů třídy “D” nesprávně označované jako “digitální zesilovače”.

    Pokud má mít stavba zesilovače smysl, tak je potřeba používat kvalitní originální součástky. Při stavbě zesilovače například se zmíněnými “LMky” je cenový rozdíl mezi originály a kopiemi koupenými u prodejců čínské bižuterie typu GME nebo GES pár stokorun, ale kvalita zvuku a zejména životnost elektrolytických kondenzátorů je několikanásobná. Originální součástky lze koupit v obchodech orientovaných spíš na servisní techniky a profesionální sféru – Farnell, AME, EZK. Kvalitní transformátory vyrábí například česká firma Tronic.

  4. Re: Zesilovač k PC
    Díky Kozoushovi za výborný příspěvek. Pro začátečníky (kterým jsem víceméně i já) bych ještě shrnul, z čeho se zesilovač vlastně skládá:

    [list]
    [*]transformátor neboli trafo. Kdo chce kvalitu, tak si pořídí toroidní trafo v provedení audio (zaručí tiché provozní vlastnosti)[/*]
    [*]zdroj – upravuje napětí z transformátoru. Vyskytuje se buďto na samostatné desce spojů, nebo na jedné desce s jiným prvkem zesilovače, povětšinou s koncovým zesilovačem[/*]
    [*]koncový zesilovač – hlavní prvek zesilovače. Buďto bývá v provedení 2 kanály na jedné desce, nebo každý kanál na vlastní desce[/*][/list]
    To vše dáme do vhodné krabice, dostatečně chladíme, přidáme konektory a ovládací prvky a “je to”.

    Zesilovač dále ještě může mít:
    [list]
    [*]ochrany reproduktorů (řeší se u silnějších zesilovačů), někdy jsou opět součástí hlavní desky, kterou koupíme jako stavebnici, nebo na samostatné desce. Základní ochrany nicméně obsahuje většinou již použitý integrovaný obvod zesilovače[/*]
    [*]předzesilovač – může zajišťovat předzesílení signálu, pokud je vstupní signál slabý, nebo se většinou využívá pro korekce signálu (výšky, středy, hloubky)[/*][/list]

  5. Předzesilovač
    Omyl vidím v poslední větě:
    “předzesilovač – může zajišťovat předzesílení signálu, pokud je koncový zesilovač méně výkonný, …”
    Předzesilovač nemůže zvýšit výkon koncového zesilovače. Může maximálně zesílit úroveň signálu vstupujícího do koncového zesilovače v případě, že signál ze zdroje zvuku má nižší napětí, než je nutné pro plné vybuzení koncového zesilovače. Pokud se do koncového zesilovače pošle signál s úrovní vyšší, než je schopen koncový zesilovač zpracovat, dojde k přebuzení a limitaci koncového zesilovače, tedy ke zvýšení zkreslení, ale ne ke zvýšení výkonu (pro hnidopichy – samozřejmě výkon v limitaci se zkreslením třeba 10% je o pár procent vyšší, než těsně před limitací, ale praktický význam to nemá).

    K této situaci ale v praxi prakticky nedochází, protože naprostá většina koncových zesilovačů je navržená tak, aby byly naplno vybuditelné tzv. linkovou úrovní signálu, která je standardizovaná na úroveň 0.755V a u CD přehrávače 2V (před cca 30-ti a více lety bývala tuším 0.16V). Signálem z CD přehrávače, zvukové karty, DACu, Media Playeru i ze všech podobných zdrojů standardního linkového signálu lze dostatečně vybudit a i přebudit naprostou většinu koncových zesilovačů bez použití předzesilovače.

    Například LM3866 má maximální Input Level 1V MAXIMÁLNĚ:
    http://www.national.com/mpf/LM/LM3886.html
    Pro plné vybuzení se určitě počítá s linkovou úrovní a například u CD přehrávače je naopak nutné signál zeslabit, což se typicky řeší otočením knoflíku potenciometru Volume “doleva”.

    V korekčních obvodech se předzesilovač používá proto, aby vyrovnal ztráty na korekčních obvodech a zesílil signál zpět na linkovou úroveň – tedy proto, aby signál za korekcemi měl stejnou úroveň jako za korekcemi, ale ne vyšší. Dále se předzesilovač může používat kvůli impedančnímu přizpůsobení, zvýšení odstupu užitečného signálu od rušivých napětí a podobně. V těchto aplikacích mívá ale napěťové zesílení 1 (má tedy stejné napětí na vstupu i výstupu) – a hlavně už se pohybujeme zcela mimo zvažovanou kategorii.

  6. Re: Zesilovač k PC
    Díky za opravu.

    Takže z dostupných stavebnic bych vybral jako tu lepší a dražší možnost, přitom bez zásadních obtížností:

    [url=http://sjostromaudio.com/pages/hifi-projects/36-hifi-projects/73-pa03-pavel-dudeks-deluxe-gainclone]DPA PA03[/url] (cca 2500 korun v Aldaxu), 2x 45 W into 8 Ω, zdroj je na desce
    K tomu stačí doplnit v základu trafo za 500 – 1500 korun, chladič (400,- nebo DIY) a skříň s konektory a ovládacími prvky.

    Co k tomu dát jako levnější variantu? MK2 je ok, ale chybí to jako dostupná stavebnice na trhu. Snad tohle jako variace: http://www.gme.cz/cz/f-e-kmd3886sx-p760-525.html

    2 x F-E-KMD3886SX (á 289 Kč) + zdroj + trafo + skříň… ?

  7. Kolena nevrtat
    Já bych si v GME nekoupil ani bužírku na pomlázku. Ve spoustě stavebnic nejen od GME jsou chyby v zapojení, na plošném spoji, nebo v osazovacím plánu a kdo není schopen celé zapojení zkontrolovat podle datasheetu použitého integrovaného obvodu, tak se může při zapnutí se zlou potázat a vytírat si zbytky integráčů z očí. Chyby jsou taky v umístění blokovacích kondenzátorů. Stavebnice často kmitají v nadakustickém pásmu a kdo nemá osciloskop, tak se diví, proč mu odchází integráč za integráčem. Další problém jsou neoriginální součástky – tzv. “pajcy”. Minimálně by to chtělo projít nějaké diskuze a načerpat zkušenosti s různými stavebnicemi.

    Já bych doporučil šetřit jinde. Zkusit sehnat starší transformátor ve sběrném dvoře a podobně a/nebo chladič třeba v kovošrotu – stačí pás hliníku (tzv. šína) a na něj namontovat například nevyžité BOX chladiče od procesorů. Nebo z BOX chladičů udělat aktivní chlazení – ventilátory se většinou spolehlivě rozbíhají už na 7 Voltů a při takovém napětí nejsou skoro slyšet. Nějak se popasovat se skříní zesilovače. Ale na tom nejdůležitějším bych extrémně nešetřil.

    Tady je pěkná vestavba do skříně mrtvého zesilovače Tesla AZS-224:
    http://www.djpeak.cz/elektrotechnika/zesilovac_lm3886/zesilovac_lm3886.htm
    Není to ani potřeba řešit tak složitě – já bych z něj použil jen trafo, chladič a potenciometr hlasitosti – tedy bez korekcí a přepínače vstupů – takže ze vstupních CINCHů rovnou na potenciometr hlasitosti a z něj na moduly výkonových zesilovačů.

    Problém je jediný – většina starších zesilovačů obsahuje trafo, které má vyšší napětí, než je použitelné pro koncové zesilovače s LMky. Trafo by mělo mít výstupní napětí maximálně 2 x 29V, lepší je kolem 2 x 25V, ale pro regálovky u PC stačí klidně i 2 x 20V.

    Vhodná trafa mají zesilovače Tesla AZS-22x, ale vraky těchto zesilovačů se prodávají nesmyslně draho, protože je skupují pobláznění sběratelé – co je pudí k nákupům a opravám těch šumících huhňajících kolabujících paskvilů vůbec nechápu. Vraky zesilovačů Transiwatt jsou k ničemu – trafa nemají dvojitý sekundár.

  8. Re: Zesilovač k PC
    O špatné pověsti GM vím, nicméně ty stavebnice, co prodávají, jsou myslím od EZK, resp. EZK je taktéž má v nabídce… ale kdo ví. DPA je DPA, o tom žádná, navíc aktuálně ve slevě…

  9. Smysl bastlení
    Největší mor současné komerční elektroniky je samozřejmě RoHS, tedy Evropskou Uhnijí nařízené používání pájky (lidově cínu) bez příměsi olova (my samozřejmě objednáváme “trubičkový cín” SnPb). Hned v závěsu je používání mizerných elektrolytických kondenzátorů, čínských kopií součástek (zejména aktivních – tzv. pajců), záměrná ošizení zapojení s cílem ušetřit (vypustit některé součástky), chybné návrhy plošných spojů a samozřejmě mizerné provedení.

    Bastlit (amatérsky stavět) tak, že si objednám pytlíček mizerných falešných součástek s mizerným plošným spojem od prodejce čínské bižuterie a postavím něco na úrovni toho, co cpou Číňani do Geniusů, se mi zdá postavené na hlavu. Bastlení musí mít smysl, nějakou úroveň a důstojnost. Stavět na úrovni čínských manufaktur nemá smysl. Jsou to jednoduché počty: to, co ubastlím, musí hrát lépe než čínský šmejd a musí to spolehlivě fungovat minimálně čtvrt století. Čínský šmejd vydrží v průměru 5 let. Takže jedno vlastoručně vyrobené zařízení nahradí přibližně 5 čínských po sobě a navíc po celou dobu poslouchám lepší zvuk. Investovat do stavby dvojnásobek až trojnásobek ceny čínského šmejdu se královsky zaplatí nejen výslednou nižší cenou, ale hlavně vyšší užitnou hodnotou výrobku po celou dobu jeho používání.

    Kromě toho by měl bastlíř prokázat alespoň trošku samostatnosti a invence a ne jenom tupě poskládat to, co mu někdo předhodí. Něco jiného je samozřejmě set originálního plošného spoje Pavla Dudka a k němu certifikované kvalitní součástky – to je ale jiná liga – průměrný bastlíř nemá šanci vyrobit kopii mistrova plošného spoje se srovnatelnými vlastnostmi a správně vybrat součástky. Jednoduchou stavebnici s integrovaným obvodem ale bastlíř zvládne rozhodně lépe, než z pytlíku odpadků od GME.

    Zde je i odkaz na výrobce plošného spoje:
    http://www.opamp.wz.cz/

    A zde je odkaz na prodejce kvalitních součástek, kterého mi doporučil můj kamarád – vývojář elektroniky:
    http://export.farnell.com/
    Distribuci po Čechách dělá jedna pardubická firma BEZ POŠTOVNÉHO – jen za cenu součástek + DPH. Přikládám postup objednávání:

    Ak objednavate ako sukromna osoba, mate moznost platby kartou, alebo uhradenim predfaktury.
    Tovar zasleme az po pripisani prostriedkou na ucet.
    Ako sposob platby vyberte ‘Podnikatelsky ucet’ a potom ako docasne cisla zadajte:
    Cislo uctu: 111111
    Zakaznicke cislo 111111

    Do poznamky v objednavke zadajte: Prosim poslat predfakturu.

    Potom ti pošlú mail s číslom účtu, vs je číslo FA. Do riadku adresa 2 daj iba bodku, tam je iba chyba. Výhoda je tam, že dáš poštovné raz 5€, a akonáhle príde na sklad položka čo nebola pri prvej expedícii, okamžite odosielajú túto jednu polozku. UPSkom to príde na druhý deň.

  10. Třída AB s LM3886T/NOPB a LM4780TA/NOPB
    Zjistil jsem, že u Farnella jsou dva typy integrovaných obvodů LM3886 a LM4780:
    LM3886T a LM4780TA ve třídě B
    LM3886T/NOPB LM4780TA/NOPB ve třídě AB

    Třída zesilovačů AB je samozřejmě vyšší level než B a pokud to opravdu chodí v ABčku s nějakým rozumným klidovým proudem, tak by to mělo být hodně slušné. Pecka by byla aktivní dvoupásma – tedy postavit ty konce 4 a před ně dát aktivní výhybku – u beden s citlivostí kolem 90dB by při běžné poslechové hlasitosti výšková sekce vůbec nemusela “vylézat z Áčka” (info o přechodovém zkreslení je třeba na http://www.hifiart.cz). To už je ale “vyšší dívčí” – i klasické slušné dvoukanálové ABčko s běžnými bednami je oproti třídě B paráda.

