Úterý , 03. 12. 2024

Svatoslav

Jak jsem koupil gramofon a zjistil, že…

Prodeje gramodesek dramaticky rostou, stejně tak přibývá lidí poslouchajících hudbu z gramofonu. Analogově. Je to nostalgie, je to magie, může to být i kvalitní zvuk. Ale má to smysl?

14. 01. 2017

14. 01. 2017

Prodeje gramodesek dramaticky rostou, stejně tak přibývá lidí poslouchajících hudbu z gramofonu. Analogově. Je to nostalgie, je to magie, může to být i kvalitní zvuk. Ale má to smysl?

Gramofonovou éru pamatuji ze svého mládí. Tesla gramofon, Tesla reprobedny, Made in Czechoslovakia, praskání, šumění, čištění gramofonové jehly od chuchvalců prachu… k tomu naprosto ikonická „LP platňa“ Dark Side of the Moon od Pink Floyd (kterou jsem docenil až mnohem později). Ale jedinou variantou tehdy byl kotoučový a později kazetový magnetofon.

O mnoho let později, s dobrým zesilovačem, který nešumí; s dobrými reprobednami navrženými v Anglii (a vyrobenými v Číně); zdvojenou masivní kabeláží, vyladěným DAC převodníkem, nahrávkami ve vysokém rozlišení… by mohl být jeden velmi spokojen a jen si užívat dobré hudby.

image: www.freeimages.co.uk

Vše složité je krásné…

Proč analog?

Současně ale jednoho nenechává v klidu, koukat se na několik desítek zděděných gramodesek velmi solidního vkusu. A číst o tom, jak nyní vychází na vinylu a prodává se stále více nových alb. A té chvály na věrnou reprodukci zvuku k tomu všemu navíc!

Však současná běžná aparatura složitě převádí digitální data (jedničky a nuly) na analogový elektrický signál, který je analogově zesilován a proměněn na zvukové vlny (opět je to věc analogová, jako naše receptory z masa a kostí). Takže proč nezkusit poslech bez velmi problematické konverze? Prach prachu, analog analogu?!

Pořízení gramofonu

Gramofon už jsem žádný nevlastnil. Takže jak nějaký vybrat? Jen kvůli experimentu se mi nechtělo vydávat mnoho financí. Gramofon je relativně jednoduché zařízení, které dokáže fungovat věky. Zásadní pro zvuk je přenoska, pak už jde jen o to, aby se to nějak točilo. Zjednodušeně, ale je to tak.

Takže gramofon, i desítky let starý, může stačit. Naše tuzemská gramofonová tradice je velmi silná a klidně lze jít Tesla cestou. Na druhou stranu sběratelský „aukro trh“ vyhnal ceny zbytečně vysoko. Mimochodem, gramofonová tradice u nás pokračuje, vyrábí se u nás stále jak gramofony (Gramofony Litovel např. značky PRO-JECT), tak se u nás ve velkém lisují gramodesky pro celý svět (GZ Media).

Podařilo se mi nakonec na Aukru sehnat starý poloautomatický gramofon od Matsushity (Technics) za 1500 korun, Made in Japan, navíc vyladěný někým, kdo se trochu vyznal. S oblíbenou přenoskou Ortofon OMB-5, která má mít výborný poměr výkon/cena.

K TÉMATU  Recenze Umax VisionBook 14Wi – atomový notebook za „bůra“

Předzesilovač

Gramofon má jedno z velkých specifik. Pokud nemá vlastní integrovaný před-zesilovač, což starší modely nemívají, nemůžete jej připojit do linkového vstupu koncového zesilovače. Výstup z gramofonu je velmi slabý. Signál je třeba zesílit na tzv. linkovou úroveň a pak pro reprodukci. K tomu slouží předzesilovač – buďto samostatný, nebo obsažený ve vašem stereo zesilovači nebo receiveru. S ohledem na typ přenosky gramofonu MM nebo MC.

Já jsem bazarový gramofon doplnil sestaveným předzesilovačem Actidamp Mk2, v ceně asi tisíce korun.

První poslech po desítkách let

Gramofon jsem zapojil přes předzesilovač nejprve na obyčejné aktivní repro Genius. Vzal jsem desku, nasadil raménko a… velmi mne překvapila charakteristika zvuku. Zejména lidský hlas zněl přirozeně, jinak, než z digitálu. Hudba byla celkově příjemná. I na „odpadu“, jakým je repro od Geniusu bylo patrné, že na gramo poslechu něco asi přece jen bude. To mne ponouklo k dalšímu zkoušení (a sebrání gramofonu dětem).

Gramofon tedy putoval k modernímu zesilovači a kvalitním reprobednám. Nechyběl ani poslech nově zakoupené gramodesky. Došlo i k přepnutí z Actidampu na integrovaný předzesilovač, přičemž kvalitativní rozdíl nebyl zásadní. Opět se potvrdilo, že zvuk je velmi příjemný a dobře se poslouchá a rozhodně lze hovořit o zvuku celkově kvalitním.

Ovšem s občasným drobným praskáním, notoricky známým právě z gramo světa. Avšak oproti vzpomínkám šum nepředstavoval takřka žádný problém. Horší to bylo s rezonujícím projevem motoru, který přece jenom u takto starého (a nedobře tlumeného provedení) gramofonu slyšet byl, sám o sobě, i ve zvuku. Ale při běžné hlasitosti poslechu docela zanikal.

Nadchnul mne zejména poslech vzducholodního alba od Led Zeppelin. Tomuto typu hudby stopa nostalgie sedla úplně geniálně. I taková ptákovina, jako Thriller od Michaela Jacksona, se mi líbila, byť bych ji normálně neposlouchal. A pohádky předčítané Karlem Högerem se líbily jak dětem, tak i mně. Ten lidský hlas, ten hlas!

Mezikrok s novým gramofonem Pro-ject Primary

Jelikož se mi zvuk analogu zalíbil, začal ve mně hlodat audiofilský červík. Hraje to sice hezky, ale ten starý motor je hlučný. Jak by na tom byl asi nový gramofon. Volba padla na Pro-ject Primary, který je hodně spartánský a jednoduchý, ale o to více se může zaměřit na kvalitu toho podstatného. V mých očích tedy na věci kolem raménka a zejména osazení oblíbené přenosky Ortofon s možností její snadné výměny (i za jinou). Tedy tak se to jevilo teoreticky.

K TÉMATU  LG to vidí černě: nové přehrávače a domácí kina

Strohá elegance, soustředění se na podstatu. Ale úplně to nevyšlo…

Ve výsledku pak sice nový gramofon měl krásně tichý motor, ale i se stejným typem přenosky hrál hůř, než ten starý. Tiše, nevýrazně, zastřeně, nudně. Proč? To nevím, ale vrátil jsem se ke gramofonu starému, kterému jsem již i měnil přenosku za novou (stejný model), jelikož při neopatrné manipulaci přišel o jehlu. Proč stojí samotná jehla stejně, jako celá nová přenoska (620 korun)? Kdo ví…

Než se deska zadrhne…

Takže, umí to hrát hezky. Když máte dobrý gramofon, tichý, stabilní, v rovině, bez kolísání otáček, s vyváženým raménkem (přítlakem), správným svislým sledovacím úhlem (VTA), správným azimutem, správným působením boční síly na hrot (řešené antiskatingem) a hromadu dalších věcí. Jo a taky čisté desky a hrot. Jejda, že je toho trochu moc?

Ano, při poslechu gramodesek je třeba řešit hodně věcí. A hodně se toho může pokazit. Ale taky nemusí.

I když ale budete pečliví, budete mít štěstí nebo jste nenároční, budete muset dbát na čistotu desek a jehly (chvějky) a rozhodně budete muset desky otáčet a měnit. Protože na jednu stranu desky se vejde opravdu jen pár písniček (asi 22 minut). Ani skákání mezi skladbami si moc neužijete. 

Poslech analogového zvuku z gramofonu má své kouzlo. Zvuk je hezký, ale musíte si jej odpracovat. Je příjemné vlastnit nahrávky na hmatatelném krásném nosiči. K tomu je možné vlastnit spoustu různých doplňků: Karbonových kartáčů na desky, štětec na chvějky, pokročilejší čističe nebo pračky gramodesek, vodováhy, váhy přítlaku… Myslím, že tohle by mohl být začátek jednoho nádherného přátelství. Pro někoho.

Pro mne je toho ale příliš. Nezanevřu na analogový poslech svých starých a pár nových desek na svém starém nedokonalého gramofonu. Ale jen občas, pokud se mi podaří opět nastavit rozhozené „raménko“ podle tohoto hezkého návodu. Investovat více nebudu, protože dosáhnout zde spokojenosti je až moc kostrbaté a míra sběratelství až příliš fetišistická. Neodsuzuji, jen upozorňuji. Vrátím se k dobře udělanému digitálu se vším jeho pohodlím. U vás to ale může být jiné. Nebojte se to vyzkoušet. 

Zdroje článku:
sdílet
tisknout

Témata pro vás

Výběr článků

Tato věc patří do trochu jiného soudku, než běžně testujeme. Značka TrueLife patří do portfolia české společnosti elem6, které čítá také značku Lamax. Zaměřuje se na elektroniku určenou k péči o zdraví či tělo jako elektrické kartáčky, chytré váhy či teploměry, tlakoměry. S jednou takovou novinkou vás zkusíme v rychlosti seznámit.
Není lepší věci pro zrychlení počítače nebo notebooku, než přechod z klasického plotnového disku na SSD. Ať už v podobě SATA SSD, nebo lépe NVME M.2. Nástrojů na migraci dat ze starého disku na nový zdarma je ale docela málo.
Polská značka nás nedávno vcelku překvapila sluchátky Argon 600, a proto jsme se již bez větších předsudků pustili i do testování herní myši Krypton 550. Produktoví specialisté si evidentně libují v chemických názvech vzácných plynů, nemyslíte? Jak tedy zvládají navrhnout herní myš?

Nepřehlédněte

První humanoidní robot s AI vyvinutý pro výuku v Indii přitahuje pozornost napříč platformami sociálních médií. Humanoidní žena v sárí zvaná „Iris“, vyvinutá firmou Makerlabs Edutech, začala učit v jižním státě Kerala. Iris je také součástí projektu Atal Tinkering Lab 2021 NITI Aayog (špičkový think tank indické vlády pro veřejnou politiku), jehož cílem je zvýšit mimoškolní aktivity ve škole.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek