Reproduktory Redstar RS-220: na pokraji Hi-Fi?

Stereo zdaleka není mrtvé, ba naopak. Stále se mu daří velmi dobře a to i v segmentu relativně levných aktivních 2.0 reproduktorů. Do nich se praktický výhradně pouští pouze výrobci počítačových periferií a plody jejich vzájemného souboje jsou čím dál zajímavější produkty, které už dávno přesáhly svými kvalitami limity pouhých počítačových bedýnek a míří opravdu vysoko. Za zlomek ceny chtějí dýchat na krk Hi-Fi kvalitě reprodukce. Reproduktory Redstar RS-220 k tomu přidávají kamuflážní vzhled pasivních Hi-Fi “regálovek“.

Základní koncepce reproduktorů Redstar RS-220 je vpravdě klasická a konzervativní. Žádné designérské eskapády nebo netradiční materiály. Použita je masivní zesílená dřevotříska tloušťky 9mm s precizně slícovanou dýhou imitující zdařile tmavé dřevo. Přední deska krytá stejným dekorem dosahuje pak tloušťky 15mm a její rohy jsou zkoseny. Po odkrytí průzvučné textilie se ukáže jeden širokopásmový 4‘‘ a jeden 1‘‘ výškový reproduktor. Do předního čela je také vyvedeno ústí bassrefelexu. Celé odhalené přední čelo působí hodnotným dojmem, reproduktory jsou ukotveny pořádnými imbusovými šrouby (žádné laciné lepení).

Nikde žádná cingrlátka v podobě stříbrných lišt či pseudochromování, jak bývá žel u podobných reproduktorů často zvykem. Prostě seriozně a kvalitně vyhlížející bedýnky. Přesto nás mrzí drobný detail v podobě vyčnívajících “špalíků“, na které se připevňuje textilní mřížka. Určitě by bylo lepší, kdyby úchyty byly na mřížce a netrčely tak do prostoru na čele reproduktorů.

Oba reproduktory se vzhledem prakticky shodují a zde narážíme na onu kamufláž, o které jsme se zmínili v úvodu. Všechny ovládací prvky integrovaného zesilovače jsou vyvedeny na zadní straně a tak na první pohled opravdu reproduktory budí dojem dvojice pasivních regálových satelitů. Jediná odlišnost řídícího reproduktoru je tak zepředu pouze v přítomnosti “oka“ IR senzoru dálkového ovladače.

A dálkový ovladač se opravdu hodí, protože skrytí ovládacích prvků dozadu je sice efektní, ale ne zrovna pohodlné na obsluhu. Ovladač je malý a pochopitelně jednoduchý. Umožňuje přepínat zdroje signálu, regulovat basy, výšky a hlasitost. Tlačítkem MUTE lze reproduktory také zcela umlčet. I když stojí mezi IR senzorem a ovladačem překážka v podobě průzvučné mřížky, nemá to zásadní vliv na citlivost ovládání, takže reproduktory reagují povětšinou na povely bez sebemenších problémů a to i z širšího pole úhlů dopadu signálu.

Konečně se dostáváme k zadní konektorové a ovládací části modelu RS-220. Předně nás potěšilo, že žádný kabel (včetně napájecího) není napevno. K reproduktorům je přibalená dvoumetrová měděná dvoulinka pro jejich spojení za pomocí pérových svorek. V případě potřeby ji tak můžeme lehce nahradit libovolnou delší (případně i širší), což je velké plus. Trojice velkých plastových potenciometrů, které nejsou potenciometry v pravém slova smyslu, umožňuje stejné korekce jako DO. Protože však z jejich polohy nelze určit intenzitu nastavené hodnoty, budete se muset spolehnout jen a pouze na svůj sluch a nastavit si zvuk ke své spokojenosti “poslepu“. Celkem tři RCA stereo vstupy indikují, že reproduktory nejsou opravdu určeny už jen a pouze pro připojení k počítači. Možnost připojení dalších dvou zdrojů zvuku a jejich pohodlné přepínání přes dálkový ovladač hodnotíme jako velký klad. Proč si nepřipojit třeba svůj iPod, DVD nebo mobilní telefon? Takových zdrojů zvuku se nám po pokojích přece válí čím dál více. V základu výrobce dodal jeden kabel s 3,5 Jack konektorem druhé straně. Kromě síťového vypínače a jeho červeného LED indikátoru je na zadní straně umístěn ještě Jack výstup na případný subwoofer.

Hned po zapnutí síťového vypínače nás zajímalo především, zda zaznamenáme nějaký šum naprázdno nebo nepříjemný brum, typický pro levné reproduktory. A skutečně. Při přitlačení ucha až k výškovému reproduktoru jsme drobný šum naprázdno zaznamenali a taktéž širokospektrální reproduktor generoval velice slabý brum. Nicméně při odstupu větším patnácti centimetrů nebyly naše (pravda už ne nejmladší:)) sluchy již schopny tyto neduhy zachytit. Zde tedy Redstar srovnání s kvalitním Hi-Fi nesnese, ale budeme-li se držet cenové kategorie, kam spadá, je jeho šum a brum zanedbatelný. Jistě má mnoho z vás zkušenost s nějakými vypečenými levnými reproduktory, které byste díky jejich nepěkným projevům určitě večer nezapomněli vypnout. No my jsme nechali Redstary klidně běžet nonstop, i když byly instalovány v ložnici. Neprotočil se nám přitom ani výrazně elektroměr, protože reproduktory si naprázdno (i při tišší reprodukci) berou jen něco kolem 7W (při maximálním zatížení to bylo 26W). Dostáváme se k oné okrajové funkci nakonec, tedy reprodukci zvuku:). Ten je přesně takový, jaký si uživatel je schopen korekcí basů a výšek nastavit. Vhodným a umírněným nastavením tak lze dosáhnout velice příjemného a přirozeného zvukového projevu. Basů je tak akorát, zvuk je snesitelný i při jejich větší intenzitě, výrazně “přebasovat“ se reproduktory stejně nedají. Příznivce démonického dunění procházejícího celým tělem ale určitě neuspokojí a bude pro ně nutné přizvat ještě externí subwoofer nebo sáhnout po jiném produktu. Výšky jsou při citlivé práci s jejich regulátorem čisté a čitelné, lehce se však při jejich intenzivnějším nastavení stávají ostrými. Jako u každých reproduktorů je tedy nutno s nimi nakládat rozumně. Středové pásmo zní neutrálně, při slabším basovém doprovodu trochu nevýrazně. Maximální hlasitost nás při výkonu 2x25W RMS (impedance reproduktorů je 6 W) o zbytky sluchu nepřipravila, ale pro solidní ozvučení větší místnosti postačuje. Nicméně na hraně maxima je již z reproduktorů cítit, že přirozenou reprodukci vzdávají a zvuk začíná jevit známky deformace. Zvláště pokud to při plné hlasitosti přeženeme s basy. Tehdy jim prostor ozvučnice přece jen relativně malých reproduktorů (150x265x210mm) začíná být poněkud těsný. Žádného chrchlání, rezonování a podobných nezdárných projevů se však nedočkáme, Redstar raději utnul výkon trochu pod technickým maximem reproduktorů, aby se toho vyvaroval, což je jedině dobře. Nepříjemná je skutečnost, že si reproduktory po vypnutí síťovým vypínačem a opětovném zapojení nepamatují nastavenou úroveň hlasitosti a začínají na přednastavené střední hodnotě. Ty tam jsou také všechna nastavení basů a výšek. Proto je opravdu lepší je moc často nevypínat. Redstaru se u stereo modelu RS-220 povedlo víceméně zdařile imitovat reproduktory vyšších kategorií svým hodnotně působícím “kabátem“ a ukrytím prvků prozrazujících přítomnost integrovaného zesilovače na zadní kryt. Ztížený přístup k ovládacím prvkům částečně kompenzuje přítomnost dálkového ovladače. Díky třem vstupům zvuku je použití tohoto 2.0 setu variabilnější, než u běžných počítačových bedniček. Když jsme článek nazvali “na pokraji Hi-Fi?“, měli jsme na mysli spíše fyzické provedení, zvukově můžou být renomovaní výrobci Hi-Fi aparatur stále poměrně v klidu. Dostupné aktivní reproduktory se ale postupně zbavují laciného vzhledu, konstrukčních chyb i špatného zvuku a pokud budou mít takový vyvážený poměr výkonu, výbavy, kvality zvuku a vzhledu, jako Redstar RS-220, mají svoji budoucnost zajištěnu i bez nálepky “Hi-Fi“.