Jsou na světě otázky, na které nelze najít nikdy jednoznačné odpovědi, a slouží tedy jako cizokrajné koření společenské konverzace, polemik a vášnivých disputací. Je lepší Plzeň nebo Budvar? Co bylo dřív? Vaječná omeleta nebo slepičí polévka? A co si pověsit na zeď do obýváku? Plazmu, LCD televizi nebo raději nějakou krajinku? A právě nesmiřitelné plazma a LCD technologie dnes hodíme do našeho virtuálního ringu!
Kolo první: Váhové kategorie
V semifinále se nám borec ze stáje těžkotonážní CRT technologie, který i přes desetiletí poctivého tréninku a sebezdokonalování, začal zadýchávat při vražedném tempu zužování, zvyšování rozlišení, úhlopříček a snižování škodlivých emisí. Přesto, že na jeho výkony byl až do konce kontrastní, barevně věrný a visuelně zatím nepřekonaný pohled, poněkud se okoukal, vyšel z módy, fanoušci ho opustili a tak odchází raději s hlavou vztyčenou zavčas z kolbiště. Jeho dřívější soupeř, projekční TV, se pere svými ochabujícími pěstičkami co to jde, sem tam uštědří ještě nepříjemnou ránu, ale jeho trenérovi už moc nevydělává, tak mu pomalu hází do ringu ručník.
Do finále dnešního televizního souboje se nám tedy nakonec probojovali dva útlí, ale silní borci. Plazma z kategorie těžké váhy a LCD ze střední váhové kategorie. Chceme vidět čistý souboj, žádné rány pod pás a ať vyhraje ta lepší. Zazněl Gong!
Nyní na chvíli opustíme prostor mezi provazy a podíváme se reálně na rozdíly, výhody a slabiny té které technologie. A čím začít, než rozměry, které do značné míry předurčují budoucí možnost použití a umístění. Zatím co LCD lze získat prakticky v libovolné úhlopříčce od rozměrů kapesních až po panely připomínající spíše nábytkovou stěnu, u plazmy s menšími úhlopříčkami nepochodíte. Nejmenší běžně sehnatelné mají úhlopříčku 37″ a nejsou příliš cenově výhodné, neboť se neprodukují zdaleka tak masově jako nejběžnější rozměr 42″.
LCD je při stejné úhlopříčce také o poznání lehčí a manipulací nehrozí tolik zhroucení našich churavých páteří. Menší úhlopříčky LCD najdou lepší uplatnění v malých bytech, ložnicích, záchodech, prostě místech s krátkou možnou pozorovací vzdáleností. Potřebujeme totiž dostatečný odstup, aby nám nedokonalost našeho zraku zadarmo vylepšila vysílaný obraz. Plazma se více hodí do velkých sálů, otevřených prostor, do výloh, sportbarů a větších náleven. Pokud také preferujete místo 16:9 starý dobrý poměr stran 4:3, nemáte na výběr a musíte vzít zavděk LCD, ovšem jen do maximální vyráběné velikosti úhlopříčky 51 cm.
Ať už dáte plazmu kamkoliv, nikdy ji na místo určení nesmíte transportovat naležato, tlaky působící na její konstrukci by ji mohli nenávratně poškodit. Dokonce se uvádí, že by plazma neměla kvůli atmosférickému tlaku být provozována v nadmořských výškách nad 1000m, což v našich podmínkách bude zřejmě zajímat jen restauratéra na Sněžce. LCD v těchto ohledech náchylná není, na druhou stranu většina modelů nemá vůbec chráněný displej. Musí se tedy ošetřovat speciálními prostředky a jestli máte doma malé dítě (nebo někoho, kdo se tak chová), musíte dát dvojnásobný pozor, aby vám s bagrem v ruce neudělal na displeji neopravitelnou mapu.
Plazmy mají před obrazovkou ochranné sklo, ale oproti matnému povrchu LCD zase pochytají všechny odlesky z místnosti, zrovna když se za plného slunce chcete dívat na svůj oblíbený dopolední pořad pro předškoláky.
V prvním kole tedy naši borci nasbíraly tyto body:
LCD:
+ široké spektrum úhlopříček, do normálního bytu nejvhodnější 26,32 a 37″
+ vytáhnete ji do pátého patra bez větších problémů a pomoci závistivých sousedů
+obrazovka je matná a neodráží tolik odlesky
PLAZMA:
+ velká plocha (nikoliv však už rozlišení, viz dále) obrazu za málo peněz
+ zloději, kteří vás během dovolené vybílí, si dvakrát rozmyslí se s ní tahat z vašeho pátého patra:)
+ snadná údržba displeje a jeho mechanická odolnost.
Související články
Plazma versus LCD – ring volný! (část druhá – slabiny v technice)
