LED TV Samsung UE32C6620: Mimo jiné i televize

LED televizory začínají pomalu vytlačovat modely s klasickým trubicovým podsvícením a hodně spartánsky vybavené verze jsou už k mání i za solidní peníze. Když už LED TV, tak se ale vždy vyplatí připlatit si pár tisíc za vyšší model, proto jsme do redakčního testu zařadili LED TV Samsung z „šestkové“ řady, který už disponuje množstvím pokročilých funkcí. Ty z něho dělají mnohem více, než jen obyčejnou televizi.

81 cm, 100 Hz, MPEG-4 tuner, LED podsvícení, síťové funkce a rekordér k tomu. Stejný model ve větších úhlopříčkách nese označení UE37C6620, UE40C6620 a UE46C6620

Za cenu dvou nejlevnějších LCD televizí o stejné úhlopříčce (81cm) musí už Samsung nabídnout svému uživateli přece jen něco navíc. A začneme hned u skleněného designu televizoru. Popis výrobku hovoří o imitaci dřeva, což mě dost vyděsilo, dokud jsem televizor neviděl v reálu. Struktura hnědočerveného dřeva (u běžné UE32C6500 je hnědošedá, což není tak efektní) je uvnitř rámu displeje opravdu jen náznaková a působí dobře i v moderním interiéru. Linie rámu neruší žádná tlačítka, vše je řešeno přes dotekové rozhraní v jeho „skle“ (je to nějaký polykarbonát). Celý televizor je široký jen 3,2 cm a čtyřnožka chromovaného stojanu mu poskytuje dostatečnou stabilitu (jen se pod ním špatně utírá prach).

Bohužel ergonomie dálkového ovladače je prachbídná, alespoň použité materiály jsou kvalitní

Při pohledu na dálkový ovladač mě napadá, kolik desítek letu už asi Samsung DO vyrábí a kolik už tak musel nacpat peněz do výzkumu jejich dokonalé ergonomie, aby potom plácnul ke své televizi střední třídy něco tak nanicovatého. Všechna tlačítka jsou si tvarově podobná a jsou namačkaná bez nějakých funkčních celků na sebe. Středový ovládací kříž je tak úplně utopený a často budete potmě mačkat místo něj jiná tlačítka, nemluvě o tom, že díky podobnosti obou konců ovladače ho občas chytnete obráceně (proto asi Samsung přidal možnost podsvícení tlačítek, které je sice pěkné, nicméně preferujeme DO, kde najdeme požadované tlačítko i po hmatu). Alespoň, že IR signál má ovladač silný (takže funguje, i když držíte ovladač obráceně, jen mačkáte poněkud jiné funkce, než jste chtěli).

Pomalé sbohem analogové výzbroji

Pokud se rozhodnete pro montáž TV na zeď, už se díky malé šířce nedostanete pohodlně k žádnému propojovacímu konektoru. Samsung bohužel ani jedno ze čtyř HDMI a dvou USB nevyvedl na nějaké přístupnější místo. Jinak nemůžeme konektorové výbavě nic vytknout. Výrobci konečně přestali osazovat hromadu zbytečných analogových vstupů. Ze sentimentu a ohleduplnosti k vaší staré VHSce je zde zachovaný ještě jeden SCART, komponentní a kompozitní signál, vše ale pouze přes kabelové redukce.

 
SCART přes redukci je plně dostačující, Wi-Fi adaptér a karta v CI adaptéru Conax

Podaří se vám připojit i analogový signál z PC i včetně zvuku a také sluchátka přes 3,5mm jack. Zbývá CI rozhraní pro dekódovací karty (my jsme použili Conax modul pro kabelovou TV), optický digitální výstup zvuku a především rozhraní RJ-45 pro zapojení TV do domácí sítě a na internet.

Ovládání a příjem TV

Při prvním spuštění se nastartuje klasický průvodce se vším podstatným a proběhne trošku zdlouhavější ladění všech dostupných kanálů. Analogový tuner s teletextem už TV obsahuje opravdu jen jako relikvii minulosti, větší uplatnění bude mít DVB-T a DVB-C tunerová část. Podpora MPEG-4 je samozřejmostí, takže nic nebrání tomu, vychutnat si čím dál pestřejší paletu HD kanálů (i SD signál vypadá na kanále vysílaném v HD o něco málo lépe). Pokud patříte mezi notorické „přecvakávače“ TV kanálů, bude vám asi vadit poměrně dlouhá, pětivteřinová prodleva mezi přechodem na další HD kanál (u SD kanálů je prodleva cca poloviční). Může to být ale způsobeno tím, že kanály jsou zakódované a TV nejdříve odemyká přístup k nim přes kartu v CI slotu. SD signál sice oproti HD vypadá, jako byste se najednou na TV dívali přes sklenici vody, ale Samsung dělá co může, aby signál maximálně optimalizoval a potlačil viditelné elementy MPEG-2 komprese. Vede to k drobnému rozostření, ale ve výsledku je obraz velice solidní. Šestková řada LED TV Samsung již obsahuje 100Hz technologii (někomu se to v době 600Hz může zdát málo, ale věřte, že to opravdu stačí, pokud nechcete 3D TV), takže pokud je ostrý zdrojový signál, jsou ostré i rychlé pohyby scény v něm.

Spektrum nastavení parametrů v OSD je dostatečně široké

Ovládací menu televizoru je příjemné a logicky rozvržené s dostatečnou českou nápovědou. Jen některé funkce, jako třídění kanálů, by při troše zamyšlení šly poskládat jednodušeji, protože přesunutí jednoho kanálu na jinou pozici v seznamu se rovná cca desítce operací s ovladačem.

LEDový obraz?

Televizorům s LED podsvícením bývá vyčítán studený tón podání barev. U Samsungu je taková výtka bezpředmětná. Obraz bude mít přesně takovou teplotu, jakou si nastavíte. Možnosti nastavení parametru obrazu jsou velmi rozsáhlé a každý si může obraz přizpůsobit svému vkusu. Jediné, co se nastavit nepodaří, jsou velmi tmavé odstíny blížící se k černé barvě. Samotná černá je už opravdu (na LCD technologii) věrohodná, ale odstíny, které se černé blíží, TV nedokáže zobrazit a slije vše do jedné černé. Dynamický kontrast Full HD displeje je opravdu působivý a tak konečně můžeme vedle sebe sledovat věrohodně vyhlížející bílou i černou plochu. Výtku máme k rovnoměrnosti podsvícení. Oba spodní rohy jsou přesvětlené, což bychom u TV této cenové kategorie nečekali. Zvláště patrné to je při maximálním podsvícení displeje. Celkově ale hodnotíme kvalitu zobrazení kladně a dalo by se říci, že jak kvalitní signál do displeje přivedeme, tak velká to bude pastva pro oči. Sám o sobě použitý displej podání zdrojového signálu nijak zvlášť nezhoršuje.

EPG není extrémně přehledné, ale viděli jsme i horší. Jednoduše přes něj nastavíte nahrávání rekordéru

Hlavní faktor, ovlivňující spotřebu televizoru, je intenzita podsvícení. I při nejkontrastnějším nastavení obrazu je spotřeba velice pěkná. Podařilo se nám dosáhnout maxima 85 W, ale pro běžné koukání se solidním kontrastem si TV řekne o 55W a pokud u vás doma běží TV jako podkres úplně ke všemu celý den, může vzít i pod 40 W! Škoda jen, že režimy obrazu lze měnit jen z menu, uvítali bychom rychlou volbu přednastavených režimů přes DO. Aktivovat je možné také čidlo, upravující kontrast podle intenzity osvětlení v místnosti nebo obrazovku úplně vypnout a nechat běžet jen zvuk. Ve Stand-By je spotřeba neměřitelná a na rozdíl od některých LCD TV Sony se z nulové spotřeby do provozu neprobírá 30 sekund, ale doslova chviličku.

Od zvukového doprovodu integrovaných „minirepráčků“ o papírovém výkonu 2 x 10 W nelze očekávat zázraky, i když výrobce přidal ekvalizér a několik obvodů pro „vylepšení“ zvuku. Pro sledování běžné televize jejich dynamika i výkon postačuje, pro zážitek z filmu je ale nejlepší vytáhnout zvuk z TV přes optický kabel do pořádného domácího kina. Příjemná je funkce automatické hlasitosti, která srovná různé úrovně zvuku jednotlivých vysílaných kanálů, ale obvody na ztlumení „křičících“ reklamních spotů bychom uvítali více.

TV jako digitální rekordér

Dostáváme se k první nadstandardní funkci. Narozdíl od běžných LED TV Samsung řady 6500, má modelová varianta 6620 integrovaný jednoduchý rekordér s funkcí TimeShift, který byste jinak našli až u vyšších modelů Samsungu. Protože TV nedisponuje žádnou interní pamětí pro nahrávání (má pouze 2 GB pro aplikace), je třeba nejdřív připojit k USB externí paměť minimální kapacity 2 GB. My jsme použili externí 2,5’’ HDD Samsung G2 Portable o velikosti 320 GB. Pro nahrávání jsme ale vyčlenili jen jednu logickou jednotku o poloviční kapacitě, kterou si TV naformátuje svým firemním souborovým systémem, který ale potom nepřečtete nikde jinde.

Nahraná videa lze řadit podle nejrůznějších parametrů

Funkce rekordéru jsou opravdu jen základní, lze ho použít pouze na DVB-T/C kanály a kdo bude čekat nějaká pokročilá nastavení, bude zklamán. Nejde ovlivnit kvalitu nahrávky a co je horší, ani její délku (při automatickém nahrávání). Požadovaný pořad si vyberete v EPG a je to… nefunguje start nahrávky přesně se začátkem pořadu (PDC), a protože si nemůžete nastavit, aby nahrávka probíhala o 20 minut déle, dost pravděpodobně přijdete o konec pořadu. Vzhledem k přítomnosti jediného televizního tuneru, nelze nahrávat jiný kanál, než ten, který sledujete. Prakticky každý ale ocení možnost zastavení živého vysílání a jeho sledování se zpožděním – TimeShift.

Přímo v mediálním přehrávači lze volit jednotlivé zdroje dat (USB disky, DLNA)

Nahraná videa jsou poměrně náročná na prostor. Pro hodinu nahrávky v SD formátu si připravte cca 2 GB volného místa, v HD formátu přes 5 GB prostoru na disku. Kvalita nahrávky je ale taková, že nelze rozeznat od živého vysílání. Při nahrávání se televizor aktivuje jen částečně s vypnutou obrazovkou a zvukem (u nahrávání HD je chyba ve firmwaru a zvuk běží… snad bude opravena). Spotřebuje při tom kolem 30 W energie.

Všechny nahrané pořady jsou označeny názvem a opatřeny miniaturou s náhledem. Přes mediální přehrávač jsou pak přehledně k dispozici. Protože se vám na začátku nahrají hromady dotěrných reklam, oceníte možnost přetáčet až sedminásobnou rychlostí a kladně hodnotíme také záložku značící místo, kde jste naposledy skončili s přehráváním.

Domácí multimediální centrála

Integrovaný mediální přehrávač toho umí přirozeně mnohem víc, než jen přehrávat nahrané pořady. Ze všech dostupných médií přehrajete videosoubory AVI, WMV, MKV a mnoho dalších v rozlišení až do 1920×1080 bodů. Kompletní seznam najdete v české příručce na straně 36. Příznivci DivX/Xvid ocení podporu českých titulků SRT,TXT,SUB a SMI, které si můžete dokonce nastavit ve třech velikostech písma (titulky musí mít stejný název, jako video a nelze je načíst přes DLNA viz dále).

Čitelnost titulků k AVI videum je ukázková, ve světlých scénách by se hodil ale výraznější tmavý okraj

Samozřejmostí je přehrávání zvukových stop MP3 a WMA včetně id3 Tagů a relativně svižný prohlížeč fotografií JPEG. Občas přece jen narazíte na kodek, se kterým si TV neporadí, ale jinak by se za tento rozsah použitelnosti nemusel stydět ani čistokrevný mediální přehrávač.

Internet, síť a Samsung Apps

Pro připojení televizoru Samsung do domácí sítě můžete zvolit buď klasickou metalickou přípojku, nebo použít wi-fi adaptér Samsung WIS09ABGNX, což byl náš případ. Komunikoval s naším wi-fi routerem D-link 635 zcela bez problémů a promptně. Nastavení sítě zvládne naprosto každý. Pokud máte v síti DHCP server, pracuje vše hned, jinak stačí nastavit příslušnou IP adresu.

TV umožňuje nahrát si až 2GB nejrůznějších dostupných aplikací

Samsung vybavil televizor základní paletou aplikací, které lze různě doplňovat, aktualizovat a mazat. Server Samsungu vám nabídne vždy aktuální seznam volně dostupných aplikací ke stažení. Většinou jsou to jednoduché hry, ale také třeba software s aktuálním počasím, klient Facebooku (ano, teď už můžete být na Facebooku opravdu pořád a docela to i funguje, ale zapomeňte na nějaký multitasking během sledování TV), aplikace pro přehrávání videí z různých streamových serverů, především Youtube atd.

 
Rozhraní klienta Facebook, Samsung umí i Twiter. Psát můžete jak jste zvyklí na mobilním telefonu

Platforma aplikací je navíc částečně otevřená, takže nic nebrání vzniku nových programů s dalšími funkcemi. Hodila by se třeba aplikace pro procházení televizních archívů České Televize nebo Novy…stačí jen, když to někdo naprogramuje. Samsung nedávno pobídl nezávislé programátory, aby vytvářeli lokálně užitečný software pro jejich TV, tak se necháme překvapit. Potenciál Samsung Apps je zatím využit jen velmi málo. Postrádáme třeba jednoduchý webový prohlížeč.

Jestli se potřeboujete rychle mrknout na Google Maps, už nemusíte pouštět počítač

Jistě si také říkáte, jestlipak lze přes síť nasdílet videa z vašeho pevného disku na počítači a dívat se na ně pěkně v pohodlí obýváku na velké obrazovce? Ano, jde to a poměrně snadno. Samsung obsahuje funkci AllShare, což není nic jiného, než podpora DLNA serveru. Stačí tedy na počítači v síti DLNA server rozjet, případně použít NAS s DLNA serverem, sdílet přes něj videa v síti a pouštět na TV. V seznamu zdrojů signálu se objeví nová položka s názvem DLNA serveru a dále televizor s nasdílenými multimédii už ve svém mediálním přehrávači pracuje stejně, jako by byly na lokálním USB disku. Jedinou výjimkou jsou titulky u DivX videí, které se bohužel nenačtou. Jako DLNA server můžete použít buď totálně nestabilní aplikaci od Samsungu, nebo třeba Windows Media Player 9 a vyšší, který pracuje s televizí poměrně spolehlivě. Občas nám přece jen ale TV zatuhla a sama se po nějaké době restartovala. Škoda je, že TV neumí síťové disky využívat i pro nahrávání integrovaného rekordéru, to by bylo skvělé.

Velmi dobrá výbava s drobnými kompromisy

Kdybychom hodnotili Samsung UE32C6620 jen jako televizi, získala by od nás za nerovnoměrné podsvícení a nepřesvědčivé spektrum extra tmavých odstínů v dané cenové kategorii pouze průměrné známky. Když bychom ji hodnotili jako digitální rekordér, pořádně bychom ji strhali, a kdyby jako mediální přehrávač, pochválili bychom rychlé přehrávání HD videí i podporu českých titulků. Musíme uznat, že jako celek je to opravdu dobře vybavený LED televizor. Za rekordér si oproti modelu 32C6500 připlatíte jen cca 1 000 Kč (plus cena USB pamětí, která se každému doma stejně válí) a jeho možnosti přehrávání mediálních formátů a práce se sítí z něj dělají v daném segmentu produkt s velmi zajímavým poměrem ceny k výbavě. Zvláště pro zákazníky, kteří chtějí mít na všechno jednu krabici s jediným (sic nepovedeným) dálkovým ovladačem.