GoClever Insignia 1010 WIN – život s „hybridem“

Jak jsme již avizovali v prvním článku, umožnila nám společnost GoClever dlouhodobé testování jejich hybridního notebooku Insignia 1010 WIN. Zajímá-li vás, jak se mi s tímto sympatickým drobkem žije uplynulých 6 měsíců, čtěte dále.

TIP: Recenze GoClever Insignia 1010 WIN – sympatický prcek s klávesnicí

Na malý notebook jsem zvyklý, GoClever nahradil můj takřka 5 let starý 11palcový notebook HP Pavilion dm1, takže se neubráním srovnání. Dlužno říci, že jeho cena při uvedení na trh činila prakticky 18 000 Kč (já jej koupil ve výprodeji nový za 10 000 Kč). Lze říci, že šlo o alternativní vyšší třídu k tehdy populárním netbookům.

Insignia od začátku míří do segmentu levných tabletů s klávesnicí a Windows se zaváděcí cenou 5 999 Kč. Tato suma za tu dobu klesla – stabilně se pohybuje kolem 5 500 Kč (ale byla i o 1 000 Kč nižší), což je cena průměrného chytrého telefonu.

Hardwarovou specifikaci jsme již zmínili včetně popisu samotného stroje, takže ve stručnosti zkopíruji pouze tabulku.

Co jsem musel přikoupit?

Již v první recenzi nám chyběl OTG kabel s redukcí z mikro USB na klasické USB typu A. Zde jsem prvně zkusil levnou alternativu za pár korun, jenže ta dlouho nevydržela a konektor se vytrhl. Proto jsem koupil „značkový“ kablík za 150 Kč, ten slouží bez problémů dodnes.

TIP: Replikátory TP-Link a Transcend pro USB 3.0 v testu

Druhou věcí, bez které bych se dlouhodobě neobešel, protože mi notebook slouží jako hlavní počítač a pracovní nástroj zároveň, je USB rozbočovač. Stačí mi 3portový model Lexon LD 106, který integruje i čtečku CF a SD karet.

Kdo z koho? HP nebo GoClever?

Pavilion byl vybaven Pentiem U4100 (1,3 GHz, 2 jádra), 3 GB RAM, 320GB pevným diskem (později vyměněným za 250GB disk 5 400 ot.), třemi USB porty, 11,6palcovým LED displejem 1366 × 768 a kvalitními reproduktory Altec Lansing. Hmotnost činí 1,5 kg a výdrž baterie dosahovala asi 6 hodin (s novým akumulátorem opět).

Paměť mu nestačí – vede HP

Na malou kapacitu úložiště jsme žehrali již poprvé. Já osobně bych rezolutně tvrdil, že 16 GB je na Windows 8.1 málo (tím spíše, když 3,5 GB „ukousl“ instalační oddíl). Asi bych se úplně nepletl, ale umírněnému uživateli stačí. Nainstalovány mám všechny programy, které potřebuji (Open Office, grafické věci, antivir, Foirefox i Thunderbird vč. archivu, vejde se i pár her) a stále mi po skoro půl roce užívání zbývá více než 3 GB volného místa a nemizí.

Vypnul jsem hibernaci, což uvolnilo přes 1 GB. Vyrovnávací paměť „natvrdo“ nastavoval na 1 024 MB. Nakonec jsem zůstával u 1,8 GB, protože při 1GB stránkovacím souboru mi počítač při náročné práci (několik otevřených panelů ve Firefoxu, zároveň upravování a načítání obrázků, plus zapnutý Skype a OpenOffice apod.) hlásil nedostatek paměti. Jde o důsledek 1 GB RAM, což je pro Windows 8.1 málo. Při zcela banálním užívání pro takové to domácí brouzdání na internetu, psaní ve Wordu nebo sledování filmu se toto nestane. Zkrátka a dobře, jde to, ale dře to (někdy).

Ukázka využití paměti při zapnutém Firefoxu a rezidentně běžícím Defenderu.

Třetí a poslední věcí, po které jsem toužil a bez které by to nešlo, byla paměťová karta mikroSD. Zkusil jsem postupně několik médií z dílen Kingstonu – 8 GB, 16 GB a 32 GB (viz obrázek). Všechna pracují bez problémů. Zůstávám u poslední karty, která pracuje rychle. Takto mám k dispozici 48GB datový prostor, což mi stačí.

Musel jsem se pouze naučit pracovat s daty jinak – film po zhlédnutí smazat a neskladovat tisíc epizod seriálů apod., jiné velké objemy dat (instalační programy, fotky) zálohovat na externí disk a systém pravidelně čistit od dočasných souborů. Za vhodný nástroj považuji CCleaner či open source program BleachBit.

Výkon a spotřeba – vede GoClever

GoCelever je modernější, což hraje svoji roli. Zejména procesorová část pokročila o skok kupředu – Intel Atom Z3735G s grafickou kartou Intel GMA HD si při čtvrtinové spotřebě vede znatelně lépe než Pentium U4100 s Intel GMA 4500MHD (posledním grafickým jádrem integrovaným v severním můstku čipové sady) i díky dvojnásobnému počtu jader a možnosti krátkodobě zvýšit základní frekvenci na 1,83 GHz.

Taktéž eMMC úložiště vede po stránce rychlosti, s kapacitou jsme na tom o poznání hůř: 16 GB nemůže konkurovat 320 GB.

Srovnání výkonu interního 16GB SSD disku Toshiba a mechanického 2,5palcového disku Western Digital 250 GB, 5 400 ot./min., 8 MB cache.

Displej a reproduktory – 50 : 50

GoClever má sice menší úhlopříčku, za to z mého pohledu praktičtější rozlišení 1 280 × 800 versus 1 366 × 768. Navíc jde o IPS displej a má lepší podání barev i pozorovací úhly, dotekovou obrazovku vnímám jako bonus. Reproduktory co do výkonu i kvality mi sice v GoCleveru vesměs postačují, ale na Altec Lancing z HP jednoduše nestačí. Jejich směrování někam dozadu za víko navíc nepřispívá zvýšení prožitku zhlédnutého filmu.

Reproduktory na zadní straně mohou být u tichých filmů hůře srozumitelné.

Praktičnost a výdrž– body sbírá hlavně GoClever

Než jsem začal používat Insignii, říkal jsem si, k čemu mohou být podobná zařízení (v reklamách označovaná jako „dva v jednom“) užitečná? Dokud jsem to nezkusil. Například ve vlaku je rozhodně lepší nechat klávesnici v batohu, než se s ní tísnit na klíně. Navíc takové poznámky ke zkouškám z prezentací či PDF se mi též četly o poznání lépe jen s tabletem v ruce nežli z notebooku na stole.

Moje několikaměsíční zkušenost říká, že GoClever v této kategorii vede, byť před půl rokem bych nad tím jen mávl rukou a nesouhlasil.  Ale notebook s sebou nosím prakticky denně a prakticky všude. Tenhle je menší, lehčí a při tom se na displej vejde více textu, mně se na něm dostatečně dobře a pohodlně píše (což asi majitelé 15palcových „monster“ nepochopí), takže nevnímám žádný praktický nedostatek.

Nemusíte také moc řešit, kam notebook položíte, protože nemá větráčky, nemá průduchy, nehřeje. V tomto ohledu je prostým tabletem, takže ho položte do peřin, nemusíte podkládat a nic se nestane. Když je více prachu na starém stole, přestojí to 100% lépe než běžný notebook. Čímž vás nechci navádět, abyste mu ubližovali. Nemá žádnou IP certifikaci, jen podotýkám, že proti standardnímu notebooku má v tomto ohledu navrch.

Občas jej použiji místo fotoaparátu, když například jedu na víkend a foťák se mi s sebou nechce balit, hledat baterie nebo na něj zapomenu. Kvalitou 2MPixelová technika nestačí průměrnému kompaktu ani při nejlepší vůli, ale něco vyfotí. Tohle Pavilion neuměl, měl jen přední VGA kameru.

Tablet mi dělal společníka celé léto, takže jsem jím i fotil na cestách.

Výdrž mají oba notebooky prakticky stejnou (myšleno nové). S GoCleverem běžně dosáhneme přes 4 hodiny s displejem na 70 % jasu při psaní textů (jako tohoto), non-stop zapnuté Wi-Fi, surfování na internetu či sledování filmů a připojené myši. Při stáhnutí displeje na minimum, vypnuté Wi-Fi a úsporném užívání věřím, že vydrží déle. Stačí snížit jas na 50 %, odepnout HUB s myší a jsme na 5 hodinách. Kolega se s měřením dostal přes 8 hodin, já to opět nezkoušel. Displej a „wifina“ jsou největší žrouti baterie, jak známo.

Co nám přinesl čas?

