Úterý , 15. 10. 2024

Tereza

Recenze kamery Sony HDR-PJ740VE: Revoluční stabilizace a skvělý obraz

19. 05. 2012

19. 05. 2012

Full HD 50p kamera Sony HDR-PJ740VE. Ta je druhou nejvyšší ve své kategorii. Má vestavěnou paměť 32 GB a možnost ukládat videa i na paměťové karty do velikosti 64 GB. Její velkou předností je širokoúhlý objektiv s nově řešenou stabilizací obrazu, kdy je objektiv v těle kamery ukotven jako plovoucí a dokáže tak účinněji eliminovat i ještě silnější otřesy přístroje a to i při maximálním 10 násobném optickém přiblížení. Její bohatá výbava, co se nastavení parametrů týká, uspokojí i náročného video nadšence. Třešničkou na pomyslném dortu je vynikající ostrý obraz a velmi dobrý zvuk. 

 
Kromě 740VE je tu ještě typ PJ760, který se liší pouze větším úložným prostorem ve své pevné paměti a to 96GB.

Aktuální cena Sony HDR-PJ740 v českých e-shopech: (Zdroj: Heureka.cz, )

 

Úvodem – orientace v nových typech kamer Sony

Sony uvedlo na trh svoje novinky v segmentu videokamer pro laickou veřejnost. Nesou označení CX a PJ. Řada PJ má navíc, jak zkratka napovídá malý projektor, vestavěný do vnější strany LCD panelu. Obě řady kamer se dělí o číselné označení 710 až 760. Ty se liší velikostí vestavěné paměti. Výjimkou je kamera CX730E. Do té se dá záznam realizovat pouze na paměťové karty, firmou Sony původně vyvinuté Memory Stick Pro Duo do velikosti úložného prostoru 32GB a rozšířenějšími SDHC (XC) kartami do 64GB úložného prostoru.

Rozdíly najdeme v těchto kamerách i podle koncového označení za číslem a to buď E, bez vestavěného GPS a VE s tímto přijímačem satelitního signálu, který dokáže určit přesnou polohu, kde se právě nacházíme a zaznamenat je do paměti přístroje.

První zkušenost

Po vybalení přístroje jsem měl v ruce bytelnou plastovou konstrukci, která má ovšem tendenci si občas trochu zasténat zavrzáním. Je to ale opravdu jen velmi sporadické a člověk musí tělo svírat opravdu velmi pevně. Jinak se tento neduh naštěstí neprojevuje, a tedy neobtěžuje později nepříjemně v natočeném záznamu.

První start

První, co uděláme, že na příslušné místo v zádi kamery vetneme přibalenou InfoLITHIUM dobíjecí baterii NP-FV50, do zadní části kamery připojíme síťový kabel taktéž dodávaný s přístrojem do zdířky k tomu určené, která se nachází vlevo od baterie, pod plastovým odklápěcím víčkem. Po prvním plném nabití akumulátoru, který trvá cca 90 minut, můžeme odpojit kabel napájení nebo ho v přístroji ponechat, abychom při prvním nastavení zbytečně neplýtvali energií nashromážděnou čerstvě v akumulátoru, které není nikdy dostatek a je vždy vhodné zvážit možnost dokoupit další baterii, pokud možno s co největší kapacitou.

Poznámka: Baterii lze nabíjet též z USB z portu počítače, ale trvá to nesnesitelně dlouho.

Zapnutí kamery se provádí dvěma možnými způsoby, otevřením LCD obrazovky nebo úplným vytažením hledáčku. Videokamera nemá samostatné tlačítko ON/OFF.

Na těle se skrývá pod LCD panelem tlačítko POWER, kterým se dá z pro mě nepochopitelných důvodů přístroj pouze vypnout a až potom tím samým tlačítkem případně opět aktivovat. Možnost nastavit toto tlačítko v menu, jako tomu bylo u testované PJ580 bohužel chybí. Tato funkce je z nepochopitelného důvodu v menu funkční pouze v PJ710 a PJ720. Proč to neumožňují všechny typy řady 7xx pro mne zůstává velkou záhadou.

Poznámka: Nepraktické vypínání a zapínání kamery mě dosti rozčilovalo. Pro příklad. Chci snímat záběry pomocí elektronického hledáčku. Zapnu tedy kameru vytažením hledáčku. Natáčím. Přijde delší pauza. Jelikož nechci hledáček stále vysouvat a zasouvat, (abych předešel opotřebení spouštěcího mechanizmu) vypnu kameru tlačítkem POWER. K tomu musím otevřít LCD panel. Tím se kamera přepne do sledování přes toto zařízení. Vypnu kameru již zmíněným způsobem a LCD obrazovku opět složím. Hledáček zůstal vysunutý. Ve vhodný okamžik chci kameru opět zapnout. Nemohu k tomu ovšem jednoduše použít tlačítko POWER, aby se mi kamera nastartovala v režimu snímání skrze hledáček a já mohl začít pohotově natáčet.

Kdepak. Přístroj nastartuji buď tím, že hledáček s nechutí sklopím a zasunu a opět vysunu a přitom si v duchu říkám, kolik těchto zbytečných manipulací titěrný plastový hledáček ještě vydrží a jako majitel se budu modlit, aby případné mechanické poškození přišlo ještě v záruční době, protože potom bych měl tendenci si hodně silně zanadávat na konstruktéry, kteří tento pochybný mechanismus realizovali. Jde totiž velmi ztuha posouvat (jak asi dlouho při této stále nepříjemně se opakující proceduře?) a vždy při jeho vytažení proti odporu silné aretace se modlím, aby mi nezůstal v ruce.

Proto chci použít tlačítko. Kvůli tomu ale musím zase vyklopit LCD panel, abych se k němu dostal. Jenže tím se tlačítko stává zbytečné, protože kamera se zapne již zmíněným vyklopením. Elektronický hledáček se aktivuje, když ho nechám stále vysunutý. Tím, že LCD panel hned zase zavřu.

No řekněte, není to celé postavené na hlavu? Bylo by pro konstruktéry opravdu tak obtížné tlačítko POWER, které supluje vlastně tlačítko pohotovostní umístit někam na tělo přístroje a ušetřit tak majiteli kamery potřebu neustálé mechanické manipulace s jedním či druhým zobrazovačem??

Podotýkám, že stejný postup nešikovného aktivování elektrických obvodů v přístroji je nutné použít i po vypnutí se kamery v úsporném režimu.

Takový detail a jak umí člověku zvednout obsah adrenalinu v krevním řečišti. A tím to bohužel u tohoto typu ještě nekončí.

Tělo, jeho hlavní části a parametry

Tělo přístroje má hmotnost 580 gramů. Těch ještě pár přibyde s baterií a sluneční clonou. To však není vůbec na škodu, protože vyšší hmotnost napomáhá pevnějšímu držení přístroje. Rozměry hloubka 137,5 mm, výška 73,5 mm a šířka 71,5 mm naznačují, že se nejedná o žádného kolibříka, jak tomu bývá u nižších tříd, ale o tělo slušné velikosti, které se tím pádem lépe drží a ovládá zároveň.

Poznámka: Bohužel jeho kompaktní rozměry, nepěkný to letitý scestný trend výrobců kamer pro laickou veřejnost, si vybírá svoji daň při obsluze přístroje. K tomu se ještě dostaneme.

Jeho skořepina je z černého matného plastu. Odlišné kovové zbarvení má pouze objímka objektivu, mikrofon, kolébka zoomu a také objímka kolem objektivu projektoru.

Zevrubnějším popisem těla kamery začneme na přední straně. Čelní straně vévodí objímka kolem objektivu se závitem 52 mm, pro filtr nebo přibalenou sluneční clonu. Nad ní se nachází světlo a blesk v jednom, skládající se z dvou výkonných bílých LED diod.

Pravá spodní strana je obsazena obslužným válečkem se středovým tlačítkem. Těmi vybíráme a ovládáme některá ruční nastavení. Podrobné vysvětlení dále v textu.

Na opačné straně vlevo najdeme infračervenou lampu pro funkci Nightshot, čidlo pro dálkové ovládání přibalené taktéž s kamerou a malinkou červenou LED diodu, která okolí informuje o právě probíhajícím natáčení. Dá se naštěstí v menu deaktivovat a zabrání tak případné nervozitě lidí před objektivem kamery.

Pro dominující a také nejdůležitější část na čelní straně – objektivu – se budeme věnovat později v samostatné části.

Teď se naše pozornost přesune na horní část videokamery.

Mikrofon

Tam se nachází těsně za objektivem lesklým kovem orámovaný prostorový 5.1 mikrofon, který se dá v menu naštěstí přepnout do mnohem smysluplnějšího formátu zvuku 2.0, tedy klasického stereo režimu.

Zvuk je velmi kvalitní. Obsahuje velmi dynamickou škálu zvukového spektra. Nejnižší pásmo se dá oříznout tím, že nastavíme v menu funkci – Automatická redukce zvuku větru, která ho ovšem nedokáže eliminovat úplně a hučení se změní v podobně nepříjemný svist, který pouze postrádá hlubší zvukovou složku. Ale i tak díky za tuto možnost, protože úplná eliminace je softwarově z podstaty věci nemožná. Pro účinné omezení nárazů větru na snímač mikrofonu je potřeba kvalitní protivětrné ochrany ve formě chlupatého chrániče, který se dá sehnat samostatně nebo se přibaluje přímo k externím mikrofonům, které je zde možno také využít.

Mikrofon je spřažen se zoomem obrazovým a zesiluje zvukovou kulisu úměrně přiblížení natáčené scény transfokátorem objektivu. Nemění tedy směrovou charakteristiku, jak by tomu bylo u mechanického zoomu mikrofonu, kde by se vzájemně posouvaly jednotlivé snímače zvuku. Tato funkce se dá v menu vypnout.

Mikrofon je také schopen přitáhnout si hlasy lidí, které kamera vnímá pomocí zapnuté funkce detektoru tváří a úsměvů. Vzhledem k umístění mikrofonu, které směřuje do nebe, jde opět o pouhé celkové zesílení zvuku scény, se zvýrazněním středové části spektra lidského hlasu. Výraznou účinnost jsem u této funkce neshledal.

Poznámka: Mně osobně více vyhovuje klasické umístění mikrofonu na čele kamery v její spodní části, kde je jejich stereo efekt účinnější. Mikrofon na horní části těla kamery dokáži tolerovat, jen když jsou na tzv. ručce a směřují dopředu směrem k natáčené scéně.

Mikrofon je možné nastavit na dvě úrovně nahrávání Normální a Nízká. V druhém případě si lépe poradí s příliš hlasitou okolní kulisou např. na koncertu popové či rockové hudby.

Poznámka: Zázraky však nečekejte a raději si tyto nastavení vyzkoušejte ještě před natáčením pomocí připojitelných sluchátek mini Jackem 3,5 mm.

Patice pro příslušenství

Patice se ukrývá pod plastovým víčkem otevíratelným do strany na dvojitém závěsném zařízení. Není univerzální, ale má specifickou velikost, do které se dá připojit příslušenství od firmy Sony samotné. K příslušenství s klasickým rozměrem patice je možné sehnat redukci, která je ovšem jen pasivní. Není tedy inteligentně řízena obvody samotné kamery.

Páčka zoomu a foto spoušť

Jsou umístěny v zadní části horní strany kamery. Výkyvné páčka zoomu má proměnnou rychlost, podle velikosti jejího výkyvu směrem do stran. Při maximální vyklonění se najetí k či odjetí od detailu ve scéně realizuje velmi rychle, snad nejrychleji, jak jsem kdy zažil. Toto mají kamery Sony už léta velmi dobře ošetřeno. Kamera ani při nejsvižnější transfokací nemá problémy se zaostřováním. Nekoná se žádné „dýchání“ ani zaváhání ostřící automatiky.

Fotografická spoušť funguje ve foto modu, stejně jako u digitálních fotoaparátů. Při jejím namáčknutí se automaticky zaostří, v ten okamžik zazní dvojité pípnutí rychle za sebou a na displeji se objeví ve středu horní části zelený bod, který nás vizuálně upozorní, že je zaostřeno a expoziční automatika je řádně nastavena a domáčknutím spouště realizujeme snímek. Ozve se charakteristický zvuk staré dobré mechanické závěrky (pouze simultánně samozřejmě) a na displeji se objeví vpravo nahoře nápis ZACHYTIT a pod ním problikává pole červených svislých čárek, který nám dávají na srozuměnou, že se fotka jednak ukládá, ale při vysokém nastavení rozlišení také přepočítá do vyššího rozlišení, než je schopný vlastní snímač CMOS, který ve skutečnosti nemá požadované množství pixelů, kterými se výsledná fotografie ve finále chlubí. Také to díky tomu zpravidla několik sekund trvá, a proto můžeme zapomenout na kontinuální fotografování v rychlém sledu za sebou. To do určité míry nahradí funkce v menu Režim snímání – Golfový záběr, který rozfázuje nasnímaný pohyb do mnoha rychle za sebou jdoucích záběru, ovšem pouze do jediného snímku.

Za foto spouští vidíme ještě výklopný hledáček. Tomu se ale budu věnovat později v samostatném odstavci.

Zadní část

Pod zatím nekomentovaným elektronickým hledáčkem hledíme na zadní část kamery, kde vévodí již zmiňovaný dobíjecí akumulátor. Vlevo od něho se nachází, pod nápisem MODE tlačítko, které rozsvítí nad sebou samým jednu ze dvou ikonek. Vrchní, která připomíná kousek filmového pásku, označuje, že je kamera aktivní ve video modu a ta pod ní, připomínající tělo fotoaparátu jasně určuje čistý foto mod. Čistý proto, že jsou situace v nastavení kamery, kdy se dá fotografovat souběžně s natáčením nebo alespoň v pauze natáčení. Příslušná ikonka je podsvícená zeleně.

Vpravo od baterie vidíme od shora nápis CHG, který označuje indikátor napájení baterie. Pod ní je podlouhlá hlavní video spoušť s klasickým červeným bodem, který z velké části případů označuje tlačítko START/STOP. Zde není co dál vysvětlovat.

Ještě níže jsou také již výše zmiňovaná dvířka s popiskou DC IN, která skrývá konektor pro napájení ze elektrické sítě.

Pravý bok

Třmen a USB kablík

Pohled teď zaměříme na pravou stranu kamery z pohledu od zadní části těla přístroje. Zde jsou výrazné tři podstatné části. Je to nastavitelný hřbetní řemínek z imitace kůže, s očkem pro zachycení řemenu na krk či rameno. Do třmenu se zasouvá USB kablík na pevno přidělaný v kameře, aby byl jeho konektor chráněn před možným poškozením. Umožňuje přenos uložených dat, jak z pevné paměti, tak i z té vyjmutelné v podobě paměťových karet.

Poznámka: Stávalo se mi to už i při testu PJ580 a tady je to stejné. Dávejte si pozor, když budete mít kameru zavěšenou na krku či rameni, aby se okolí suchého zipu, kterým se nastavuje velikost hřbetního řemínku, nedotýkal látky např. bavlněného trika, protože jinak po určité době objevíte nemilé překvapení a to v podobě nepříjemně „sežmolkovaného“ místa, kde se hrana suchého zipu dlouho třela sem a tam. Suchý zip samotný je potom plný vytrhaných kousků látky.

Konektory mikrofonu, sluchátek a A/V R

Pod zásuvnými dvířky, která jsou stejně, jako celá bočnice v dizajnu kůže (ve skutečnosti jde o plast), jsou tři, pro část kameramanů, kteří berou natáčení dost vážně velmi užitečné konektory. Od shora červený mini Jack pro externí mikrofon, který nemá vhodnou aktivní patici. Je možno takový mikrofon i napájet skrze tento vstup.

K TÉMATU  Recenze Sencor Element P430 – jedním slovem tank

Pod ním se nachází taktéž 3,5 mm mini Jack, tentokrát v barvě zelené a ten je určen pro odposlech jak probíhající nahrávky, tak i pro poslech i při reprodukci již nahraného materiálu přímo v kameře.

Spodní konektor je buď pro vyvádění signálu do buď externích zařízení, jako je třeba DVD rekordér nebo televize s pouze analogovými vstupy. Je možný ho tedy přivádět do ostatních zařízení pouze kompozitním výstupem. Kabel je součástí dodávky s kamerou. Tento výstup mění HD video na pouhé STD, tedy standardní video a je nabíledni, že se jeho kvalita na tomto výstupu zhorší.

Dá se využít i pro využití dálkového ovládání na stativu nebo držáku s možností ovládání několika základních funkcí. Zapnutí a vypnutí kamery, spouštění a zastavování záznamu, fotografování a zoomu.

Poznámka: Dané umístění těchto konektorů není naneštěstí ideální. Při držení kamery obvyklým způsobem se zasunutou rukou pod hřbetním řemínkem, se k těmto konektorům vůbec nedostaneme nebo jen s velkými obtížemi. Je to možné pouze s malou dlaní. Větší mužská jejich použití zaručeně znemožní. Opět je to daň za poměrně malé rozměry těl kamer, kam se nevejde na správná místa to, co by v ideálním případě mělo.

LCD panel a jeho okolí – co ukrývají

 

Po vyčerpávajících informacích se přesuneme na opačnou stranu těla kamery, kde je toho k vidění a používání snad nejvíce.

Projektor

LCD panel má větší tloušťku a je to dáno tím, že v sobě ukrývá projektor. Na jeho horní části je šoupě, kterým doostříme obraz na požadovanou vzdálenost. Projektor je schopen promítat na rovnou plochu záběry kamery ve slušné kvalitě. To znamená, že na takovém obraze rozeznáte vše podstatné, co natočené záběry obsahují. Ideální je v takovém případě přítmí nebo tma úplná. Jen tak vyniknou detaily natočených scén. Kvalita rapidně klesá, když je promítací plocha vzdálená více jak dva metry. Potom už lampa projektoru není schopna danou plochu smysluplně osvětlit a zážitek s pozorovaného obrazu rapidně klesá. Mně se obraz nejvíce líbil do jeho velikosti o uhlopříčce cca 50 cm.

Pří rozlišení pouhých 640 x 360 bodů není čemu se divit. I tak je ale podívaná velmi slušná a ze začátku doslova nadchne každého, kdo takové promítání z kamer Sony řady PJ vidí poprvé. Časem se tato vymoženost okouká a využijeme ji spíše sporadicky. Své místo si ovšem zaslouží a mnoha lidí dokáže potěšit.

LCD obrazovka

Podíváme-li se na LCD plochu zevnitř, najdeme kromě ní ještě ve spodní části rámečku dva reproduktory, které sice pro kontrolní sledování natočeného materiálu budou stačit, ale jejich zvuk díky své konstrukci, nijak výrazně neoslní.

Samotný zobrazovač má lesklý povrch a je dotykový. Všechny povely na něm se ovládají spolehlivě lehkým dotykem. Má velikost o uhlopříčce 3,0 palce tedy 7,5 mm (16:9) 1920 x 480 a skládá se z 921000 obrazových bodů. Není nijak odolný proti ulpívajícím otiskům prstů a jemný čistící hadřík bude často potřeba. Ani jeho vysoký jas nastavitelný v menu nedokáže při prudkém okolním světle, nejčastěji slunečním zářit natolik, aby na něm bylo něco kloudného při snímání scény vidět. To je ovšem obecný nešvar LCD displejů. Je dobře chtělo by se říci, že je k dispozici i elektronický hledáček, ale ani ten vše nespasí, jak se dozvíte později.

Ovládací prvky pod LCD panelem

Po odklopení panelu najdeme na těle kamery pět ovládacích tlačítek a posuvná dvířka, která se schovají do těla kamery, aby nijak nepřekážela, jak jsme tomu byli svědky u typu PJ580. Pod nimi spatříme jednak společnou šachtu pro paměťové karty MS a SDHC a také dva konektory. Nahoře mini HDMI pro promítání kamery natočeného materiálu v plochých televizorech a mini USB, pro přenos dat do počítače k pozdějším úpravám nebo externího vypalovacího zařízení DVD nebo Blu-ray médií. Vypalování se dá realizovat i přímo bez nutnosti dalšího softwaru. Pro obě zdířky jsou příslušné kabely součástí dodávky s kamerou.

Tlačítka popíšeme postupně zleva doprava. Začneme tlačítkem NIGHTSHOT, který zapíná infračervenou lampu na čele přístroje a slouží k natáčení v úplné tmě. Tyto záběry mají po natočení hráškově zelený nádech. Přepnutí no černobílého provedení jsem v menu nenašel.

Pod zmíněným tlačítkem nalevo od dvířek je tlačítko POWER, jehož funkci a podivné umístění jsem již popsal výše.

Dalším tlačítkem označeným nápisem LIGHT rozsvěcíme a zhasínáme LED lampu nad objektivem, která má pomoci osvětlit dostatečně scénu, při absenci jiného osvětlení. V menu lze nastavit dvě intenzity svitu Normální a Jasný. Lampa má smysl tak do vzdálenosti tří metrů, větší distanc zvládá jen s obtížemi. Její osvětlení láká k natáčení nedostatečně nasvícených obličejů při portrétu, ale na to se přídavné světlo příliš nehodí, protože dosti oslňuje svým ostrým světlem bez možnosti jeho změkčení.

Poslední dvě tlačítka jsou na rozdíl od předešlých kruhových oválná a mají na rozdíl od již popsaných funkce určené k přehrávání natočených scén.

To více vlevo s ikonkou obdélníčku s šipkou uvnitř přepíná kameru do modu přehrávání. Má stejnou funkci jako tlačítko na levém spodním okraji LCD obrazovky.

Je modře obarvený kolega s výstižným názvem PROJECTOR zapíná přehrávání skrze projekční lampy vně LCD panelu.

Nesmím zapomenout ani na poslední šesté tlačítko, které je nenápadné svojí velikosti, a všimneme si ho víceméně jen díky výraznějšímu nápisu nad ním RESET. Toto mini tlačítko stlačitelné pouze malým předmětem – hrotem tužky, jehlou – a má jedinou funkci a to uvézt přístroj, ať již z jakéhokoliv důvodu zpět do továrního nastavení, stejného, jako před prvním zpuštěním videokamery.

Poznámka: Tak nějak mi na těchto místech chybí tlačítko DISPLAY, které na jiných kamerách Sony vypíná a zapíná přehlídku grafických zobrazení na LCD panelu a v hledáčku, aby bylo možné v určitých případech sledovat scénu nerušeně na celé obrazovce.

 

Stativová matice nechybí

Poslední stranu kamery, kterou jsme dosud neprozkoumali, je strana spodní, kde se nachází pouze stativová matice, která je svým umístěním vybočena blíže k LCD panelu a počítá tedy s jeho otevřenou polohou, aby bylo tělo kamery takto v rovnováze.

Baterie – slušná výdrž na jedno nabití

Na spodní straně se pod baterií nachází mechanická pojistka, kterou se odjišťuje aretace, která drží akumulátor spolehlivě v jeho šachtě pod hledáčkem. Ten vydrží podle mé zkušenosti cca 60 – 70 minut běžného provozu. Je to standard, kterého se drží všechny typy kamer sony, které jsem měl možnost vyzkoušet.

Snímač obrazu

Je CMOS Exmor R, typu „převráceného“ snímače o uhlopříčce 1 / 2,88 palce (6,3 mm). Obrazových bodů obsahuje celkově 6 650 000 a efektivních má 6 140 000 (16:9) a 4 600 000 (4:3).

Minimální osvětlení je 6 Luxu při rychlosti závěrky 1/50 sekundy nebo 3 Luxy při 1/25 sekundy v režimu nastavitelném v menu s názvem Low Lux. Rychlost závěrky je 1/8 až 1/10 000 sekundy.

Objektiv s plovoucím uchycením

Světelný objektiv Karl Zeiss Vario-Sonnar T, je opatřen účinnou zelenou antireflexní vrstvou. Má ostrou kresbu a neskresluje svislé části obrazu po stranách. Je uložen do „plovoucího“ pouzdra z důvodu ještě účinnější stabilizace obrazu. Je zvláštní zepředu pozorovat zdánlivé komíhání se objektivu. Ve skutečnosti se hýbe tělo a objektiv stojí na místě a vyrovnává tím do výrazné míry otřesy způsobené pohybem přístroje. Při výraznějším zatřepání přístrojem cítíme jeho volné uložení. Při vypnutém přístroji nebo při funkci přehrávání je chráněný plastovou lamelovou clonou.

Jeho hlavní parametry jsou světelnost F 1,8 při širokém ohnisku až 3,4 při maximálním optickém přiblížení. Ohnisková vzdálenost činí 3,8 mm – 38,0 mm. Přepočet na kinofilm je shodný pro videozáznam i fotografie a to 26,0 mm – 260,0 mm s uhlopříčkou obrazu (16:9) a 31,8 mm – 318,0 mm při (4:3). Jeho ohnisko je tak dostatečně široké a mizí tak potřeba dokupovat širokoúhlou předsádku, jako tomu bylo u starších typů Sony videokamer. Mnohem snadněji se nám tak podaří dostat větší plochu záběru s menším odstupem od daného objektu našeho zájmu při natáčení.

Stabilizace a zoom

Stabilizace nastavená jako Aktivní nám ubírá na rozdíl od nastavení Standardní trochu na širokém zobrazení objektivu, ale zase zvýší přiblíženi z optických 10x až na 17x. V menu je možnost nastavení digitálního zvětšení obrazu až na 120x, které ovšem nelze doporučit, protože už se nejedná o optické přiblížení objektu, ale pouze o výřez obrazu z plochy snímače. To už ze své technické podstaty degraduje kvalitu obrazu na neúnosnou mez.

Plovoucí stabilizace je podle slov Sony až 13x účinnější. Toto číslo nejsem schopen potvrdit, ale jedno vím jistě. Nikdy předtím jsem neměl v ruce kameru s tak účinným stabilizátorem, jako je tomu u tohoto modelu. Při širokém ohnisku a chůzi se stabilizátor chová podobně jako Stadicam – profesionální zařízení pro udržení kamery bez otřesů. Kamera pluje jakoby v prostoru a to je velmi poutavé snímání natáčené scény. Chce to ovšem nacvičit „kočičí krok“. Lehce a měkce našlapujeme nejlépe s pokrčenými koleny.

Poznámka: Při markantnějším panorámování si je třeba dávat pozor a brát v úvahu „dojezd“ při snímání se stabilizátorem. Při nastavení na Aktivní se toto projevuje nejmarkantněji. Po zastavení pohybu kamery obraz ještě chvilku ujíždí dále do strany, takže se ze začátku stává, že záběr končí jinde, než jsme zprvu zamýšleli. Cvikem se dá tento pro někoho nedostatek ovládnout a tím ho vhodně eliminovat.

Sluneční clona

Vlevo PJ740, vpravo k porovnání PJ580, která je mnohem účelnější

 

Je z matného černého plastu, smontovaná s více částí. Šroubuje se do 52 mm závitu pro filtr a nejsem si jistý, zda půjde našroubovat i když tam bude velmi užitečný ochranný skleněný filtr již nainstalován.

Je velmi milé zjištění, že firmě Sony konečně došlo, jak užitečné příslušenství dobrá sluneční clona je. Zde ovšem nemohu pouze chválit, protože se mi konstrukce clony úplně nezamlouvá. U typu PJ-580 jsem byl spokojen bez výhrad. Zde posazení přídavného reflektoru nad objektiv nepovažuji za nejšťastnější, respektive rozšíření clony směrem nahoru odkud pochází velká část parazitujícího světla na předních čočkách objektivu, které tam tak beztrestně dopadá a obraz tím pádem zmatní „mléčným“ závojem.

Hledáček – spíše ostuda

Elektronický, samozřejmostí je v současnosti, že je samozřejmě barevný. Má nastavitelnou optickou korekci. Jeho přesnější parametry jsem nikde nenašel. Soukromě se domnívám podle toho, co vidím, že je stejný jako ve fotoaparátu Sony DSC-HX200VE. Mám-li pravdu tak má uhlopříčku 0,2 palce (0,5 mm) s 201 600 pixely. Je mírně hrubozrnný a i přesto, že má tak malou uhlopříčku, v brýlích ani po tom, co mám sklo přiložené k tvrdému plastu, nevidím celou jeho aktivní plochu. Pouhým okem se tento nešvar neprojeví. Ruční zaostření na tak malé ploše velmi nepohodlné jestli ne rovnou skoro nemožné.

Jeho očnice je dle mého soudu paskvilem. Připadá mi, že se do něho samotný konstruktér snad nikdy nepodíval, jinak by mu muselo být nad slunce jasnější, že je to pouhá imitace pořádného hledáčku. Kam se poděly pryžové hledáčky z devadesátých let minulého století?! V tomto segmentu trhu asi do nenávratna a to u všech výrobců kamer. Je hezké ba přímo důležité mít na kameře hledáček. Jenže výrobci ho v posledních letech ve většině případů absolutně opomíjí, a když už ne tak ho dokonale pokazí a to bych našel daleko peprnější výrazy.

Navíc. K čemu je mi hledáček, který není řádně odcloněn od parazitujícího bočního světla? Na LCD obrazovce je vidět při prudkém slunci – promiňte ten výraz – kulové a v hledáčku téměř to samé. Na co myslí konstruktéři při jeho vývoji?! Připadá mi, že ho do dražších kamer montují jen proto, aby se neřeklo a mohli takový přístroj prodávat o třetinu až polovinu dráž, než typy kamer bez něho, protože ve finále uživateli téměř k ničemu není. A to je pro tak renomovanou firmu, o které se ví, že to na vyšších typech, těch pro profíky udělat umí velká ostuda.

Ano má výhody. Je výsuvný a díky Pánu Bohu i výklopný, takže při nasazení silnější a tím pádem větší baterie máme kam dát nos, ale tím výhody hledáčku na této kameře absolutně končí.

Menu – přehledné a pohodlné

Tři hlavní obrazovky menu

Struktura menu je téměř totožná s tou v kameře HDR-PJ580, kterou jsem testoval dříve. Tam je k nahlédnutí video, které ukazuje strukturu menu zevrubněji.

Nevyhovující nastavení pohotovostních obrazovek

Další z pro mne nelogických nastavení prostřednictvím menu je přepínání mezi pohotovostními obrazovkami. Ačkoliv je ta vlevo hlavní obrazovkou, je v základním nastavení kamery po třech sekundách vyměněna za tu vpravo. Obě jsou užitečné, každá má svůj účel a místo ke svému plnému využití. První se hodí univerzálně, druhá jen ve specifických případech, kdy zamýšlíme použít specifická tlačítka W, T a hlavně REC (červené tlačítko).

Připadá mi absolutně scestné, že se i druhá obrazovka zobrazuje i v elektronickém hledáčku, kde postrádá smyslu. Tam jen těžko využijeme dotykové funkce, že. Kéž by se alespoň v druhé obrazovce ukazovala také doba natáčení a kapacita zbylého místa na paměťovém médiu. Není tomu tak a to mě přinutilo vejít do menu a tam nechat aktivovanou první obrazovku nastálo.

K TÉMATU  Recenze Lenovo Yoga 300 – trefa do bílého

Tím o všem přicházím o možnost pohotově využívat tři dotyková tlačítka, která přijdou ve specifických případech vhod a než se prokoušu v menu k tomu, abych si ji opět aktivoval, daná situace, ve které bylo potřeba ji použít je pryč. Zlatá mechanická tlačítka na starší kameře HDR-SR11E, které jsem hrdým majitelem a kterou v možnostech obsluhy žádný pozdější model kamer Sony nepřekonal.

Když je povoleno automatické přepínání do druhé obrazovky, dostanu se do první dotykem na LCD displeji a tím se dostanu k šikovným v menu předem nastavitelným Mým tlačítkům, které často využívám. Jsou naneštěstí přístupné jen s otevřeným LCD panelem. Na první obrazovce mohu realizovat druhým dotykem i bodové ostření a nastavení expozičních hodnot tamtéž, dotykem na určené místo v ploše obrazu. Když chci tuto funkci přestat využívat, musím se opět dotknout obrazovky dvakrát a tlačítkem z první obrazovky tuto funkci eliminovat.

Toto není nedostatek jen tohoto typu, ale celé řady CX a PJ.

Specifické držení přístroje

Druhá spoušť i tlačítka zoomu se hodí, když kameru držíme v pravé ruce tak, že tělo kamery spočívá na našich prstech a palcem ji jistíme položením na místě, kde jsou dvířka s ukrytou aktivní paticí na příslušenství. Toto držení je vhodné, když natáčíme tzv. od pasu a hlavní spoušť vedle baterie je mimo dosah. Toto držení logicky není možné v případě využití aktivní patice, protože palec není možné na horní plochu přístroje položit.

Připojené příslušenství, nejčastěji externí mikrofon nám bude bohužel bránit i v klasickém držení kamery s dlaní ve třmenu. Nebude tak možné díky kompaktním rozměrům přístroje prsty položit na horní část těla a znemožní to kameru řádně uchopit a tím i dostatečně stabilizovat. Kamera je tímto způsobem odkázána pouze na práci bez příslušenství a její využití je tímto nelogicky degradováno.

W (Wide – široký) a T (Tele – blízký) tlačítka na displeji je vhodné použít také v případě, kdy se nám hodí plynulá konstantní rychlost nájezdu na či odjetí zoomem od detailu objektu.

Parametry

Hlavní: HD: kompatibilní s formátem MPEG4-AVC/H.264 AVCHD™ ver. 2.0, Standardní: MPEG2-PS

Podrobné parametry kvality uložení videa a fotografií jsou shodné s HDR-PJ580. Proto je možné nahlédnout přímo do její nedávné recenze nebo přímo na stránky Sony HDR-PJ740VE.

Obraz

Je v této kategorii kamer pro domácí využití na velmi vysoké úrovni. Toto firma Sony dokazuje v segmentu Full HD kamer již celá léta a ani zde to není výjimkou. Má přirozené a plné barvy. Obraz je za dobrých světelných podmínek bez výhrad. U scén s nedostatečným osvětlením najdeme sice šum, ale v této kategorii videokamer je to opravdu jen nepatrné množství, za které by se nemusela stydět ani leckterá profesionální kamera. Na tak malý snímač klobouk dolů.

 

 

Automatika – zastane spolehlivě všechna nastavení

Ta je u Sony téměř bezvýhradně spolehlivá a pro natáčení běžných scén oslav nebo dovolené absolutně postačující. Ostřící automatika si sporadický „dýchne“, když narazí na málo kontrastní scénu bez výrazných hran. Expoziční automatika je velmi svižná a přesná.

Manuální nastavení – nač si jen vzpomenete

Je možné buď přes dotykovou obrazovku v menu a tam je k nastavení na co si jen dokážete pomyslet. Šest nejpoužívanějších parametrů lze aktivovat a ovlivnit přes kolečko MANUAL těsně za objektivem. Jeho středové tlačítko, které nám jeho delším namáčknutím otevře roletku s nabídkou nastavení ručního ostření, Expozice, clony, Času závěrky, Korekce automatické expozice a Posun vyvážení bílé. Otáčením válečku si vybíráme jednotlivé položky v nabídce, zmáčknutím středového tlačítka v jeho středu funkci vybereme a potom opět otáčením nastavujeme. Poslední položkou v nabídce je RESET, kterým uvedeme všechny zde ukázané položky zpět do automatického modu. Jednotlivá nastavení můžeme kombinovat mezi sebou navzájem a docílíme tak téměř profesionálního nastavení.

Poznámka: Mezi nasazenou sluneční clonou a čelním středovým tlačítkem pro aktivaci ručního nastavení je málo místa. Člověk se silnějšími prsty bude mít problémy tam bříško ukazováčku vsunout.

Volba scény tzv. motivové programy

Automatický / Soumrak / Portrét za soumraku (jen fotografie) / Východ a západ slunce / Ohňostroj / Krajina / Portrét / Reflektor / Pláž / Sníh

Vyvážení bílé

Automatika je v tomto velmi spolehlivá a odvádí svou práci v obvyklých situacích skvěle.

Kdo si klade vyšší cíle, má k dispozici: Exteriér – ikona sluníčka, Interiér – ikona žárovky a nastavení Jedním stiskem – s ikonou.

