“Lowenďák“: Recenze Doonio X6

S MP4 přehrávači Doonio jsme se setkali už několikrát a vždy to bylo zajímavé střetnutí. Nové Doonio X6 s 1GB paměti a microSD slotem směřuje do low-endu, i když přichází s dospělým designem a kvalitním displejem. Bude to ale stačit na vytření zraku konkurence?

Když se nám dostalo Doonio X6 do redakce na test, přistály na stole hned dvě malé krabičky. V první byl samotný přehrávač s velmi úsporným příslušenstvím. To čítalo pouze špuntová sluchátka, USB kabel a CD s manuálem. Hodilo by se nějaké pouzdérko na přenášení, ale je vidět, že výrobce spíš šetří každou korunu, aby zazářil pultovou cenou. Co se dá dělat. Druhá krabička obsahovala velmi užitečnou maličkost, a sice malý USB napájecí adaptér. Což je vzhledem k tomu, že se Li-pol akumulátor Doonia nabíjí výhradně přes USB, od distributora velice milé a určitě užitečnější, než ono kritizované pouzdro.

S vylíčením designu budeme rychle hotovi, neb je elegantně jednoduchý. Jen 1,1cm tlustá obdelníková placička. Více jak polovinu předního lesklého dílu zabírá kontrastní 1,8’’ TFT barevný displej (128×160 bodů), kterému v druhé polovině sekunduje stříbrný prstenec s ovládacími tlačítky. Pokud pominu tlačítko HOLD na boku, jsou to jediné ovládací prvky. Monolitický blok narušuje pak už jen obligátní výstup jack na sluchátka, zespodu nijak nekrytý USB vstup a šachta pro rozšiřující microSD karty (tou jde kapacita paměti rozšířit až o 2GB). Toť vše. Ta fráze o jednoduchosti a síle je hrozné klišé, nicméně v tomto případě na tom něco bude.

Start přístroje je celkem svižný. Během tří vteřin můžeme poslouchat hudbu. Tu samozřejmě musíme nejdřív do Doonia “nalít“ přes USB 2.0 rozhraní. Přenos není z nejrychlejších, ale není ani tragicky pomalý. Celé grafické rozhraní je velmi jednoduché, tvoří ho postupně procházený seznam voleb a funkcí. Zde je trochu nepříjemné, že ačkoliv je seznam vertikální, posun v něm se děje pomocí tlačítek bočních, na což je třeba si zvyknout. Výrobce také musel sáhnout po přiřazování funkce tlačítka podle délky jeho stisku, protože přece jen je těch tlačítek poměrně málo(5). Zvyknout se na to dá a nakonec se člověk dostane kam potřebuje.

Doonio komunikuje kompletně v češtině a hlavní menu tvoří následující položky: Hudba, Soubor, Diktafon, Foto, FM rádio, Nastavení, Video, Ebook. Prostředí všech aplikací je opět velice jednoduché. Nejvíce asi bude vytíženo rozhraní hudebního přehrávače. To poskytuje základní informace o přehrávaném souboru, id3Tagy, bitrate, možnost rychlého přetáčení vpřed i vzad a skok na další stopu. Stejně, jako každá sekce, má i svoje vlastní submenu, kde lze nastavit opakování nebo náhodné přehrávání, případně zapnout 3D režim zvuku, který nám nebyl poslechově moc příjemný, a samozřejmě nezbytný Ekvalizér. Přednastavené křivky hrají skoro jedna jako druhá, ale lze si nadefinovat i vlastní uživatelskou ekvalizační křivku. Přes submenu se též vchází do adresářového průzkumníku pro vyhledání a spuštění požadované hudby. Zvukově nás Doonio neurazilo, v nejlevnější cenové skupině podává příjemný, neutrální zvuk i přes přibalené špunty. Ty samozřejmě nejsou příliš širokospektrální, nicméně nenáročnému posluchači na cesty zřejmě postačí. Připojením lepších sluchátek přirozeně došlo k dalšímu zlepšení, nikoliv však razantnímu. Výrobce uvádí dobu provozu na jedno nabití při poslechu hudby až 12 hodin. Tuto hodnotu budeme brát s rezervou, ale výdrž Li-pol akumulátoru je opravdu dobrá. Z existujících zvukových formátů Doonio akceptuje pouze MP3, WAV a WMA s bitrate až do 320kbps.

Pozitivně hodnotíme citlivost integrovaného FM tuneru, který velice rychle automaticky vyhledá všechny dostupné stanice a jejich příjem je poslouchatelný, bez větších šumů, či výpadků signálu. Prostředí zobrazuje jen frekvenci stanice, nic víc. Neumí z rádia nahrávat. Diktafonová část je spíše do počtu. Nahrávka je dost tichá a plná drobného šumu. Nicméně mluvené slovo vyřčené dostatečně nahlas a zřetelně zaznamená srozumitelně. Na nahrávky přednášek vzdáleného lektora ve škole to ale není. Doonio nahrává do nepříliš úsporného WAV a k dispozici jsou tři kvalitativní režimy. Tak pěkný displej by bylo škoda nevyužít k prohlížení fotografií. Malé snímky načítá svižně, středně velké pořad ještě akceptovatelně, ale zkoušeli jsme i opravdu velké soubory (3MB) s vysokým rozlišením. I ty nakonec schroustalo, ale dalo si při vykreslování pěkně na čas. Podporován je pouze formát JPEG. Integrovaný prohlížeč TXT souborů asi moc velké uplatnění nenajde. Umí sice české znaky, zato však Doonio záhadně vynechá znak následující za znakem s diakritikou, což dělá z textu spíše doplňovací křížovku.

Mnohem použitelnější je video přehrávač. Přístroj operuje s formátem videa MTV v rozlišení 160×128 a na přiloženém CD jsme nalezli i potřebnou utilitu na převod MTV Video Converter. Převod je docela rychlý a výsledná kvalita videa koukatelná. Převodní utilita dokonce vloží do videa i titulky, pokud jsou přítomny. Nicméně často se lze jen domnívat, co je v nich napsáno, displej je přece jenom velice malý. TFT displej má pro video dostatečnou odezvu a také příznivé sledovací úhly zboku (s jedinou výjimkou při pohledu seshora se sledovatelnost s rostoucím úhlem rychle vytrácí). Displej si však řekne o nějakou tu energii a tak se operativní doba při přehrávání videa zkracuje na cca 3 hodiny.

Vzhledem k nízké kapacitě vestavěné paměti 1GB (dělá se i 2GB verze), přijde vhod rozšiřující slot na MicroSD karty. Jejich pořizovací cena je příznivá a dostupné jsou i kapacity 2GB. Po připojení k počítači je karta brána jako samostatná výměnná jednotka a tak se s ní jednoduše i pracuje. Slot byl však poněkud záludný a kartu se nám podařilo opět vyjmout až na třetí pokus.

Celkově na nás udělalo základní Doonio dobrý dojem. Solidní zvuk, pěkný tenký design, dobrý displej a možnost rozšíření dodatečnou paměťovou kartou jsou hlavní trumfy. Bohužel instalovaný firmware ve verzi 30.12.13 vykazoval občas tendence k zatuhávání i při běžných operacích v menu (vždy u jiné činnosti, ale ne příliš často) . To aby si člověk sebou na cestu vzal KPZtku s jehlou, aby mohl provést reset přes malinký otvor na boku. Také až ukázkově spartánské prostředí a nezvyklé ovládání mohou být pro někoho mínusem (pro někoho plusem). Nelíbilo se nám laciné “štěrchání“ stříbrného prstence s ovládacími tlačítky, které kazilo jinak dobrý dojem z dílenského zpracování.