Tolik přímé srovnání, ze kterého mi vyplývá, že GoClever dokáže plně nehradit starší notebook. „Plně, maminko, plně!“ chce se mi parafrázovat větu z filmu Marečku, podejte mi pero. Pavilion dm1 navíc v době vzniku nebyl žádným ořezávátkem, naopak.

Fér bude zmínit hlavně to, co bychom bez dlouhodobého užívání nepoznali. Ke cti výrobce slouží, že se toho nebál!

Na displeji (resp.  ochranné folii) se vytlačila hrana touchpadu – fólie je mírně odřená. Což bývá slabinou řady notebooků při náročném užívání s častým přenášením. Zatím mi to nevadí, ale soudím, že za dalšího půl roku se pokusím sehnat alternativní folii a přelepit ji. Nechce se mi displej nechat bez krytí – to bych musel mezi klávesnici a víko dávat nějaký hadřík, abych obrazovku ochránil a to se mi nechce. Na druhou stranu může být obrazovka z tak dobrého materiálu, že by to přežil bez úhony, ale zatím se mi to nechce zjišťovat.

Šrám na fólii není hezký, občas brátí čtení, ale lze to řešit novou fólií. U notebooků se to stává.

Uchycení tabletu ke klávesnici díky magnetům a kovové kolébce netrpí, drží stále dobře. Zůstává bezvadné s malou vůlí, která tu ale byla od začátku. Na displeji jsem musel začernit červenou diodu nad čelní kamerou, značící nabíjení, protože ruší při sledování filmů ve tmě. Vlastně vůbec nechápu, proč tam je, když svítí zároveň na boku. Jde však o drobnost.

Mnohem více mě občas zlobí touchpad, který je moc či málo citlivý, nevím. Stává se mi, že při pohybu kurzorem náhodně přetáhnu ikonu či okno jinam. Když se dotknu velkou plochou prstu, touchpad si to vyloží po svém a udělá, co nechci.

Insignii 1010 WIN jednoduše nezapnete pouhým stisknutím vypínače. Pohlaďte ji, tlačítko podržte déle (nemusíte tlačit). Běží-li laptop na baterii, stačí 5 s (rychle napočítám do 10), když se nabíjí, napočítám až 15 (odhadem 8 s). Pak se rád zapne a jede absolutně tichým chodem, nepřehřívá se, dokud se nevybije či jej nevypnete. Na ticho, na to si zvyknete rychle, to vám garantuji.

Poslední věcí je maličký nevýkonný zdroj, který je spíše nabíječkou a při plném vytížení nezvládne udržet tablet plně nabitý. Vybije se do cca 95 %, a pak se zas nabíjí. To jistě akumulátoru nedělá dobře, takže stroj nenechávám doma permanentně v zásuvce, jako jsem byl zvyklý u notebooku. Zdroj má navíc krátký kabel, což napovídá, že je opravdu koncipován jako nabíječka. Nekritizoval bych to, ale přijde mi to škoda, protože za 3 roky baterii nevyměníte a notebook bude znehodnocen, což zamrzí. Taktová je konstrukce většiny dnešních (levných) notebooků. Škoda, že jej nenabijete prostřednictvím USB portu, což by se hodilo na cestách autem, nebo zapomenete-li originální adaptér.

Nerad bych, aby to vypadalo, že GoClever haním, protože opak je pravdou. Za takřka 6 měsíců každodenního užívání jsem si ho zamiloval, mám ho rád. Slouží mi dobře, je malý, při tom bytelný (dvakrát už mi spadl na hranu cca z 1 m a přežil bez úhony) s příjemným povrchem do ruky, rozumným výkonem i výdrží – při uspávání a probouzení v případě potřeby vydržel kolikrát i celý den (např. fotografovat na dovolené apod.) a při tom v batohu tolik neváží.

Po té, co jsem některé nedostatky přehodnotil na vlastnosti (viz malé eMMC úložiště), nemám s nimi problém. Mít 2 GB RAM, bez váhání mu udělím naše ocenění Tip redakce. Takto stále nevím. Co byste řekli vy?

Mějme při tom na paměti, že jde o plnohodnotnou náhradu notebooku či velmi dobrý první notebook pro dítě i studenta za cenu pod 6 000 Kč (někdy i pod 5 000 Kč) včetně originálních Windows 8.1! Ukažte mi druhý takový za stejnou cenu s lepší výbavou. Neexistuje, anebo jsem na něj zatím nenarazil.

Za zapůjčení Insignie 1010 WIN děkujeme Michalu Hárenčárovi a společnosti