Desinformační kampaň Jedině tak lze asi nazvat propagační mlžení kolem digitalizace pozemního TV vysílání u nás. Přitom se jedná pouze o 2. fázi přeměny vysílání, danou víceméně vnějšími podmínkami. (V 1. fázi se digitalizovala distribuce signálu na vysílače.) Kdy se začne (nejen) mluvit o digitálním příjmu? Pokud divák nebude chtít masivně investovat do kompletní výměny všech komponent svého elektroakustického řetězce – proč by to při současné nabídce vysílání dělal? – bude si muset ke každému analogovému zařízení pořídit jednu další krabičku, i s ovladačem. Přitom u nás propagované STB nejsou ničím jiným než pouhými D/A převodníky. O standardu MHP padla zmínka jen v souvislosti s TV nakupováním nebo uzavíráním sázek(!), natož o dalších možnostech využívání digitálních obsahů. Dalším, podle mne ne nepodstatným problémem, je systém řízení programového záznamu, v analogu VPS nebo PDC. Zatímco signál VPS není digitálním signálem přenášen, PDC je obsažen v teletextu, takže pokud STB umí dekódovat TTX, systém na novějších analogových přístrojích, které jsou jím vybaveny, funguje. Většina u nás prodáváných DVD rekordérů vybavených DVB-T tunerem používá – pro neznalé naštěstí – analogovou berličku mezi příjmem a záznamem. Měl jsem možnou po určitou dobu (než jsem jej vrátil) používat jeden z mála DVDR s přímým záznamem vysílaného datového toku v MPEG2 na HDD. Výsledek byl tristní. ČT si zajistila zákonný příjem poplatků a k platícím divákům se chová hůř než komerční televize. Totální programová nekázeň působí v záznamu naprostý zmatek, z programového bloku jsou přiřazovány titulky k jinému pořadu, který je právě vysílán, atd. Programování z EPG je také pofidérní, navigační systémy GuidePlus+ jimiž se pyšní většina DVDR vyšší třídy, u nás nefungují. Jsem pro digitalizaci, ale skutečnou.
EPG pro nahrávání je k ničemu Bohužel je nutné souhlasit – DIGITALIZACE TV má být krokem kupředu, přitom EPG je sice slušná funkce programového průvodce, ale pro záznam pořadů nepoužitelná, jelikož bere začátky nahrávání podle programu, který si, jak víme, často začíná a končí, kdy chce 🙁
Sluchátka Lamax Base1 již “z praku” nabízejí dobrý poměr ceny a výkonu - 790 Kč neomráčí ani méně movité. Nabízejí kromě klasické reprodukce přes Bluetooth 5.0 i audio kabel (když se vybijí) specialitku v podobě přehrávání hudby z micro SD karty (podobně jako drobný bezdrátový reproduktor Sphere SP-1). Umí být autonomním přehrávačem hudby umístěným přímo na hlavě. Tím z masy sluchátek na trhu vyčnívají podobně jako doga na výstavě beaglů.
Nejsem fanoušek sluchátek v uších, nerad ztrácím kontrolu, přijít o sluch například na ulici vidím jako nechtěnou věc. Jako fanouška nových technologií mě naopak lákalo vyzkoušet sluchátka HIVE pods, přinášející budoucnost do současnosti. Čítají dva špunty s vlastní baterií a příjmem, dokonce nepotřebují kabel ani pro komunikaci mezi sebou.
Sirius je nejjasnější hvězdou na noční obloze ze souhvězdí Velkého psa. Kdo se vyzná, neměl by ji přehlédnout. Podobně jsme si i my řekli, že nechceme přehlédnout akční kameru stejného jména od značky Lamax.
Dražší reproduktory Eneby z Ikea doznaly poměrně dobrých hodnocení od různých recenzentů na našem webu (myšleno českém). Proto nám nedalo, zakoupili jsme ten nejmenší z rodiny, přenosný s netradičním vzhledem oproti konkurenci.
Pokrytí rychlou VDSL sítí se v poslední době notně rozšiřuje a sáhnout si lze na rychlosti až kolem 250 Mb/s. Tyto rychlosti však vyžadují nový modem. Jedním z několika málo dostupných je Asus DSL-AC87VG a nejen na ten se nyní podíváme blíže.
Apple oznámil uvedení nového MacBooku Air se špičkovým čipem M3, který nabere svou rychlost o 60 % rychleji než modely s čipem M1 a až 13krát rychleji než nejrychlejší MacBook Air s procesorem Intel. Minulý rok dostal Macbook Pro M3, teď je na řadě Air.
3 komentáře
Desinformační kampaň
Jedině tak lze asi nazvat propagační mlžení kolem digitalizace pozemního TV vysílání u nás. Přitom se jedná pouze o 2. fázi přeměny vysílání, danou víceméně vnějšími podmínkami. (V 1. fázi se digitalizovala distribuce signálu na vysílače.) Kdy se začne (nejen) mluvit o digitálním příjmu? Pokud divák nebude chtít masivně investovat do kompletní výměny všech komponent svého elektroakustického řetězce – proč by to při současné nabídce vysílání dělal? – bude si muset ke každému analogovému zařízení pořídit jednu další krabičku, i s ovladačem. Přitom u nás propagované STB nejsou ničím jiným než pouhými D/A převodníky. O standardu MHP padla zmínka jen v souvislosti s TV nakupováním nebo uzavíráním sázek(!), natož o dalších možnostech využívání digitálních obsahů. Dalším, podle mne ne nepodstatným problémem, je systém řízení programového záznamu, v analogu VPS nebo PDC. Zatímco signál VPS není digitálním signálem přenášen, PDC je obsažen v teletextu, takže pokud STB umí dekódovat TTX, systém na novějších analogových přístrojích, které jsou jím vybaveny, funguje. Většina u nás prodáváných DVD rekordérů vybavených DVB-T tunerem používá – pro neznalé naštěstí – analogovou berličku mezi příjmem a záznamem. Měl jsem možnou po určitou dobu (než jsem jej vrátil) používat jeden z mála DVDR s přímým záznamem vysílaného datového toku v MPEG2 na HDD. Výsledek byl tristní. ČT si zajistila zákonný příjem poplatků a k platícím divákům se chová hůř než komerční televize. Totální programová nekázeň působí v záznamu naprostý zmatek, z programového bloku jsou přiřazovány titulky k jinému pořadu, který je právě vysílán, atd. Programování z EPG je také pofidérní, navigační systémy GuidePlus+ jimiž se pyšní většina DVDR vyšší třídy, u nás nefungují. Jsem pro digitalizaci, ale skutečnou.
EPG pro nahrávání je k ničemu
Bohužel je nutné souhlasit – DIGITALIZACE TV má být krokem kupředu, přitom EPG je sice slušná funkce programového průvodce, ale pro záznam pořadů nepoužitelná, jelikož bere začátky nahrávání podle programu, který si, jak víme, často začíná a končí, kdy chce 🙁