Peaking, zebra a vodící mříž

Užitečné nástroje vhodné pro ty, kteří se natáčením zaobírají zevrubněji a dbají přitom na dokonalé ruční nastavení všech potřebných parametrů kamery.

Peaking je zvýraznění svislých linií ve scéně a slouží k přesnému manuálnímu zaostření. Schovává se v menu pod položkou Vyznačení a můžeme nastavit tři barvy odlišení – bílou, červenou nebo žlutou. Měla by tu být také možnost ovlivnění síly čas v obrazu, protože samotné linie jsou zde zvýrazněny příliš silně a hlavně v hledáčku se barva linií slévá a zakrývá scénu samotnou. V testované PJ580 také není možnost ovlivnění, ale tam jsou obarvené linie tenké a neruší, jako v tomto případě.

Zebra je funkce, která se dá aktivovat na 70IRE nebo 100IRE*. Ta slouží k určení přeexponovaných (přesvícených) míst v obraze, které se dají upravit ručním nastavením expozice.

*IRE (Institute of Radio Engineers) je měřítkem úrovně videosignálu, které se používá jako

základní úroveň jasu; referenční úroveň (prahová úroveň) je nastavena na 0 (%) a maximální úroveň (úroveň plně bílé) se nastavuje na 100 (%).

 

Vodící mříž vám má usnadnit vyrovnání kamery před natáčením i při něm. Pomůže vám tak snadněji určit i tzv. Zlatý řez, do kterého se umisťují předměty, aby kompozice obrazu lépe vyzněla.

 

Detekce tváří

Tato někdy šikovná vlastnost ani v této kameře nechybí. Nastavení je shodné s typem PJ580.

Při detekci obličejů a snímání úsměvu je možné preferovat obličeje dětské, dospělých nebo to nechat na automatice. Detekce obličejů lze také vypnout.

Kinotón

V menu je možno nastavit tzv. Kinotón. Tím dosáhnete menší barevnosti natočené scény, ovšem nepříliš výrazné. Toto májí např. videokamery Canon dotaženo k mnohem větší spokojenosti.

Ekologický (úsporný) režim

Jeho nastavení lze realizovat po otevření hlavní položky menu Nastavení a ikonou červené montážní bedýnky. Tam klikneme na ikonu montážního klíče a vybereme Ekologický režim, který má Standardní a Maximální možnost nastavení. Dá se i deaktivovat, ale je to zbytečné plýtvání energií v akumulátoru.

Fotografie – do tisku A4 a sledování na HDTV

Sony nám i v této kameře dává možnost fotografovat. Fotografie se ukládají do formátu JPEG a to buď do poměru velikostí 4:3 a 16:9. Do druhého se fotky ukládají i při fotografování v modu Video. Tak byly pořízeny všechny ukázkové snímky do tohoto článku. Fotografie jsou nastavitelné v několika kvalitativních režimech, kvalitou shodných s typem kamer PJ580. Proto na rozdíl od minulé recenze není ukázkových fotografií takové množství. Při nedostatku světla se může blesk aktivovat automaticky a má velmi slušný výkon. Fotky na papír je možné bez výrazné degradace zhotovit do až formátu A4. Většinu lidí jejich kvalita bezesporu uspokojí. Větší zvětšeniny již mají viditelné nevhodné parazitující artefakty. Nezapomínejme ovšem, že máme kameru ne fotoaparát. Pro toho, kdo rád natáčí a chce mít se stejným přístrojem i dokonalé fotografie ať upře pozornost na recenzi pokročilého přístroje Sony NEX-VG20EH, kde jsou video i fotografie na vysoké technické úrovni.

 

 

 

 

Snímky v originálním rozlišení stahujte v archivu…

 

GPS

Tato kamera může určit a také zaznamenat do videí a fotografií vaší zeměpisnou polohu a to díky Global Positioning System – satelitnímu systému americké armády, podle kterého se řídí i navádění navigace v autech, mobilech atd. Tyto informace lze potom použít v určitých aplikacích pro zobrazení dané polohy na mapách na internetu. U Sony je to PlayMemories Home, kterou si stáhnete prostřednictvím kamery, ve kterém je prográmek pro její aktivaci předinstalován samotným výrobcem.

Poznámka: Jeli tato funkce aktivní, může se dramaticky snížit výdrž baterie, protože GPS je aktivní i při vypnuté kameře.

Převod do PC

Jsou tu minimálně dvě různé možnosti. Kopírování z kamery přes USB porty, a nebo pomocí čtečky paměťových karet. Z USB můžete ukládat záznamy do PC skrze software Sony PlayMemories Home, ale jde to i klasickým způsobem kopírování jednotlivých složek dle data pořízení. Každý video soubor je potom značen rokem, dnem a časem pořízení. Když budete kopírovat data přímo z paměťové karty, můžete ukládat videa v kompletní AVCHD struktuře dat, jak se ukládají i na DVD a BD. Potom jsou jednotlivé scény ukládány za sebou, dokud se paměťové médium nezaplní a značeny 00000, 00001 atd. Tyto složky se potom ukrývají hlouběji ve složce STREAM.

Můžete také kopírovat natočená data na médium DVD nebo Blu-ray a použít tzv. přímé kopírování. Musíte použít buď firemní vypalovačku, která se dá dokoupit zvlášť nebo lze použít danou vypalovací mechaniku v PC nebo notebooku, bez toho, abychom museli data do počítače nejdříve kopírovat.

Návod

Je v papírové formě přibalen v několika knížečkách a není vynechána ani čeština a slovenština, které se dělí o jeden výtisk ještě s maďarštinou a polštinou. Český návod je poměrně obsáhlý na 100 stránkách, nikoliv však vyčerpávající. Kamerám by také slušel návod elektronický přímo v kameře, jako tomu bylo u nedávno testovaného fotoaparátu DSC-HX200V. Je to totiž velmi šikovné a užitečné řešení.

Poznámka: Téměř polovina hmotnosti krabice s kamerou jsou mnohojazyčné tištěné návody k používání. To se mi nezdá jako nejvhodnější řešení, co se ekologické ochrany lesních porostů týká. Není to jen výsadou firmy Sony. Setkáváme se s tím téměř u každé společnosti, distribuující spotřební elektroniku. Kolik stromů by se po celém světě dalo zachránit, a tedy i kyslíku pro naše plíce, kdyby se papírové návody přidávaly v každé zemi zvlášť a tedy jen ty, kterým jazykem se v té dané zemi hovoří. Vsadím se, že by to byly stovky miliónů tun papíru ročně.

Každá firma se předhání v co nejmenší možné spotřebě elektrické energie, ale lesy se kácí ostošest a to nikomu nevadí?! Myslím, že by bylo potřeba se nad tím na odpovědných místech zamyslet a zřídit nápravu. Je mi jasné, že se to děje kvůli usnadnění distribuce elektronických zařízení po celých rozsáhlých regionech světa, ale je to pouhý alibismus. Určitě by to šlo při troše snahy zařídit ekonomicky úsporněji a ke spokojenosti na všech stranách. Šetřeme zdroje naší matičky Země. Děláme to jen pro sebe. Tisknout stohy návodů s tím, že každý ví, že jich většina z každého balení skončí obratem bez použití v odpadu – byť třeba tříděném – je ohavné zneužívání vzácných zdrojů, kterých na světě není neomezené množství.

Celkové zhodnocení a úvaha závěrem

V tomto článku padla na tuto videokameru nejedna výtka. Možná to bude pro někoho znít paradoxně, ale přesto její celkové hodnocení je velmi pozitivní. Obsluha přístroje se brzy stane intuitivní a po čase i snadnou. Obraz je na vysoké úrovni, zvuk z vestavěného mikrofonu velmi dobrý. Stabilizace obrazu je ve srovnání s konkurencí vynikající. Je to snad první kamera, se kterou se dá snímat s pomocí LCD obrazovky, bez výrazněji roztřeseného videa tímto způsobem snímaní.

Velkou devizou je u Sony již standardně velmi spolehlivá automatika, se kterou člověk v běžném provozu téměř bezezbytku vystačí. Velmi dobré je i dotykové nastavování parametrů a tři před nastavitelná Moje tlačítka, kam lze uložit snad ovládání všech funkcí kamery, která se dají nastavovat ručně. Cením si i druhé spouště a ovládání zoomu. Na nedotažený hledáček si šikovné české ručičky určitě vyrobí očnici, která eliminuje jeho nedostatky.

Pro mne osobně je módní výstřelek, kterým se u Sony stal projektor přímo v kameře zbytečný, a poohlédl bych se raději po typové řadě CX, která ho neobsahuje, protože jsem přesvědčen, že brzy omrzí a většina lidí na něj po čase zapomene a dá přednost sledování natočeného materiálu na HD televizorech, už jen proto, že kvalitní domácí video je třeba sestříhat a tím mu dát šanci, aby více zaujalo. Projektor v levnějších typových řadách má své opodstatnění díky způsobu natáčení lidí, kteří si takovou kameru pořídí, ovšem v této cenové třídě májí lidé daleko větší ambice ve vytváření videozáznamů.

Nebýt – dle asi nejen mého názoru – opravdu přemrštěné ceny na našem trhu, byla by nejen pro mne určitě favoritem. Můj odhad je, že by se velmi dobře prodávala cca za 25 tisíc korun. Takto o ní bude plno lidí jen smutně snít.

 

zápory klady
– Špatné umístění tlačítka POWER + Objektiv – plovoucí stabilizátor
– Ergonomie přístroje ve vztahu k příslušenství + Obraz HD videa
– Hledáček – jeho konstrukce a použití + Sluneční clona ale s výhradou
  + Hledáček – jeho přítomnost

 

Zdroje článku:
sdílet
tisknout

Témata pro vás

Výběr článků

Když se řekne pojem „domácí tiskárna“, většina z nás si představí kompaktní inkoustovou tiskárnu. Ty jsou totiž, na rozdíl od laserových tiskáren, univerzálnější a v domácnosti využitelnější – vytisknete s nimi jak texty, tak i vysoce kvalitní obrázky a fotografie. U českých spotřebitelů jsou pak nejpopulárnější inkoustové tiskárny značek Canon, Epson a HP. V tomto článku vám nabízíme srovnání nákladů na tisk vybraných TOP modelů tiskáren od zmíněných výrobců.
Po testech sluchátek Elite a Blaze, které se ukázaly jako velmi kvalitní produkty od firmy Lamax, jsem se dostal i k „peckám“, a to taktéž bezdrátovým. Jedná se konkrétně o model Tips1, který je v nabídce špuntů od Lamaxu cenově nejdostupnější (790 Kč). Lamax vyrábí další dva modely – Pax1 (990 Kč) a Dots1 (1 690 Kč).
Pro dnešní recenzi, či spíše preview, jsme konkrétně zvolili prostřední variantu powerbanky značky Lamax s kapacitou 15 000 mAh (existují ještě 10 000 mAh a 20 000 mAh). Prostě zlatou střední cestu jako optimální volbu pro náročnějšího kupce, který nechce neustále řešit dobíjení záložního zdroje pro svůj mobilní telefon a popř. jej využije pro tablet i úsporný notebook s USB-C napájením.
Vega je jednou z nejjasnějších hvězd na našem nebi. Dokáže však základní model značky Niceboy zazářit v recenzi? Zaujal nás hlavně nízkou cenou 990 Kč, která z ní činí nejlevnější akční kameru, jakou jsme měli v redakci k testování. Papírově neslibuje zázraky, ale papír je jedna věc, nás zajímala realita.
Pravděpodobně jste narazili na problém, kdy film, televizní pořad nebo jiné video může být v některých částech příliš tiché a v jiných příliš hlasité. Google zavádí novou funkci v aplikaci YouTube pro televizory (nikoli YouTube TV), která má tento problém na televizorech vyřešit.
Říká se, že „internet nikdy nezapomene“, ale to je jen zbožné přání. Ukládání dat na servery vyžaduje peníze, čas a úsilí. Nakonec něco, na čem vám záleží, bude z webu navždy vymazáno. Dobrá zpráva je, že s tím můžete něco udělat už teď.

Nepřehlédněte

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek