Routerů naleznete na trhu celou řadu (od levných po drahé). Archer C1200 patří k těm dražším, cenu však ospravedlňují jeho schopnosti, které jej řadí do třídy high-endu. Kromě běžných věcí umí vytvořit síťový disk z USB nebo síťovou tiskárnu ze zcela obyčejné a oddělit několik sítí – rychlou 300 Mbit/s a rychlejší 800 Mbit/s. Zde hledejme základ názvu AC1200 – v teoretické přenosové rychlosti 1200 Mbit/s.
TIP: Recenze TP-Link TL-WA855RE – čekáš na signál?
Fyzicky přemůže levnou konkurenci
Z hlediska rozměrů není testovaný kus malý, velikostí se vyrovná 9palcovému tabletu s klávesnicí. To ospravedlňují 3 antény, 4 gigabitové porty, USB port typu A, vypínač a řada informačních diod. Vše máte tak pod kontrolou přímo na routeru – diody lze při tom v administraci snadno vypnout, aby nerušily.
Balení i vzhled působí luxusně, byť zde kromě samotného routeru a zdroje naleznete pouze LAN kabel (pro připojení do sítě) a manuál. Co také víc? Černá lehká „placka“ je vyvedena v piano black provedení s řadou prolisů, které mu dodávají vzhled opravdu prémiového potentního hardwaru.
Dokáže spoustu věcí – jen je nastavit
Schopnosti jsme již nakousli v úvodu, specifikace pregnantně shrnuje výrobce na webu, proto nám dovolte býti stručnými.
- Porty: 1× WAN (RJ45), 4× LAN (10/100/1000 Mbit/s, RJ45), USB 2.0.
- WI-Fi: IEEE 802.11ac/n/a 5GHz (867 Mbit/s), IEEE 802.11n/g/b 2.4GHz (300 Mbit/s) – možnost vytvořit až 4 nezávislé Wi-Fi sítě – jednu 2,4GHz, druhou 5GHz a u každé ještě síť pro hosty s vlastním SSID s možností výrazně omezit jejich přístup do sítě.
- Šifrování Wi-Fi: 64/128-bit WEP, WPA / WPA2, WPA-PSK/ WPA2-PSK.
- Fuknce: webová administrace, rodičovská kontrola, kontrola přístupu, firewall apod.
- Možnosti USB: print server, FTP server či sdílený disk.
- Rozměry: 24 × 16 × 3,3 cm.
- Napájení: 12 V, 1 A.
My se nyní zastavme u některých vlastností, které považujeme za užitečné. První z nich jsou dvě nezávislé sítě Wi-Fi, které umožňují oddělit pásma řekněme pro práci (pomalejší síť) a pro zábavu včetně hraní her či sledování filmů v HD kvalitě po lokální síti. U každé z Wi-Fi můžete nastavit až 3 stupně výkonu výstupního signálu (slabý, střední, maximální) a tím aktivně nastavit pokrytí po bytě či domě, tak aby nebylo zb. silné či slabé.
Ukazka nastaveni Wi-Fi – nahoře vpravo 2,4 GHz a 5 GHz, dole sítě pro hosty.
Nemělo by se vám tak stát, že se bude např. tátovi „sekat web“ ve chvílích, kdy jeho ratolesti hrají nějakou síťovou hru či se žena dívá na oblíbený seriál ze síťového disku. Rodiče mají samozřejmě možnost nastavit (prostřednictvím rodičovské kontroly) na konkrétní MAC adresu dobu, kdy je internet aktivní a nastavit zakázaná slova apod.
Rodičovská kontrola omezí zařízení v čase i klíčových slovech.
Každá Wi-Fi síť pak nabídne možnost aktivovat přístup pro hosty – praktické je to zejména u 2,4GHz sítě se standardy, které umí i starší telefony či notebooky. Dále můžete nastavit přístupové heslo a šifrování či nikoliv, také zakázat přístup do lokální sítě např. vč. zakázání přístupu na síťový disk apod. To je praktické si pohlídat, pokud byste neměli tuto „guest“ síť chráněnou heslem. Naopak nám nešlo se ze sítě pro hosty připojit do administrace routeru.
Natavení sítě pro hosty vč. omezení práv v síti.
Tímto „oslím můstkem“ přecházíme k USB portu, u kterého rovnou podotkneme, že nefunguje s USB hubem. To bychom ani nečekali, ale jsme Češi a vždy vymýšlíme, jak z „ničeho uplést bič“, proto tato poznámka. Zpět k tématu.
K USB portu rozbočovač nepřipojíte, musíte se spokojit s jediným zařízením.
USB kromě tiskárny či běžného flash disku „utáhne“ i 2,5palcový USB 3.0 disk, čímž snadno vytvoříte síťový dísk (řekněme NAS) pro společné dokumenty jako jsou fotografie, filmy apod. Nemusí je tak mít každý na lokálním disku – což už stejně není „in“ od příchodu tabletů či cloudbooků s eMMC úložišti kolem 32 GB.
