Co oči vidí, srdce bolí: Sony KDL 32S2530 versus Samsung 32R86BDX – část I.

Ploché televizory už nejsou zdaleka jen luxusním doplňkem vydesignovaných domácností ze stránek časopisů o bydlení. LCD technologie razantně válcuje v prodejích nižších úhlopříček 26-37’’ CRT modely. Postavili jsme v recenzi proti sobě dva podobně vybavené stroje s nejpopulárnější úhlopříčkou 32 palců a konečně také integrovaným DVB-T tunerem. Kontrast proti kontrastu, jas proti jasu, bez slitování do posledního pixelu. Začněme!

Hozená rukavice

Nebylo nic jednoduššího, než najít ty správné adepty pro náš čestný souboj. Dovolte, abych vám je představil. Značka Samsung má mezi LCD vynikající renomé a jeho naprosto největším bestselerem posledních týdnů je bezesporu model 32R86BDX. Sekundovat mu u této recenze bude neméně silný soupeř v podobě parametry i cenou velice podobného televizoru Sony KDL 32S2530. Renomé Sony je poslední dobou dosti diskutabilní, ale pověst jejich LCD televizorů zatím nijak zvlášť neutrpěla.

Oba adepti na zájezd do stanice „Vaše peněženka“ v plné kráse

Oba spojuje také kvalitní integrace nejen analogového, ale také DVB-T tuneru pro příjem pozemního digitálního TV signálu a skoro totožná cena. Z následující tabulky lze vyčíst papírové předurčení obou k velkému vítězství, či ostudnému návratu domů v bedně (v našem případě do skladu v krabici:).

Základní technické parametry testovaných LCD TV

*spotřeba podle nastavení intenzity podsvícení displeje, tedy maximum / střední hodnota / nejnižší a samozřejmě v režimu spánku. Zde si dovolím poznámku v poznámce. Sony zaskočila dosti značnou spotřebou 15W ve Stand-by, i když udává v manuálu 0,3W!

Z tohoto pohledu má pro recenzi Samsung mírně navrch. Jednoznačně jeho displej více září a měl by tedy nabízet vyšší kontrast (ostatně tvrdí to i papírově). Je také o jednu hmotnostní kategorii níže (ne, že by to na funkci mělo mít vliv) a velkou kartou do hry je i přítomnost hned tří HDMI vstupů, z toho jednoho pohodlně dostupného na boku přístroje.

Postranní vstupy obou testovaných přístrojů – Samsung nabízí jeden HDMI vstup navíc právě zde

Analogové konektory jsou naštěstí pomalu na vyhynutí, a tak se s těmi kvalitativně nejnižšími (S-Video a kompozitní) setkáme už jen na bočních panelech. Bez obligátní dvojice SCARTů se přece jen ještě nějaký čas neobejdeme, YUV je s masivním nástupem HDMI poněkud do počtu a Samsung 32R86BD nás na rozdíl od Sony mile potěšil osazením optického výstupu. Oba výrobci mysleli i na analogové stereo vstupy u HDMI a VGA vstupů. Samsung má navíc už jen servisní sériový konektor, ale ruku na srdce pistolníci, kdo si troufne flashovat podomácku firmware LCD televize? Já tedy ne.

Samsung 32R86BD je po stránce konektorové vybaven dokonale, potěší i optický audio výstup

Oba televizory disponují PCMCIA rozhraním pro CI moduly dávajícím do budoucna naději na rozšíření třeba o kabelový tuner DVB-C nebo podporu MPEG-4. Nicméně zatím zůstává jen u zbožného přání a nezbývá než doufat, že nějaké přídavné moduly budou výrobci někdy opravdu prodávat a nebude tedy tento port jen pro parádu.

Konektorová výbava působí oproti Samsungu u Sony KDL 32S2530 trošku chudší, ale i tak se nemá za co stydět

Něco pro pianisty a něco pro konzervatoristy

“Design prodává!“, řekli si u Samsungu a již u předchozího modelu R71BD vyrukovali s neotřepaným vzhledem s oblými rohy a lesklým černým “klavírním“plastem. R86BD tuto úspěšnou podobu s drobnými změnami přejal. O praktičnosti lesklého povrchu si každý jistě udělá obrázek dle svého uvážení.

Velice působivé je modré stavové podsvícení pod logem výrobce. Po hromadě zkušeností s oslňujícími přepálenými modrými LED hrůzami, jsem ani netušil, že modrá může svítit také příjemně měkce a nerušivě ve velice decentním odstínu. Na rámu byste také marně hledali ovládací mikrospínače narušující ladnou linii. Nahrazují je dotykové spínače na pravém boku. Jejich obsluhu nelze nazvat jinak, než jako ladnou.

Relativně subtilní noha televizoru poskytuje průměrnou stabilitu a umožňuje otáčení TV (pouze) do stran v řádu 20-25° (platí i pro Sony). Rozhodnete-li se ji odstranit a “připlácnout“ na stěnu, dost možná budete potřebovat speciální zahnuté “fajfkové“ konektory kvůli vyvedení vstupů přímo na zadní desce přístroje (platí i pro Sony).

“Máme armády konzervativních zákazníků!“, řekli si u Sony a podřídili tomu i dosti tradiční vzhled, který vám na první pohled dovolí si ji splést s prakticky jakoukoliv jinou LCD televizí libovolného výrobce. Nelze to však brát zcela jako výtku, neboť takový design s čistými hranatými liniemi nepodléhá v čase, prostoru a vrtkavém vkusu, zdaleka takové zkáze.

Mikrospínače se základními funkcemi najdeme pro Sony typicky na horní straně rámu

Mikrospínače se základními funkcemi najdeme pro Sony typicky na horní straně rámu televizoru. Reproduktory se na rozdíl od Samsungu nesnaží kamuflovat a jejich umístění pod obrazovkou je zřejmé. Nožka KDL 32S2530 je o poznání sebejistější, pokud jde o celkovou stabilitu TV.

Jaká dálka…

Podařené dálkové ovládání tvoří často devět desetin konečné spokojenosti uživatele, a proto nezbývá, než důkladně zkřížit meče i v tomto ohledu. Oba výrobci jdou přitom na věc od lesa, ale každý evidentně zcela od jiného.

Ergonomické ale chudší ovládání Sony nakonec vyhrává nad bohatým ale méně ergonomickým Samsungem

Na ovladači od Sony nás zarazila jen jedna věc. Proč že je stříbrný, když je celá televize černá? Odpověď neznáme, můžeme se jen domýšlet, že tmavé znaky na světlém podkladu jsou daleko lépe čitelné. Konstruktéři Sony stlačili počet tlačítek na minimum, nikoliv však životní, ale plně dostačující. Vše, co je třeba, je snadno dostupné, tlačítka jsou dost velká a ovládání je tak jednoduché a logické, že jeho osvojení je dílem okamžiku. TV na povely z ovladače reaguje okamžitě, bez prodlev a nutnosti razantního mačkání kláves.

To samé žel nelze říci o ovladači Samsungu. Je třeba trpělivosti i důrazu. Tlačítka jsou malá a je jich až moc, což plodí dlouhodobý chaos a delší zvyk Je na ně navíc potřeba důrazněji mačkat, abyste se dočkali reakce, což nás při testu přivádělo k šílenství. Ovladač je na druhou stranu mnohem univerzálnější, lze ho naprogramovat na ovládání prakticky libovolného jiného přístroje. Potěší také zapnutí podsvícení nejdůležitějších tlačítek.

V příští části testu nás čeká to nejdůležitější, tedy kvalita obrazu, tunerů, zvuku, možností nastavení a mnoho dalšího. Již nyní můžeme prozradit, že rozdílů jsme našli obrovské množství, a proto ne každému bude vyhovovat ten který model…

Za zapůjčení LCD TV Samsung LE32R86BD a Sony KDL 32S2530 děkujeme www.lcdtelevize.biz

Související články

Co oči vidí, srdce bolí: Sony KDL 32S2530 versus Samsung 32R86BDX – část II.