Dnes se zaměříme na podrobný popis zbytku kamery, který jsme minule nestihli, popíšeme užitečné „maličkosti“ jako OLED hledáček, mikrofon, akumulátor, kolébka pro blesk apod.
TIP: Sony FDR-AX100E v testu – 4K kamera pro širokou veřejnost (1. část)
Pravá strana – výrazná manžeta s USB
Z minulé části zbývá zaměřit se na další strany kamery. V přední části úchopu na pravé straně kamery, červený vstup pro externí mikrofon s možností napájení přístrojem a pod ním MULTI výstup, který slouží pro přenos dat z kamey nebo pro externí dálkový ovladač.
- HDMI OUT – s konektor HDMI micro
- Vstupní konektor MIC: stereofonní mini jack (průměr 3,5 mm)
- Konektor sluchátek: stereofonní mini jack (průměr 3,5 mm)
- Konektor USB: typ A (vestavěný USB)
- Multifunkční terminál / Terminál mikro USB (Podporuje kompatibilní zařízení) Micro USB (USB slouží pouze pro výstup.)
Teď přejdeme ke konektoru USB, který firma Sony už léta vyvádí s přístroje krátkým kabelem, zasunutým do třmenu, když jej nepotřebujeme.
Výrazný třmen pro držení kamery pravou rukou, která je jím celkem pohodlně obepnuta je nastavitelný pro různě objemnou dlaň. V zadní části je nezbytné poutko pro ty, kteří nosí videokameru rádi zavěšenou na krku a položenou v pohotovosti na hrudi, když kráčejí terénem.
Za prstencem je tlačítko pro dočasné zvětšení obrazu FOCUS MAGNIFIER pro usnadnění ručního zaostření. Opakovaným stlačením zvětšíme obraz scény 2x a 4x. Při dalším stisku se vrátíme do původní velikosti snímaného obrazu.
Zadní část – baterka a spol.
Teď se přesuneme k zadní části obrazu, protože i zde na nás čekají další poměrně důležité ovladače.
Tlačítko START/STOP má poměrně velký zdvih a odpor a při ukončení záběru vždy výrazně cvakne. Projeví se to na konci každého jednotlivého záběru. Můžeme se tím vyhnout jedině tak, že použijeme spoušť nahrávání přímo na dotykovém displeji.
Možnost použitý bezhlesného tlačítka nahrávání – spodní ikona s červeným puntíkem. (Nad ním W a T, též aktivní ikony pro pomalý posun transfokace.)
Pro toho, kdo bude záběry později upravovat v NLE střižně není cvaknutí spouště žádný problém. Pro lidi, kteří si budou pouštět nesestřihané záběry, to ovšem bude docela utrpení pro uši.
Nad video spouští je malé kulaté tlačítko pro přepínání záznamového módu mezi natáčením videa a cíleného pořizování fotografií. Ke stejnému účelu slouží ikona v hlavní nabídce menu nebo přímo na displeji vpravo v dolní části, pojmenovaná MODE a zobrazující aktuální ikonu, jednu z těch, která je i nad tlačítkem vpravo vedle hledáčku.
Informace o zvoleném módu záznamu. AX100 versus CX730. Kterému byste daly přednost vy?
Jsou tu sice tři možnosti, jak mezi video a foto módem přepínat, pro větší přehled, zejména v případě použití hledáčku, by bylo vhodné podsvícení ikony módu, který je právě aktivní, jako to měla např. Sony CX730.
Nad tlačítkem MODE, je do těla včleněna LED dioda POWER/CHG, která svítí oranžově, když se nabíjí akumulátor přímo v těle kamery a zeleně nám dává najevo, že je zapnutá, a když se kamera vypne sama v šetřícím režimu nastavitelném v menu, tato dioda zhasne.
Pod hlavní video spouští je konektor napájení přes síťový adaptér. Ten se stará i o dobíjení akumulátoru přímo v kameře.
Dodávka elektrické energie
Napájení ze sítě přes dodávaný adaptér. Nabíjení akumulátoru probíhá bohužel pouze přímo v kameře.
Konektor napájení nalezneme vedle šachty pro akumulátor, pod video spouští.
