Stavba zesilovače pro začátečníky: PA03 aneb zasadit strom, postavit zesilovač…

Uvažovali jste někdy o stavbě vlastního zesilovače, který může být levnější a kvalitnější, než mnohý kupovaný, ale nevěřili jste svým schopnostem? Za pomoci našeho návodu to zvládne každý! Povíme si nejnutnější základy, vybereme vhodnou stavebnici a tu postupně oživíme.

Co nás vlastně může vést ke stavbě zesilovače? V prvé řadě určitě zájem o danou oblast a nadšení pro elektrotechniku a kutilství. Stejnou měrou to ale může být i to, že vhodně zvolený zesilovač „přehraje“ mnohem dražší komerční produkt. Jak je to vůbec možné? Pomineme-li náklady výrobce na vše okolo, jenom ne na samotný produkt, bude svou roli hrát to, že náš výrobek bude dělat jen to, co po něm chceme. Tudíž můžeme použít kvalitnější součástky pro námi preferované činnosti. Pokud budeme toužit po hodně vybaveném přístroji, cena už se začne sice blížit komerčnímu produktu, ale stále budeme napřed v tom, že každá jednotlivá součástka, kterou osadíme, může být kvalitnější. A několik set kusů součástek vlastnoručně sestavených a oživených je radost poslouchat.

Z čeho se zesilovač může skládat:

• transformátor neboli trafo. Mění vstupní napětí sítě (230 V) na jinou hodnotu (např. 2 × 24 V). Kdo chce kvalitu, tak si pořídí toroidní trafo (to kulaté). Kvalitní EI trafo (to hranaté) ale také není na překážku. Toroidní trafo by mělo být tišší, nicméně určitý jemný hluk (vrnění) vydává každé větší trafo.
• zdroj – upravuje a filtruje napětí z transformátoru. Vyskytuje se buďto na samostatné desce spojů, nebo na jedné desce s jiným prvkem zesilovače, povětšinou s koncovým zesilovačem.
• koncový zesilovač – hlavní prvek zesilovače, který zesiluje signál. Často bývá v provedení 2 kanály na jedné desce, nebo každý kanál na vlastní desce. Pokud má každá deska/kanál svůj zdroj a trafo, označujeme zesilovač jako dual-mono.
• korekční předzesilovač – využívá se pro korekce signálu (výšky, středy, hloubky) a vyrovnává ztráty na korekčních obvodech, aby zesílil signál zpět na linkovou úroveň.
• ochrany reproduktorů (např. proti stejnosměrnému přetížení či zkratu) – někdy jsou opět součástí hlavní desky, kterou koupíme jako stavebnici, nebo na samostatné desce. Základní ochrany může obsahovat i použitý integrovaný obvod zesilovače.
• soft-start – modul, který se používá u výrobků s trafem silnějším než 400 VA (W) pro řízený start kvůli ochraně rozvodné sítě. Takto velký nárazový odběr lidově řečeno „vyhodí jistič“, protože zejména toroidy mají velký náběh.
• dále např.: přepínač vstupů, výstupy, dálkové ovládání, chladiče, krabice atd.

Postavme si PA03 s LM4780

Jelikož se zaměřujeme na začátečníky, budeme vybírat zesilovač z některé zavedené konstrukce. Doporučit lze například produkty postavené kolem obvodů LM3886 (LM3775) nebo LM4780, zesilovač Leach nebo třeba stavebnice tranzistorového zesilovače SPV od Aldaxu. My vyjdeme ze stavebnice, která ušetří práci se sháněním jednotlivých součástek. Konkrétně půjde o nejjednodušší zesilovač českého mistra „kazzatele“ Pavla Dudka – PA03. 

PA03 spojuje vynikající vlastnosti stereofonního integrovaného zesilovače National Semiconductor LM4780 v co možná nejjednodušší a nejuniversálnější konstrukci, která je však maximálně vyladěna a doplněna o mnoho velmi užitečných prvků, včetně důrazu na bezpečnost. Ke zprovoznění tohoto modulu stačí pouze připojit trafo, vypínač a potřebné vstupy a výstupy. Samozřejmě až po jeho sestavení. Vše potřebné je přímo na jedné desce plošného spoje (DPS).

Modul lze použít mnoha způsoby: v našem případě jako „malý“ stereofonní zesilovač. V případě nároku na vyšší výkon lze modul mimo jiné přepnout do „mono“ režimu a pro každý kanál využít vlastní desku a získat tím konfiguraci 2 x 120 W.

