Pondělí , 14. 10. 2024

Renáta

Nahradí OLED plazmu a LCD?

24. 09. 2008

24. 09. 2008

Není tomu tak dávno, kdy jsem s nedočkavostí spěchal do obchodů s prvními plazmovými televizory. Při pohledu na obrazovku, která nebliká a neskáče, jsem si připadal jako ve snu, a proto je teď mé očekávání u následnické technologie daleko silnější. Tou příchozí technologií je OLED.

Úsporné, tenké, ohebné a zářivé

Technologie OLED (Organic Light Emitting Diode – organická dioda emitující světlo), vyvinutá v roce 1987 firmou Eastman Kodak se dnes používá v MP3 přehrávačích, v mobilních telefonech a fotoaparátech, nicméně se korejští a japonští pánové ze společností Samsung, Sony a Toshiba rozhodli použít tuto technologii pro obrazové panely do televizí. Takový televizor vyniká nejen ultratenkým vzezřením, ale také velice nízkou spotřebou energie obrazovky.


OLED panel může být jen několik milimetrů silný

Celý princip je založen na napájení organických uhlíkových sloučenin v diodách, které tuto energii použijí k vytvoření světla, a tudíž panel nepotřebuje podsvícení, jako je tomu u obrazovek z tekutých krystalů. Je tedy mnohem úspornější než jeho předchůdci, jako například LCD či Plazma. Mezi další klady OLED výrobku patří rychlejší odezva, vyšší kontrast (až 1 000 000:1 – u většiny televizorů, které jsou k dispozici na trhu nyní, se pohybuje mezi 10 000:1 – 20 000:1), stabilnější obraz a v neposlední řadě ostřejší a jasnější barvy, včetně barvy černé (která je opravdu černá díky „nepodsvícení“ obrazovky jako u LCD). Samotný materiál je velice flexibilní a je schopen se přizpůsobit mírnému ohybu či tlaku, je tedy prakticky nezničitelný.


Samotný materiál je velice flexibilní a je schopen se přizpůsobit mírnému ohybu či tlaku, je tedy prakticky nezničitelný

Vývojařský tým ze společnosti Sony klade důraz na dlouhou životnost obrazovky, což by dle jejich tvrzení mělo znamenat 8 hodin denně po dobu 10ti let provozu (cca 30 000 hodin), přičemž první prototypy měly životnost pouhých 10 000 hodin. Každopádně je životnost těchto panelů poměrně pozadu za průměrnou životností plazmových obrazovek, kde se jejich průměrná životnost pohybuje v rozmezí 80 000 – 100 000 hodin. V této chvíli jsou OLED televizory k dispozici pouze s úhlopříčkou 28 cm a to v Japonsku a USA a někteří ho zatím využívají spíše jako monitor k PC, avšak v roce 2009/2010 by japonští giganti měli uvést na trh panel o velikosti 14 a 31 palců. Kdy však tento klenot dorazí i do Evropy není známo.

K TÉMATU  Recenze DVD Xoro HSD 8410

Životnost a cena jsou zatím problémem

Mluvčí zmiňované společnosti tuto skutečnost stále tají, nicméně se spekuluje o roce 2009. Prozatím jedinou nevýhodou výrobku je jeho vysoká cena, 11ti palcový televizor stojí v přepočtu téměř 30 000 Kč. Pro příští rok 2009 se tedy vyrobí pouze 200 000 kusů. Za zmínku také stojí fakt, že firma Kodak je držitelem několika patentů, tudíž Sony a ostatní výrobci OLED budou muset zaplatit licenční poplatky z každého vyrobeného kusu. Podle propočtů výzkumné agentury DisplaySearch by se měla poptávka po těchto televizorech do 4 let zvýšit až na prodej 2 800 000 kusů ročně. Dobrou zprávou může být to, že výroba OLED displejů by měla být v konečném důsledků výrazně levnější, než je tomu u LCD a plazmy.


Od stejné firmy Sony nedávno vyšla na svět informace, která jistě potěší všechny příznivce bezdrátových výrobků. Jejich televizor by měl být napájen pouze baterií. Není však jisté, kdy se začne prodávat a není známa ani předběžná cena. Dodat můžeme pouze to, že by některé z dalších vývojářských středisek předních světových firem specializujících se na výrobu DVD či satelitních přijímačů, mohlo přijít s obdobnou myšlenkou a namísto tučných koaxialních a scart kabelů zabudovat do těchto užitečných bedýnek zařízení, které by fungovalo na stejné bezdrátové technologii a se stejně kvalitním přenosem zvuku i obrazu jako již zmíněné typy propojovacích kabelů.

Většina z nás dává přednost větším panelům a pro tento zážitek z OLED obrazovky se zajisté vyplatí počkat si na zařazení „jednatřicítek“ pro evropský trh. Proto doufejme, že do této doby se cena za televizory výrazně sníží, jako tomu bylo u plazmových a LCD televizí.

Článek připravil Martin Schuh jakožto reakci na naši výzvu externím autorům.

Zdroje článku:
sdílet
tisknout

Témata pro vás

Výběr článků

Nabízí parametry spíše průměrné jako plné HD při 60 FPS, nechybí Wi-Fi či dálkové ovládání, vlastnosti dnes již nižší střední třídy akčních kamer. Sem i cenou bez koruny 2 000 Kč zapadá. Neztratí se v konkurenci? Niceboy Vega je hodně levná, Vega 5 Pop má dotykový displej, ale proč recenzujeme kameru, která není úplnou novinkou a ničím nevyčnívá? Proč ne.
Jako má Renault svoji Dacii, podobně má Lamax značku BML (sdílí stejného majitele) - tedy produkt, který vždy bude o něco levnější za cenu kompromisů. U akčních kamer to dříve fungovalo, i když BML již dlouho nevyrukovalo s ničím novým. Proč by tomu mělo být jinak u reproduktorů? Říkám si. Rovnou kupuji nový reproduktor BML S6, nechce se mi totiž čekat. A lidi na srovnávači cen jej chválí...
Lamax poměrně dynamicky rozšiřuje svou nabídku. Zatímco ještě před několika málo lety jsme jej mohli znát coby českého producenta sluchátek a reproduktorů, již nějaký čas trh obohacuje akčními kamerami, autokamerami a dokonce navigací. Kamera do auta s označením C9 byla předmětem našeho testu a není třeba dodávat, že moje zvědavost byla velká.
Notebook Umax 13Wa Plus se musel spojit s Celeronem „Apollo Lake“, protože novější Gemini prý u Intelu není k mání. To nevadí. Za velmi sympatickou cenu, která vykazuje navíc tendence klesat, dostanete slušné 4 GB RAM, hlavně slot pro SATA SSD disk a Full HD displej s maticí IPS. Pokud by vám to nestačilo, nálepka Intel Celeron inside jistě misky vah převáží ve svůj prospěch. Neberte to. :o)

Nepřehlédněte

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek