U počítačových her dokážou strávit i třetinu dne. Je to porucha, říká Světová zdravotnická organizace. Třetina českých dětí do 15 let, které se zapojily do průzkumu poskytovatele internetu netbox, tráví svůj volný čas hraním počítačových her. Mnohé z nich pak před obrazovkou počítače stráví i několik hodin denně. Takové chování už přitom může znamenat problém. Z nevinné zábavy se totiž lehce stane závislost.
Díky rychlému internetovému připojení jsou počítačové hry pro děti snadno dostupné. „Značnou část z nich je možné hrát online. Umožňuje to právě rychlý internet. Je ale potřeba znát míru. I proto se snažíme prostřednictvím kampaně #budoffline šířit osvětu a upozorňovat lidi na rizika, které s sebou nadměrné užívání internetu může nést,“ řekl marketingový ředitel netboxu Lukáš Pazourek.
Problémy, které může nadměrné hraní způsobit, si uvědomují i odborníci. Světová zdravotnická organizace dokonce loni zařadila závislost na počítačových hrách mezi psychické poruchy. Podle výsledků rozsáhlého výzkumu vědců z Palackého univerzity v Olomouci přibližně čtyři české děti ze sta vykazují příznaky závislosti. Naměřená hodnota je v rámci Evropy mírně vyšší, alarmující je však fakt, že se jedná především o žáky druhého stupně základních škol. „A priori nevnímáme hraní her jako takové nějak nebezpečným, hraní her má i mnoho pozitivních aspektů. Přesto však jedno velmi důležité upozornění ze získaných údajů plyne, a to je spojené s faktem, že nejvyšší míru symptomů závislosti na digitálních hrách jsme shledali u žáků druhého stupně základních škol. Je zde tedy velký prostor pro to, aby se předcházelo závislosti na hraní her a s tím souvisejícím negativním dopadům, a to zejména u této skupiny adolescentů,“ uvedla v tiskové zprávě k výzkumu Jaroslava Suchá z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Osvěta by měla přijít zejména od lidí, které děti uznávají a vzhlížejí k nim. Vysvětlovat tedy musí rodiče, učitelé, ale také takzvaní influenceři. Jedním z nich je například Petr Čížek, který se dokonce věnuje organizování mistrovství v hraní počítačových her. Sám přitom tráví hraním her doporučenou jednu až dvě hodiny denně. „Myslím si, že každý by si měl určit svůj limit, kdy už je toho moc. Ale je to velice individuální, například profesionální hráči tráví hraním celé dny, ale je to jejich práce,“ připustil Čížek. V rámci hráčské komunity však patří svým střídmým hraním spíše k výjimkám. Někteří z vlivných hráčů a herních influencerů, jsou schopní strávit u games i osm hodin denně. „Každý má nějaký zlozvyk. Někdo bere drogy, někdo hraje hry,“ myslí si Marek Krejčík známý pod přezdívkou Krewca, který se rovněž zabývá organizováním různých mistrovství v hraní počítačových her. „Dokud to člověk dokáže ovládat, stýká se s kamarády i mimo online svět, má jiné záliby, a hraní nezasahuje do školy nebo práce, tak podle mě nejde o závislost,“ domnívá se Krejčík.
Stejný názor mají i odborníci z Univerzity Palackého. Podle nich je potřeba rozlišovat různé aspekty hraní digitálních her. Doba hraní nemusí vždy znamenat závislost. Je třeba posoudit celkový kontext hráčova života, další oblasti, kam hraní zasahuje, a případné negativní dopady, které může hraní způsobovat. V případě, že rodina nebo sám jedinec vnímá, že není něco v pořádku, je potřeba využít služeb psychologů či adiktologů, kteří se zaměřují na práci se závislými adolescenty. „Erudovaný odborník by měl jedinci i jeho okolí pomoci se v této situaci zorientovat a nalézt vhodné možnosti řešení. Zároveň by měl porozumět tomu, jaké příčiny za tímto chováním stojí,“ dodal psycholog z olomoucké univerzity Martin Dolejš.
Právě zmiňované zasahování do ostatních sfér života může podle odborníků signalizovat obtížně kontrolovatelnou závislost na hraní. Dalšími příznaky může být u dětí nezvladatelné chování při zákazu užívat počítač, ztráta kontroly nad časem stráveným u počítače, pocit prázdnoty, nervozita a neklid při dlouhodobé nepřítomnosti u počítače nebo zhoršující se prospěch ve škole. Extrémními jevy můžou být i krádeže peněz na nákup her, zanedbávání zevnějšku nebo nedodržování jídelního a pitného režimu. Závislost přitom stále častěji hrozí i těm nejmenším dětem, kterým rodiče často dají pro zabavení mobil či tablet s hrami nebo videi. „Sociální síť Youtube například spustila speciální verzi pro tříleté děti,“ připomněl na konferenci Lidé v sítí odborník na sociální sítě Daniel Dočekal.
Se závislostí na počítačových hrách nebo na internetu však nemusí mít problém pouze dospívající nebo děti. Ty někdy jen přebírají vzorce chování od svých nejbližších. „Setkala jsem se i s tím, kdy přišel žádat o terapii svého dítěte rodič a ukázalo se, že on sám je závislý na komunikaci na sociálních sítích nebo hrách na internetu,“ upozornila psycholožka Košatecká.