Parametry PA03  (platí pro napájecí napětí ±35 V)

Výstupní výkon:

• 2 x 60 W / 4 Ω
• 2 x 45 W / 8 Ω
• 120 W / 8 Ω – můstek
• 120 W / 2 Ω – paralelní provoz

Kmitočtová charakteristika: 10 Hz – 140 kHz

Zkreslení: 0,03 % – 0,07 % THD (20 Hz – 20 kHz)

Odstup: více než 116 dB, IHF A, vztaženo k výkonu 60 W / 8Ω

Za kolik a s jakými nástroji

Co budeme potřebovat v první fázi?

• Nadšení, trpělivost a pokud možno základní znalosti elektrotechniky (pokud rozeznáte rezistor od kondenzátoru, máte skoro vyhráno)
• Páječku a pájku
• Doplňky pro pájení – drátěnku, kalafunu, odsávačku cínu, rozpouštědlo (líh, izopropylalkohol nebo aceton)
• Drobné nástroje – kleště, štípačky, šroubováky

A k tomu samozřejmě stavebnici PA03. Tu lze pořídit v luxusním bílo-zlatém provedením v ALDAXu za cca 2500 korun. Ale tam ji nemusí mít vždy k dispozici. Dále je tu možnost objednat desku u autorizovaného prodejce ve Švédsku, ale potom bude nutné obstarat si jednotlivé součástky na ni vlastními silami. ALDAX dodává kvalitní prvky, což je při stavbě zesilovače základ. Při koupi komponentů z neověřených zdrojů hrozí velké riziko, že zejména u dražších prvků, jako je integrovaný zesilovač LM4780 nebo operační zesilovače Burr-Brown, koupíte falzifikát, takzvaný „pajc“. A s těmi nemá cenu ztrácet čas, o případné bezpečnosti nemluvě.

Sada základní nástrojů a zhruba 200 kusů součástek stavebnice PA03

Plnou pájkou vpřed!

Pokud tedy seženete PA03 jako stavebnici, nebo si obstaráte potřebné součástky sami, budete stát před hromadou asi 200 kusů součástek. Ke stavebnici sice dostanete návod, ale začátečník si bez rad někoho zkušenějšího asi neporadí. Tohoto poradce se pokusíme suplovat. Půjde však jen o detaily, protože většinu opravdu vyřešíte s návodem.

Námi uvedený postup je bez záruky a neručíme za jakékoli škody způsobené při jeho realizaci. Odborná způsobilost v elektrotechnice, která je předpokladem pro jeho vykonání, je specifikována v zákoně 50/1978 Sb.

Luxusní deska spojů od Aldaxu je popsaná, což je první vodítko. Druhé vodítko je soupis materiálu v návodu. Označení součástky na desce si najdete v soupisu a zjistíte, co na dané místo musíte osadit. Zní to jednoduše, ale narazit můžete hned u rezistorů – které jsou které? Buďto si je proměříte, nebo si hodnotu vyčtete z jejich barevných proužků, eventuelně ze samostatné aplikace. Při nejistotě u čtení barevných proužků ještě kalkulujte s tím, že např. na desce jsou osazeny 20× jen 2 druhy rezistorů, tudíž tímto omezíte výběr jen na dva kandidáty.  

Při pájení začněte osazováním od nejmenších/nejnižších součástek. Doporučuje se upravit (ohnout) nožičky do potřebných rozměrů, umístit do desky, mírně vychýlit drátky a zkrátit. Otočenou desku potom položit na měkkou podložku. 

Pájení je umění

Pájení samotné je tak trochu umění. Naše DPS používá oboustranný návrh a navíc má dvojnásobnou tloušťku měděných cest. Z toho vyplývá následující – pájka (cín) by měla protéci zespodu na druhou stranu a zalít i tuto plošku. Z toho důvodu je třeba dostatečně prohřát zdířku a mít i pokud možno kvalitní pájku.

Postupujte takto: horký hrot páječky přidržte na plošce (nikoli na součástce) asi 10–20 sekund (podle výkonu/teploty páječky), přiložte pájku, zalejte plošku a ještě sekundu dvě přidržte hrot, aby pájka protekla. Ne každý spoj se podaří ukázkově, ale nemělo by to vadit. Zdířka je prokovená, takže stačí i připájení pouze ze spodní strany. Znovunahřívání už zakápnuté zdířky nemá velký význam. Lze případně spoj pojistit ještě zapájením z vrchní strany, ale to není příliš vzhledné a zcela nezbytné by to být nemělo. Po zapájení zkraťte případné přečuhující dráty vespod. Hrot páječky udržujte čistý, například pomocí speciální houby, nebo obyčejnou kuchyňskou drátěnkou. 