Další letitý zlozvyk producentů videokamer, jak vydělat. Tím je potřeba externí nabíječky, kterou si při hojnějším natáčením budete muset dokoupit, společně minimálně s ještě jedním akumulátorem. Doporučuji rovnou nejsilnější variantu NP-FV100. Počítejte však s cenou 3 180 Kč. Napájecí adaptér VQV10 přijde na dalších asi 3 800 Kč.
Dobíjecí baterie NP-FV100 InfoLITHIUM nabízí značně delší dobu snímání ve srovnání s dodávanou baterií videokamery, vysoká kapacita 6,8 V / 26,5 Wh / 3700 mAh.
Energie na cesty obstará v základní výbavě dodávaný dobíjecí modul akumulátoru NP-FV70. (Sestřička CX900 má přibalen pouze NP-FV 50, který je od Sony v tomto případě pouhým výsměchem.)
Akumulátor NP-FV70 Li-ion (Lithium-iontový), (1960mAh), vydržel po druhém plném dobití 45 minut XAVC S 1920 × 1080, 50p a 30 minut při natáčení 4K záznamu ve výletním celodenním režimu start stop, start stop. Kamera byla nepřetržitě zapnutá a snímání se konalo téměř výhradně skrze hledáček, který se při oddálení oka sám vypíná. Vypínala se sama při úplné nečinnosti delší jak pět minut. Počáteční indikace stavu akumulátoru byla 3 hodiny 18 minut. Tento údaj je ale vždy jen hrubě informační.
Je vidět, že s jediným akumulátorem si na celičký den opravdu nevystačíme. Moje zkušenost je, že ušetření energie nezvýší ani vypínání a zapínání kamery po cestách záběr od záběru. Spíše naopak.
Tvůrce této videokamery chci zde pochválit za to, že nedělali tentokrát žádná extempore a nechali v těchto typech kamer (mluvím i o sestřičce CX900) osvědčené akumulátory řady FV. Díky tomu jsem mohl využívat vlastní akumulátory a mohl tak tento přístroj využívat více času a mohl jsem jej tedy mnohem důkladněji prověřit a prozkoumat jeho kvality. Takže, kdo máte doma Sony kamkordér tři roky a méně a máte nakoupeno mnoho náhradních akumulátorů řady FV, nemusíte zoufat a používat je dál.
Úprava intenzity světla s ND Filtry – když je světla příliš
Na levé straně zadní strany kamery najdeme dva přepínače nad sebou. Oba přímo souvisí s „nasazením“ tzv. ND (Neutral Density – neutrálních) filtrů, které mají za úkol optimalizovat expozici v případě, že je scéna silně osvícena a nestačí ani nejvyšší clonové číslo a poměrně vysoký čas závěrky. Suplují tedy vyšší clonová čísla, která videokamery z mně neznámého důvodu postrádají, na rozdíl od fotoaparátů, které je obsahují celkem běžně.
Horním přepínačem volíme mezi AUTO a MANUAL (ručním) zařazením ND Filtru. Automat jej zařadí v případě potřeby sám. Když chceme mít úplnou kontrolu, přepnutí na manuál nám umožní zvolit jeden ze tří možných intenzit (hustoty) 1 – sníží intenzitu na ¼, 2 – na 1/16 a 3 – na 1/64 světla procházejícího objektivem.
Hledáček OLED – jemný výhled do širého okolí
Je barevný s uhlopříčkou 1 cm a 1 440000 obrazovými body. I přes počet pixelů v něm obsažených vnímám jemný rastr. K přelévání obrazu při panorámování nedochází. (Někdo s bystřejším okem, může mít ale názor odlišný.) Výsuvný a výklopný tubus hledáčku je s jemně pogumovanou očnicí a na pravé straně opatřený do poloviny utopeným ozubeným kolečkem pro doladění optické korekce, se shoduje s např. podobným hledáčkem firemního kompaktního fotoaparátu DSC-RX10. I ten má i senzor, který aktivuje hledáček při přiblížení se k oku.
