Letos se již pod dvacáté uskutečnil začátkem léta festival Rock fot People. Na letiště do Hradce Králové tento rok zavítalo na akci s rozpočtem přes 40 milionů Kč celkem 27 000 návštěvníků.
Festival se nesl ve znamení jubilea – sám slavil 20 let existence (1995 – 2014), 20 let oslavila také skupina Chinaski. Celkem zde vystupovalo kolem 200 více či méně známých umělců různých žánrů. My jsme RFP navštívili díky HPmarketu též, dovolte mi proto, abych se s vámi podělil o zážitky.
HP prezentuje svobodu na cestách
Kromě festivalu samotného jsme samozřejmě zavítali ke karavanu společnosti HP, která zde předváděla své portfolio stylových notebooků jako HP Pavilion x360 a tiskáren HP DeskJet Ink Advantage s technologií ePrint, díky níž můžete tisknout i přes internet.
A co konkrétně jsme si mohli na stánku doslova osahat i vyzkoušet?
- našim čtenářům dobře známý červený 11palcový notebook HP x360
- šedý 13palcový notebook HP x360
- 14palcový ZBook 14
- 14palcový dotekový Pavilion n010sc TouchSmart
- 17palcový notebook Envy
- a v neposlední řadě ProTablet 610
Karavan HP při tom pokračuje dále po ČR, takže kdyby vás zajímalo, kde jej ještě můžete potkat, stačí si prohlédnout na webu mapku s místy, která posádka navštívila i navštíví.
Festival z pohledu „ajťáka“
Ačkoliv nepatřím mezi klasické „geeky“, zajímalo mě, jak si RFP vede po stránce IT infrastruktury – koneckonců jsme web zaměřený na elektroniku. A musím říci, že to bylo, řekněme, ucházející. Festivalová Wi-Fi měla pokrytí v poměrně velké části areálu (bohužel byla „zaheslovaná“, avšak „domáknout“ se hesla nebylo složité) a pokud jste zatoužili po odpočinku v některém z barů či hospůdek, hodně jich nabízelo i vlastní Wi-Fi síť či možnost zahrát si na PlayStationu x360. Na stánku Seznamu jsme si mohli vyzkoušet simulátor F1 umístěný na korbě amerického „trucku“.
Elektroniku či peněženky jste si mohli uzamknout do skříněk u non-stop hlídaného stánku.
S elektřinou to bylo horší. O přísun energie pro vaše chytré telefony se staraly tzv. Energy pointy – což nebylo nic jiného, než paleta s několika zásuvkami vyvedenými prodlužovacími kabely, kterých nebylo v areálu přehnaně moc (nacházely se v Kempu plus či VIP baru apod.). Většina často v obležení mládeží s telefony v rukách. Moje levná hloupá Nokia díky bohu nic takového nevyžadovala, protože baterka jí vydrží asi týden.
Ve víru hudby
Hlavní náplní festivalu bývá obvykle poslech hudební produkce. Z českých skupin nás zaujaly koncerty zejména The Tap Tap, Chinasky, Divokej Bill, Xindl X, Vypsaná fixa. Lucii jsme si nechali ujít.
Mezi největší „šoumeny“ se jistě, alespoň z mého pohledu, řadil Manu Chao či anglická skupina, původem z Camden Town (část Londýna), Madness. Ta si opravdu se svým jménem nijak nezadala, když její saxofonista i přes svůj pokročilý věk neváhal během koncertu vyšplhat na konstrukci pódia až nahoru, pokusy o ručkování naštěstí po chvíli vzdal. Za do publika hozenou trubku ho asi kolegové taky nepochválili.
Jednou z nejvíce (resp. nejnervózněji) očekávaných person byl bezesporu Steven Segal s jeho Blues Bandem. Mohlo za to jistě jeho půldenní zpoždění, když při přestupu v Paříži zmeškal navazující spoj do Prahy. To by dav fanoušků ještě pochopil, ale další více než půlhodinové ladění nástrojů a zvukotechniky po přeloženém začátku koncertu na půlnoc spousta lidí neustála a s patřičně peprným komentářem odešla.
Takže Segalův nástup provázelo spíše pískání a bučení, než potlesk. Na druhou stranu během poměrně krátké doby původně opravdu velmi početné publikum prořídlo natolik, že nebyl problém dostat se prakticky až pod samotné pódium (autobus) a hudbu i ten pocit: „Viděl jsem Segala,“ si dosyta užít opravdu zblízka.
Proč bychom se nebavili?
Kromě výše popsaného nabízel festivalový areál celou řadu rozptýlení v podobě atrakcí od sponzorů, jako byl let ve větrném tunelu, možnost pilotovat drony chytrým telefonem, vybít se v nafukovacích koulích tím, že narážíte do ostatních a snažíte se je vytlačit z hřiště nebo povalit na zem, doběhnout si v nafukovacím hradu uvázaný na pružném laně pro balíček chipsů apod.
Zajímavý byl stánek přírodovědců z Univerzity Karlovy, kde jste si mohli „pochovat“ různý hmyz od obrovského jihoamerického brouka nosorožíka, přes Veleštíra obrovského či strašilky až po mnohonožku.
Dále zde byly mikroskopy či daktyloskopický koutek se snímáním otisků prstů.
Součástí stánku byl molekulární bar se zmrzlinou chlazenou tekutým dusíkem či šampaňským s divně vyhlížejícími jahodami, chlazeným suchým ledem.
Jednou denně pak nad areálem proletěla letadla či vrtulníky, předvádějící ve vzduchu doslova kaskadérské kousky.
Za poskytnutí VIP vstupenek na Rock for People 2014 děkujeme Romanu Plášilovi a firmě HP.