Součástky upravte pro osazení do desky, osaďte, vychylte drátěné nožičky, zkraťtě a zapájejte. Na pravém obrázku je vidět, jak by kvalitní pájení vypadat NEMĚLO! 

Postupovat můžete po jednotlivých součástkách, někdy si lze připravit k pájení více součástek naráz. Ale zbytečně nepřehřívejte DPS, dávejte mu občas odpočinout. Stejně tak není dobré „péci“ páječkou součástky samotné. Dbejte také na to, aby každý spoj byl zalit jen na své plošce a nedotýkal se sousedního. Pokud spoj zkazíte, nezbude, než pájku odsát a zkusit to znovu. Tomuto stavu se ale snažte předejít.

Jak jsme si řekli, nejprve je vhodné osadit a zapájet nejnižší součástky, diody a rezistory. Následně precizní patice, tranzistory, keramické kondenzátory, svitkové kondenzátory a menší elektrolytické kondenzátory. Potom to mohou být např. relátka, pojistková pouzdra, tlumivky, svorky a konektory (piny), můstek a nakonec velké filtrační kondenzátory. Integrovaný zesilovač LM4780 ani napěťové regulátory zatím nepájejte!

Prozatím prázdná deska zesilovače

Osazené rezistory (modré součástky) a diody (hnědé) | Dále přibyly svitkové kondenzátory (bílé), keramické kondenzátory (pískové) a patice

Přibyly elektrolytické kondenzátory (válcové), tranzistory (3 nožičky) a malé relé pro stand-by | Dále 2 velká relé, měnič napětí uprostřed, Wago svorky (barevné), patice s pojistkami a do patic jsme osadili integrované obvody

Kompletně osazená deska s tlumivkami a velkými filtračními kondenzátory, které chybí již jen integrovaný obvod zesilovače a regulátory napětí které se přichytí k chladiči

Pozor! Věnujte zvětšenou pozornost kondenzátorům C11 a C15. Jelikož budujeme stereo zesilovač s jednou deskou, osaďte elektrolytické kondenzátory 47uF. Svitkový 1uF kondenzátor patří na kanál určený pro výškový reproduktor pouze tehdy, pokud stavíme aktivní reprobox. Na obrázcích výše je osazen právě svitkový kondenzátor, což je pro náš účel špatně (naznačeno ve fotografiích červeným vykřičníkem). Správně osazení je patrné na dalších obrázcích níže. 

Chladič, neboli vrtáme do tuhého

Zbývající 3 součástky (LM4780, 7812 a 7912), které jsme nezapájeli, je třeba přichytit na chladič. To je dosti obtížná práce. Existuje více způsobů, jak to udělat. My zmíníme tento: do DPS si nanečisto osadíme všechny 3 součástky a přiložíme chladič tak, jak bychom si jej na místě představovali. Pokusíme se jej takto zafixovat a naznačit si na něm budoucí otvory na šrouby. Pro šrouby M3 se v hliníku používá vrták 2,5 mm, vrtáme skrz. Šrouby se pak budou na druhé straně jistit matkou s pérovou podložkou. Z toho důvodu si otvory naznačte na místech, kde lze efektivně chladič provrtat skrz (nikoli do vývodu žebra). Nicméně šrouby jsou schopny vytvořit si v měkkém hliníku i vlastní závit, takže případně drží i bez matky (v tom případě je samozřejmě potřeba použít mírně širší šroub, než je zdířka).

Chladič s vyvrtanými otvory pro přichycení elektronických prvků a na spodní hraně pro přichycení k DPS

Po vyvrtání otvorů v chladiči si k němu přichytíme součástky a zkusíme tuto montáž nasadit do děr pro součástky na DPS. Tím, že je nemáme zapájené, můžeme je drobně upravovat. Když si takto ověříme, že sestava sedí, označíme si zespodu otvory pro přichycení chladiče k desce a vyvrtáme je (samozřejmě bez připevněných součástek). Následně součástky přichytíme zase na chladič, osadíme do DPS, přišroubujeme chladič a zapájíme kontakty.

Pokud osazujeme jen jeden modul zesilovače, LM4780 lze přichytit na chladič přímo, pouze s teplovodivou pastou. Chladič se pak nesmí dotýkat skříně. Napěťové regulátory 7812 a 7912 se přímo na chladič montovat nesmí, použijeme izolant slídu s teplovodivou pastou nebo umělou podložku. Nezapomeňte zde na umělohmotné průchodky, které zajistí, že šroub nezpůsobí propoj!

Kompletní vstupní část zesilovače již přIchycená na chladič. Konektory JP2 a JP3 jsou určené pro vstup signálu. Signálový vodič napojujeme na + a stínění na G. Na konektoru cinch je + na středu, zem na vnější části

V našem případě jsme použili nižší, ale delší chladič, aby bylo možné použít méně vysokou skříň. Nároky na chladič jsou u tohoto zesilovače 10 × 10 × 4 cm (ten lze běžně koupit). Je trochu škoda, že návrh desky vyžaduje umístit chladič směrem dovnitř desky, nikoli na okraj. Tím jsou možnosti návrhu chlazení mírně ztížené. Nicméně můžete použít různé spojené profily pro převod tepla do libovolně umístěného chladiče.

Dodělávky při osazování desky

Tímto je deska osazená. Ale nezmínili jsme detailněji ještě dvě věci – první jsou tlumivky. Ty nejspíše nedostanete mezi součástkami ve stavebnici a budete si je muset vyrobit sami. Každá má mít 15 závitů o průměru 0,8 cm. Tvořeny jsou smaltovaným či lakovaným měděným drátem o průměru 1,3 – 1,4 mm. Pro vytvoření tlumivek dobře poslouží vrták o průměrů 8 mm, okolo kterého pevně a těsně omotáte 15 závitů drátu, respektive 14 + (2 × 0,5) otáčky. Na koncích je nutné odřít smalt a teprve potom zapájet do desky. 

Než tlumivku zapájíte do desky, nezpomeňte na koncích odřít smalt pro správný kontakt

Další, tentokrát dosti volitelnou věcí, jsou vstupní konektory na desce. Ty jsou zde tvořeny piny, které známe z počítačových sestav. Většinou budou vyhovovat, nicméně je s nimi drobný problém při připojování kvalitních a silných kabelů. V tom případě pole pinů JP1 neosazujte a použijte jiné terminály (realizaci necháme na vašem uvážení, dost pomůže to, že jsou vstupy zdvojené). Obdobná situace může nastat u vstupu z trafa a výstupu na repro. Nicméně použité Wago svorky snesou již kabel poměrně dosti silný. Pojmou průřez vodiče až 1,5 mm2. 2 mm2 už je na ně moc.

Tímto bychom tedy měli desku plně osazenou. Nyní je čas na drobnou očistu, protože po pájení bude zejména spodní strana dost špinavá od kalafuny. Doporučujeme kalafunu smít – rozpouští ji například líh, ale je třeba ji následně důkladně setřít nebo smít štětečkem a destilovanou vodou. Jinak bychom si tímto postupem pouze vytvořili na desce lepivý povlak. Kromě lihu lze použít i další chemikálie, zmiňované v soupisce na začátku článku.

V průběhu, i nyní na konci, ještě důkladně zkontrolujte pájené spoje, zda vypadají v pořádku. Před oživením též není od věci ještě jednou zkontrolovat, zda máte na všech místech správné součástky, např. zda máte elektrolytické kondenzátory osazené dle správné polarity (v opačném případě explodují).

Transformátor

Od desky teď můžeme přejít k dalším prvkům našeho přístroje. Kromě samotné desky zesilovače hraje velkou roli transformátor. Zesilovač funguje v rozmezí napětí 20 – 40 V. Pozor však na toleranci sítě, které je až 10 %. Zesilovač má maximum na 42 V. Doporučené trafo by mělo mít výkon 160 – 300 VA. Jako optimální volba se jeví toroid 200 VA se sekundárním napětím 2 × 24 V. Trafo si můžete nechat navinout na zakázku, což vám dá mimo jiné i možnost uzpůsobit si jeho velikost svým požadavkům. Nicméně pořídit lze trafo i z běžné nabídky, což jsme učinili i my (http://www.ges.cz/-tst-200224-ges07507229.html). INDEL je polský výrobek střední kvality, cenově vyvážený k našim komponentům.

Trafo může mít případně i zalitý střed, nicméně naše bylo běžnější, bez zalitého středu. Do skříně se uchycuje pomocí jednoho šroubu a kovové misky, která je součástí dodávky. Trafo umístěte pokud možno dále od zesilovače (dále od jeho vstupní části). Ve dně skříně si připravte otvor pro šroub, který můžete už u dna zajistit matkou (vhodný šroub může být např. 4 mm × 6 cm nebo 5 mm × 6 cm). Pokud trafo „vrčí“ více, než se vám líbí, použijte měkkou podložku (např. molitanový hadřík na mytí nádobí nebo starou podložku pod myš), dále umístěte dodanou gumovou podložku, samotné trafo, druhou gumovou podložku a kovovou misku. Tu zafixujte dvěma matkami.

Primární vstup (230 V) do trafa přes pojistku a volitelně přes vypínač | Z trafa potom dva sekundární výstupy do zesilovače, přičemž každý pár jsme vytvořili spletením jedn. kabelů

Do trafa následně přiveďte síťové napětí (primár) 230 V. Je záhodno použít pojistku a většinou se využije i vypínač. Pracujte maximálně obezřetně, vše důkladně a dvojitě izolujte! Z trafa potom můžete vést sekundární vinutí do zesilovače. V našem případě byly patřičné páry vyvedeny stejnou barvou. Případně si výstupy proměřte měřákem. My jsme naprázdno naměřili 2 × 27 V, což je v pořádku. Dva kabely každého výstupu omotejte (spleťte) kolem sebe pro potlačení vyzařování EMG pole.

Oživování zesilovače

Nyní nám teoreticky stačí připojit na vývody reproduktory a na vstup audio signál a mohlo by se hrát. V návodu je přesněji popsán postup oživování zesilovače, nicméně regulovaný zdroj pro pozvolný náběh má doma málokdo. Buďto se tedy obrátíte na někoho, kdo jej má a případně pomůže s oživením, nebo to prostě risknete.

Vše důkladně zkontrolujete a zesilovač zapnete (do zásuvky), zpočátku bez zapojeného vstupu a repro. Nejspíše se nic strašného nestane a dle předpokladů se po pár sekundách sepnou relátka. Zesilovač pak vypněte (relátka se odepnou) a připojte repro. Po zapnutí možná v blízkosti výškových repro zaznamenáte malý šum. Pokud je velmi malý a slyšitelný jen cca na 20 cm, je vše v pořádku. Opět vypněte, a zapojte vstup signálu. Zdroj signálu si nastavte na minimální úroveň (volume na nulu) a až potom pomalu přidávejte!

Zkompletovaný zesilovač PA03 s veškerým příslušenstvím

Kabeláž a konektory

Kabely uvnitř zesilovače jsou velmi důležité. Pro kabely do reprosvorek použijte co nejsilnější průřez a jednotlivé kabely v páru můžete zkroutit (omotat). Pro vstup použijte kvalitní stíněné signálové kabely (případně vhodný koaxiální kabel, i když jinak výborný RG-62 je pro naše účely bohužel již příliš silný a neforemný). Kabely uvnitř zesilovače by měly být pokud možno co nejkratší. Při prvotním oživování ovšem nemusíte nasadit hned finální kabeláž.

Zdířky se nesmí dotýkat skříně, většinou jsou tomu uzpůsobeny (tzv. izolované provedení)

Vstupní cinche kupte raději kvalitnější, pro zesilovač bez přepínače vstupů nám ostatně stačí jen 2 kusy. Repro svorky budeme potřebovat 4. Pokud nevyberete v českých obchodech, ebay nabízí větší sortiment.

Reproduktorové svorky volte raději robustnějšího provedení, opět se nesmí dotýkat skříně

Korekce hlasitosti – potenciometr

Jelikož stavíme v našem případě zesilovač k počítači, počítáme s tím, že ten sám o sobě zvládne roli korekcí. Pro připojení např. k DVD přehrávači je (většinou) nutné opatřit zesilovač regulací hlasitosti. Z hlediska univerzálnosti je vhodné s ní počítat v každém případě. Regulace hlasitosti se řeší pomocí potenciometru, který zařadíme do cesty signálu – tzn. ze vstupních cinchů vede kabel do potenciometru a z něj vede kabel do vstupu DPS.

Potenciometr sice staví do cesty další zbytečné přechody kabelu, a byť není zcela nutný, je většinou vhodnější regulovat hlasitost pomocí něj, než pomocí softwaru zvukové karty v počítači. V našem případě jsme použili logaritmický (někdy též označovaný jako audio) stereo potenciometr ALPS 20KAX2. Ten lze pořídit na ebay za zhruba 10 dolarů a za další 2 je k dispozici DPS pro jeho osazení. Kabely ale lze případně zapájet přímo. 

Potenciometr pro regulaci hlasitosti v provedení audio (logaritmický) postačí o hodnotě 20 K, eventuelně 50 K. Námi použitý ALPS 20KAX2 plní svou úlohu dobře, nicméně vyžaduje ovládací prvek většího průměru, jelikož je nutné pro otočení vyvinout mírně větší sílu

Potenciometrů je na trhu řada, pro naše účely je vhodná hodnota 20 nebo 50 K. Netřeba asi zdůrazňovat, že by mělo jít o produkt kvalitnějšího provedení. Kromě klasického „hladkého“ potenciometru lze např. zvolit i krokový. Dále jsou na trhu motorizované potenciometry, které lze ovládat i dálkovým ovladačem. Ostatně zesilovač není vůbec problém doplnit modulem dálkového ovládání a není to nikterak finančně náročné.

Skříň – velké potíže v Malém Česku

Zesilovač jsme mohli klidně pokusně zapojit v lepenkové krabici, ale to jistě není to správné završení takto velkého úsilí. Naneštěstí, jakkoli možnosti stavby samotného přístroje jsou takřka nekonečné, tak možnosti jeho umístění jsou žalostné. Koupit u nás pěknou skříň na zesilovač není možné. V nabídce sice přístrojové skříně najdeme, ale že by byly pěkné, to se říci nedá. A nejsou ani levné. V zahraničí sice je situace o něco lepší, ale cena za transport těžké skříně je velmi vysoká.

Co nám tedy zbývá? Můžeme sehnat nefunkční zesilovač nebo receiver a použít jeho skříň. V tomto případě se nabízí i možnost použít jeho chladič, potenciometr, konektory a někdy i trafo.

Jelikož my jsme stavěli menší zesilovač, použili jsme skříň od CD přehrávače. Její čelo sice není pro zesilovač vhodné, ale pokud bude někde pod stolem mimo dosah očí, nemusí to vadit. Navíc je snadné si navrhnout vlastní hliníkový čelní panel a nechat si jej vyrobit a následně jím naše chassis osadit. To jistě oceníte i tehdy, když použijete skříň z jiného zesilovače nebo receiveru a jeho čelo se vám nelíbí.

Po veškerých peripetiích nás nakonec čeká ta největší – umístit zesilovač do pěkné a funkční skříně. Naštěstí existuje možnost, nechat si vyrobit přední panel na míru dle vlastního návrhu

Nezapomeňte též, že skříň musí být dobře větraná, jinak zesilovač upečete. Problém je to zejména u menších skříní, které proto často musí použít ventilátor. V našem případě ale zesilovač produkuje snesitelné množství tepla, takže aktivní chlazení není nutné.

Osadíme-li tedy náš zesilovač do skříně, přidáme vstupní cinch a výstupní repro svorky, eventuelně ještě vřadíme potenciometr, spojíme vše kabely a můžeme hrát. Pro zapínání zesilovače buďto použijete dostatečně robustní spínač na přívodu primáru (230 V), nebo použijete stand-by funkci, kterou LM4780 disponuje. K tomuto účelu má zesilovač v JP1 poli pinů i ty pro stand-by. Pokud je necháte nezkratované, bude zesilovač v režimu stand-by. Pokud je zkratujete (vypínačem nebo jumperem), zesilovač se spustí. Bohužel, jakkoli je jinak PA03 úsporný, tak stand-by LM4780 má vysokou spotřebu, tudíž nejde o moc výhodné řešení vypínání. Zvážit můžete použití dvou spínačů – jeden na primáru, druhý pro stand-by.

Za mnoho práce, mnoho muziky

Náš zesilovač PA03, který postavíte v ceně okolo 4 tisíc korun, velmi snadno přehrál stereo zesilovač Sony TA FE-520 a AV receiver Denon AVR-1604. Srovnání proběhlo na reproboxech Wharfedale Diamond 10.1 a na vylepšené zvukové kartě Audiotrak Prodigy HD2.

Na všech zesilovačích jsme hráli v režimu bez korekcí (Direct mode). Sony hrál nejvíce zastřeně s nejméně ohraničenými a nevýraznými basy. Denon hrál lépe, než Sony, více uhlazeně, s lepším basem, dobrými středy, ale s mírnou zastřeností. PA03 hrálo naprosto rozjasněně a detailně, oproti soupeřům umí výborně výšky, excelentně ohraničené a výrazné basy a ani ke středům jsme neměli výtek. 

Autoři: Jiří Ptáčník, Lukáš Honek
Poděkování patří i rádcům z našeho fóra