Vybrat ten správný přehrávač není jednoduché, obzvláště kvůli nepřeberné nabídce na trhu. Zvážit je třeba své nároky, srovnat vlastnosti, možnosti rozšíření, kvalitu, cenu… Přinášíme tedy několik základních rad, jak vybrat co možná nejlépe. Tento článek se bude věnovat především takzvaným DVD/DivX přehrávačům, které nabízejí výborný poměr výkon/cena, náročnější zákazníci je přitom dnes najdou i mezi značkovými přístroji. Většina zmíněných požadavků a rad se samozřejmě dá vztáhnout i na rekordéry, respektive na jejich „přehrávací část“.
Kde a jak hledat
Existují dva typické přístupy k hledání toho správného produktu – buďto se vám zalíbí v obchodě a následně si o něm zjistíte další podrobnosti, nebo nejprve přečtete spoustu recenzí a diskusí, kde se necháte inspirovat. Ani jedna z metod není špatná. Ideální je samozřejmě jejich kombinace. Pokud nemáte možnost si výrobek vyzkoušet v prodejně, je velmi příjemné, že zboží objednané přes Internet můžete do 14 dnů bez udání důvodu vrátit. 14 dnů je dostatečně dlouhá doba na to, abyste si přehrávač v klidu domova vyzkoušeli a nákup důkladně zvážili.
Značka ano nebo ne?
Zpočátku pronikání multiformátových přehrávačů na trh byly k dostání pouze poměrně neznámé značky produktů (u nás například Yamada, Kiss…). Světoví výrobci vyčkávali, jak se situace vyvine. Inu zájem byl velký, takže se postupně přidávali také. První byl Philips se svým modelem 737. Následovali další jako Pioneer, Samsung, dokonce i Sony, které ovšem svým typickým způsobem něco ignorovalo – nepodporovalo XviD. Dnes už DivX/XviD (mpeg 4) podporují i takoví hifi velikáni, jako například Marantz nebo Denon. Z toho nám vyplývá, že i fanda, který rád připlatí za kvalitu a značku, má dnes šanci. Ale co se vyplatí běžnému spotřebiteli? U něj předpokládáme obyčejnou menší TV, levné 5.1 aktivní repro bez dekodéru. Pro něj je investice do přehrávače nad dnešní standardní hranici (2500 Kč) zbytečná. Méně známí výrobci naopak poskytují větší funkcionalitu, než ti značkoví – například dekodéry prostorového zvuku a analogový výstup právě na levné aktivní repro.
Značkové přehrávače
+ kvalitnější provedení
+ lepší dálkový ovladač
+ u vyšší třídy kvalitní analogové převodníky (lepší zvuk, obraz)
+ vhodný základ pro high-end domácí kino
– špatný poměr cena/výkon
– méně funkcí
– občas vybíravé na média a formáty
– občas potíže s firmwarem, jeho slabší podpora u výrobce
Neznačkové přehrávače
+ dobrý poměr cena/výkon
+ přehrají téměř vše
+ mnoho funkcí navíc
+ vhodný základ pro levné domácí kino
+ často dobrá podpora při vylepšování firmwaru
+ vychytané titulky
– občas horší provedení
– horší dálkové ovládání
– menší síť servisů
Parametry kvality
Jestli vám záleží na každičkém detailu, který dokáže ovlivnit výslednou kvalitu obrazu či zvuku, měli byste vycházet z několika málo základních pravidel. Pokud nemáte reproduktory za 20 000 a výše, zapomeňte na hifi třešničky jako DVD-A a SACD. Když už, tak raději sledujte parametry D/A převodníků. Pro kvalitní zvuk se hodí převodník 192 kHz / 24 bitů a pro obraz 108 MHz / 12 bitů. Převodníky jsou ovšem důležité pouze tehdy, když přehrávač propojíte s televizí a zesilovačem analogově, při digitálním propojení (např. optika pro zvuk a HDMI pro obraz) se signál dekóduje mimo přehrávač a na jeho převodnících nezáleží! Aktuálně je v kurzu HDTV, tedy televize ve vysokém rozlišení. Funkce přehrávače, které převedou standardní rozlišení na HD, se hodí, ale zase na druhou strany je lze lehce oželet. Pokud byste chtěli přehrávač, který podporuje HD video přímo (např. Kiss DP-600), zatím není situace příznivá – výrobci se s technologií teprve perou. Je to škoda, protože zatímco naše bramborová republika si sedí na vedení (a to dokonce i na obyčejném DVB-T, natož HD), z Internetu nebo ze satelitu není problém nahrát si pořady v HD (Prison Break, Ztracení atd.).
Propojování
Velký počet různých výstupů je vždy dobrou vizitkou. Jak už bylo řečeno, analogový 5.1 zvukový výstup se hodí pro vytvoření levného domácího kina, kdy přehrávač připojíte s aktivní reprosoustavou (například i takový Genius SW-HF 5.1 5000 udělá královskou službu). Optika pro digitální zvukovou cestu je dnes už snad samozřejmá. HDMI nemá zatím každý přístroj, ale pokud se v horizontu 2 let chystáte na LCD nebo plazmovou TV, uvažujte o něm. Je to výborný způsob přenosu signálu. Více než jinde se u multiformátových přehrávačů setkáváme i s dalšími možnostmi propojení – konkrétně s počítačovou sítí. Ať už přes kabel, nebo bezdrátem (Wi-Fi). To se hodí tehdy, když chcete přehrávat obsah, který máte uložený na počítači nebo síťovém disku. Podrobněji a od základu se propojování přehrávače věnujeme v samostatném článku.
Firmware
Naneštěstí mnoho prodávaných přístrojů často v den prodeje nepodporuje vše, co bychom očekávali a výrobce slibuje možnost přidání funkcí pomocí upgradu firmwaru. Bývá to například počeštění menu, nebo třeba lepší podpora a zobrazení titulků v DivX filmech. Pokud něco nesplní výrobce, sejde se mnohdy skupina nadšenců, která upraví vlastnosti přístroje k „obrazu svému“. Vyplatí se tak koukat po rozšířených modelech přehrávačů, které mají šanci stát se oblíbenými u této komunity, nebo sám dovozce/výrobce se dobře stará o vývoj firmwaru (což je doménou spíše neznačkových produktů). Zapomeňte na přehrávače z hypermarketů – mají mizivou podporu výrobce i internetové komunity!
Podporované formáty
To, že je u přehrávače uvedeno, že přehraje DivX, ještě neznamená, že je vyhráno. Naneštěstí obrazových i zvukových formátů existují stovky. Samozřejmě je skvělé, že na jedno DVD v DivXu uložíme například celou jednu sezónu seriálu Přátelé, ale ne vždy je zaručeno, že si s tím přehrávač poradí. Záleží na tom, jak je video uloženo. Pokud si je převádíte sami, nevzniknou potíže. Pokud to dělá někdo jiný, může použít takovou volbu, se kterou si právě váš přehrávač neporadí. Situace se sice stále zlepšuje, ale občas se jednoduše stane, že video nepřehrajete (řekněme dva filmy z dvaceti stažených z Internetu nepůjdou). Je třeba se s tím smířit, protože vše přehraje jenom počítač, a to ještě jen v ideálním případě. Přesto při nákupu DVD/DivX přehrávače si dejte pozor na to, aby ideálně podporoval DivX Pro (GMC+QPEL) a XviD taktéž s GMC+QPEL. Potíže občas způsobuje Packed Bitstream, ale naštěstí nebývá používán ve videích tak často. Některé přehrávače podporují i Nero Digital, nebo DivX Ultra, což jsou kontejnery, které přibližují svět komprimovaného videa stále více k jednoduchosti a komfortu původního DVD videa. Lze u nich totiž integrovat do souboru jak titulky, tak třeba kapitoly, menu atd. Nakonec ještě jedna rada – pokud máte širokoúhlou TV, zjistěte si, zda umí přehrávač posílat video v tomto formátu i při přehrávání mpeg 4 (DivX) videa.
Titulky
Titulky jsou evergreenem u multiformátových přehrávačů. Zase zde vítězí přehrávač se zvládnutým firmwarem – ten totiž mnohdy nabídne třeba 3 způsoby jejich zobrazení a v těch už si každý vybere. Některé přehrávače potom berou v potaz pouze titulky se stejným jménem jako videosoubor, jiné umožňují jejich výběr před spuštěním přehrávání. Naštěstí dnes není problém zvolit takový přehrávač, s nímž s titulky nebudete mít trable.
Pořád nemáte jasno?
Jestli vám není cokoli jasné, nebo jsme na něco zapomněli, neváhejte se zeptat v diskusi pod článkem. Stejně tak, pokud máte nějakého favorita, o kterém uvažujete, dejte nám vědět, pokusíme se jej pro vás otestovat.
