Sobota , 02. 12. 2023

Blanka

Plazma versus LCD – ring volný! (část druhá – slabiny v technice)

27. 02. 2007

Žádná technologie není dokonalá a o naších borcích to platí dvojnásob. Ideální by bylo, kdyby se z boxera LCD vyklubala převlečená žena a po zápase by oba počali technologicky dokonalé dítě. Výhody a nevýhody jsou neustále dokola omílané a již notoricky známé, tak jen telegraficky.

Celá plocha LCD panelu je podsvícena trvale zářivkami (případně LED diodami), které sice nemají přílišnou spotřebu (tedy i nižší produkci odpadního tepla) a dlouho vydrží, jejich podsvětlení je ale často nerovnoměrné. Filtrům v jednotlivých pixelech dá také hodně námahy „zatmavit“ se tolik, aby přes ně světlo vůbec neprocházelo a z toho plyne problematické zobrazení černé a obecně věrnost barevného podání není úplně stoprocentní. U plazmy se rozsvěcí přímo každý konkrétní bod, takže podsvícení celku vyznívá rovnoměrně a kompaktně. 

Taktéž s kontrastem byly LCD na štíru. S každou novou generací se na plazmy dotahují, používají k tomu různé dopingové prostředky vytvářející „dynamický kontrast“ 5-6000:1 na panelu s fyzickým kontrastem 1000-1200:1. Zapnutí těchto zlepšovacích obvodů je většinou skutečně velmi dobře patrné na kvalitě vykresleného obrazu, ale byl bych opatrný v porovnávání těchto hodnot s kontrastem plazmy.

Ovšem co platí dnes, nemusí platit zítra, Samsung už vystavuje displej s LED podsvícením a s kontrastem 100 000:1 a Philips LG dokonce neuvěřitelných 1 000 000:1 (ano, milion). Využívají při tom řízení intenzity podsvícení jednotlivých LED diod. Každopádně ač se může za běžného denního světla zdát kontrast LCD a plazmy podobný, jakmile se setmí plazma jasně vítězí. Plazma má tím pádem zatím navrch také v podání černé, nemluvě o celém barevném spektru, které se svou věrností blíží klasické CRT televizi. Pokulhává však při rozlišování drobných barevnýh rozdílů větších ploch a má sklony vytvářet “vrstevnicový“ efekt.

Zato kontrast jí nečiní problém. Běžný je 3000:1, ale také 10000:1 a taktéž svítivost 1000-1500cd/m2 (LCD má běžně 500cd/m2) produkuje bez mrknutí oka. Ta však jako parametr není až tak podstatná. Náš cvičenec si za vysoké výkony však řekne o hodně potravy a hodiny vašeho elektroměru roztočí jak ruletu, ve které se však nevyhrává. Běžná spotřeba plazmatického nabušence úhlopříčky 42’’ je 250-350 W.

K TÉMATU  Recenze TP-Link TL-WA855RE – čekáš na signál?

Doporučuji mít doma také novější elektroinstalaci, aby vydržela energetický ráz při jejím zapnutí. LCD stejné úhlopříčky si vezme zhruba 220-250W, modely s LED podsvícením i o 100 W méně. Z toho vyplívá, že i méně hřeje a nepotřebuje výrazně chladit. Plazma vám zas může ušetřit v zimě za topení, protože supluje akumulační kamna. Naštěstí už si také většinou vystačí jen s pasivním chlazením, ale pořád jsou na trhu modely, které potřebují občas spustit hlučný větrák.

LCD panely mají z dob minulých špatnou pověst týkající se odezvy, tedy rychlosti překreslení obrazového bodu. Kdo se setkal s displeji prvních generací, pozoroval na nich rozmazávání rychle se pohybujících objektů, například typické čáry za pukem atd. V současné době, kdy doba odezvy dosahuje osmi, čtyř nebo dokonce dvou milisekund (grey to grey), už takový problém prakticky neexistuje. Hnidopiši však stále upozorňují na drobné rozostření obrazu při rychlých panoramatických pohledech kamery nebo u akčních počítačových her.

Při běžném sledování jsou však prakticky nepozorovatelné. Plazmy díky odlišné technologii s odezvou nemají problém, to však nezaručuje, že levná plazma s postarší elektronikou nebude vytvářet nechtěné zpomalené efekty ještě výrazněji. Displej s bleskovou odezvou je totiž bez náležitě bleskové elektroniky nanic. Stálo to litry potu a hromadu píle v tělocvičně,ale v dalších disciplínách už noví adepti z řad LCD za plazmami moc nezaostávají. Pravda, pozorovací úhel bez změny nádechu barev ještě není úplně to pravé, ale kdo by se na box díval z úhlu 179°? Horší je to při pohledu se shora či zdola, kde LCD bude muset ještě zabrat, ale plazma se zas v tomto úhlu pohledu stává opilcem s rozdvojeným viděním, kdy například bílé titulky na černém pozadí jsou viditelné dvakrát za sebou. Ale kdo se chce na boxery dívat shora, musí počítat s drtivým dopadem jejich levého háku!

Naopak plazma usilovně zvedala ve vývojových laboratořích činky, aby si prodloužila život a dnes již nelze říci, že by moderní plazmový displej měl nižší životnost než LCD. Běžně dosahují života 60 000 hodin (myslí se tím přitom doba, za kterou se svítivost displeje sníží na polovinu). Další neduh z dob minulých, tedy paměťový efekt související s vypalováním obrazu (třeba loga TV stanice) na stínítko, už také není díky elektronickým redukčním postupům příliš podstatný.

K TÉMATU  xAI Elona Muska oficiálně oznamuje svého chatbota Grok AI

V druhém kole nasbírali tyto body:

LCD:

+ nižší spotřeba energie a nízké tepelné vyzařování

+ slibná LED technologie, zatím žel dražší, než klasické zářivkové podsvícení

+ svítivost zůstává po celou životnost zhruba stejná

Plazma :

+ věrné podání celého barevného spektra a hlavně černé barvy

+ takřka absolutní pozorovací úhly

+ nezpochybnitelně lepší papírové parametry kontrastu a svítivosti

 

Související články

Plazma versus LCD – ring volný! (část první)

Zdroje článku:
sdílet
tisknout

Témata pro vás

Je tomu několik let, co jsem si kupoval auto a napadlo mě, jak by mělo být možnostech dnešních technologií jednoduché vlastnit věcičku, která by mi auto lokalizovala a dala vědět, kde se zrovna nachází. Profesionální monitorovací systémy byly nad moje (a obecně hodně předražené) možnosti. A nyní přichází Lamax s touto myšlenkou. Uchopili tento nápad za správný konec? Co vše vlastně za své peníze dostaneme?

Nepřehlédněte

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek