Válí se vám doma nějaký ten starý pevný disk, který vám zbyl po přestavbě počítače? Pak ho vytáhněte ze šuplíku a postavte si PVR rekordér na DVB-T vysílání. Yamada Vaova DTV-3200 má dva DVB-T tunery a hlavně umožňuje instalaci IDE HDD prakticky libovolné kapacity. Podívejme se, co vše dovede a nedovede tato nová mašinka za necelé dva tisíce.
Dvoutunerových PVR rekordérů na pozemní digitální vysílání je na trhu jako šafránu. Renomovaní výrobci jdou spíše cestou stolních DVD/HDD rekordérů a specialisté v segmentu, jako Topfield nebo Technisat si nechají své přístroje řádně zaplatit. Z těch “neznačkových“ můžeme narazit prakticky jen na Sigmatek DVBH-2000 nebo Yamadu DVT-3000, která se ale už neprodává. Oba jsou přitom prakticky totožné přístroje. Také nová Yamada Vaova DTV-3200 používá stejnou základní desku s čipem Zoran Supra TV ZR39161.
Prostá černá pixla:)
Nová Vaova se odlišuje hned na první pohled. Design, pokud lze o designu vůbec mluvit, je poněkud hranatý, bez větší (či menší) známky invence. Matně černý deklík doplňuje pro změnu leskle černý přední kryt (ten lesklý povrch to trochu zachraňuje). Na něm nalezneme pětici sdružených stříbrných tlačítek opět hranatých až hanba a s poněkud tvrdým chodem. Vedle pozornosti neunikne nijak nechráněný USB vstupu. Marně bychom hledali stavový displej, budeme si muset vystačit pouze s jednou LED diodou. Kromě síťového vypínače už na strohém předním panelu nic, co by stálo za řeč nenajdeme. Opravdu spartánské, na druhou stranu ani žádná laciná čínská “cingrlátka“. Přístroj svým vzhledem přímo říká: „jsem tu kvůli práci a ne na očumování“.
Žel nejde donutit Vaovu, aby z každého SCARTu šel signál z jiného tuneru
Pohled zezadu hned prozradí hlavní trumf přístroje, tedy dvojici DVB-T tunerů. Každý má totiž svůj anténní vstup. Nebudete samozřejmě potřebovat dvě antény, součástí balení je krátká kabelová propojka. Dvojici SCART výstupů doplňuje už jen jeden cinch digitálního koaxiálního výstupu, pro zájemce o propojení s AV receiverem. Možná by se hodil alespoň stereo výstup, ale je fakt, že když po něm bude někdo toužit moc, získá ho přes redukci z jednoho ze SCARTů.
Poněkud netradičně se tentokrát budeme věnovat také spodní straně PVRka. Tam je totiž přišroubován kryt šachty pro pevný disk. Po jeho odstranění se nám naskytl pohled na dvojici notoricky známých konektorů z počítače, tedy od klasického IDE a napájecího kabelu. Disk se montuje přímo na kryt a jednoduše se vloží dovnitř. Více šikovnosti chce instalace dvouplotnových, tedy tlustších disků, protože prostoru není nazbyt. Přístroj si vystačí s pasivním chlazením, takže neprodukuje žádný nadbytečný hluk. I když je “kokpit“ díky množství větracích otvorů velmi vzdušný, staré (tím myslím třeba prastarý 40GB HDD)disky se v něm dosti pekly (ale ty se pekly všude:)). S novějšími modely jsme tak velkou teplotu nezaznamenali, ale přesto by chlazení jistě prospělo, kdyby byl kryt disku kovový a odváděl teplo do šasi přístroje.
Vlevo kompletní elektronika, vpravo prostor pro 3,5“ HDD
Pohledem do útrob Yamady jsme došli ke zjištění, že výrobce vše maximálně integroval a tak zdroj i základní deska jsou na jediné desce. Zdroj je opravdu minimalistický, ale celkem povedený. Nevytváří žádné vysokofrekvenční zvuky a hlavně neprodukuje skoro žádné odpadní teplo. Jinak desce vévodí už zmíněný mediální čip Zoran a dvojice tunerů s označením G302D, zřejmě noname výrobce.
Dálkový ovladač je víceméně stejný, jako u Sigmateku nebo Yamady DTV-3000. Je poněkud drobný, ale výrobce si vyhrál s barvami i tvary, takže je přehledný a dobře se používá. Dobře také sedne do ruky, částečně díky prolisu pro ukazováček na spodní straně. Průměrná citlivost ovladače však chce trochu cviku a trpělivosti.
Jako Set top box
Již při automatickém ladění, které se spustí při prvním startu bylo jasné, že instalované tunery neoplývají špičkovou citlivostí. Na naši testovací anténu, tedy kus drátu, se chytnou zpravidla jen ty nejlepší tunery. Vaova však našla jen jeden multiplex a pro řádné použití jsme museli sáhnout přece jen po výkonnější pokojové anténě. S ní už byla síla signálu dostatečná pro všechny dostupné kanály, a i když úroveň signálu byla někde kolem 52%, nedocházelo k znatelným výpadkům obrazu ani zvuku.
Přístroj komunikuje v relativně obstojné češtině
Yamada poskytuje přes dvojici SCARTů příjemný obraz, ke kterému nelze mít větších výhrad. Bezpečně také rozpozná formát obrazu a přepíná neomylně 16:9 na 4:3 a zpět. Pravda, k přepnutí režimu obrazu dojde s drobným, půlsekundovým zpožděním a přechod tedy nevypadá zcela hladce.
Spravně je čeština v popisu, bohužel nikoliv v titulku EPG
Přístroj nepostrádá žádnou z běžných funkcí každého set top boxu. Přítomen je český dekodér teletextu a elektronický programový průvodce. Ten je česky jen v detailu popisu pořadu, z titulku pořadu výrobci čeština nějak vypadla, ale je to jen věc doladění firmware (ten se konečně nahrává pohodlně přes USB a ne postaru přes sériové rozhraní).
Časovač lze nastavit ručně nebo z EPG
Přepínání mezi kanály nebo přechod do režimu rozhlasu probíhá rychle, tradičně je k dispozici řada skupin oblíbených pořadů, řazení atd. V českém OSD menu lze nastavit vše potřebné, pouze 5V napájení antény byste hledali marně. V režimu pouhého sledování nemusí přístroj vydávat žádný hluk, neboť při vypnuté funkci TimeShift se pevný disk během několika okamžiků odebere ke spánku a spotřeba z 15W klesne na 9W (samozřejmě záleží na spotřebě použitého disku). Když jsme u spotřeby, tak ve StandBy při čekání na nahrávání si řekne o 7W.
Jako PVR rekordér
To nejzajímavější je samozřejmě nahrávání. Pro test jsme instalovali starší, ale celkem rychlý IDE disk Seagate se 7200RPM a 2MB cache. Po krátkém formátu a restartu ho přístroj hned bez problémů detekoval (stejně jako všechny ostatní zkoušené disky, co byly po ruce až do 400GB, ale zřejmě zvládne i více. Disk musí být “naswitchován na master“). U některých disků jsme zaznamenali drobné rušení při nahrávání, pokud byl DVB-T signál příliš slabý.
Naprogramovat lze velké množství nahrávání, všechny programy jsou pak přehledně k dispozici
Vaova má pouze jeden napevno daný stupeň komprese nahrávání a nelze ho už korigovat. Pro představu, při instalovaném 80GB disku ukazovala volnou časovou kapacitu cca 55 hodin záznamu. Jednoduchým výpočtem nám tedy vychází cca 1,5GB pro hodinu nahrávky. Samotné nahrávání lze realizovat buď ručně stiskem RECORD nebo pomocí časovače. Ten se programuje přímým vkládáním údajů o času a kanálu programu nebo pohodlně označením požadovaného pořadu v EPG. Žel dnešní PVR rekordéry neumí rozpoznat, zda v naprogramovaný čas pořad začal a jestli nechcete přijít o konec zpožděného pořadu, budete si stejně muset ručně na konec přidat nějakou tu časovou rezervu.
Správce nahrávek je dost nepřehledný, je to jen jeden dlóóóuhý seznam
Při aktivované funkci TimeShift probíhá nahrávání vlastně nepřetržitě, aby bylo možné kdykoliv pozastavit živé vysílání a potom si ho opět pustit se zpožděním. Všechny nahrávky jsou pak přístupné v jednom velkém seznamu, který však při velkém množství nahraného materiálu může být poněkud nepřehledný. Zvláště když nedokáže přístroj nahrávku pojmenovat podle názvu z EPG, ale pouze podle programu a času nahrávky. Název si každý pak musí změnit ručně pomocí integrované klávesnice na obrazovce. V jednom seznamu jsou uchovávány také nahrané pořady z rozhlasových stanic a hodilo by se nějaké filtrování. Výrobce asi nepočítal s tím, že bychom tam chtěli skladovat půlroční televizní produkci.
Media Player
USB port na předním panelu je pouze vstupní a ještě k tomu celkem omezeně. Je určen pouze k připojení flashdisku s JPEG obrázky nebo MP3 hudbou. DivX, ani jiné formáty integrovaný Media Player nepřehraje. U větších flashdisků jsme zaznamenali také pomalejší načítání adresářové struktury.
Jednoduchý MediaPlayer pro přehrávání JPEG a MP3 z USB
MP3 postrádají ID3 tagy, zato jdou pustit na pozadí při sledování obrázků. Pokud by byl USB port i výstupní a umožnil pohodlné “vytažení“ nahraných pořadů do počítače, byl by uživatelský komfort a funkčnost opět zcela jinde. Škoda.
Jak vydolovat data
Když už nejde “vytáhnout“ data přes USB, naskýtá se myšlenka vyjmout celý disk a instalovat ho do PC. Zde narážíme na problém v podobě souborového systému TinyUDF od Storagelabs, který PC nedokáže detekovat, natož přečíst. Naskýtají se však dvě možnosti. Na stránkách Storagelabs jsou ke stažení utility pro vytvoření image disku v tomto formátu a s tím se dá již dále pracovat, ale je to dost zdlouhavé a pracné řešení. Mnohem jednodušší je využít již hotovou utilitu určenou pro PVR přístroje Sigmatek zvanou Sigmatek Disk Reader, kterou po chvíli hledání není problém stáhnout z Internetu. Jak jsme vyrozuměli ze všech možných fór, využívají tento prográmek prakticky všichni majitelé jakéhokoliv rekordéru se stejným čipsetem od libovolného výrobce napříč celým světem a na jiný jsem nenarazil. Je opravdu jednoduchý. Vložený disk se přes něj “namountuje“ (připojí) a pak už se s ním pracuje jako s jakýmkoliv jiným diskem ve Windows. Videa jsou na disku ve formátu Transport Stream (bez přípony *.ts, tu jim musíte posléze přidělit) a tento formát není pak problém konvertovat nějakým šikovným prográmkem třeba do klasického MPEG2, čitelného na jakémkoliv zařízení. Nahrávky se přitom na disk uložily v originálním poměru stran, takže ani u širokoúhlého filmu nepřijdete ani o část obrazové informace.
Dva za cenu jednoho
V dnešním závěru se pokusíme být shovívaví. Vaova totiž přece jen drží v ruce trumf v podobě příznivé pořizovací ceny. Ta odpovídá skoro obyčejnému jednotunerovému set top boxu vyšší kategorie, takže nad nedotáhnutou češtinou a omezenými možnostmi USB rozhraní přimhouříme oči. Průměrná citlivost tuneru a jeho případné rušení pevným diskem však determinuje jeho použití pouze v aglomeracích dobře pokrytých silným DVB-T signálem nebo majitelům dobrého anténního systému. Dílenské provedení je ceně poplatné, ale funkčně ji určitě převyšuje.
| Plusy a mínusy | |
|---|---|
| + cena/výbava | – – nižší citlivost tunerů |
| + 2x DVB-T tuner | – nepřehledný seznam nahrávek |
| + podporuje rozličné kapacity disků | – chyby v české lokalizaci |
| + Media Player | |
