Cestovatel Eddie Keogh sdílí své tipy pro nejlepší snímky z ragbyového Poháru šesti národů 2016 a nabízí tak široké veřejnosti rady, jak dosáhnout skvělých snímků s tématikou tohoto oblíbeného sportu.
1) Pochopení hry
Stejně jako u většiny sportů i pro fotografování ragby je skutečné porozumění hře velkou výhodou. Ragby může vypadat velmi komplikovaně – vzhledem k mnoha situacím na hřišti, které vyžadují specifické dovednosti, jsou v týmu hráči všech velikostí a postav. Je to dynamická hra a o akční situace v mlýnech nebo při vhazování není nouze. Znalost těchto herních prvků a specifických pravidel pomáhá s předvídáním toho, v jaké části hřiště bude hra v následujících okamžicích pokračovat. Můžete se tak na pořízení nejlepšího možného snímku dobře připravit.
2) Příprava na zápas
Zásadní je příprava před vlastní hrou. Máte nabité všechny baterie do fotoaparátu? A pokud posíláte snímky klientům přímo ze stadionu, nezapomněli jste ani na nabití svého notebooku, telefonu nebo mobilního zařízení pro přenos dat? Víte, kdo jsou trenéři a hlavní hráči, abyste správně odvyprávěli příběh zápasu? Máte dobré nepromokavé oblečení pro sebe i pro svůj fotoaparát? Důležité je také přijít včas – v případě významného zápasu je pravděpodobná účast většího počtu fotografů a dřívější příchod pomůže zajistit výhodnou pozici.
3) Výběr místa
Ačkoli můžete z ragbyového zápasu pořídit mnoho skvělých akčních záběrů, většina z mých publikovaných fotografií zachycuje pokusy o skórování. Hráči při těchto pokusech uspějí zpravidla tehdy, pokud jsou poblíž rohového praporku – a to je to místo, které mají fotografové na zápasech v největší oblibě. Pro zachycení událostí hned u rohu bych použil fotoaparát Canon EOS 1DX s objektivem Canon EF 70-200mm a v případě vzdálenějšího rohu pak druhé stejné tělo, ale tentokrát s objektivem Canon 400mm f2,8.
Alternativou ke stacionární pozici je fotografování v pohybu. Abyste však udrželi kontakt s děním na hřišti, musíte zapojit chůzi a někdy dokonce i běh podél jedné z pomezních čar. Mnoho fotografů využívá právě tento styl, protože mají větší šanci pořídit snímek úspěšného pokusu o skórování na obou stranách. Tento přístup je skvělý také tehdy, když máte k dispozici ohniskovou vzdálenost maximálně 200 mm.
4) Zkuste něco odlišného
Zkuste nadhled nebo podhled. Máte-li takovou možnost, vylezte na podstavec. Když chcete pořídit opravdu jiný snímek, stojí to za to. Zkuste zachytit vhazování a mlýny z jiné perspektivy. Ostatně, to je skvělý tip i pro fanoušky v hledišti – zkuste z výšky pořídit záběry s opravdu delšími časy závěrky a uvidíte, že výsledky mohou být vcelku osobité. Ale zpátky na hřiště. Ve chvíli, kdy jsou hráči jen kousek od vás, zkuste fotit z velmi nízkého úhlu – například při autovém vhazování si můžete lehnout a zkusit fotit směrem vzhůru. Samozřejmě ale jen tehdy, pokud nikomu nepřekážíte. Jde o další velmi zajímavou perspektivu, díky které mohou výsledné snímky vypadat opravdu dramaticky. Například tehdy, kdy je hřiště pod mrakem nebo osvětlené zapadajícím sluncem.
5) Zaměření na detail
Je dobré věnovat maximální pozornost detailům, protože pomocí nich můžete sdělit příběh stejně kreativním způsobem jako v případě akčních snímků. A někdy dokonce i kreativnějším. Opravdu velkou příležitost představují z tohoto pohledu mlýny. Skvělé jsou okamžiky před vhozením míče mezi první svázané řady – vzájemné pohledy soupeřů do očí přímo vybízí k zachycení brilantních snímků. Úžasné jsou také zblízka pořízené záběry provázaných ramen hráčů nebo bot zarývajících se do bahnité plochy hřiště. V zimě, při umělém osvětlení hrací plochy, zkuste vyfotit dech hráčů, který během jejich boje o míč stoupá z mlýnu. Výsledné snímky mohou vypadat skutečně dramaticky.
6) Závěrečný hvizd
Nejdůležitější radou, kterou vám mohu dát, je – choďte na zápasy a foťte a foťte. Nemyslete si, že ideální cesta k lepším snímkům začíná návštěvami největších zápasů. Učte se a zdokonalujte své dovednosti pro fotografování ragby na menších utkáních. Budete mít ke všemu lepší přístup a pocit většího pohodlí. Poznejte také dobře svůj fotoaparát, hodně foťte, ale při editaci buďte k sobě i svým výstupům kritičtí. Pochopte, kde jste udělali chyby, poučte se z nich a třeba hned následující týden zkuste dosáhnout lepších výsledků. Nepřestávejte fotografovat, když začne pršet – některé nejlepší snímky vznikly právě za deště, vždyť je to jen voda. A konečně – užijte si to. Ragbyová komunita je velmi přátelská. Nezkoušejte ale fotit hráče ve sprchách po zápase.
Eddie Keogh je fotografem na volné noze, který fotí sport i se sportem související témata. V letech 1986 až 2005 působil jako sportovní fotograf pro celostátní deníky a olympijské hry poprvé fotograficky dokumentoval ve svých 21 letech (Los Angeles, 1984). Během dosavadní kariéry již Eddie fotografoval téměř všechny myslitelné sporty.
V roce 2006 získal titul pro nejlepšího fotografa roku nejvyšší anglické fotbalové ligy (Barclays Premier League Football Photographer of the Year), v letech 2009 a 2010 obdržel cenu za nejlepší sportovní fotografii od Asociace sportovních novinářů (Sports Journalists Sports News Picture of the Year) a za rok 2010 se může pochlubit i titulem sportovního fotografa roku od organizace britských obrazových editorů (UK Picture Editors Sports Photographer of the Year). Eddie Keogh svůj úspěch v rámci Asociace sportovních novinářů zopakoval v roce 2012, a to oceněním SJA Sports Picture Portfolio.