Mám zde tu čest představit vám velmi elegantní digitální zrcadlovku, zaznamenávající v JPEG i RAW s možností natáčení FHD videa 25p v MOV/MP4. Osloví nenáročné uživatele, toužící po DSLR přístroji, ovšem pokud možno menším a lehčím než je tomu u standardních zrcadlovek. Právě těm Canon EOS 100D udělá určitě radost.
TIP: Nejlehčí zrcadlovka Canon EOS 100D v bílé
Bílý fotoaparát Canon EOS 10D mě na fotografiích z internetu zdaleka neoslovil i přes hojně udělovaná ocenění tolik, jako při vyndání z krabice. Najednou jsem na vlastní oči viděl, jaký je obrovský elegantní fešák a hned jsem se do jeho vzezření zamiloval. Je samozřejmě možné si jej pořídit i v klasickém černém kabátku, bílý je ovšem elegantnější a upoutá i mnohem více zasloužené pozornosti okolí.
Jak šaty dělají (nejen) člověka
Jak říkám, sebelepší produktová fotka nedokáže zprostředkovat skutečnou nádheru, kterou je tento elegán v bílém hávu obdařen. V bílé mnohonásobně vyniknou jeho oblé křivky. Vhodně je doplňují elegantně šedé aplikace gripu (úchopu), ovladačů a krytu zdířek.
I šedý popruh na krk s bílými firemními fonty je stejně elegantní jako přístroj sám a tvoří dokonalý soulad. Neexistuje na něm ostrý úhel, který by narušil celkovou ladnost. Tělo je na zrcadlovku něžně malé, přesto vzbuzuje díky propracovanému zjevu dojem pořádného „velikána“ na první pohled.
Nebudeme nosit dříví do lesa, proto si případně specifikace fotoaparátu přečtěte na webu výrobce.
¨Co mě po barevné stránce přístroje trochu irituje, jsou tři (respektive čtyři) černé variace. Chápu, že očnice hledáčku je konečně správně matně černá. To samé platí o vsazeném černém rámu LCD zobrazovače, i když tam už bych bílý rám snesl. Potom je tu kitový objektiv, který je stejně jako tělo matně bílý s šedými otočnými segmenty a šoupátky přepínačů. Jeho vnitřní tubus spojený s přední objímkou společných pro pohyb zoomu je také matně černý. Je to praktické, brání to odrazu nepřímého světla do optické soustavy čoček, proto to musím chtě nechtě z čistě pragmatického hlediska tolerovat, vzhled zde nebyl nadřazen funkčnosti.
Kontrast černé a bílé mi vadil i přes někdy funkční opodstatnění. Krytka objektivu tvoří doslova černou skvrnu na bezvadném designu fotoaparátu. Zde se šetřilo zbytečně. Je to jako, když v u VW Phaeton naleznete ovladač ze Škody Fabia.
Co mě ale na tomto sněžném elegánovy velmi kazí náladu, když se jinak na tento technický klenot podívám, je černé krycí víčko, které mi kazí náladu vždy, když se mi dostane do zorného úhlu pohledu. Je to jen maličkost, ale kazí to celkový dojem. Nepochybuji o tom, že by výrobci dokázali vyrobit i kryt objektivu ve stejném odstínu bílé jako celý přístroj. Černé víčko působí jako příslovečná pěst na oko. Někomu to možná nevadí a řekne si, stejně jej při práci sejmu a schovám, ale zkrátka je to designérské faux-pais – bradavice na obličeji krásné modelky.
Nádherné tělo s problematickým držením
Jeho korpus je s hliníkové slitiny. Matná bílá znemožní vnímat na těle přístroje otravné a nehezké otisky prstů. To je více než chvályhodné, protože je to milý odklon od módní nepraktické lesklé černě, která přitahuje otisky jako magnet. Pohled na opatlaný foťák není zrovna tím, o co u záznamové techniky uživatel stojí.
Základní popis těla Cenonu 100D.
Tělo je na pohled malý cvalík a, jak jsem předeslal výše, je blaho se na něj dívat. Ne tak ale, když jej máte při práci držet delší dobu v ruce. Alespoň tedy v dlaních středních a větších. A přitom by stačilo málo – udělat vystouplejší úchop směrem dopředu pro pravou ruku, aby jej mohly prsty lépe obejmout. Malé ruce, zejména dívčí (ženské) obejmou jinak velmi dobře vytvarovaný grip, nejspíše bez větších problémů.
Ovládací prvky jsou pro prsty vhodné velikosti všude dobře přístupné a snadno ovladatelné. ‚Za velikou přednost považuji celkovou hmotnost včetně objektivu, která nám jako u „dospělých“ DLSR (zrcadlovek) nepochroumá krční páteř i při celodenním nošení na krku.
Objektiv pro běžné situace více než dostatečný
Zoom objektiv EF-S 18-55mm IS STM má vestavěnou optickou stabilizaci, velmi tichý krokový motorek, který své přednosti ukáže při snímání videa. Zoom rozsah je 3,1x. Po přepočtu na kinofilm tedy 29 mm až 88 mm. Objektiv oplývá světelností F3,5 až F5,6 dle ohniskové vzdálenosti. Maximální možné zaclonění se 7 lamelovou clonou činí F22 (wide) až F36 (tele). Má třináct optických členů v jedenácti skupinách. Přední člen se neotáčí. Je proto možné využít např. polarizačního filtru. Průměr závitu pro filtry je 58 mm.
Rozměry objektivu činí (max. průměr × délka): 69 × 75,2 mm, hmotnost: 205 g.
Je opatřen výrazným pogumovaným zoom kroužkem a úplně vpředu úzkým kroužkem zaostřování stejného odstínu (pouze plastovým). K přenosu povelů přeostření dochází elektronicky. Jeho otáčení je na můj vkus velmi volné, navíc se „kynklá“ a klepe o tubus objektivu. Nemá ten správný odpor a najít tedy vhodnou polohu pro ideální ruční zaostření bylo trochu problematické. Lehce se při otáčení s ním „ztratíme“, což činí snahu najít vhodnou míru jeho otočení problematickou. Nicméně svůj účel nakonec splní. Bajonet pro sluneční clonu je na přední objímce plastový.¨
Objektiv je opatřen dvěma posuvnými ovladači. Horní přepíná mezi automatickým AF a ručním MF ostřením. Ten pod ním zapíná a vypíná optickou stabilizaci, která je velmi účinná.
Při nejnižším ohnisku 18 mm snímané objekty na hranách obrazu zakulacuje, má tedy tendence k tzv. soudkovitosti. Při nejvyšším 55 mm je bez hranového zkreslení. Na fotografiích zhotovených v širším ohnisku uložených do RAW se projevuje výrazná chromatická aberace (fialový stín na hraně objektů). Při uložení v JPEG formátu není patrná. Fotky jsou skrze něho ostré po celé ploše a to je dobrá zpráva.
Míra vysunutí tubusu objektivu při ostření.
Nejširší ohnisko Wide 18 (29) mm a max. přiblížení Tele 55 (88) mm. V závorkách při přepočtu na kinofilmové políčko.
Za velkou nevýhodu u objektivu považuji velmi mělce uloženou přední čočku, která je náchylná na znečištění poletujícím prachem či jemnými kapkami, které se později projeví coby tmavé skvrnky v obraze.
Odstranění nebo alespoň částečné eliminace problému dosáhneme vhodnou volbou sluneční clony, která by měla být součástí balení přístroje s tímto objektivem! Jde jen o kousek plastu, který nebude výrobně ani finančně náročný.
Firma Canon chce pravděpodobně za každou cenu vydělat několik dalších stokorun. Ostatně u konkurenčních producentů fotoaparátů a videokamer je nejinak, často se pokouší na příslušenství vydělávat nehorázné peníze.
Stabilizace obrazu – není co řešit
Optický stabilizátor v objektivu dosahuje vysoké úrovně. Projeví se to hlavně při natáčení videa. Má v tomto případě obrovskou užitnou hodnotu, protože princip natáčení obecně se zrcadlovkami Canon je bez dalších pomůcek velmi ošemetný. Při natáčení se díváme na LCD panel. Musíme mít natažené ruce a přístroj zapřený za krk dodávaným popruhem. Ani tak ale není zaručeno, že tím dosáhneme dostatečného klidu přístroje, a proto je na místě stabilizace, která nám hodně pomůže obraz uklidnit.
Polopropustné zrcadlo „nezrcadlovek“ Sony a tím pádem možnost natáčet videa s pomocí hledáčku a přístrojem přitisknutým k tváři je velkou výhodou. U zrcadlovek Canon je třeba před spuštěním natáčení zvednout zrcadlo a tím pádem je ke sledování k dispozici jen displej na zadní straně přístroje. Bez mnohdy drahého příslušenství, které supluje optický hledáček, je práce při natáčení videa z ruky dosti nepohodlná.
Ilustrační obrázek pomůcky pro snadnější natáčení se DSLR (Digital Single Lens Reflex) přístroji.
Zaostřování – kapitola sama pro sebe
I když má přístroj možnost zvětšení obrazu výřezem, chybí mu výrazně (dnes již běžný) Peaking, tedy zvýraznění zaostřených hran obarvením. Tato pomůcka běžně velmi usnadňuje ruční zaostřování a velmi přispívá k rychlosti zaostření na daný předmět ve scéně. Zvláště u natáčení videa je to pomůcka, dnes již nezbytností.
Objektiv je schopen díky své konstrukci zaostřovat bez zbytečného rušení ve zvuku, ale často tzv. zapumpuje a zničí navždy dokumentární video záběr, který se nedá opakovat. Bude tedy nutné, tzv. servo, po zaostření vypínat anebo ještě lépe zaostřovat téměř výhradně ručně, prstencem na objektivu. Ten ale bohužel také neoplývá přesností z důvodu jeho konstrukce na objektivu.
Konstrukce a dílenské zpracování zaostřovacího kroužku na samé hraně objektivu se nepovedli. Viklá se a nemá žádný odpor. Přesnost zaostření je tak velmi ztížena.
V menu nastavíte prakticky vše
Menu je velmi přehledné a nastavení tu objevíte doslova přehršel. Jeho komplexní popis mi pro jeho obsáhlost nedává pro tento článek dostatečný prostor. Pro jeho podrobnější průzkum odkáži na elektronický návod na stránkách Canonu, kde je vše dopodrobna vysvětleno.
Ukázky grafických informací na LCD – menu, Přehled informací a možnosti nastavení v daném módu.
Ovládání a nastavení – vše potřebné k dispozici
Ovládání a nastavení je snadné a intuitivní. Vše co potřebujeme pro běžné fotografování je k mání. U videa jsou možnosti omezenější, ale i u něho mohou být výsledky zdařilé, dáme-li si záležet a budeme mít dostatek času na přípravu před daným video záběrem.
Množství ovládacích prvků je na první pohled pro někoho chudší, přesto se jejím prostřednictvím snadno a svižně dostaneme k zamýšleným nastavením, které zaručí dobrý výsledek.
Zde na třech obrázcích souhrn všech ovládacích prvků přístroje.
Tímto bych ukončil první část recenze, ve které jsme se věnovali celkovému popisu fotoaparátu s nastíněním kladů i nedostatků a základním komponentám jako objektiv a tělo. Na pokračování se můžete těšit za týden, kdy si přiblížíme hledáček s displejem a samozřejmě si ukážeme fotografie i videa, která Canon 100D dokáže vytvořit. A celé si to pěkně shrneme, jak jste u nás zvyklí.
Aktuální cena Canon EOS 100D v českých e-shopech: (Zdroj: Heureka.cz, )
Za zapůjčení fotoaparátu EOS 100D děkujeme společnosti 
