Hledáte videokameru téměř bez kompromisů a jste ochotni za ni zaplatit vyšší částku, pak zbystřete, protože společnost Canon dodala již na podzim roku 2017 trh 4K UHD se snímačem typu 1“ (uhlopříčky cca 14 × 9 mm), s možností zaznamenat obraz do progresivních 50 snímků za vteřinu v bit rate 150 Mbps, a to až na dvě paměťové karty řady SDXC současně. Mít přitom možnost si veškerá nastavení přístroje osobně doladit podle vlastních potřeb, navíc velmi dynamicky pracovat s ostřením či přibližováním objektů ve scéně, potom je tu pro vás k tomuto účelu vyladěná Canon Legria GX10.
TIP: Sony RX 10 III – pokročilý „vše v jednom“ 4K kompakt – 1. část a 2. část
Konstruktérům se vše povedlo implementovat do stále ještě poměrně kompaktního těla, které padne do ruky přímo dokonale a vy s ním ihned po prvním uchopení jakoby srostete v jeden celek. Hmotnost je přijatelná a díky konstrukci jí v rukou skoro nepocítíte. Téměř všechny ovládací prvky jsou přesně na místech, kde být mají. Filozofii ovládání přístroje, která je velmi logická, a tedy přívětivá a brzy lehce zapamatovatelná, vám pomůže téměř od začátku produkovat technicky skvělé záběry. Jen invenci musíte zapojit veskrze vlastní. Tato kamera vám to ale zaručeně usnadní.
Specifikace na stránkách Canon nebo v PDF na konci článku.
Ano. Jsem si vědom toho, že úvod článku může někomu připadat spíše jako reklamní sdělení. Nejde to však popsat jinak nežli v superlativech, a to téměř bez výhrad. Jednu tu ale pro vás přece mám. Je to můj náhled na dle mého přemrštěnou cenu. O tom ale až později.
TIP: Panasonic HC-V770EP – HD videokamera na vysoké úrovni
Po delší době se mně dostala do ruky k otestování videokamera, a to ne ledajaká. Je to přístroj, který už asi málokdo poveze na dovolenou, ale nakonec proč ne. Kdo má zájem o opravdu kvalitní záběry a možnost si nastavit parametry kamery dle svého gusta, pro toho bude Canon Legria GX10 vítaným nástrojem.
Ve skutečnosti je to odlehčená verze přístroje, který Canon dodává pro profesionální zájemce pod názvy XF400/XF405 (obr. níže), které mají navíc držák pro externí mikrofon a jeho nastavení a důležitý parametr, který GX10 bohužel postrádá, PCM zvuk.
Rychle ale zpátky k dnešní protagonistce, která si dozajista zaslouží velkou pozornost. Je to nejspíše nejlevnější 4K kamera s možností snímat v UHD 3840 x 3160, 50p. Spokojení s ní budou tedy hlavně ti, kteří se chystají na dynamické záběry a chtějí mít obraz na vysoké kvalitativní úrovni. I tak mně připadá, že cena GX10 je v současnosti příliš veliká. To je ale samozřejmě věcí názoru a možností lidí, kteří podobný nástroj na snímání videa shánějí.
Tělo – bytelnost a ergonomie plní svůj účel bezezbytku
Rozměry přibližně 150 × 97 × 267 mm včetně sluneční clony a baterie, bez přídržného řemenu. Hmotnost přibližně 1 335 g včetně přídržného řemenu, sluneční clony, bateriového zdroje BP-828 a paměťové karty.
Už na první pohled, je to cvalík, ale nijak to neubírá na kvalitě držení. Právě naopak. Sedí v rukou od prvního seznámení perfektně. Je ale po delším držení znát, že je těžší a paže nesportovce jí důrazněji vnímá. Když se ale drží oběma rukama, je to o dost lepší. Široký, měkce polstrovaný hřbetní třmen je velmi pohodlný. Jeho šíře ale dokáže dost zahřát ruku a v létě to nebude nejpříjemnější. Pohodlné držení je ovšem u těžšího přístroje prioritou.
Před třmenem se nachází krytka, který ukrývá u tohoto typu kamery tři konektory. Mini HDMI, ze kterého jde do externího rekordéru nahrávat obraz v barevné 10bitové hloubce 4:2:2. Dále mini USB a mini jack 3,5 mm pro případné kabelové zapojení externího mikrofonu, bez přímého propojení v sáňkách.
Těsně za ním je výdech chlazení ventilátorem (žebrované otvory). Který může běžet buď v automatickém nastavení se zapíná, když se právě nenatáčí, ale při přehřátí se může spustit i při samotném záznamu. Druhá možnost nastavitelná v menu je, že se točí pořád. Pro mne zbytečná funkce, když automatické nastavení je plně dostačující.
Musím konstatovat, že při mé práci s kamerou jsem nezaznamenal negativní vliv hlukem větráčku, který chladí elektroniku, zejména pak snímač, který se při 50fps snímání dosti zahřívá. Otázkou zůstává, jak to bude fungovat v parném létě, když bude natáčení intenzivnější. Také je nasnadě, jaká je pravděpodobnost, že v prašnějším prostředí (nebo pylové kalamitě, kterou zažíváme v době psaní tohoto článku), se do útrob kamery nedostane nepořádek, který by negativně ovlivnil její výsledky. To je ale z mé strany pouhá nepodložená úvaha.
Poznámka: Osobně jsem si s vypůjčenou kamerou do té kalamity netroufl jít, protože množství pylu, které si sedalo na všechno jen v bytě při otevřených oknech bylo přímo hrůzostrašné. Důkazem může být fotka spodku kamery, kterou, když zvětšíte, uvidíte žlutě „pocukrovanou“ než jsem stačil zavřít okna před focením.
Kolébka zoomu je na správném místě a práce s ní bez problému. Má příjemně měkký chod bez obtěžujícího cvaknutí v krajní poloze. Vedle ní je přepínač na ruční M či automatické AUTO nahrávání. Osobně bych se na plně automatický režim nespoléhal. Výsledky z něj mohou být rozčarováním. Např. špatně zaostřené záběry už nikdo nespraví. Hned za ním červeně svítící indikátor Access (kontrola, že kamera pracuje – zapisuje/čte, natáčí).
Sloty na dvě SD karty jsou na správném místě, vždy perfektně přístupné.
Je velmi užitečné vidět na těle kamery, zda natáčí nebo ne. Snadno se tak vyhneme situaci, kdy natáčíme jen proto, že jsme špatně záznam vypnuly nedostatečným stiskem spouště a zbytečně tak ubývá místa na kartě, a i síly baterie, které není nikdy dost.
Nastavení základní nabídky a nový firmware
Je velmi užitečné, že si můžeme na paměťovou kartu nahrát osobní nastavení kamery, a dokonce jej přenášet do dalších kamer stejného typu. Nebo se to hodí, když Canon vytvoří nový firmware. Ten nahrajeme na stejnou kartu. Obojí tam může být nezávisle na sobě. Nahráním nového firmwaru se kamera octne komplet v základním firemním nastavení.
My přejdeme do menu a několika doteky snadno nahrajeme předešlé oblíbené nastavení a ihned máme kameru ve stavu, jak jsme zvyklí.
Postupme dál. Většina ovládacích prvků je přesně tam, kde býti má. Účelně rozmístěná, což dává tušit, že si konstruktéři Canon nechali opravdu záležet. (Až na ta docela nešťastně umístěná programovatelná tlačítka, o kterých se zmíním jinde podrobněji.)
Bohužel jsem nenašel nikde poblíž prstů samostatnou spoušť na fotografování. Hned za kolébkou zoomu by přišla vhod. Focení dotekem na LCD obrazovce není nejpohodlnější, a tak bych si osobně udělal spoušť z nastavitelného tlačítka nad spouští pro natáčení, která má v základu nastavené dočasné zvětšení obrazu pro přesnější ruční zaostření.
I toto řešení pro fotografování není dostatečně kvalitní. Tlačítko je malé a hodně zapuštěné a jako foto spoušť se tak úplně nehodí. Hrozí rozhýbání přístroje a následně rozmazanému snímku.
Na horní straně kamery najdeme dvoje sáňky pro příslušenství, tu zadní, schovanou pod krytkou můžeme použít pro bezdrátové připojení firemního externího mikrofonu. Tu přední holou, můžeme použít např. na LED pomocné světlo. Stěží ale zároveň.
Vestavěný mikrofon a zvuk
Je už letitou bolestí producentů videokamer, že jej umisťují tak nevhodně. Kdyby byl alespoň vyzdvižený a směřoval k objektivu. To však zastane jen případný mikrofon externí.
Mezi sáňkami a kroužkem ovládajícím objektiv je umístěn stereo mikrofon.
Stereofonní elektretový kondenzátorový mikrofon s nastavitelnou frekvenční odezvou a krytem proti větru. Směrovost vestavěného mikrofonu je monofonní, normální nebo široká. Komprese je nastavitelný na Vysoká, nízká a vypnuto. Oříznutí dolního rozsahu pro mikrofonní vstup 200 Hz a je možné ho zapnout nebo ponechat vypnuté.
Zvuk má opravdu bohaté možnosti nastavení. Přednastavit v menu lze zvukové scény Standardní, Hudba, Festivaly, Řeč, Schůzka, Les a ptáci, Potlačení hluku.
Bohaté možnosti nastavení zvuku jsou přímo filigránské. O to více zamrzí, že GX10 nedisponuje PCM, ale pouze Mpeg-4 AAC-LC 16 bit, 48 kHz, 256Kb/s. I přesto je výsledný zvuk velmi solidním to nelze popřít s dostatečným dynamickým rozsahem pro běžný záznam. Nebyl jsem z časových důvodů schopen vyzkoušet tak širou škálu nastavení. To je až na samotném majiteli GX10.
Nechybí ani testovací tón 1 kHz, možnost výběru je mezi –12/–18/–24 dB.
Nad 3,5“ výklopným zobrazovačem je vzadu přepínač se třemi polohami. Camera…Off…Média. Skvělé a u kamer Canon tradiční zapínání a vypínání kamery. Kdy se konečně poučí firma Sony, že zapínání kamery otvíráním bočního panelu nebo vytažením hledáčku není ideální?!
Za přepínačem, na zakulaceném rohu je světýlko označené Power/CHG. Svítí zeleně po aktivaci přístroje a červeně při nabíjení akumulátoru v kameře. Po nabití zhasne. Tak drahý přístroj by si dozajista zasloužil samostatnou externí nabíječku!
A dostáváme se na zadní stranu přístroje. Co vidím jako důležité, je nalevo od baterie vstup do menu vlastním tlačítkem a nad ním pěti směrným joystickem pro všemožné nastavení parametrů kamery. Napravo vidíme video spoušť a vedle ní místo pro pohodlné umístění palce, když jí právě nemačkáme. Pěkný detail. Tlačítko MAGN. označené číslem 5 jsem již okomentoval výše.
Po otevření plastové krytky na nás hledí tři zdířky. Od shora: Dálkové ovládaní, sluchátka 3,5 mm a dobíjení kamery a baterie z elektrické sítě. Od zadní strany přeskočíme na tu protilehlou, kde najdeme „oko“ videokamery.
Objektiv
Canon 4K video lens je složen z 18 prvků ve 14 skupinách. Má devět irisových lamel a rozsah clon od F2,8 na nejširším ohnisku, po F4,5 při patnáctinásobném přiblížení. Jeho nejvyšší clona je F11. I když výrobce udává jako nejnižší clonové číslo při zoomu 15x F4,5, šlo ve skutečnosti nastavit pouze F4,8.
Ohnisková vzdálenost ekvivalentní pro 35 mm film je 25,5 mm –až 382,5 mm. Režimy automatického zaostřování (AF) jsou souvislé automatické, ruční zaostřování podporované automatickým zaostřováním a ruční. Provozní rozsah automatického zaostřování je 10 mm až nekonečno (širokoúhlý záběr) a 60 cm až nekonečno (celý rozsah zoomu). Průměr závitu pro filtr je 58 mm.
Filtr pro ochranu objektivu bych osobně ihned dokoupil a našrouboval při vybalení kamery z krabice. Na objektivu samotném nepřistane nedopatřením žádné nežádoucí smítko či dokonce otisk prstu, který dokáže při delším působení dokonce poškodit antireflexní vrstvu přední pupily objektivu.
ND filtr je karuselového typu. Je tedy při přepínání dosti hlučný a viditelný v obraze. Ve třech krocích propustnost 1/4, 1/16 a 1/64 světla pronikajícího do objektivu.
Rozsah rychlosti závěrky je 1/2 až 1/2000 vteřiny.
Automatické zaostřování není vždy to nejlepší řešení. (Smutná zkušenost s více kamerami Canon Legria, která se projevuje i u tohoto typu.) Kamera při menších kontrastních poměrech dosti tápe a obraz nepříjemně dýchá. S tím souvisí i to, že u kamer Canon mně přijde autofokus dosti zbrklý. I když je možné jeho odezvu v menu nastavit. Neponechá žádný čas na přejetí plynulým švenkem přes rozmanitější scénu a ihned se pokouší zbrkle přeostřit a tím obrazový záznam znehodnotí. Je tedy na místě ostřit raději ručně, kde to jen trochu jde.
Toto má Sony opět léta ošetřeno daleké lépe. Ostření je rozvážnější a rozostření tím pádem daleko méně pravděpodobné. I když se to i u kamer od Sony sporadicky stává. Ne ale tak často, jako u kamer Canon. Přitom je to u Canon dlouhodobý problém, který ale očividně ignorují.
Ruční ostření kroužkem je na můj vkus až příliš citlivé. Je ale otázkou času, kdy si na to člověk přivykne a najde rutinu. K přesnému ručnímu zaostření je nám nápomocno hned několik způsobu, jak toho co nejefektivněji dosáhnout. Prvním je tlačítko nad spouští video záznamu MAGN. – Zvětšení obrazu na dvojnásobek. Můžeme pak prostřednictvím LCD panelu či joysticku vybrat úsek obrazu, na který se chceme soustředit. Druhým způsobem aktivace režimu Zvýraznění hran jednou barvou, tzv. Peaking a třetí možností je ukazatel zaostření ve středu obrazu. Je tu ještě další možnost, kterou aktivujeme na LCD panelu a klepneme do vyznačené zóny. Kamera pak sleduje daný označený objekt, dokud je v záběru. Každý způsob najde dozajista své konkrétní využití. Kamera umí samozřejmě v obraze preferovat tváře osob v záběru. Dnes již zcela běžná funkce.
Ruční ostření na střed
Skvělý pomocník Peaking – zvýraznění hran barvou, kde všude je zaostřeno
Při testování jsem zjistil, že mám-li ručně zaostřeno a měním clonová čísla v celém jeho rozsahu mezi F2.8 a F11, zaostření se mírně posune. Je s tím tedy nutno raději počítat. Nedělo se to ale vždy. Když se rozhodneme clonit při záznamu, obraz dýchne – na okamžik ztmavne. To není zrovna příjemné zjištění.
U kamer Canon je změna expozice, kdy je nastavené automatické nastavení clony a my bloudíme kamerou mezi výraznými kontrastními poměry v obraze dosti hrubá, skoková. (Ruční nastavení clony je východiskem.) Osobně upřednostňuji kamery Sony, kdy je tato změna jemná a plynulá a vůbec neruší.
Hloubka ostrosti
Ilustrační záběry z videa 4K 50p. Kolíčky snímané ze vzdálenosti přibližně 1,5 m, clona F2,8, zoom cca 10x. Dole vlevo F2,8, vpravo F11 ze vzdálenosti cca 50 cm, širokoúhlý záběr.
Stabilizace obrazu
GX10 využívá pěti osou stabilizaci s optickým posunem objektivu a elektronickým nakláněním, vychylováním a otáčením. Dynamický IS (optimalizovaný pro širokoúhlé záběry), zesílený IS (optimalizovaný pro teleobjektiv) a standardní.
Z mé zkušenosti je stabilizace v kameře velice účinná při výrazné transfokaci. V širokém ohnisku má stabilizace s jemným třesem ruky problémy, jako snad všechny stabilizátory implementované přímo v přístrojích, co jsem měl kdy v ruce.
Sluneční clona – bytelná a uzavíratelná
Na kameru se nasadí prostřednictvím bajonetu s aretací na protilehlé straně, co je posuvník na její otevření zavření. Místo pro ochranný filtr objektivu pod ní je. Jediné, co mohu říci proti, je víčko uzavíratelné odspodu nahoru. Už jsem to kdysi kritizoval na jiném typu videokamery Canon. Je to takový malý padací most. Když je otevřená, může na ni padat prach či jiné drobné nečistoty, a když se rozhodnete kameru odložit a zavřít objektiv, silnějším cvaknutím uzavřete. Víko prudce zaskočí a šup, drobné nečistoty se rázem ocitnou na přední čočce či filtru, kterou chrání. Stačilo by jí přitom dát opačně a rázem by bylo po možnosti znečištění optiky vlastním přičiněním. Přitom např. Canon XA11 (15), XA30 (35) to má přesně tak, jak by to být mělo.
TIP: Canon EOS 100D – něžný sněžný krasavec – 1. část a 2. část
Zoom
Tedy, jak moc si můžeme přiblížit vzdálený objekt bez toho, abychom se k němu museli vydat. Optický zoom Canon GX10 je patnáctinásobný. To znamená, že ani po tomto přiblížení nedochází k degradaci kvality obrazu. Dále digitální přiblížení 300x, které nevím proč tu vlastně vůbec je, když obraz je po jeho využití na maximum scela nepoužitelný. Proč to falešné velikášství?! Chce výrobce někoho cifrou 300x omráčit? Domnívám se, že v segmentu zájemců o tento přístroj jsou lidé již natolik informovaní, že je pro ně okamžitě nad slunce jasné, že takový rozsah zoomu je na rozdíl od toho umírněného 15x, úplně k ničemu. Je tu ještě možnost zařadit digitální telekonvertor 2x.
Kdyby výrobce výřez ze snímacího čipu omezil, řekněme na 50x, mohl by být ještě použitelný bez výraznější, byť znatelné degradace. Ještě, kdyby u tak drahé kamery bylo přibližování / oddalování znázorněno číselnou hodnotou, mohl by uživatel zjistit krátkým laborováním, kam až je digitální přiblížení použitelné a tuto jednotku by bral v budoucnu jako hraniční. Jenže na přímce, po které se pohybuje krátká svislice (v digitálním pásmu je modrá a šíleně krátká), že se na ní ani přibližně nedá určit, v jakém přiblížení se nachází zoom.
Přibližovaný / oddalovaný obraz je ostrý po celé dráze jen v případě ručního zaostření. Při použití AF autofokusu se obraz chvilkově rozostří a trvá mu, než se automatika chytne a doostří. Nejmarkantnější je to na maximu optického zoomu 15x. Čím rychlejší zvolíme v menu jeho svižnost tím, je rozmazání obrazu zřetelnější a delší. Při nastav
ení ostření na ruční, je obraz naštěstí čistý v celém rozsahu zoomu.
Zoom se v menu dá nastavit na pomalý, střední a rychlý chod. Při nejrychlejším je pravděpodobnost, že bude slyšet v mikrofonu kamery již velmi pravděpodobný. Na to je také v menu upozorněno. Nastavení kolébky zoomu je možné na proměnlivou rychlost posunu či pevnou.
Zoom bohužel nepracuje po celé své dráze stejnou rychlostí, ale v širokém pásmu je pomalejší. Při použití kroužku na objektivu k transfokaci, je možné být v posuvu ještě flexibilnější, ale jelikož je propojení s objektivem elektronické, dochází k jeho krátkým opožděným reakcím. Chce to pak, jak se říká „dostat do ruky“, aby nám práce s transfokací dostatečně vyhovovala. Rychlost posunu je pak velmi svižná a nemohu k ní mít žádných výtek. Líbilo se mně, že se dá přejet celý rozsah zoomu 15x pootočením kroužku jen cca o jednu třetinu otočky. Zoom je v tomto velmi pohotový, a tedy i užitečný. Pro ty, co počítají s častým dynamickým využíváním zoomu je tato kamera jako stvořená.
Bokeh
Devíti lamelová clona vytvoří při nezaostření bokeh téměř čistý kruhovitý. Ten se projevuje v záběrech s malou hloubkou ostrosti a esteticky dotvářejí scénu z nezaostřených světelných zdrojů.
TIP: Canon Legria GX10 – dosavadní 4K vrchol v amatérské třídě videokamer (2. část)
Tímto jsme se dostali do půli recenze povedené kamery Canon, příště budeme pokračovat snímačem, procesorem, hledáčkem a hlavně se zaměříme na možnosti nastavení v menu a fotografie a zkušenosti z natáčení a shrneme si příslušenství.