Aktivuje se vytažením z těla kamery a o šetření energie, který i on ukusuje z akumulátoru, se stará čidlo, který ho zapíná, jen když se k němu něco přiblíží na vzdálenost cca 5 cm a menší.
Za výrazný nedostatek považuji, že je hledáček funkční, jen když je zavřený LCD panel. Jakmile jej otevřeme, hledáček se úplně vypne. Proč?! Má přece čidlo pro jeho aktivaci. Proč tedy nemohu používat obojí najednou. Hledáčkem se dívám a na displeji mohu vstoupit do menu. Nebo je plynule střídám a spínají se a vypínají přiblížením, oddálením oka od okuláru hledáčku.
Pro oko bez brýlí je jeho očnice tak akorát, aby do něj nesvítilo při jeho přiložení k oku parazitující světlo, které způsobuje na pupile hledáčku nepříjemné reflexe. Právě to se stává, když máme na očích dioptrické brýle. Díky tomu je také nemožné vidět celou zobrazovací plochu hledáčku, protože je uložen příliš hluboko a musíme tedy hledat ten správný úhel pohledu. Očnice je nesnímatelná a to ztíží omaštěnou část občas lépe omýt.
Videokameře v této cenové kategorii by slušela velká pryžová očnice, kalo má např. hledáček videokamery Sony NEX VG20. Problémy obrýlených kameramanů s nepříjemnými bočními reflexemi by tak pominuly.
Těsně před dopsáním článku se objevila na internetu kamera Sony PWX-X70, která vychází z konceptu AX100 a má očnici, po které výše volám. Takže existuje naděje, že v budoucnu půjde sehnat alespoň coby náhradní díl. Levné to asi nebude, ale určitě bych do ní šel. Máte-li brýle, bude to téměř nevyhnutelné. A postoupíme zase dál. Projdeme si horní část přístroje.
Horní strana kamery
Ze začátku lehce zavadím o kolébku zoomu, kterou jsem již okomentoval v sekci ZOOM. Je tam kde má být, je velká tak akorát. Jen ty pazvuky, kdyby přestala v krajních polohách vyluzovat. Pak by neměla chybu
Za kolébkou vidíme foto spoušť – označenou PHOTO. Té opravdu nemůžeme vytknout zhola nic. Je akorát velká, má nízký zdvih, ale absolutně dostatečný i pro namáčknutí k aktivaci zaostření. Po jejím domáčknutí se ozve simulace zvuku závěrky fotoaparátu na negativ. Hlasitost je přesně na potřebné úrovni. Po zmáčknutí spouště se snímek uloží na paměťovou kartu a cca po vteřině můžeme fotografovat znovu. To platí v módu fotografování. Při módu videa jde fotit také, ale nasnímaná statická data se ukládají mnohem déle, až nesnesitelně, navíc blokují možnost spustit natáčení videa do doby, dokud se snímek neuloží.
Když máte zrovna chuť fotit jako já, po chvíli si zvyknete mačkat horní foto spoušť. Posléze až usoudíte, že je čas také na video, přepnete do příslušného módu a chcete spustit natáčení. Jenže, jak se říká, zvyk je železná košile, a tak podvědomě mačkáte zase tu foto spoušť nahoře, místo video spouště vzadu. Uděláme omylem fotku. Nic se neděje. Jen se v tu ránu objeví problém popsaný výše a chcete-li natočit něco, co nepočká, máte smůlu. Kamera líně ukládá fotku a vhodný okamžik pro začátek natáčení je pryč.
Bylo by tedy více jak vhodné moci v menu foto spoušť v případě potřeby vypnout stejně tak, jako je tomu u foťáků Sony, kde můžeme naopak deaktivovat video spoušť. Bylo by fajn moci to nastavit skrze možnou volbu Moje tlačítko, aby člověk nemusel někam hluboko do menu. To už by se zase omylem udělaná fotka dávno uložila. I fotku můžeme ve foto módu pořídit ikonou na displeji. Ta s červeným puntíkem ve video módu se změní a je na ní nápis PHOTO. Postupme dále. V přední části vidíme mřížku mikrofonu.
Mikrofon – Stereo i Dolby Surround 5.1
Je umístěn v přední části za objektivem. Zvuky pohonu zaostřování a zoomu do něj nepronikají. Z mě neznámého důvodu ovšem špičky signálu zvuku nedosahují k digitální nule, ale zastaví se na -3 dB. A to, když je opravdový rámus. Jinak nedosáhne intenzita špičkové úrovně zvuku ani na -6 dB. Možná to má v módu LPCM nějaký smysl, o kterém zatím nic nevím. Stejně to má i mnou kdysi testovaná NX70.
Já osobně testoval kameru pouze v módu stereo 2.0. Zvuk 5.1 je pouze vějičkou pro neznalé natáčení zvuku videokamerou. Raději bych místo toho uvítal stereo mikrofon zpředu pod objektivem, jak tomu dříve logicky bylo. (K tomu krásný vodorovný indikátor úrovně zvuku, jako to má kompakt RX10. Je správné zvuk v kameře opomíjet víc, než ve fotoaparátech?!) Paradoxně toto umístění mikrofonů, mají dnes jen ty nejlevnější typy kamer pro domácí využití.
Mikrofon se dá ručně nastavit, tedy jeho citlivost na sílu přicházejícího signálu. Ovšem šance na rozumné zesílení zvuku je mizivá. Více využijeme tuto funkci především tam, kde je hluku hodně, hrozí přemodulování zvuku a je tedy záhodno jej utlumit na požadovanou mez. Můžeme děkovat, že tu ruční korekce zvuku je, ale její nastavování v menu už takové terno není. Připadá mi to spíše, že touto manuální funkcí chce Sony umlčet ty, kteří dlouho poukazovali na pouhé automatické snímání zvuku kamerou.
Mikrofon má v menu možnost zapnout tzv. protivětrnou ochranu. Spočívá v elektronickém odříznutí spodní části spektra zvuku, zpravidla kolem 100 Hz. Zmírní se tím projevy velkých poryvů větru zpravidla jen částečně. Zmizí hluboké tóny, nikoliv však zvuk produkující silný vítr. Ty se softwarově odfiltrují obecně velmi špatně.
Nejlepším řešením je ochrana mechanická, tj. chlupatina k tomu určená. Je možné vyzkoušet i domácí výrobu. Cokoliv je ve větrném počasí vhodnější oproti holému mikrofonu.
Zoom mikrofonu lze aktivovat v menu. Jeho efekt se děje čistě elektronickou cestou zesílením při transfokaci a výsledky nejsou nijak ohromující. V tichých pasážích se navýší nejvíce šum. Doporučuji tuto „pseudovymoženost“ v menu ignorovat, nepovedený originální zvuk se dá jen těžko napravit.
Zrušení mého hlasu, je v této kameře novinkou. Název funkce napovídá, že má eliminovat zvuky, které vydává sám kameraman. V praxi jsem se s velkým rozdílem, kdy je tato funkce aktivní, nesetkal. I kdyby fungovala výrazněji, nezůstane po vypnutí kamery zapnutá a musíme na to, když ji chceme používat i nadále, pamatovat.
Sáňky k příslušenství s kontakty pro přímé připojení, mikrofonu, světla, blesku atd.
Ve středu kamery jsou dvířka, která ukrývají vícefunkční sáňky – Firemní ni Multi Interface Shoe, do kterých jde zasunout spolehlivě jen příslušenství Sony.
Spodní strana kamery – jen pro úplnost…
Naší obšírnou prohlídku těla kamery, kterou jsme pojali obšírněji z jednoduchého důvodu, a to aby čtenář nebyl ochuzen o nic podstatného, zakončíme pohledem na spodní část, kde vidíme matici pro připojení ke stativové destičce, štítek výrobku a vzadu pojistku, která drží dobíjecí akumulátor pěvně ve svém prostoru pro ni vyhrazeném. Nezapomenu ani na malé gumové nožičky, díky nimž má na stole větší stabilitu.
Tolik k popisu hardwaru, v posledním pokračování recenze se zaměříme na samotné ovládání a nastavování záznamu a kamery samotné prostřednictvím displeje LCD Xtra Fine. Podíváme se i na výsledná videa a fotografie a shrneme si dojmy, klady a zápory této kamery.