    Ví někdo něco o verzích NOPB ? Minimálně by to chtělo porovnat katalogová zapojení obou verzí – jestli jsou stejná a zda je tedy možné bez úprav využít výše uvedené plošné spoje. Ujme se toho někdo?

    A ještě mě napadá, že by bylo dobré zjistit u Aldaxu, jestli je u té stavebnice pana Dudka PA03 použitá AB verze LM4780TA/NOPB – pokud je to ABčko a s návrhem Pavla Dudka, tak bych těm, kdo nemají fakt hluboko do kapsy, doporučil nešpekulovat a rovnou objednávat. Samozřejmě PA03 není DPA – ale taky je to naprosto jiná cenová kategorie a jiný level obtížnosti stavby. Původně jsem s LMky nic stavět nechtěl, protože už mám pár modulů s TDA7294 a ty jsou sice údajně horší než Bčková LMka, ale ne o moc. ABčko od Aldaxu mě trošku hlodá …

  11. Re: Zesilovač k PC
    Obávám se, že kdyby tam bylo NOPB, tak by to uvedli. V rozpisu součástek mají uvedeno LM4780TA. Navíc ani na webu National Semi nemají o zmiňované verzi žádné informace. A vůbec, nemá to Farnell špatně? Nepracuje LM4780TA v AB třídě už tak?

  12. Re: Zesilovač k PC
    Ale já měl na mysli právě to záhadné NOPB. Kolega mi potvrdil, že 3886 potažmo 4780, pracují ve třídě AB odjakživa. Nicméně v Ačku toho asi moc nebude.

  13. Quasi-AB
    Asi je to tak – “ABčkový integráč hluboko v Áčku” by se taky nejspíš upekl. V některých verzích manuálu je uvedeno Quasi-AB a v některých není uvedeno o třídě vůbec nic. Taky je u těch označených NOPB uvedená impedance 4 Ohm a u těch bez NOPB 8 Ohm – tohle by mohl být ten rozdíl (nebo další zmatek ve značení), protože nejvýkonnější a nejvyšší LMka i TDAčka byla vždycky striktně 8-mi Ohmová.

    Ať je to jak chce, nic to nemění na tom, že stavět má podle mě smysl jen a pouze z originálů a když už ne tu stavebnici od Aldaxu, tak jako naprosté minimum alespoň nějakou neořezanou verzi typu té Opampovy.

  14. Re: Zesilovač k PC
    Ano, určitě souhlasím. Když už si s tím člověk bude hrát, tak ať je to kvalitní. V případě tlaku na nízkou cenu potom tedy ta Lama MKII.

  15. NOPB a AB – odpověď odborníka
    1/ NOPB je oznaceni bezolovnaty (no plumbum), aby to bylo ekologicky 🙂

    2/ Zesilovace B prakticky neexistuji – z pravidla nelinearity tranzistoru kolem 0 napeti (bipolar se otevira kolem 0.7V) by v tride B dochazelo prakticky ke 100% zkresleni.
    Proto ze ustanovilo znaceni AB, ktere zas nema nic spolecneho s tridou A. AB je v podstate trida B, ktera ma buzeny tranzistory nejakym proudem, tak aby se to vyhnulo prechodovemu zkresleni kolem nuly.
    Quasi-AB je konec postavenej pouze z N tranzistoru, casto se pouziva N/P kombinace. V dnesni dobe bych rekl ze budou asi srovnatelne. Quasi se delalo hlavne za komancu, kdy nebyly k dispozici vykonny PNP-cka.

    ———————————

    Takže je jasno:

    NOPB nebrat kvůli nízké životnosti (možná je to jen pocínování vývodů pro budoucí pájení NOPB pájkou – to my ale nechceme).

    TF nebrat kvůli špatnému přestupu tepla na chladič (izolaci od chladiče vyřešíme lepší slídovou podložkou).

  16. Re: Zesilovač k PC
    Dříve byly ještě aktuální hybridní integráče SANYO řady STK,jenže nynější sortiment je více než slabý.Jedině někde sehnat vrak s tímto IC,a opravit ho.Mám doma jednu starou věž,která ho obsahuje,mám v úmyslu využít základní desku,což je trafo,usměrňovač,elyty a chladič s IC.Vlastně komplet,jen mu vyřadit propojkami zbytek věže.Poslechově je dost dobrý,jinak jsem to neměřil.Detailní,šum mimo vnímání,přeslechy jsem nepostřehl.Zkreslení taky ne.Pro nízkonákladový zesík ideální.

  17. Integrované obvody SANYO STK
    Původní originální integrované obvody SANYO řady STK byly opravdu nejlepší “šváby” pro výkonové zesilovače. Jenže už se mnoho let nevyrábějí – dají se koupit jenom čínské kopie. To, co se osazuje do současných Low-Endových AV Receiverů, sice má taky typové označení začínající písmeny STK, ale s původní kvalitou to nemá nic společného. Například 5.1 AV Receiver Yamaha RX-V363 alias HTR-6130 je osazený integráči STK433-130-E (2 x 100W) a STK433-330-E (3 x 15W).

    Můj názor a zkušenost je, že pokud někdo shání starší slušný levný zesilovač k regálovkám, který původně patřil do Low-Endu nebo nižší střední třídy, tak sázka na jistotu jsou právě zesilovače osazené těmito integrovanými obvody, protože levné tranzistorové zesilovače ve většině případů za moc nestojí – bývají špatně a ošizeně navržené a aušusově osazené. U zesilovačů s integrovanými obvody se většinou používá doporučené katalogové zapojení výrobce, protože na něm není co měnit a tedy i zkazit. Takže to samozřejmě nebývá špička, ale většinou to ani není vyložený průšvih. Zesilovače s integrovanými obvody SANYO STK se pozbají snadno – “STKčka” jsou hodně velká a mají charakteristický tvar, který lze většinou rozeznat i větracími otvory v krytu zesilovače:
    http://img696.imageshack.us/i/sanyostk.jpg/

    Toto je uvnitř “STKčka”:
    http://img155.imageshack.us/i/sanyostkinside.jpg/

    Pokusím se o jakous takous charakteristiku podle tří strojů osazených STKčky, co mi prošly rukama – obyčejná midi věž Samsung, průměrný zesilovač Universum V46012 (obchodní značka Quelle) a špičkový koncák Uher (Harman-Kardon) UMA-200 s nejlepším STKčkem STK4048V:

    “Stabilita nade vše” – neměřil jsem to, ale “uchometricky” jsou oříznuté na basech tak od 45 Hz dolů a i na výškách asi “končí dřív”, takže se moc nehodí k velkým sloupům. Ve svých mezích ale hrají příkladně stabilně, takže se nekonají žádné pazvuky způsobené nestabilitou zesilovače a to ani při připojení problematických beden – vůbec jsem nechápal, jak si i ta věžička Samsung dokázala poradit s bednami Tesla 1PF 067 67 osazenými těmi nejhoršími Tesláckými basáky, huhlajícími střeďáky a plastikovými kaloťáky – na nich si vylámalo zuby třeba i Onkyo A-9711.

    “Neopravitelnost” – originální integrované obvody jsou nesehnatelné a i kopie jsou drahé, takže oprava zesilovače v ceně bazarového kusu do 3 tisíc Kč se absolutně nevyplatí. V žádném případě nedoporučuji nákup přes internet bez vyzkoušení a nejlépe rozebrání zesilovače – je potřeba zjistit podle pasty kolem integráče a pájení jeho vývodů, jestli nebyl měněn. Tohle ale platí i pro levné tranzistorové zesilovače, protože u starších kusů bývají originální tranzistory taky nesehnatelné. Rozhodně nedoporučuji nákup přes Aukro – to je plné sflikovaných vraků ze sběrných dvorů.

    “Jen 8-mi Ohmové bedny” – většina STKček je striktně určená pro 8-mi Ohmové bedny – doporučuji to dodržet.

    Při nákupu se vyplatí koukat i po u nás méně známých a “provařených” značkách – Například zmíněné Universum byla obchodní značka obchodního řetězce Quelle, který si zadával výrobu u různých výrobců elektroniky – například u Philipsu. Samozřejmě ne každý model “značky” Universum za něco stojí. Další u nás poměrně neznámá ale v Německu ceněná značka je Uher – to byla německá firma s vazbou na americký Harman-Kardon.

  18. Re: Zesilovač k PC
    Teda nevím pánové, ale mám ve 12 let starém Soňáku [url=http://www.alldatasheet.com/datasheet-pdf/pdf/41606/SANYO/STK4221II.html]Sanyo STK4221II[/url] a že by to byl nějaký odvaz, to nemohu říci (ono taky THD 0,4% o lecčems svědčí). Ale je to fakt macek, to zase jo. Celkem vůbec nešumí, to se musí nechat. Mno, ale budu jej prodávat 🙂 jelikož stavím PA03… 😀

    PS: o 8 ohmech jsem doteď nevěděl 🙂 naštěstí nevím, jaké repro mám, jelikož dnes se běžně udává, že jsou repro 4-8 nebo 6 Ohmové, jelikož nemají impedanci vyrovnanou a neměnnou…

  19. Sony zešilovače jsou pěkný náběh
    To ale není naše chyba, že sis koupil špatný zesilovač od špatné firmy. 🙂 Tenhle typ STKček byl určen do spotřebek jako jsou mini věžičky a podobné samohrajky. Že ho u Sony nacpali do krabice tvářící se jako Hi-Fi zesilovač je od nich samozřejmě záměrná prasárna. V té řadě STKček jsou i “Hi-Fi” typy se zkreslením 0.08% a 0.02%, což je na dobu vzniku (cca 30 let zpátky) hodně slušné. Od konstrukčně 20 a více let starého zesilovače s kategorie Low-End až nižší střední třída nelze očekávat zázraky. V té době se taky poslouchalo jinak – nějaké “mikrodetaily” a podobné “úchylárny” se tenkrát v této kategorii neřešily, protože to neřešili ani zákazníci. “Správné Hi-Fi” STKčko je sázka na jistotu pro “staromilce” vlastnícího starší reprobedny – třeba Tesly. Pro majitele moderně osazených “rychlých” beden samozřejmě vhodný není – jenže na to není vhodný žádný “komerční” zesilovač starší 20 a více let. 30-ti letý zrepasovaný Hi-Endový zesilovač (Luxman 5xx, Accuphase 3xx a spol.) samozřejmě udělá dobrou službu i dnes – to je ale o naprosto jiných penězích jak při nákupu, tak při repasi.

    Pokud se vrátím k Sony – zesilovače Sony těží zcela neoprávněně z kvality CD přehrávačů řady ES. “ES” CD přehrávače jsou zvukově špička, jenže prakticky jsou úplně k ničemu – nelze pro ně sehnat originální laserové jednotky. Dobrý “ES” CDP nikdo neprodá – ty, co jsou na prodej, jsou ty s laserem půl roku před smrtí, protože platí pravidlo “jak přeskočí, tak vyčistit, přižhavit a prodat”. Ze zesilovačů stojí za řeč TA-F870ES, TA-F808ES a s odřenýma ušima sedmistovková řada, ale i ty se prodávají za ceny, za které lze koupit od konkurence lepší stroje. Nižší modely řady ES a nižší řady jsou naprosto o ničem – přesněji – mají nevýhodný poměr cena/kvalita – neboli kvalita neodpovídá prodejní ceně.

  20. Re: Zesilovač k PC
    Nej IC STK byly řady 4028X – 4044X a 4036XI – 4048XI .Pokud nějaké máte k dispozici,doporučuji je vyzkoušet.Ostatní typy nejsou tak dobré,ale kolikrát lepší než profláknuté TDA 2030

  21. STK – ověřeno na lidech
    Já je vyzkoušené mám – v Universum V46012 jsou STK 4044XI a v Uher UMA-200 jsou STK4048V.