Konfigurace USB portu je bohatá jak u disku, tak pro tiskárnu.
Po připojení, nalezení úložiště v administraci a jeho aktivaci stačí v okolních počítačích rozkliknout ikonu TP-Share a jste tam. Lze nastavit sdílení jen konkrétního adresáře či celého disku a přístup nechat „jen tak“ či nastavit přihlášení pomocí speciálního účtu a hesla či defaultního administrátorského hesla do administrace routeru. To bychom doporučili, onen speciální účet při testování zlobil a přihlášení se nedařilo.
Sdílený disk a přihlašoivací okno.
Nebráním se však nařčení, že chyba mohla býti mezi klávesnicí a monitorem, nikoliv v routeru samotném. O nic fatálního nejde, technická podpora vám jistě poradí. Chlapi návody nečtou… :o)
Co bych routeru vytkl? Relativně pomalý start. Jsem člověk, který rád věci vypíná, když je nepotřebuje aktuálně používat, a AC1200 nicméně startovala pomaleji než můj Pavilion x2.
Možnosti administace jsou (ne)konečné
Samozřejmě nechybí tolik výrobci akcentovaná aplikace pro chytré telefony, kterou známe již z předchozí recenze. I tu platí, že se připojíte rychle, ale většina funkcí vám zůstane utajena. Tato možnost pomůže jen při nutnosti rychlého nastavení Wi-Fi sítí – např. aktivace „guest network“ apod.
Aplikace pro Android neumí zdaleka vše – spíše efektní než efektivní záležitost.
Jinak jděte do webové varianty zadáním: tplinkwifi.net do adresního řádku. Dále máte možnost volit mezi jednoduchým (basic) a pokročilým (advanced) módem. Co, kde nastavíte, ilustrují obrázky níže. Konec konců screenshoty nás provázejí během celé recenze.
Basic mód je opravdu základní a přehledný.
Pokročilý mód má mnohem více položek v menu (vlevo) a ovládá vše u AC1200.
Cílem kapitoly není samozřejmě popsat položku po položce, chceme pouze ilustrovat možnosti. Vlastní zkušenost vydá za deset stran textu – neváhejte proto zkusit emulátor na webu (ten vás zprvu provede rychlým nastavením). V Asii četli díla J.A. Komenského? Tím lépe.
Firmware asi nebudete upgradovat denně, ale hodí se.
Mně osobně asi nejvíce potěšila možnost snadno vyhledat a upgradovat firmware jedním kliknutím, žádné složité hledání na webech (dle verze hardwaru, firmwaru apod.) jako u starších zařízení. Obsesivní potřeba, získaná v dobách (ne)dávno minulých, mít na všem IT v domě nejnovější BIOS, mě totiž neopouští ani v 21. století. Dříve to bylo potřeba mnohem víc. Jako krok vstříc uživateli to jistě uvítá každý.
Fotogalerie
Není pro každého, fajnšmekr ho ocení
Jak TP-Link AC1200 stručně vystihnout a na nic nezapomenout? K nadpisu bychom dodali, že zkušený uživatel, co chce doma opravdu sofistikovanou síť (či tu starší zjednodušit nebo inovovat a upgradovat), pořádá LAN párty či domácí promítání jedině filmů s vysokým rozlišením prostřednictvím streamování z NASu či MMC na LCD SMART TV (zde oceníte 1Gbit Ethernet – kabel není zcela mrtvý) apod., zkrátka chce domácí rychlou multimediální síť, tento model jistě uvítá i přes vyšší pořizovací cenu.
Pokud chcete „jen Wi-Finu“ do tabletu, který vám daly děti pod stromeček, netušíte při tom, co je LAN párty (představujete si oslavu ve stylu amerických teenagerských komedií), vězte, že tuhle věc nepotřebujete, ani nechcete. Babičce ho nekupujte, zbytečně byste utráceli.
Ale vážně, testované zařízení je dobré a umí hodně věcí. Není však určeno pro zcela neznalého a nenáročného uživatele, který chce „tu krabičku prostě připojit ke kabelu a mít internet“. To rozhodně ne, naopak. Vyžaduje, tak říkajíc, „míti Filipa“… …nebo jiného kamaráda, který „zná mapu“ a router vám minimálně nastaví.
Aktuální cena TP-Link Archer C1200 v českých e-shopech: (Zdroj: Heureka.cz, )
Zápory | Klady |
---|---|
– Pomalý start | + Rychlý přenos dat |
+ USB port (pro tiskárnu či externí disk) | |
+ Až čtyři nezávislé Wi-Fi sítě | |
+ Možnosti konfigurace, funkčně nabitý |
Za zapůjčemí routeru TP-Link Archer C1200 děkujeme společnosti