Nároky, které si dnes kladou lidé na spotřební elektroniku, jsou často se současným sortimentem nereálné. Všichni by měli doma nejraději jedno zařízení – “všeuměla“, který by obsáhl funkce několika dnes prodávaných zařízení a nejlépe nabídl další vlastnosti, které ani žádný produkt dodnes nemá. Jedinou možností, jak z toho ven, se čím dál více ukazují multimediální domácí stanice.
HTPC
Za touto zkratkou, pod kterou by si člověk jinak představil nějakou novou civilizační chorobu, se neskrývá nic jiného než Home Theater Personal Computer, tedy česky PC určené do domácího kina. Myšlenka HTPC nebo chcete-li Barebone systémů není nikterak nová a ani převratná. Osobní počítač je nejuniverzálnější z hlediska funkčnosti i modularity, a proto je nasnadě obléci klasické počítačové komponenty do slušivého kabátu case, který se svým designem a rozměry tváří, jako standardní komponenta domácího Hi-Fi systému. Přidáme nějaký ten dálkový ovladač místo klávesnice a HTPC je na světě…ale tak jednoduché to není.
Boom
Masivnímu rozvoji HTPC dosud bránily především nevhodné a drahé komponenty s velkou spotřebou a složitým ovládání. IT se však mění, přizpůsobuje se jasnému trendu sbližování (ne-li slučování) IT a spotřební elektroniky. Objevují se levné základní desky, které již na svém těla mají integrováno vše potřebné. Zatím co po zvukové stránce jsou základní desky na použití v prostorovým zvuku připraveny už dlouho ( a to včetně SPDIF výstupu pro zapojení do A/V receiveru) a dnes se už zlepšují jen v kvalitě zvukového výstupu a počtu kanálů, integrované grafické procesory dostávají konečně kromě VGA i pro HTPC nezbytný HDMI výstup. Příkladem může být nedávno popisovaná deska Asus M2A-VM HDMI. K dispozici je také množství více, či méně podařených HTPC case, nejrůznějších tunerů analogové či digitální televize a USB dálkových ovladačů. Ostatní komponenty stále zlevňují a dělají koncept HTPC pořád dostupnějším. Intel a AMD postupně přecházejí na lepší výrobní technologie svých procesorů, takže jsou při vyšším výkonu energeticky úspornější a není tedy nutné je příliš namáhavě a hlučně chladit. Vývoj je tedy HTPC maximálně nakloněn. Dodavatelé počítačových sestav si tento segment trhu začínají dobře uvědomovat a už se můžeme u několika velkých výrobců PC setkat s odladěnými HTPC sestavami. Většinou je v nich však napěchována zbytečně výkonná a drahá technika. Ceny takových kompletů jsou pro normálního škudlila pak přemrštěné.
Pro und Kontra
Nespornou výhodou je, že si do přístroje pořídíte jen komponenty zařizující přesně ty funkce, které budete požadovat. Sami si vyberete, jaký televizní tuner (což je dobré zvlášť pro ty, kterým došla trpělivost s výrobci stolních rekordérů a jejich tvrdošíjnému ignorování DVB-T tunerů), zvolíte si zda chcete DVD nebo Blu-Ray mechaniku, vyberete si velikost HDD dle své potřeby atd. Z toho plyne i možnost jednoduché obměny. Stolní zařízení s DVB-T tunerem bude zralé do starého železa, když si časem broadcasteři usmyslí, že začnou razit kupříkladu datově úspornější vysílání v MPEG4 namísto dnešního MPEG2. V HTPC pouze vyměníte modul s tunerem a budete fungovat dál. Jasnou nevýhodou je samotný fakt, že se pořád jedná o převlečené stolní PC se všemi jeho neduhy, kolapsy, zatuháváním, virovými infekcemi, nutností údržby operačního systému a vůbec s celou svou složitostí. Ta jde však při použití vhodného software z hlediska uživatelského komfortu minimalizovat. Všechny současné výkonnější procesory a zdroje se také neobejdou bez hlučného aktivního chlazení a hluk je v domácím kině největším nepřítelem. Správným návrhem však lze i tyto neduhy minimalizovat. Příště se budeme věnovat základnímu obecnému návrhu HTPC sestavy podle požadavků na obsažené funkce a další vlastnosti.
Související články
Koncept HTPC: ticho prosím! Koncept HTPC: Šatíme PC do svátečního Stavíme HTPC: Díl první Stavíme HTPC: Díl druhý Stavíme HTPC: Díl třetí Stavíme HTPC: díl čtvrtý HTPC pro odvážné