  22. Re: Zesilovač k PC
    Taky je otázka,jaké kvality jsou okolní součástky,převážně kondenzátory….Nemohu teď od boku říct,co je ve věži,neboť je složená,ale nějaký horší typ to bude.Věž je AIWA CX-81M.Kdybys někde sehnal zapojení,tak bych byl moc rád.Je naprosto v pořádku,vyjma displaye.Nezobrazuje.Poťáky nešustí,dokonalý stav.Jen není nic vidět.Ani servisní odborník si nevěděl bez schématu rady…. 🙁

  23. Re: Zesilovač k PC
    Mno, tak ta kisna bude větší problém, než jsem myslel. Modushop a podobné shopy jsou drahé a hnusné… nefunkční zesilovače, které by byly hezké, taky moc nejsou k mání.

    Na Ebayi jsou zajímavé hliníkové krabice, které by se mi zamlouvaly, ale velikostně nehrozí, že bych se vešel… a ty velké už jsou moc velké a za drahé poštovné zase…
    http://cgi.ebay.com/Aluminum-Project-Box-Enclousure-Case-Electronic-DIY-Big_W0QQitemZ250597855523QQcategoryZ42886QQcmdZViewItemQQ_trksidZp5197.m7QQ_trkparmsZalgo%3DLVI%26itu%3DUCI%26otn%3D5%26po%3DLVI%26ps%3D63%26clkid%3D7365654403278277712#ht_2467wt_1070

    Vidím to zatím na koupi uATX počítačové skříně, tam se snad něco najde. Případně tu mám CD player Sony se zdechlou optikou, nebo satelitní příjmač by mohl též jít a je jich dost za babku všude… a k tomu časem pěkný přední hliníkový panel od http://www.quickpanel.sk

  24. Re: Zesilovač k PC
    Manuál na Aiwu CX-81M jsem nenašel. I na eserviceinfo.com je v hledaných:
    http://www.eserviceinfo.com/most_wanted_link.php?what=list&requestid=10593

    Bednu na zesilovač mám jenom jednu retro:
    http://img824.imageshack.us/i/onkyoa35.jpg/
    Přesněji kompletní zesilovač s jedním nefunkčním koncákem – samozřejmě koupený z aukra jako bezvadný – ten mrtvý konec byl sflikovaný neoriginálními tranzistory, které se upekly kvůli mizerné montáži na chladič a vzaly s sebou ještě další tranzistory. Hrál moc pěkně – asi by stál i za opravu …

    Ještě k STKčkům – úplně jsem zapomněl na mašinku s STK1070, co mi hraje v hospodě:
    http://www.canuckaudiomart.com/details/80731-aiwa_highend_midi_system_discrete_components_excellent/
    V roce 1978 stála 3500 USD 🙂

  25. Re: Zesilovač k PC
    Krása, nicméně PA03 nemá zrovna moc dobře vymyšleno umístění chladiče, takže se musí celkem složitě převádět teplo jinam, tedy pokud má být krabice spíše menších rozměrů.

  26. Re: Zesilovač k PC
    Odkazy v tomto vláknu jsou fakt good.Jak na panely,tak na hliníkové profily.Dík za rozšíření vědomí.Jinak jsem chtěl ještě poznamenat ohledně zesíku a beden,co jak hraje.Nebuďme kritiky za každou cenu.Jde hodně o vhodnou trefu na vzájemnou kombinaci.Některé málo detailní mašinky s dostatečným potenciálem ve výkonu si velice sednou s nestandartní impendancí laciných beden překvapivě dobře.Mám odzkoušené úpravy starších Tesla reprosoustav a běžným SONY zesilovačem.Kupodivu to hraje dost slušně.A stejné bedny na Pioneeru hrají naprosto neposlouchatelně….Podle mého zjištění je to způsobené vnitřním odporem zesilovače.Ale není to v celém pásmu stejné,záleží na dělících kmitočtech a kompenzacích součástek.Jak se to spolu shodne.Dva komponenty s e špatnými parametry mohou hrát stejně tak dokonale,jako strašně.A toho využívají i výrobci HI-ENDU.Podle měření není žádný komponent HI-END nic moc.Ale uchaři mu dokážou vybrat na poslech vhodné přístroje ke spolupráci.

  27. Skříň na zešilovač
    Krabička je po sice elegantní, ale trošku mrňavá. Do vnitřního prostoru 17,4 x 29 x 5,4 centimetru nacpeš zesilovač se slušným chladičem a trafo? Podle mě je dobrá tak na “Déčkový” Tripath 2x20W.

    Zkus si projít německý eBay:
    http://audio.shop.ebay.de/Verstarker-/19687/i.html?_dlg=1&_dmd=1&_dmpt=DE_Elektronik_Computer_TV_Video_Elektronik_Verst%C3%A4rker&_npmv=3&_sc=1&_sop=1&LH_PrefLoc=1&LH_Auction=1&_ftrt=901&_ftrv=1

    Do vyhledávání si zadej slovo defekt nebo bastler – tak Němci označují nefunkční zesilovače. Pokud se ti bude nějaký líbit z venku, tak si vygoogli fotky vnitřností, abys viděl, jestli do něj půjde snadno namontovat modul koncáku a použít chladič, co v tom zesilovači je. Taky můžeš zkusit vygooglit servisní manuál kvůli výstupnímu napětí trafa – většinou bývá ve schematu napájecí napětí koncáku už po usměrnění – většina koncových zesilovačů má ale napájecí napětí vyšší, než je vhodné pro LMka. Nejčastější závada zesilovačů je odstřelený koncák. Pokud ten vadný zesilovač bude konstruovaný z modulů a ne všechno na jedné desce, tak by mělo být možné zachovat i vstupní a korekční část zesilovače a vyměnit jenom modul koncáku za ten s LMkem.

    Trošku pakárna je doprava do ČR – DHL je drahé jak čert a jiná alternativa asi není. Navíc spousta národních socialistů odmítá posílat do zahraničí. Nejlepší je mít někoho známého, kdo v Německu třeba pracuje a nechat si to poslat k němu do práce. I když jeden nácíček mi nechtěl poslat zesilovač ani do Žitavy k mému známému do práce 🙂

    Ještě mě napadají další zdroje – třeba elektro.bazos.cz – je tam pár prodejců, co inzerují spoustu zesilovačů – zjevně překupníčků – můžeš je zkontaktovat, jestli nemají nějaký nefunkční, který se jim nepodařilo opravit a prodat jako bezvadný.
    Třeba by se našlo něco nefunkčního i tady: http://www.hifiland.net/
    A nakonec i aukro je plné polofunkčních a nefunkčních zesilovačů – jen jsou prodávané za plnou cenu jako funkční 🙂

    Ještě mě napadá, že se mi na půdě válí dva nefunkční CD přehrávače. Ty ti můžu poslat jenom za poštovné. U nich by stačilo vyřešit čelní panel a otvory pro chlazení.

    A poslední, co mě napadá, je, že mám asi čtvrt století starý zesilovač, který stavěl můj známý – má jenom hliníkový čelní panel a skříň je velice chytře navržená ze dvou kusů ocelových plechů, které vystřihne a ohne každý klempíř. Třeba u nás je klempírna i s vlastní práškovou lakovnou a dělají tam za hubičku. Zkusím to přes víkend nafotit.

  28. Re: Zesilovač k PC
    Problém je, že staré zesilovače se na aukru klidně prodávají za 500-600 korun, což je dost na to, aby se člověk raději rovnou díval po něčem lepším. Ale je to o osobních preferencích a o tom, kolik chce člověk ušetřit.

    Jinak ta mnou zmiňovaná krabice je opravdu menší, než by bylo záhodno, ale malý stereo zesák se tam vejde.
    [attachment=0]diy-amp.jpg[/attachment]

    PS: jinak díky za nabídku, mám k dispozici také jeden CD player Sony, takže možná jej použiju. Uvidíme…

  29. Re: Zesilovač k PC
    Zajímavost: právě kuchám CD přehrávač Sony z roku 91, made in Japan. Mimochodem, i takto starý kousek vypadá lépe, než dnešní rádoby designové věci… Provedení je o něčem jiném, než dnes. Přístroj váží asi jako 3-4 normální DVD přehrávače. Uvnitř jsou dokonce 2 dost velká trafa. Když jsem odmontoval to větší, byl jsem šokován azbukou a nápisem CCCP. Holt tehdy se asi neshánělo všechno v Číně, jak dnes 🙂
    [attachment=0]sony-cdp491.jpg[/attachment]

  30. Ruské trafo
    Podle provedení odhaduji, že je ten přehrávač Low-End s mizernou optikou KSS-210, KSS-212 nebo KSS-213 – v něm bych dvě trafa rozhodně neočekával. Navíc nepředpokládám, že by tam to ruské trafo bylo originálně z výroby jen tak pohozené a s vývody omotanými izolačkou. To spíš vypadá, že to tam někdo doprasil dodatečně. Navíc na něm vidím jenom dva vývody – pokud jsi tedy další vývody už neodštípnul. Se dvěma vývody by to mohla být tlumivka – tedy amatérský pokus o síťový filtr. Se čtyřmi vývody by to mohlo být převodní trafo 230V/110V – co má ten přehrávač vzadu na štítku za síťové napětí?

  31. Re: Zesilovač k PC
    Jo, po bližším prozkoumání je vidět, že to trafo tam bylo přidaný. Focený je už s vytrhanýma drátama… ale trafo 220-110V to nebylo, čili asi pokus o tuning 🙂

  32. Low-End CDP Sony
    Navíc to originální nestíněné EI trafo alias rušička je umístěné na nejhorší možné místo – mezi analogovou část a výstupní CINCHe. Takovou prasárnu jsem ještě neviděl. Standardně mají i ty nejlevnější CD přehrávače jediné trafo umístěné tam, kde je zde to ruské trafo nebo tlumivka. Toto nemůže být náhoda, ale záměr výrobce zhoršit zvuk Low-Endového CD přehrávače. Jak je vidět, tak Sony je průkopníkem na poli segmentace výrobků a už v roce 1991 si dával záležet na tom, aby základní CD přehrávač z levných součástek hrál podstatně hůř, než by mohl – tedy kdyby byl vyrobený ze stejně levných součástek, ale správně rozložených. Zkrátka základní model musí hrát slyšitelně hůř než vyšší model. Fuj, hanba. Co je to za model?

  33. Re: Zesilovač k PC
    Zajímavé postřehy. Je, tedy byl, to Sony CDP-491. Nicméně majitel s ním byl celkem spokojen a hrál lépe, než současné běžné 2-3 tisícové DVD přehrávače…

    [attachment=0]pa03.jpg[/attachment]

    V tuto chvíli již pomalu přemýšlím o rozmístění vnitřku zesilovače… bohužel asi neseženu hranol na převod tepla do chladiče položeného napříč, jak je na obrázku. Tak zřejmě přijde přímo na DPS a holt bude poněkud asymetricky přečuhovat. Uvidíme, trochu tam s tím vším budu šachovat, než to finálně dořeším…

  34. Větrání
    Copak vnitřní rozmístění – spíš jsem zvědavý, jak se popereš s větracími otvory v horním krytu tak, aby to k něčemu vypadalo.

  35. Vrtačka? Pilník?
    Vrtačka? Pilník? Ty jsi ještě s tenkým lakovaným plechem nepracoval, viď? No nevadí, až ten kryt zohýbáš a oloupeš, tak si necháš v Traumaxu nebo Auhausu uříznout a ohranit tři kousky dřevotřísky a koupíš si tam k tomu větrací mřížku. Třeba to bude vypadat luxusně jako Luxman L-530 🙂
    http://www.levnestavebniny.cz/ventilacni-mrizka-dakota-cu-a-al-hranata-.3332/
    http://www.audio-extasa.eu/luxman-stereo-integrated-amplifier-530-p-181.html

  36. Re: Zesilovač k PC
    Doporučuji místo dřeva kov.V případě vzhledu použít plech pod dřevo.Kvůli stínění.Zcela nečekaně i u stabilních zapojení dochází k rušení mobily.Je to často slyšet i v profesionálním vysílání televize.A to mají velmi dobré vybavení…Osobně mám odzkoušené settopboxy v plastu a v plechu,plastové rušení téměř vždy měly.

  37. Zesilovač k PC
    Zdravím fanoušky dobrého zvuku za solidní peníze. Dlouho jsem používal u compu legendární Geniusky, které se tu tunily o 106. Přes půl rokem jsem předělával stůl ke compu a rovnou jsem počítal s místem pro zesák a repro. Dlouho jsem hledal info o přehrávání zvuku na PC. U zesáku jsem měl jasno, tuším v roce 1995 jsem koupil ve výprodeji Teslu AZS 224. Jenže brzo jsem si koupil hifi komplet Technics a Tesla šla do krabice, ale konečně jsem pro ni našel uplatnění. Je to stařeček, jednou za čas zlobí souběh, ale balance to dorovná. Jinak hraje čistě s živým zvukem. Repráky jsem sehnal na netu od neznámé firmy Koda. Jsou bytelné, skladné, decentní, hodí se k monitoru. Výšky a středy dobré, v basech to není úplně ono, ale časem je vyměním za Tannoy Mercury M2, která mám jako součást hifi apartatury……. Každopádně problémem je získat dobrý signál z PC. Běžné zvukovky nejsou to pravé, měl jsem Audigy 4 tuším a zvuk byl opravdu prasečí a nepomohlo moc ani Asio a neoficiální drivery. Asus Xonar mi přišel zbytečně drahý…. Nakonec jsem objednal na ebay zvukovku Audiotrak. Viz http://www.audiotrak.net/products/prodigyhd2/ . Zvuk se konečně dostal trochu jinam. Má i samostatný výstup na sluchátka. Trochu problematické jsou drivery, ale dají se použít i oficiální Via. Poslech šel nahoru a užíval jsem si to, hned byly slyšet zvuky, dříve neslyšené. Přesto jsem stále cítil rezervy. Analogová cesta z počítače prostě není to pravé. Tak došlo na DAC. Seženete super kousky, ale ty jsou obvykle dost drahé.:-( Nakonec padl kompromis na DAC Zero. Recenze třeba zde http://www.head-fi.org/forum/thread/269458/review-zero-24-bit-192khz-dac-headphone-amp-pre-amp . Už mám doma dva kousky. Z compu používám optický výstup, ale dá se použít i USB spojení a máte externí zvukovku. Hold univerzální zařízení, které má patice na operáky, tedy můžete měnit zvuk pohodlně a bez pájení.:-) Za cca 3k Kč nemůžete čekat zázraky, ale zvukově to jde zase nahoru. Rada na závěr, zvuk určuje vždy nejslabší komponenta řetězce.

  38. Re: Zesilovač k PC
    Díky za příspěvek. Audiotrak HD2 mám taky a drivery mi tedy šly ve Windows 7 64bit hned na poprvé. Zvukovka je to myslím za svou cenu výborná. Ještě jsem do ní napral 3x LME49720 a celkem nemám probléma. Ale ono taky záleží na zbytku PC a kvalitě komponent jako je zdroj atd. Předpokládám, že když někdo narve těsně nad zvukovku nějakou pažravou grafickou kartu se dvěma větráky a dvojitým napájením, nebude to značka ideál 😎

  39. Re: Zesilovač k PC
    Tak vyměň ještě ten AZS224 za třeba domácí bastl s LM3886,a budeš na pomyslném vrcholu.S těma Tannoyema to bude pravý luxus,o kterém se málokomu jen zdá.AZS224 je opravdu šumící paskvil bez jakéhokoli detailu.Netestoval jsem to po částech,ale odhaduji že to prasí korekce.Tak pokud ho chceš použít,vyřaď je.Koncák by podle mě mohl být slušný.Ale říkám,že jsem to nezkoušel!

  40. Hlavně bacha na uDAC a podobné ChinaDACy
    Různé čínské samohrajky – DACy, pidizesilovačíky třídy D a T (Tripath) a podobně jsou strašný mor. Taky jsem skočil na oslavné ódy na fórech hluchoněmých a koupil si uDAC verze 1 – a je to tedy děs běs i s ASIO a foobar2000. Největší sranda je, že uDAC stojí 3200 Kč a je to jenom mizerná zvukovka, která k provozu potřebuje počítač. Nejlevnější verze Logitech Squeezbox Touch stojí zhruba dvojnásobek, obejde se bez počítače a hraje asi 50x líp než uDAC. A vůbec nejkomičtější je to, že Touch vypadá jako radiobudík z tržnice a natrhne sedací nerv i NADu S500, což je CD přehrávač za 40 klacků :mrgreen:

    Už je na světě uDAC verze 2 – ten je prý o 2 procenta lepší (přesněji méně tragický) než uDAC verze 1:
    http://nwavguy.blogspot.com/2011/02/nuforce-udac-2-drama.html
    http://www.head-fi.org/forum/thread/542281/nuforce-udac-2-drama-detailed-measurements

  41. LME49720
    [quote=”Jiří Ptáčník”]Díky za příspěvek. Audiotrak HD2 mám taky a drivery mi tedy šly ve Windows 7 64bit hned na poprvé. Zvukovka je to myslím za svou cenu výborná. Ještě jsem do ní napral 3x LME49720 a celkem nemám probléma. Ale ono taky záleží na zbytku PC a kvalitě komponent jako je zdroj atd. Předpokládám, že když někdo narve těsně nad zvukovku nějakou pažravou grafickou kartu se dvěma větráky a dvojitým napájením, nebude to značka ideál 8-)[/quote]

    Ono Audiotrak HD2 je vyloženě na hudbu, né na nějaký efekty ve hrách. Dají se operáky LME49720 sehnat i u nás nebo je máš braný klasicky z ciziny?

  42. Re: Hlavně bacha na uDAC a podobné ChinaDACy
    [quote=”Kozousch”]Různé čínské samohrajky – DACy, pidizesilovačíky třídy D a T (Tripath) a podobně jsou strašný mor. Taky jsem skočil na oslavné ódy na fórech hluchoněmých a koupil si uDAC verze 1 – a je to tedy děs běs i s ASIO a foobar2000. Největší sranda je, že uDAC stojí 3200 Kč a je to jenom mizerná zvukovka, která k provozu potřebuje počítač. Nejlevnější verze Logitech Squeezbox Touch stojí zhruba dvojnásobek, obejde se bez počítače a hraje asi 50x líp než uDAC. A vůbec nejkomičtější je to, že Touch vypadá jako radiobudík z tržnice a natrhne sedací nerv i NADu S500, což je CD přehrávač za 40 klacků :mrgreen:

    Už je na světě uDAC verze 2 – ten je prý o 2 procenta lepší (přesněji méně tragický) než uDAC verze 1:
    http://nwavguy.blogspot.com/2011/02/nuforce-udac-2-drama.html
    http://www.head-fi.org/forum/thread/542281/nuforce-udac-2-drama-detailed-measurements%5B/quote%5D

    Jednoho Tripatha jsem si pořídil na testování a zvuk je na můj vkus suchý umělý. Na druhou stranu je to levný zesilovač a hlavně malý zesilovač, který najde své užití. Skončil na chatě.:) uDac není žádná sláva. Ale Zero mě překvapilo. Pořídil jsem si ho hlavně, abych si nemusel kupovat CD přehrávač. Průměrné CD přehrávače z Aukra prostě přehraje a nemusím se bát o laser. Vyhovuje mi, že mám Zero optikou připojený na Extreamer a koaxem DVD přehrávač. Pak to vedu do Yamahy AX-497 a ven to leze přes Tannoy Mercury M2. Časem chci pořídit nebo postavit větší repro. Ale jsem spokojený. Za rozumné peníze základní hifi.:-)

  43. Re: AZSko je velká bída
    [quote=”Kozousch”]Teslácké zešilovače AZS 22x jsou v originále strašná tragédie. Řešení je několik:
    1) Prodat a za utržené peníze koupit normální zesilovač – lidi AZSka kupuji za pro mě naprosto nepochopitelné částky
    2) Vykuchat a dát do něj LM3886 http://forum.digilidi.cz/topic545.html#p1782
    3) Pokud na AZSku lpíš, tak ho nech vytunit od Sinclaira http://www.aldax.cz[/quote%5D

    Tesla AZS 224 je v podstatě vrchol zesilovačů Tesla a nebyla to masovka. Tesla šla do kytek.:( Zbavovat se ho nebudu, je to pro mě sběratelský kousek, část audio historie. Kuchat ho nebudu, má nahráno málo. Ale myšlenka tuningu zní dobře. Zkusím Sinclaira kontaktovat, nějaké 224 už mu prošly rukama. Do tajů elektroniky pronikám postupně a ještě delší dobu mi bude trvat, než budu sám bastlit zesíky a budu vědět, jak to přesně funguje.:)

  44. Re: LME49720
    [quote=”Kozousch”]Originální LME49720 od NATIONAL SEMICONDUCTOR lze koupit u Farnella:
    http://cz.farnell.com/national-semiconductor/lme49720na-nopb/ic-audio-op-amp-55mhz-dip-8/dp/1694587

    Distribuci po ČR řeší firma Rothsware:
    http://www.rothsware.cz/web/farnell/

    Poštovné je tuším 80 Kč a postup objednávání je zde:
    http://www.rothsware.cz/web/uploaded/File/stazeni_kose(1).pdf[/quote]

    Díky moc, tohle jsem přesně potřeboval.:-) Ono kvalitní součástky u nás koupit přímo? To je problém.:(

  45. Yamaha AX-497 a Tannoy Mercury M2
    Já myslel, že používáš to AZS 224. Yamaha AX-497 a Tannoy Mercury M2 jsou super kombinace. Jeden kamarád krmí Yamahou AX-497 dokonce dvaapůlpásma Tannoy Saturn S8 – na to, že Yamaha AX-497 stála nová lehce přes 10 tisíc, tak si i s dvěma osmipalci v každé bedně poradí pro mě nepochopitelně dobře. Trošku slabší jsou korekce – při jejich použití je zvuk trošku zastřený a rozpatlaný. Ale na Pure Direct hraje na svojí cenovou kategorii zázračně a parádní vychytávka je CD Direct, kdy se pomocí relátek obejde úplně všechno – propojí se CD vstup přímo s potenciometrem hlasitosti a hybaj do koncáků. Kdybych někde narazil na Yamahu AX-497 v dobrém stavu a za dobrý peníz, neváhám ani pikosekundu.

  46. Repase AZS 224
    Pokud máš k AZS 224 citové pouto, tak ta repase u Sinclaira (Leoš Malaník) fakt stojí za to. AZSka mají v originále spoustu chyb v zapojení, a on ty mouchy umí vychytat a udělat z toho zesilovač na úrovni slušného nového zesilovače kolem 10 tisíc Kč. Normální bastlíř, co umí postavit zesík podle návodu nebo podle návodu něco upravit, ty chyby nemá šanci najít. On si ty úpravy pochopitelně chrání jako své Know-How, což je v pořádku, protože jsou za tím léta praxe a odříkání. Umí i vyměnit trafo a pak je AZSko výkonnější, ale tahle úprava se samozřejmě prodraží – to je na zvážení. Sinclair je taky občas na štíru s termíny, protože si toho bere moc a nestíhá. Pokud ti nevadí, že u něj zesilovač bude třeba 3 měsíce, tak je to v pohodě – že bys o něj přišel, rozhodně nehrozí.

  47. Dual CV 1160 za 1290 Kč
    Kdyby někdo chtěl zesilovač Dual CV 1160 za 1290 Kč, tak můžu dodat kontakt na bazar, kde ho mají na prodej a zkusil bych s nimi dohodnout zaslání poštou případnému zájemci. Momentálně ho mám doma na test a váhám nad jeho koupí, protože zesilovačů téhle kategorie mám už asi 5 kusů, takže ho asi kupovat nebudu a vrátím ho do bazaru – majitel je pohodář a každý stroj klidně půjčí na den dva na test, takže většinu “ojetin” jsem nakoupil u něj. Na to, že je to 30 let starý zesík, tak vypadá jako vytažený z krabice a ani šrouby nejsou omleté, takže by neměl být opravovaný. Přepínače ani potenciometry nechrastí. Je to takový obyčejný zesilovač, jaké se prodávají na aukru spíš za víc než 1300 Kč, ale v příšerném stavu. Tenhle je bezvadný. Striktně vyžaduje 8-mi ohmové reprobedny a má jen 2 x 35W sinus, takže by k němu byly ideální citlivější regálovky. Ale i s mými třípásmovkami s 10-ti palcovými basáky hraje naprosto v pohodě, ale “čočku” mu samozřejmě nedávám. Firma Dual není u nás moc známá, ale na německém eBayi Dualy docela frčí. PA sérii Dualů údajně vyráběla firma Rotel a CV sérii Denon. Fotky a servisní manuál jsou zde:
    http://www.radiomuseum.org/r/dual_cv1160.html
    http://dual.pytalhost.eu/cv1160s

  48. korekce
    Dotaz do pranice: jak byste u [url=http://web.archive.org/web/20050205103711/czechaudio.com/Projects/PA03/PA03_CZ.htm]PA03[/url] řešili regulaci hlasitosti?

    Nemyslím korekce výšek a hloubek a balance, na to je potřeba korekční předzesilovač, který zatím nepotřebuji. Případně do budoucna, pokud někdo ví o stavebnici nebo návodu na slušný předzes cenově a kvalitativně vhodný k PA03, klidně přihoďte i tento tip.

  49. Korekce neřešit
    Korekce ani předzesilovač bych neřešil vůbec. Ze vstupních CINCHů rovnou na potenciometr hlasitosti a z potenciometru hlasitosti hybaj do vstupu koncáku. Cokoli horšího než Dispre může zvuk jedině zhoršit a kupovat Dispre k LMkům se podle mě nevyplatí.

  50. Re: Zesilovač k PC
    jj, asi máš pravdu…

    ještě jsem našel zajímavou oblast okolo řízení hlasitosti – [url=http://www.belza.cz/audio/lpots.htm]fyziologické řízení hlasitosti[/url]. Ale to asi nebudu řešit…

  51. Re: Yamaha AX-497 a Tannoy Mercury M2
    [quote=”Kozousch”]Já myslel, že používáš to AZS 224. Yamaha AX-497 a Tannoy Mercury M2 jsou super kombinace. Jeden kamarád krmí Yamahou AX-497 dokonce dvaapůlpásma Tannoy Saturn S8 – na to, že Yamaha AX-497 stála nová lehce přes 10 tisíc, tak si i s dvěma osmipalci v každé bedně poradí pro mě nepochopitelně dobře. Trošku slabší jsou korekce – při jejich použití je zvuk trošku zastřený a rozpatlaný. Ale na Pure Direct hraje na svojí cenovou kategorii zázračně a parádní vychytávka je CD Direct, kdy se pomocí relátek obejde úplně všechno – propojí se CD vstup přímo s potenciometrem hlasitosti a hybaj do koncáků. Kdybych někde narazil na Yamahu AX-497 v dobrém stavu a za dobrý peníz, neváhám ani pikosekundu.[/quote]

    Primárně na hudbu mám tu Yamahu AX 497, dá se teď dokonce pořídit za cca 5k, což na nový kousek je velmi dobrá cena. Váží 9 kilo a provedení je robustní a elegantní. Ono na Aukru můžeš sehnat dobrý kousek kolem 3k, ale to chce opravdu kliku a stejně nevíš, v jakých podmínkách zesák pracoval a v jakém je vlastně stavu. To jsem zavrhnul poměrně rychle a raději šel do nového. Zesák se kupuje na dlouhé roky, tak je to investice, která se vyplatí. Teď už bych si asi koupil Yamahu 300S, ale i tak jsem velmi spokojený. První co jsem udělal, vypnul jsem korekce a je to nádhera, při kvalitní nahrávce(což je problém) zvuk doslova dýchá.:-) Bohužel už je slyšet, že spousta nahrávek je málo dynamických a někdy mají i prasečí zvuk.:-( A to nemám nějak moc dobré uši.

  52. Fyziologická regulace hlasitosti
    Fyziologická regulace hlasitosti by byla fajn, kdyby byla provedená jako třeba u Yamahy R-8, kde je druhý potenciometr pro nastavení “síly vlivu” Loudness. Pokud je Loudness jen s možností On/Off a tedy nastavený na tvrdo, tak funguje správně jen a pouze pro jednu úroveň vstupního signálu a jednu citlivost reprobeden, pro kterou byl odladěný. Stačí vyměnit zdroj zvuku za jiný se silnějším signálem, zvolit “hlasitější” nahrávku nahranou s menším útlumem třeba o +6dB nebo bedny s výrazně vyšší citlivostí a z Loudness je nepoužitelné dunidlo. Opačně zas bude vliv Loudness malý. Narážím na to dnes a denně u starých zešilovačů konstruovaných na vstupní signál s úrovní 160 mV. 2 Volty z CD přehrávače bez Loudness nevadí, ale Loudness je nepoužitelný dunihlav. Samozřejmě to lze řešit zeslabením signálu na vstupu – odporovým děličem, regulovatelným výstupem CD přehrávače (pokud ho má) a u zvukovek lze taky regulovat výstupní úroveň (ale za cenu snížení kvality zvuku). Pokud se bavíme o zešilovači k PC, tak bych to řešil softwarově – pro normální poslech na Direct a pro tichý poslech ekvalizací nebo nějakým “Loudness Pluginem”. Tichý poslech stejně bývá spíš jako kulisa, takže bych případné mírné zhoršení kvality neřešil – bude-li vůbec slyšitelné.

  53. Re: Repase AZS 224
    [quote=”Kozousch”]Pokud máš k AZS 224 citové pouto, tak ta repase u Sinclaira (Leoš Malaník) fakt stojí za to. AZSka mají v originále spoustu chyb v zapojení, a on ty mouchy umí vychytat a udělat z toho zesilovač na úrovni slušného nového zesilovače kolem 10 tisíc Kč. Normální bastlíř, co umí postavit zesík podle návodu nebo podle návodu něco upravit, ty chyby nemá šanci najít. On si ty úpravy pochopitelně chrání jako své Know-How, což je v pořádku, protože jsou za tím léta praxe a odříkání. Umí i vyměnit trafo a pak je AZSko výkonnější, ale tahle úprava se samozřejmě prodraží – to je na zvážení. Sinclair je taky občas na štíru s termíny, protože si toho bere moc a nestíhá. Pokud ti nevadí, že u něj zesilovač bude třeba 3 měsíce, tak je to v pohodě – že bys o něj přišel, rozhodně nehrozí.[/quote]

    Jsem opravdu rozhodnutý si Teslu AZS 224 nechat, je to srdeční záležitost.:) Výkonnější variantu nepotřebuji, ozvučuji obvykle menší prostor a kvalita poslechu není o hlasitosti. Klidně ho pár měsíců oželím, když to bude stát za to.:) Díky za tip.

  54. Yamaha AX-497 za bůra
    Nová Yamaha AX-497 za 5 tisíc Kč je bomba – já mám dojem, že když přišla na trh, tak to byl druhý nejnižší model s cenou lehce nad 8 tisíc Kč, takže by to měl být vyšší model než A-S300 – nebo se pletu? Navíc AX-497 nejspíš ještě nebude RoHS Compilant, takže její poločas rozpadu bude podstatně delší než u současných modelů.

  55. Re: Zesilovač k PC
    Kdo by měl pochyby,tak zesilovač nemá naprosto žádný problém s jakýmikoli soustavami.Jeho brutální výkon a minimální výstupní odpor zkrotí cokoli.Taktéž se neobávejte nedostatku výkonu a dynamiky.Je to snad jediný běžně dostupný kus,mimo cenovou třídu 60tisíc a víc,který fakt hraje.Detilní zvuk,brilantně čistý,jakékoli signálové špičky pokryje tak,že je cítit,jak to z beden tryskápod tlakem ven.Pro milovníky hlasitého poslechu dodá navíc nevýslovné hromobití,aniž by signál jakkoli ořezal.To platí i o filmech,subwoofer netřeba.

  56. Vintage zesilovače
    Yamaha AX-1070 v dobrém stavu by byla zajímavá – ale ne jako zesilovač k PC – a hlavně by musela být za normální cenu a ne od toho překupníka Brno a Brno venkov se jménem p., b., v., atd, který zaplavuje bazos.cz prastarými zesilovači s dvoj až trojnásobně přestřelenými cenami. Navíc i u zesilovačů je znát určitý vývoj a věřit na ty pohádky v inzerátech, že 20 nebo 40 let starý zesilovač s vyschlými elektrolytickými kondenzátory a “historizující” rychlostí přeběhu hraje líp, než současné zesilovače, se fakt nedá – a to jsem staromilec a sběrač starých zesilovačů … to mi připomíná – víte jak se pozná Vintage zesilovač? Po zahřátí smrdí jako chcíplá kuna 🙂

  57. Re: Yamaha AX-497 za bůra
    [quote=”Kozousch”]Nová Yamaha AX-497 za 5 tisíc Kč je bomba – já mám dojem, že když přišla na trh, tak to byl druhý nejnižší model s cenou lehce nad 8 tisíc Kč, takže by to měl být vyšší model než A-S300 – nebo se pletu? Navíc AX-497 nejspíš ještě nebude RoHS Compilant, takže její poločas rozpadu bude podstatně delší než u současných modelů.[/quote]

    Podle mě cena Yamahy AX 497 klesla kvůli posilující koruně a zájem o dělené hifi přístroje je už dnes slabší. Pořád je to druhý nejslabší model. S300 je o stupeň výše a zvukově taky, ale musíš mít už solidní bedny, jinak to neuslyšíš. Tedy u mě by lepší zesák už lepší zvuk nevyřešil. Vždy jde hlavně o vyváženost komponent.

    AX-497 Natural Sound Stereo Integrated Amplifier

    High Power Amplifier with Pure Sound Technology,ToP-ART, CD/DVD Direct Amplification and Linear Damping
    MAIN FEATURES

    High Sound Quality

    * ToP-ART (Total Purity Audio Reproduction Technology)
    * Switchable CD/DVD Direct Amplification
    * Super Audio CD and DVD-Audio Ready with Extended Frequency Response
    * Linear Damping
    * High Dynamic Power, Low-Impedance Drive Capability

    Advanced Features

    * Rec Out Selector
    * Continuously Variable Loudness Control and Bass/Treble/Balance Controls (with Center Clicks)
    * Remote Controllable Motor-Driven Volume Control
    * RoHS Compliant

    Other Features

    * Speaker A, B or A+B Selection
    * Gold-Plated CD Input Terminals
    * Pure Direct Switch
    * System Remote Control Unit

  58. Zesilovač k PC
    Osobně bych si k PC představoval zesák těch 2×30-50W maximálně, bez korekcí, žádný sluchátkáč, regulace hlasitosti a síťový vypínač. Stačil by 1 vstup. Pochopitelně u zvuku by skromnost taková nebyla. Nic velkého. Nějaké nápady?

  59. Zesilovač k PC
    [quote=”NEKRO”]Osobně bych si k PC představoval zesák těch 2×30-50W maximálně, bez korekcí, žádný sluchátkáč, regulace hlasitosti a síťový vypínač. Stačil by 1 vstup. Pochopitelně u zvuku by skromnost taková nebyla. Nic velkého. Nějaké nápady?[/quote]

    1) Postavit – dostupná varianta je DPA PA03, kterou právě staví Jirka Ptáčník, a špičková varianta je DPA222 – obojí samozřejmě originály autorizované panem Dudkem (prodávané třeba u Aldaxu) a ne pirátské kopie, které nemohou mít vlastnosti originálů. DPA222 je sice standardně výkonnější, ale předpokládám, že ho lze provozovat i s nižším napájecím napětím a tedy i s nižším výkonem – tento předpoklad bych ale doporučil nejprve ověřit přímo u pana Dudka (diskutuje pod nickem kazzatel), nebo u Aldaxu (sinclair).

    2) Zrepasovat nebo si nechat zrepasovat starší kvalitní zesilovač. Koncové zesilovače bývají moc výkonné. Řešení je zrepasovat a/nebo “vykuchat” starší integrovaný zesilovač. Nejdůležitější je, aby repasovaný zesilovač:
    – měl originální aktivní součástky (tranzistory a integrované obvody) a nešlo tedy o odstřelený a neoriginálními součástkami mizerně opravený vrak (čti ne koupený na Aukru)
    – byl dostupný servisní manuál (ověřit dostupnost před koupí – na některé typy lze servisní manuál sehnat jen za peníze a to akci prodraží o pěkných pár stokorun)
    – měl rozumně servisovatelnou konstrukci (aby šel rozumně rozebrat a zase složit – to ověřit před koupí třeba z fotek vnitřku zesilovače)

    Starší zesilovače mívají problémy hlavně s potenciometry, přepínači vstupů a reprovýstupů, kontakty relé a s elektrolytickými kondenzátory. Pokud se zesilovač předrátuje na přímo kvalitními koaxiály a součástkami takto, tak je hotovo:
    – z jednoho páru vstupních CINCHů přímo na potenciometr hlasitosti (obejde se přepínač vstupů a korekce)
    – z potenciometru hlasitosti přímo na vstupy koncáků
    – z výstupů koncáků přímo na jeden pár reprosvorek (obejde se přepínač reprovýstupů)
    – vymění se všechny elektrolytické kondenzátory za kvalitní (čti od Farnella a ne z GME)
    – pokud zlobí potenciometr hlasitosti a/nebo výstupní relé, vymění se za kvalitní náhrady (ALPS, Takamishawa)
    – podle servisního manuálu se nastaví klidový proud koncových zesilovačů

    To zkracování signálových cest samozřejmě není bezpodmínečně nutné, pokud přepínače a potenciometry nezlobí a zesilovač má přepínač Direct. Výměna elektrolytických kondenzátorů a nastavení klidového proudu koncových zesilovačů jsou u 10 a více let starých zesilovačů nutné prakticky vždy, má-li zesilovač hrát jako za mlada (ať si překupníci lžou o stavu nového kusu jak chtějí). U některých zesilovačů jsou korekční obvody součástí celkové zpětné vazby koncových zesilovačů a ty většinou nelze jen tak jednoduše odpojit beze změny zapojení, což už vyžaduje značnou erudici v obvodařině a ne jen zručnost při práci s páječkou.

    3) Koupit nový kvalitní integrovaný zesilovač

  60. Slušný sluchátkový zesilovač za 690 Kč
    Aktuálně lze koupit slušný sluchátkový zesilovač za 690 Kč přes Aukro (fuj) nebo přímo od prodejce:
    http://hifinazory.cz/forum/viewtopic.php?f=24&t=6984&p=75258

    Můj poměrně náročný kamarád už ho má a je s ním nad míru spokojen – nemá ale žádná Hi-End sluchátka (je bednový), nýbrž nějaký starší model Sennheiserů v kategorii 2 tisíce Kč

    Podle fotek vnitřku to vypadá, že by neměl být problém fixní linkový CINCH výstup uvnitř přepojit na jezdce potenciometru třeba Volume 1 a získat tak levný přepínač vstupů s předzesilovačem (sice s operákem) a regulátorem hlasitosti, který by byl stále použitelný jako sluchátkový zesilovač s druhou větví Volume 2/Phones 2:
    http://rockgrotto.proboards.com/index.cgi?board=b&action=print&thread=3655

  61. Zesilovače ALDAX SPV xxx
    Se zesilovači z konstrukční dílny ALDAXu nemám naprosto žádné zkušenosti a ani na ně není moc ohlasů – a to ani kritických. Jako by je stavělo málo lidí, nebo je stavěli hlavně málo diskutující lidi. Ale protože lidi mají většinou tendence špatnosti hlasitě kritizovat a spokojenost brát jako “samozřejmost”, kterou není třeba zmiňovat, tak předpokládám, že “sinclairovy” zesilovače budou mít poměr cena/kvalita rozhodně nadprůměrný. Stačí se podívat, kolik je nářků třeba na stavebnice od EZK. I když taky může mít vliv to, že levné stavebnice od EZK zkoušejí stavět i ti největší lemplové, kteří nejsou schopní součástky správně osadit – ti si třeba na Aldaxy netroufají – to je ale moje čirá spekulace.

    Modul jednoho kanálu SPV100P+ je včetně napájecího zdroje – podívej se, kolik stojí dva ZNAČKOVÉ elektrolytické kondenzátory 10G na 63V.

    Samotný konec bez zdroje SPV100 stojí 890 Kč a to včetně obvodů pro zpožděné připojení reproduktorů, ochrany proti zkratu a ochrany proti stejnosměrnému napětí na výstupu – takže kolik dělá nákladově vlastní konec a kolik jenom značkové výstupní relé “pomocných” obvodů? Mě se ty ceny obvodově i konstrukčně vypiplaných stavebnic se značkovými a před expedicí kusově ověřenými součástkami zdají naopak komicky nízké.

    Co se týče vhodnosti Aldaxích modulů k PC a tedy k regálovkám lze taky jenom spekulovat. Co jsem četl, tak Aldaxí moduly jsou používány spíš do subwooferů a sinclair sám podle jeho příspěvků je taky příznivcem spíš “extra pevných” zesilovačů – jestli jsou kvůli tomu jeho zesilovače méně “analytické”, netuším. Napadá mě, že kdyby někdo stavěl subwoofer nebo chtěl opravit “tovární” subwoofer s neopravitelným zesilovačem, může postavit jeden modul SPV100P+ (nebo spíš SPV 100P215+) a před zabudováním do subwooferu ho vyzkoušet s normální reprobednou. Takto by neměl sáhnout vedle téměř stoprocentně.

    Co se týče “analytického” poslechu a “nimrání se v mikrodetailech” a podobných obsesích – jsou lidi, co obětují basy, pořídí si malé regálovky a nimrají se v detailech ve středním pásmu frekvencí. Já spíš vnímám hudbu jako celek a úplná “absence spodku” se mi moc nelíbí. Do extrému to ale neženu a na “subwooferových” basech neujíždím – taky není důvod, protože u naprosté většiny nahrávek se frekvence pod 50 Hz vyskytují minimálně. Ale i u PC jsem vyměnil regálovky se středobasy o průměru 125 mm (protože ty reálně nezahrají ani 60 Hz) za osmipalce (200 mm) s extra silnými magnety – a ty umějí stabilitu zesilovače pěkně prověřit. Pokud se použije “analytický” zesilovač s mizerným činitelem tlumení a/nebo špatnou stabilitou, tak se to většinou projeví třeba chrchláním nebo podivným zkreslením na středech nebo výškách a samozřejmě i “tupými” basy – a to mi vadí víc – tedy pro mě je horší to, že si sestava vymýšlí něco, co v hudbě není, než když přeslechnu nějaký mikrodetail – třeba jak zašustil zpěvákův vous při kontaktu s mikrofonem – nebo když má sestava zdání “velkého” falešného prostoru kvůli fázové chybě ve výhybkách beden a podobně. U cenově a tedy i konstrukčně kompromisních řešení se přijatelný kompromis hledá obtížně …

  62. Re: Zesilovač k PC
    V podstatě jsi mi teď dal za pravdu,jak jsem psal o High-endu.Že jejich výrobky jsou kolikrát papírově nic moc,ale s vhodným komponentem to hraje… Kdežto mi hledáme něco,co hraje vždy,vše a pokud možno co nejlépe za malý peníz. 😉

  63. Skutečný Hi-End je i “papírově” dobrý
    [quote=”chorche666″]V podstatě jsi mi teď dal za pravdu,jak jsem psal o High-endu. Že jejich výrobky jsou kolikrát papírově nic moc[/quote]
    Tak toto si rozhodně nemyslím a je papír a papír – reklamní prospekty samozřejmě nejsou směrodatné. Pokud ale Hi-End bereme jako vrchol Hi-Fi, tedy vrchol věrné reprodukce, tak skutečně Hi-Endové komponenty musí mít výborné i měřitelné elektrické nebo akustické parametry a to v hodnotách, které mají skutečně vliv na zvuk – čili rozhodně nejde o co největší počet nul za desetinnou čárkou u THD, ale i o všechny ostatní druhy zkreslení, impulzní charakteristiku, činitel tlumení atd.

    Navíc některé parametry jdou například při reálné konstrukci zesilovače proti sobě – pokud se nepletu, tak třeba s rostoucí rychlostí přeběhu roste riziko překmitů na impulzní charakteristice a/nebo roste riziko nestability. V těchto situacích je třeba zvolit v dané cenové kategorii co nejlepší možné řešení a udělat “co nejlepší kompromis” – tedy oba parametry musí být v rámci možností co nejlepší a kompromis musí zohlednit reálný vliv obou parametrů na zvuk s přihlédnutím k vlastnostem lidského sluchu. Ale rozhodně není dobré upřednostnit jeden parametr a jím se holedbat v letácích a zamlčovat druhý parametr s katastrofální hodnotou a reálným špatným vlivem na zvuk.

    To, že se někomu líbí třeba “teplý lampový” zvuk, nemá s věrnou reprodukcí společného naprosto nic. To jsou jen a pouze osobní preference určitého druhu zkreslení. Zkrátka někdo říká “teplý lampový” zvuk, někdo 5 procent zkreslení:
    http://www.hifi-voice.com/testy/almarro-a318b.html

    [quote=”chorche666″]ale s vhodným komponentem to hraje…[/quote]
    Jde ale o to párovat skutečně kvalitní komponenty a ne vyhánět čerta ďáblem, tedy mizernou vlastnost jednoho komponentu maskovat mizérií jiného komponentu v řetězci – třeba zesilovač s mizerným činitelem tlumení spárovat s malými basreflexovými bednami s hrbem na vyšších basech, tím jakoby “vyřešit” nestabilitu zesilovače, kterou by měl ve spojení s pořádnými basáky, a ve zvuku tedy nahradit skutečné basy hrbem na vyšších basech.

    [quote=”chorche666″]Kdežto mi hledáme něco,co hraje vždy,vše a pokud možno co nejlépe za malý peníz. ;)[/quote]
    Jasně – ale řešíme vlastně odvar z Hi-Endu s násobně větší kompromisy než v Hi-Endu, ale v principu řešíme to samé – nebo bysme měli řešit – tedy věrný a ne “líbivě zkreslený” zvuk.

  64. Re: Zesilovače ALDAX SPV xxx
    [quote=”Kozousch”]
    Modul jednoho kanálu SPV100P+ je včetně napájecího zdroje – podívej se, kolik stojí dva ZNAČKOVÉ elektrolytické kondenzátory 10G na 63V.
    [/quote]

    Já jsem to nemyslel tak, že by moduly Aldaxu byly drahé. Spíše tak, že bych u SPV100 zbytečně platil za velký výkon, který nepotřebuji. A k PC mě osobně by se třeba hodil z Aldax věcí SPV50… ten ale zase není tak propracovaný. Každopádně i ty SPV100xx by nemusely být zlé a není nutné je hned dělat jako dual-mono se dvěma toroidy. Ale to je jen čirá spekulace. Aldaxy stavět aktuálně nebudu… stačí, že tam čekám už 14 dnů na dodání filtr. kondů, které už sice mají, ale jaksi mi pořád ne a ne dorazit 👿

  65. Re: Zesilovače ALDAX SPV xxx
    [quote=”Jiří Ptáčník”]
    … stačí, že tam čekám už 14 dnů na dodání filtr. kondů, které už sice mají, ale jaksi mi pořád ne a ne dorazit :evil:[/quote]
    U nás v jedné hospodě visí na výčepem heslo “Všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest” 😈
    Je to zkrátka “dvouchlapová” firma a dělají to poctivě. Nasypat do pytlíku hrst neotestovaného čínského hnoje by bylo samozřejmě rychlejší. Pokud se nepletu, tak “obchodní” stránku dělá Pierre, tak se mu zkus občas citlivě připomenout a třeba nadhodit, že připravuješ na digilidi.cz recenzi … 😆

  66. Re: Zesilovač k PC
    njn, jednou už jsem se připomínal, tak tomu ještě chvíli dám… ale holt se celkem těším a to čekání už mě ničí 🙂 a to jsem počítal s tím, že u stavby zesilovače je na prvním místě trpělivost 🙂

  67. Re: Zesilovač k PC
    To už máš vyřešenou skříň, že se nudíš? Nikde nevidím fotky!

    Já už mám u PC na chvíli vyřešeno – ten Dual CV 1160 za 13 stovek byl láska na druhý podleh. No, spíš na první, ale chvíli jsem dělal drahoty. A konečně se zbavím prašivého Pioneera A-333. Kdyby se někde objevil v inzerci, tak si na něj nikdo nenaběhněte. Tedy ne že by ten můj měl nějakou vadu – hraje jako nový – a to je tedy průšvih.

    Taky jsem si vzpomněl, že mám někde osazený a oživený modul s TDA7294, který je údajně o malý chlup horší než LM3886, ale ještě jsem se nedostal k tomu ho pořádně provětrat.

  68. Stavebnice zesilovače 2x100W za 330 Kč a poznámky ke konstru
    TIPA PT006 – stavebnice zesilovače 2x100W s TDA7293 za 330 Kč:
    http://www.tipa.eu/cz/pt006-zesilovac-2x100w-s-tda7293stavebnice-tipa/d-86223/

    Tato stavebnice ÚDAJNĚ (tedy bez záruky) obsahuje originální integrované obvody a má slušnou dokumentaci.

    Taky jsem našel pár postřehů od samotného sinclaira – píše o TDA7293, ale lze to podle mě aplikovat na všechny integrované obvody ve stejném pouzdře:
    http://forum.audioweb.cz/viewtopic.php?pid=175957#p175957

  69. Re: Zesilovač k PC
    Takže už mám zhruba rozvrhnuto, kde co bude. Na cestě jsou ještě reprosvorky… ale když se zadaří, možná to dnes už zahraje.

    Potenciometr a přední panel se bude řešit až časem…

    [attachment=0]pa03-stavba.jpg[/attachment]

  70. A co vrtačka a pilník?
    Díly jen tak naházené do plechovky od CD přehrávače už jsme viděli. Já myslel, že budeš během čekání na kondenzátory vrtat a pilovat ventilační otvory. Nebo to chceš upéct 😳 v uzavřené skříni?

  71. Re: Zesilovač k PC
    skříň nechávám na konec… aktuálně jsem dodělal přichycení na chladič… ufff, 3 vrtáky (2mm) zlomený 🙂 ale podařilo se

  72. Re: Zesilovač k PC
    jo, potom jsem to taky zjistil :-/ ale zrovna ten vrták jsem neměl… takže 2 mm na kratší šrouby a pak trochu násilí, nebo 3mm a silnější šroub s matkou na druhé straně.

  73. Re: Zesilovač k PC
    tak už hraju, na první zapojení… a hraje to parádně 😎 ale ještě nějaká práce s tím bude (skříň, kabeláž, potenciometr…)

  74. Re: Zesilovač k PC
    Gratulace ze Sudet! Tak hlavně ať se ti nezakulí špona mezi plošňák a plechovku. A doufám, že znáš moudra starého kovoobráběče:

    Jal jsem se točit šponu krutou,
    a hle – už jí mám v oku zabodnutou.

    Oko ztratíš ve chvíli,
    kdy pracuješ bez brýlí.

  75. Re: Zesilovač k PC
    🙂

    jinak, zesilovač si bere v provozu (běžná úroveň hlasitosti) jen 15 W. To mě celkem zaráží, v lepším případě mile překvapuje. Stand by je potom cca 13 W, což je naopak dost, ale celkem očekávané.

    A další už asi stavět nebudu, ten bordel, co jsem vyprodukoval, stál za to 🙂

    [attachment=0]zes.jpg[/attachment]

  76. Kabely
    Ještě pár poznámek k vnitřní kabeláži:

    1) Kvůli rušení/odolnosti proti rušení je vhodné dráty od trafa k usměrňovačům vést navzájem zkroucené a dráty od výstupů koncáků k reprosvorkám taky. Ty k reprosvorkám samozřejmě ne všechny čtyři dohromady, ale zvlášť zkroutit a vést dráty levého kanálu a zvlášť zkroutit a vést dráty pravého kanálu.

    2) Koaxiální kabely od vstupních CINCHů k potenciometru hlasitosti a od něj ke vstupům koncáků je potřeba zvolit nějaké kvalitní – s malou kapacitou a kvalitním stíněním – žádné tkaničky s pár chlupy mědi místo stínění. Pan Macura doporučuje VBPAM 50-1 nebo Tasker C121. Nebo by bylo dobré použít stejný typ kabelů, jako budou CINCH-CINCH kabely pro propojení PC a zesilovače. Jako propojovací signálové kabely jsou dobré koaxiály RG62 – ale jsou silné a tuhé, takže se s nimi uvnitř přístroje nepracuje zrovna snadno, ale zvládnout se to dá:
    http://mankyfa.wz.cz/audio/kabely.htm

    3) Ideální je, aby signálové koaxiální kabely byly co nejkratší. Potenciometr hlasitosti se dá umístit přímo ke vstupním CINCHům nebo někam na trasu od CINCHů ke vstupům koncáků. Pak je ale nutné mu prodloužit hřídel na čelní panel.

  77. Re: Zesilovač k PC
    Jo, jasný, kabeláž je zatím provizorní. RG-62 mám, ale bohužel ve výchozím stavu jsou na desce vstupy řešeny pomocí totálně debilních pinů, na které nehrozí, že by se dal přivést kvalitní (silnější) kabel. Časem to přepájím asi na FASTONy nebo něco podobného…

    Jinak dráty od trafa zkroucené mám, tedy každou větev k sobě. Nebo myslíš obě větve do sebe navzájem (4 dráty)?

  78. Kabely
    Vstup zesilovače je na tom dvacetipinovém konektoru? :
    http://sjostromaudio.com/dudek_pics/pa03_detail.jpg

    K němu by měl být jako protikus zářezový Ribbon konektor. Tak to zkus vymyslet tak, aby potenciometr byl co nejblíž u tohoto konektoru a propoju udělej z nějakého tenkého koaxiálu, aby se dal zaříznout do konektoru. Na těch pár centimetrů se to nezblázní a na výstupu potenciometru stejný kabel jako na vstupu být nemusí. Ale nakonec ono to při tom tvém rozmístění není daleko od toho konektoru ani k čelnímu panelu. Navíc to máš rozmístěné správně – tedy vstupy na úplně opačné straně skříně než trafo – tak by to mělo být v pohodě i s ne úplně dokonalými koaxiály. Přeci jen nejde o Hi-End.

    Naopak kabel mezi CINCH vstupem a potenciometrem je vlastně pokračováním propojovacího kabelu mezi přístroji a ten by asi z RG62 být mohl. Ale nutné to určitě není – je to jen moje doměnka a běžně se to tak nedělá. Spojení dvou různých kabelů za sebou je problém ve vysokofrekvenční technice, ale zde by to kritické být rozhodně nemělo.

    Pokud to trafo má obě sekundární větve vyvedené zvlášť (tedy čtyřdrátově), pak by to zkroucení vývodů každé větve zvlášť mělo být z hlediska minimalizace magnetické indukce správně. Jak se to řeší u traf se třemi vývody a tedy se společným středem jsem nezkoumal. Pravděpodobně se dráty vedoucí z konců cívek obtočí kolem středového drátu.

    Jo a ještě bacha na zemní smyčky – ale to asi taky víš.

  79. Re: Zesilovač k PC
    aha, po tom konektoru se ještě podívám, třeba to bude lepší, než ty [url=http://www.ges.cz/-bls-02-ges06614037.html]zasouvátka[/url], co používám teď…

    zemění versus kostření je dost široká oblast… zesák mi zatím plave ve vzduchu, skříň není uzeměná a zesilovač není ukostřený… tedy věřím, že není… možná s tím budu ještě laborovat, uvidíme. Dudek doporučuje vyzkoušet jak neuzeměný zesilovač, tak uzeměný a prý se uvidí, co bude lepší.

  80. Re: Zesilovač k PC
    Ta “zasouvátka” by měla být v pohodě – alespoň se k jednotlivým kontaktům dají konce vodičů připájet a dá se s nimi pracovat jednotlivě. Zářezový konektor proti nim asi nebude žádná výhoda. Jde jen o to koaxiály někde mechanicky upevnit třeba ke šroubku v rohu plošného spoje, aby koaxiály nevisely celou vahou jen na koncích vodičů.

    Uzemnění, tedy třívodičový síťový přívod s ochrannou nulou, bych rozhodně nepoužíval. PC je k síti připojené třívodičově vždy a vznikla by tak zemní smyčka. Trafo je určitě ve třídě ochrany II, takže ochranná nula být použitá nemusí – stačí na síťovém přívodu na celé cestě až k trafu všude dodržet pravidlo dvojité izolace. Například na vývody primáru trafa je nutné po celé jejich délce navléknout ještě další bužírku. “Čokoláda” se taky nesmí jen tak válet na plechu, ale musí být upevněná přes izolační podložku, nebo přes celou čokoládu musí být bužírka – zkrátka na každé vodivé části musí být dvě nezávislé izolační vrstvy přes sebe. BEZPEČNOST BASTLU JE DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ ZVUK!

    Pokud je použité ukostření, tedy spojení elektrické nuly zesilovače a plechové skříně, tak musí být jen v jednom jediném bodě. Nesmí být spojení nuly a kostry třeba u vstupních CINCHů a znovu třeba přes kovové sloupky plošného spoje nebo přes kovový potenciometr.

  81. Re: Zesilovač k PC
    Takže první poznatky z poslechu, aneb problémy jsou tu:

    + zesilovač hraje pocitově určitě už teď líp, než předchozí Sony TA – FE530R… rozhodně míň zastřeně
    -/+ výšky jsou poměrně dost zřetelné, až ostré
    + středy tak nějak OK
    + basy tak akorát, OK

    Problémy:

    – zesilovač trochu šumí (zřetelné jen s uchem u výškáče, nicméně je to o malinko více, než u Sony – při přepnutí do stand-by spadne šum na úplné minimum – takže možná se to emituje někde po cestě na kabelech), ještě provedu srovnání s Denonem…
    – jeden kanál hraje o něco více basů, než druhý (zkoušen jiný zdroj zvuku i prohození repro) – tohle bude asi největší zádrhel, i když je to patrné jen při střídavém zapínání a vypínání jednotl. repro 😯

  82. Re: Zesilovač k PC
    Levné komerční zesilovače a AV Receivery mívají zdeformovanou frekvenční charakteristiku i na Direct, aby to znělo líbivě bum-cink – mívají zdvih na basech a výškách – přesněji mívají zvedlou oblast “komerčních vyšších basů” od 60 do 100 Hz a pak “pásmo činelů” kolem 7 kHz. Naopak skutečné basy pod 50 Hz a skutečné výšky nad 10 kHz bývají oříznuté, protože ti, co kupují levné zesilovače, většinou nemají skutečně basující bedny, a ořezem “nahoře” se “řeší” šum a nestabilita mizerných součástek, mizerného zapojení a mizerného provedení. LMko hraje spíš “rovně” a podle mě samo o sobě ostré výšky nevytváří, ale zdůrazní mizerné výšky levných kaloťáků.

    Ohledně šumu – šumí to i s potenciometrem hlasitosti staženým na nulu?

    Pokud potenciometr hlasitosti nemáš, tak by na vstupech koncáků měly být odpory tuším 100 kilo proti zemi, aby vstupy “nebyly v luftě”. Tohle může souviset i s odlišným zvukem na basech u obou kanálů – každý kanál může reagovat na chybějící odpor na vstupu jinak alergicky. Odlišnost by ještě mohla dělat chyba při osazování – třeba zaměněné odpory v jednom z kanálů.

  83. Potenciometr
    Kvalitní potenciometry jsou ALPS – ale i ty bez motoru jsou dost drahé:
    http://cz.farnell.com/alps/rk27111250k/potentiometer-50k/dp/1191723
    Občas jsou na bastlířských fórech nebo v inzerci na prodej nějaké přebytky, ale pod 3 stovky určitě nebudou

    Podle sinclaira jsou kvalitní i potenciometry Tesla TP190, které v současnosti vyrábí firma ES Ostrava. Jde prý o výjimečně kvalitní, zcela prachotěsné a otřesuvzdorné potenciometry pro průmyslové aplikace, se zaručovanou životností a stabilitou nastavení. Hlavně neplést s jinými TP1xx.

    Hodnota by měla být nejspíš 20 až 50 kiloOhmů, určitě s logaritmickým průběhem a v provedení samozřejmě tandemovém (stereo).

    Škoda, že tě nenapadlo nechat si nějaký potenciometr přihodit od sinclaira při objednávání stavebnice 🙁

    Bez odporu nebo potenciometru na vstupu to může dělat nepřístojnosti – LaMa Mk2 má na vstupech proti zemi dokonce odpory 20k:
    http://www.opamp.wz.cz/lama2/lama.htm
    Podívej se do návodu, schematu nebo osazováku ke tvému PA03, jestli na vstupech nějaké odpory proti zemi jsou.

  84. Re: Zesilovač k PC
    Tak pak by s odpojenými signálovými kabely neměl být problém. Můžeš taky třeba jeden vstupní CINCH “hodit na zem neboli vyzkratovat” – to je vlastně to samé, jako když se stáhne potenciometr hlasitosti na nulu. Samozřejmě při odpojeném kabelu z PC. Pak můžeš “uchometricky” porovnat úroveň šumu oproti druhému nevyzkratovanému kanálu. Pokud ten vyzkratovaný kanál bude šumět míň nebo vůbec, tak by problém šumu měl potenciometr na vstupu vyřešit.

    Softwarová regulace hlasitosti v PC je samozřejmě mizérie – snižování hlasitosti je řešené snižováním bitové hloubky a hlavně se se softwarovým snižováním hlasitosti zhoršuje poměr signál/šum – a to tak, že hodně.

  85. Re: Zesilovač k PC
    Za šum může samozřejmě pc.Zesík jede naplno a nedostává do vstupu téměř nic.Takže vlastně zesiluje naplno šum ze zvukovky,mírně modulovaný signálem.Bez poťáku a se softwarovým zesílením tak na 90% to nebude nikdy hrát pořádně.

  86. Fake ALPS
    [quote=”Jiří Ptáčník”]zaručeně pravý ALPS z ebaye[/quote]
    Marně si lámu hlavu nad smyslem tohoto nákupu. Dokážu pochopit, že si asociál koupí na tržnici nebo DealExtreme kopii značkových tepláků, protože chce vypadat jako frikulín, ale nemá na originální. Jenže ten nápis na impotenciometru bude skrytý před pohledy vilných blondýnek v bedně od CD přehrávače, takže se kouzlo “značkovosti” zcela mine účinkem. No, tak alespoň než ho přibastlíš do zešilovače, tak změř Ohmmetrem souběh obou “kanálů” potenciometru, ať pak nešpekuluješ, proč ti při určité hlasitosti hraje hlasitěji levý kanál a při jiné zase pravý.

  87. Re: Zesilovač k PC
    Já prostě věřím, že je to originál, případně, že rozdíl nebude tragický (z té spousty zákazníků přede mnou, by to snad někdo poznal). 600 korun u nás za něj do zesáku za 3 tisíce nedám ani náhodou. Poloviční cena je v Číně reálná (přičemž to není asi natolik vysoký model, jako u Farnella). A i kdyby ne, tak jsem to prostě risknul. U nás nic podobného člověk v jednotkovém množství málem nesežene… případně dá balík za poštovné. A obchodníky, kteří posílají zboží po ČR za cenu, jako kdyby to šlo z druhého konce světa, mám rád čím dál tím míň.

  88. Re: Zesilovač k PC
    Aha, tak jednu chybu jsem přece jenom objevil 😳

    Liší se osazení dvou kondenzátorů vzhledem k tomu, zda je PA03 určen do aktivní bedny, nebo jako samostatný zesilovač.

    Pro výškovou sekci se v případě aktivní bedny má použít kondenzátor 1uF (svitek). Já samozřejmě narval 1uF na obě sekce, přičemž pro použití jako běžný stereozesák tam má být na každou sekci 47uF (elyt). (na fyzickém DPS je bohužel naznačeno jen použití svitků, což mě vedlo k osazení 1uF, ale v manuálu to je, takže holt lépe číst).

    Výšky se teď poněkud zklidnily, tedy aspoň takový jest můj první pocit ze změny. Jeden kanál ale hraje pořád více basů, nicméně to budu ještě zkoumat…

  89. Re: Zesilovač k PC
    Určitě jsi ještě něco přehlédl.Některý odpor nebo kondík není na svém místě.Pořádně to zkontroluj.A případně nějaký cínový můstek,nebo to může i být vadná součástka.Sice to nebývá časté,ale někdy se přihodí.

  90. Re: Zesilovač k PC
    Stáhni si nějaký CD generátor a změř výstupní napětí u obou kanálů při různých frekvencích. Jde spíš o porovnání průběhů kanálů než o absolutní hodnoty, protože běžné multimetry měří jiné frekvence než 50 Hz většinou mizerně a ani linearitě výstupů CD přehrávačů, zvukovek a podobného haraburdí se taky nedá věřit. Možná by bylo dobré použít CINCH rozdvojku a poslat do obou vstupů koncáků signál jen z jednoho kanálu výstupu CD přehrávače nebo zvukovky.

    Jde o to změřit napětí při 50 Hz u levého kanálu a porovnat ho s napětím při 50 Hz na pravém kanálu, pak to samé třeba na 500 Hz a 30 Hz a podobně. Kanály taky nebudou mít přesně stejné zesílení, takže třeba jeden bude mít při 500 Hz 2V a při 30 Hz 1.8V, kdežto druhý bude mít při 500 Hz 1.9V a při 30 Hz 1.7V. Takový výsledek by se dal považovat asi jako v normě. Pokud by ale druhý kanál měl při 500 Hz 1.9V a při 30 Hz jenom 1.0V, tak by to značilo nějakou chybu.
    http://www.ulozto.cz/4090183/cd-generator-rar

  91. Re: Zesilovač k PC
    Tak já myslím,že zesilovač by měl být naprosto totožný v obou kanálech,neboť má toleranci průběhu zanedbatelnou.Tudíž oba kanály by se neměly lišit téměř nijak….Proto říkám,že by měl nejdříve pohledem zjistit,jestli má dobře osazenou desku.Nebo někde nechybí nějaký spoj.

  92. Re: Zesilovač k PC
    Tak nějaké další postřehy:

    Kabel od cinchů do zesáku hraje dost významnou roli. Nejprve jsem použil úplný shit, jen na zkoušku a výsledek byl tristní, šum, rušení, šum… pak jsem použil kabel ze stereo prodlužky jack-jack průměrné kvality a tloušťky. Situace se rapidně zlepšila. Nyní zkouším mikrofonní kabel z GESu, jen o malikno silnější, než předchozí. Zajímavé – zvuk je stejný, ale volume v PC musím pro stejnou výslednou hlasitost osolit o dost více, než u předchozí “prodlužky”. Pořád to není ještě finální, jen tak laboruju… následně asi zkusím RG-62 z cinchů do potenciometru a z potenciometru možná něco slabšího do zesáku, pokud nepůjde znásilnit taky RG-62.

    Další věc je, že zesák celkem slušně chytá “mobil”. A to i zadeklovanej.

    Pokud jde o rozdíl kanálů – kondíky jsem prošel, ty by měly být už snad všechny správné. Napadají mě ještě rezistory, které jsem osazoval podle jejich barevného značení, protože jsem neměl v tu chvíli měřák. A ty barvičky teda daly zabrat. Ale zase si říkám, že i kdybych zaměnil nějakou hodnotu, neprojevilo by se to jen na jednom kanálu.

  93. Re: Zesilovač k PC
    Tak to si buď jistý,že jsi některé odpory nedal dobře… Jediná možnost.Chytání mobilu je dáno chodem naplno,protože tam nemáš potenciometr.To je taky jasné.Rozdíl mezi kabelem bude těžko patrný,pokud je v pořádku!Což evidentně taky není.Máš tam asi dost chybek,musíš to pořádně prokouknout.Ohledně chytání mobilu ještě koukni na stínění přívodního signálového kabelu.Nejspíš je někde přerušené.

  94. Re: Zesilovač k PC
    ok, takže rozdílnost zvuku jednotlivých kanálů byla chiméra… respektive zesilovač za to nemůže. Nyní jsem pro srovnání zapojil Denon a problém je stejný – jakmile v systému utnu jeden kanál, a pak druhý, tak slyším rozdíl. Buďto je tedy ve zdroji, nebo ve zvukovce. Při poslechu konkrétních samost. frekvencí bych řekl, že tam rozdíl není, ale ty se mi pro srovnání uchem moc vhodné nezdají.

    PS: PA03 hraje líp, než Denon AVR1604 🙂

  95. Re: Zesilovač k PC
    Pokud to zkoušíš na mono signál,bude to ve zvukovce.Pokud to máš stereo nahrávkou,může to být rozdílně nahrané.Jinak věřím,že Denon hraje hůř,já Denon moc nemusím.Je hodně uhlazený a málo detailní.Dudkovy modely jsou naopak velmi propracované a hrají neuvěřitelně detailně.Což u horších nahrávek nemilosrdně odhalí chyby.Doufám,že jsi už dal potenciometr.

  96. Re: Zesilovač k PC
    jo, poťák už mám… celkem nepozoruju moc rozdíl, tzn hrálo to dobře už předtím. Jediné, co zůstává, je lapání bordelu z mobilního telefonu. Ale to se může dít na odhalených spojích např. na přechodu cinch-kabel do potenciometru… ❓

  97. Re: Zesilovač k PC
    No,vzhledem k tomu,že asi máš stažený výstup ze zvukovky a poťák nadoraz,tak to udělej opačně!Zvukovku téměř naplno,poťákem stáhni.Je jasné,že do malinkého signálu se rušení dostane víc,pokud zesík má zesílení naplno……Je to stejné,jako regulovat zvuk settopboxem,místo na telce.Je to sice pohodlnější,ale v tichých pasážích je slyšet vrnění a šum zesíku telky,který zesiluje co umí,i s bordelem.Je to pochopitelně vysvětlené?

  98. Re: Zesilovač k PC
    bohužel, mám to správně – zvukovka naplno, potenciometr potom jen u spodní až poloviční hranice pro regulaci

  99. Re: Zesilovač k PC
    [quote=”Jiří Ptáčník”]bohužel, mám to správně – zvukovka naplno, potenciometr potom jen u spodní až poloviční hranice pro regulaci[/quote]

    Pak se tedy optám,co to dělá špatně?Rozdílný zvuk kanálů a lapání bordelu zvenčí?

  100. Re: Zesilovač k PC
    Rozdílný zvuk kanálů jsem zatím nedořešoval – je to nepatrný problém a podezírám zvukovou kartu, u níž jsem měnil OPAMPy a je třeba možné, že prostě “nehrají” stejně.

    Lapání bordelu z mobilu může být částečně dáno tím, že jsem v místě se slabším signálem, takže mobil to musí “hulit” více, než je zdrávo. Ale i tak se to děje více, než s původním zesilovačem Sony, co jsem tu měl… Řešení je zatím takové, že dávám mobil cca 2 metry od zesu…

  101. Re: Zesilovač k PC
    [quote=”Jiří Ptáčník”]Rozdílný zvuk kanálů jsem zatím nedořešoval – je to nepatrný problém a podezírám zvukovou kartu, u níž jsem měnil OPAMPy a je třeba možné, že prostě “nehrají” stejně.

    Lapání bordelu z mobilu může být částečně dáno tím, že jsem v místě se slabším signálem, takže mobil to musí “hulit” více, než je zdrávo. Ale i tak se to děje více, než s původním zesilovačem Sony, co jsem tu měl… Řešení je zatím takové, že dávám mobil cca 2 metry od zesu…[/quote]

    Pokud je rušení stejné v obou kanálech,mrkni na zem k poťáku.Zkus polaborovat,jestli nebude lepší ji připojit ke zdroji,nebo naopak k tišťáku u vstupu.Pravděpodobně to bude zemní smyčka.Taky přikostři obal poťáku,a pokud ani tohle nepomůže,tak zkus položit celý zesík na kus plechu,připojeného k zemi na zdroji.Přes izolaci,samosebou! :-)A v zoufalém stavu ještě zablokovat vstup nějakým pikofaradem k zemi,proti vysokofrekvenčnímu rušení.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.