Úterý , 05. 08. 2025

Kristián

Neuromorfní výpočty by mohly vést k samoučícím se strojům

05. 09. 2023

05. 09. 2023

V posledních několika letech pracují výzkumné instituce na hledání nových konceptů, jak mohou počítače v budoucnu zpracovávat data. Jeden z těchto konceptů je známý jako neuromorfní výpočetní technika. Neuromorfní výpočetní modely mohou znít podobně jako umělé neuronové sítě, ale nemají s nimi mnoho společného. Ve srovnání s tradičními algoritmy umělé inteligence, které vyžadují trénování značného množství dat, než mohou být účinné, se neuromorfní výpočetní systémy mohou učit a přizpůsobovat za běhu. S explozivním růstem ve sféře strojového učení vědci z Německa vymysleli účinnou tréninkovou metodu pro neuromorfní počítače.

Samoučící se fyzický stroj

„Vyvinuli jsme koncept samoučícího se fyzického stroje,“ vysvětluje Florian Marquardt, vědec z Institutu Maxe Plancka pro vědu světla v Erlangenu v Německu. „Základní myšlenkou je provádět školení formou fyzického procesu, při kterém jsou parametry stroje optimalizovány samotným procesem.“

Stejně jako v případě trénování konvenčních umělých neuronových sítí je pro zlepšení fungování modelu vyžadována externí zpětná vazba. Samoučící se fyzický stroj, který tým výzkumníků navrhuje, však trénink výrazně zefektivňuje a šetří energii.

„Naše metoda funguje bez ohledu na to, který fyzikální proces v samoučícím se stroji probíhá, a ani nepotřebujeme znát přesný proces,“ vysvětluje Marquardt. „Proces však musí splňovat několik podmínek. A co je nejdůležitější, musí být reverzibilní, to znamená, že musí být schopen běžet vpřed nebo vzad s minimálními energetickými ztrátami.“

Založeno na neuromorfní architektuře

Neuromorfní architektura je opakem von Neumannovy architektury, na které je dnes založena většina našeho hardwaru. „A co víc, o von Neumannově architektuře, kterou v současnosti využívají elektronická zařízení, je známo, že je pro většinu aplikací ML vysoce neefektivní,“ poznamenávají vědci ve své studii.

Architektura von Neumanna odděluje paměť a výpočetní techniku, což znamená, že čipy přenášejí informace tam a zpět mezi CPU a pamětí. To zabere více času a energie. Neuromorfní architektura je odpovědí na to.

„Doufáme, že budeme moci představit první samoučící se fyzický stroj za tři roky,“ řekl Marquardt. „Jsme proto přesvědčeni, že fyzické stroje, které se samoučí, mají velkou šanci být využity v dalším vývoji umělé inteligence.“

Zdroje článku:
sdílet
tisknout

Témata pro vás

Výběr článků

Není to až tak dávno, co jsem považoval pořízení notebooku za luxusní věc. Naštěstí vývoj v této oblasti je velmi rychlý a nyní se dají bez problému pořídit kvalitní stroje za velmi slušné ceny. Tuto strategii volí i výrobce Umax se svými notebooky, u nichž se nezaměřuje na ohromující výkony, ale spíše na praktičnost, mobilitu a v případě celokovového 13Wa Pro i odolnost a životnost.
Nabídka Umaxu v posledních týdnech zažívala změny – a sice ve složení procesorů, kdy mělo býti více modelů s „Gemini Lake“, ale nestane se tak v brzké době. Intel nestíhá, takže pokud jste čekali na novou generaci úsporných mobilních procesorů, jiná možnost než 14Wg Plus nezůstává. Což nevadí, on se totiž notebook povedl, opět je o něco lepší.
Dnešní test se zaměří na dvě akční kamery Lamax a BML od českých značek, které své produkty navrhují samy s výrobou v Číně. Pokud jde o parametry, výbavu i samotný hardware, vcelku se podobají. Proto jsme je postavili tak říkajíc do ringu v jednom článku. Kdo si vedl lépe?

Nepřehlédněte

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek