V dalším pokračování naší stavby tak trochu netypického HTPC již pokročíme k finálnímu hardwarovému sestavení a především se zaměříme na chlazení celé skříně a součástek. Dopředu mohu prozradit, že stačí jeden ventilátor a sestava je proto opravdu tichá. A zcela pasivní provoz? Snad pro milovníky adrenalinu… Nejprve zrekapitulujme hardwarové součástky v přehledné tabulce s aktuálními cenami:
HTPC pro odvážné | ||
---|---|---|
Skříň | Silverstone SG02 | 1 700 |
Zdroj | PicoPSU 120W s externím adaptérem 110 W (12 V, 8,5 A) | 1 500 |
Procesor | AMD 4850e (2,5 GHz, 2 jádra, 45 W TDP) | 1 730 |
Deska | Gigabyte MA78GM-S2H (AMD 780G s ATI 3200) | 1 630 |
RAM | Kingmax 800 MHz, DDRII, CL5, 2 GB (v jednom modulu) | 798 |
Disk | Samsung SpinPoint M HM250JI | 1 606 |
Chladič CPU | Arctic Cooling Freezer 64 Pro | 380 |
Ventilátor | Arctic-Cooling Arctic Fan 9PWM | 109 |
Chladiče čipů | Arctic-Cooling Heatsink pack | 46 |
TV karta | Leadtek WinFast DTV 2000 H | 1 020 |
Celkem | 10 519 |
Oproti minulému dílu došlo k výměně pevného disku za Samsung, který je o nějakých 15-20 % tišší, než Seagate, přitom rychlost je srovnatelná. Rozhodně jsem ale spokojen s tím, že volba padla na 2,5“ disk, který je výrazně tišší, než jakýkoli 3,5“. Zkoušel jsem totiž i Western Digital Green Power (500 GB), který ale na 2,5“ disk z hlediska hluku také nedosáhne. S 2,5“ diskem spotřeba ani ve špičkách nepřekračuje 90 W. V klidu se potom drží pod 35 W. Možná jste si všimli, že v sestavě chybí optická mechanika. Pro mě je HTPC především síťový a USB přehrávač, optickou mechaniku v něm nepotřebuji. Zatím. Až klesnou ceny Blu-ray mechanik ze současných 3 tisíc pod dva (zřejmě do podzimu), budu uvažovat o její koupi. Vypalovat něco na Blu-ray se zatím nevyplatí a originální filmy jsou u nás neskutečně předražené – zhruba 3x oproti USA (nač podporovat zloděje). Čas Blu-ray teprve nastane…
Chladiče
Na desce zůstaly původní chladiče a na procesor přišel osvědčený cenově výhodný Arctic Cooling Freezer 64 Pro, z nějž lze snadno odebrat ventilátor a ponechat jej jako pasiv. Protože teplý vzduch stoupá ve skříni vzhůru, není Freezer pro sestavu s deskou uloženou vodorovně, příliš vhodný. Jednotlivé hliníkové lamely si navzájem brání odvodu vzduchu. Proto jsem do chladiče vyvrtal dvě díry, které by mohly samovolnému stoupání teplého vzduchu pomoci. Arctic je chladič dostačující, především vzhledem k nízké ceně a nízkému tepelnému vyzařování použitého procesoru. Rozhodně lze ale vybrat pro naše účely i lepší chladič – jde jen o to, kolik do něj chcete investovat. Při použití PicoPSU a externího zdroje je na něj v použité skříni místa více, než dost. Pokud osadíte klasický zdroj, je nutné zvolit nižší chladič (třeba Arctic Cooling Freezer LP).
Při zkušebním provozu jsem analyzoval jednotlivé součástky z hlediska jejich zahřívání. Pokud není stroj namáhán, nejvíce se zahřívá jižní a severní můstek na základní desce. Zvýšené tepelné vyzařování mají i cívky napájení procesoru, přičemž mosfety, které jsou na lepších deskách také chlazeny, byly relativně chladné.
Deska má to štěstí, že je na ní jeden z nejúpornějších procesorů od AMD, proto vše zvládá i bez lepšího chlazení (které výrobce ošidil) i při zátěži. Rozhodl jsem se ale využít malé hliníkové pasivy, které v 8 kusech přijdou na 46 korun. Tři jsem umístil na napájecí cívky procesoru, dva na PicoPSU (čistě pro zlepšení stavu, byť se nijak extrémně nezahřívá) a zbytek jsem rozřezal a umístil na mosfety. Pasivy mají teplovodivou nálepku, takže je stačí přilepit. Při řezání nebo při využití jiného kusu hliníku, který vám někde zbývá, je výbornou věcí samostatně prodávaná oboustranná teplovodivá samolepka (AKASA AK-TT12-80 za 80 korun).
Severní můstek, který obsahuje grafickou kartu, je nejžhavější součástkou v našem HTPC. Jeho teplotní čidlo i v režimu bez zátěže ukazuje 80 stupňů. Gigabyte jej neosadil právě oslnivým chladičem, přesto i za vysokých teplot je systém stabilní. Pokud by někdo chtěl větší jistotu nebo jen lepší pocit, je okolo docela dost místa na větší chladič (který ale potom zamezí použití jednoho rozšiřujícího slotu). Díky tomu, že je v HTPC deska naležato, nemusíme se vázat na uchycení chladiče do děr na desce, ale můžeme jej jen přilepit samolepkou.
Větrání
Skříň SilverStone Sugo SG02 není z hlediska chlazení žádný zázrak. Je docela hodně perforovaná, což pomáhá samovolné výměně vzduchu s okolím. Mnohem lepší by ale bylo, pokud by se v ní dal vytvořit vzduchový tunel s nasáváním na jedné straně a odvodem na straně druhé. Perforaci lze sice ucpat, ale i tak je vytvoření tunelu, který by proháněl vzduch z jedné strany na druhou, nesnadné. I proto jsem musel značně slevit z plánovaného efektního a efektivního chlazení. Ponechal jsem tedy perforaci volnou přístupu vzduchu a naprosto nezvykle jsem se rozhodl studený vzduch do skříně přivádět, nikoli odvádět teplý, jak je zvykem. Vzadu na místě pro zdroj jsem přichytil vzhledem k ceně povedený 9cm ventilátor Arctic Cooling, který fouká vzduch na chladič procesoru, napájecí část desky i na severní můstek.
Otvory pro přichycení ventilátoru jsem samozřejmě musel vyvrtat (ale hliník je k tomu přímo předurčen). Stejně tak jsem vytvořil otvor pro napájecí konektor PicoPSU. S tímto druhem uchycení PicoPSU počítá, protože má na kabelu konektor se závitem i šroub pro přichycení – funkční a efektní.
Teplota versus otáčky ventilátoru
Deska sice podporuje funkci automatické regulace otáček ventilátoru v závislosti na teplotě procesoru nebo severního můstku, ale bez možnosti hlubšího nastavení. To znamená, že například nelze větrák ve stavu nízké zátěže úplně vypnout, nebo blíže určit, na jakých otáčkách by měl běžet. I tak je ale vhodné funkci Smart Fan zapnout. Na výběr potom je, zda větrák bude regulován PWM signálem (konektor větráku má 4 zdířky) nebo napětím (Voltage), kdy má konektor 3 zdířky. V praxi se ukázalo, že PWM nechá ventilátor točit zbytečně rychle, proto lze dát volbu Voltage, která běží na nižších otáčkách.
Jak vidíte z grafu, při chlazení bez ventilátoru šplhaly teploty opravdu vysoko, byť počítač se nezasekl. Dále jsem ale již nepokračoval. Pro bezvětrákové chlazení bych musel investovat do lepšího chladiče procesoru i severního a jižního můstku. A těch pár otáček ventilátoru, které jsou na chlazení znát, není nic strašného. Při pasivním chlazení by šly teploty ještě jistě dále nahoru, při ofukování už teplota po 15-20 minutách byla celkem ustálená. Každopádně jde o orientační hodnoty – jednak kvůli tomu, že čidla neměří přesně, a také kvůli odchylkám při opakování měření. Jeden ventilátor s 450-1000 otáčkami je pěkný výsledek, který uši posluchačovi rozhodně nedráždí. Systém chlazení je samozřejmě závislý na konkrétní situaci, na použité skříni, financích, součástkách a chuti si s problémem pohrát.
TV karta
Pokud nechcete používat HTPC jen jako přehrávač, ale chcete i zaznamenávat TV program, přijde vám vhod televizní tuner. Jeho výběr ale není jednoduchá záležitost. Rozhodně je vhodné zaměřit se na interní kartu (nikoli USB) pro sběrnici PCI nebo PCI Express (PCIe). Certifikace pro Windows Media Center je rozumnou volbou. Sázkou na jistotu po stránce hardwaru jsou produkty Pinnacle. Softwarově sice neoslní, ale v HTPC stejně přijde ke slovu jiný software pro sledování a záznam pořadů. Také dálkové ovládání Pinnacle není právě designerská perla (a zaslouží si vyměnit za jiné).
Proto jsem zvolil populární tuner od Leadteku (Winfast DTV2000 H), který se mi osvědčil ve stolním počítači. Software Leadteku je velmi povedený a dálkové ovládání je výborné. Toto dálkové ovládání lze navíc použít i v softwaru Media Center od Microsoftu, takže ušetříte. Co ale Leadtek příliš vychytáno nemá, je kompatibilita. Na krabicích sice najdete loga s certifikacemi pro Windows Vista, i ovladače jsou certifikovány, ale i tak jsem řešil značné problémy se zprovozněním této karty (a je to u Leadteku časté). Těm se budu věnovat více příště. Pokud si zvolíte jiný tuner, nebo jej již máte, pravděpodobně budete potřebovat dálkové ovládání pro Media Center systém. To lze koupit samostatně, buďto infračervené, nebo bluetooth. Na trhu určitý výběr je a ceny se pohybují okolo 500 korun. Pěkný šperk je například dálkové ovládání s pohybovým senzorem.
Celková spotřeba
Na závěr je tu celkový pohled na spotřebu finální sestavy. Výsledky jsou výborné, například při záznamu TV programu se dostáváme k hodnotě, které dosahují i některé stolní DVD/HDD rekordéry. Také si opět můžeme povšimnout, jaký drastický vliv má na spotřebu akcelerace videa grafickou kartou (GPU). Bohužel akcelerace nefunguje zatím vždy a všude. Zajímavé je i to, že když v sestavě nebyla osazena TV karta, spotřeba bez zátěže byla úžasných 29 W!
Příště nás čeká těžká bitva se softwarem, ovladači, kodeky, přehrávači…
Související články
HTPC pro odvážné: skříň, zdroj, deska a testovací oživení – díl 1
HTPC pro odvážné: procesor, akcelerace videa a spotřeba – díl 2
HTPC pro odvážné: výběr a ztišení pevného disku – díl 3
Sekce o HTPC na DIGIlidi.cz
Celý postup stavby můžete diskutovat a ptát se v našem Diskusním fóru.