Test Raspberry Pi jako HTPC: Raději ne

Hodí se miniaturní a levný počítač Raspberry Pi jako multimediální centrum nebo HTPC? Tedy jako zařízení zaměřené na zprostředkování multimédií v obývacím pokoji? To vše navíc při své minimální velikosti i extrémně nízké spotřebě a ceně? Použít jej takto lze, ale má to svá úskalí.

Takřka kompletní počítač o velikosti kreditní karty se spotřebou do 3,5 W 

Co je Raspberry Pi

Raspberry Pi je možná nejmenší běžně dostupný počítač na světě, který se vyznačuje minimálními rozměry kreditní karty, taktéž naprosto minimální spotřebou a nakonec i nízkou cenou. Ta je sice proklamována ve výši 35 dolarů, ale s daní a poštovným není výsledná cena očekávaných 700 korun, ale 1100 korun. Zjednodušeně můžeme říct, že je to takový „vnitřek mobilu“, ale s notnou dávkou univerzálnosti.

Záměr organizace, která Raspberry Pi vytvořila, bylo zpřístupnění základního kamene technologické stavebnice. Dodat na trh relativně výkonný počítač, který lze snadno rozšiřovat o různé periferie a na kterém se třeba děti budou učit programovat. Raspberry Pi přímo počítá s tím, že bude srdcem mnoha naprosto různých projektů, včetně třeba robotů a podobně. V tuto chvíli například běží projekt, kdy je Raspberry Pi použito jako bezdrátový transporter audia a videa z Android zařízení na televizi, anebo třeba hlasem ovládaná robotická ruka…

Raspberry Pi, model B, který jsme testovali. Model A má jen jeden USB port a nemá Ethernet. Aktuálně se prodává model B rev. 2, který má 512 MB RAM

Co Raspberry Pi není

Když bylo Raspberry Pi ohlášeno s bližšími specifikacemi, mnozí byli nadšeni. Sám výrobce proklamuje, že jde o opravdový počítač, na kterém můžete klidně pracovat v tabulkovém nebo textovém editoru a zároveň, že přehraje i Full HD video. Při své velikosti a ceně to mohla být opravdová „pecka“.

Jenže Raspberry Pi je ve skutečnosti pořád jenom ta součást stavebnice, kterou lze využít v mnoha oborech zejména jako řídící prvek. Ale jako počítač pro lidského uživatele se příliš dobře nejeví. 256 MB RAM a 700MHz procesor jsou prostě příliš limitující. A nepomůže ani relativně běžné přetaktování na 800 MHz nebo i mírně vyšší frekvenci. Druhá revize s 512 MB RAM sice situaci o dost zlepšuje, ale stále jsme dost pod potřebným průměrem.

O malině detailněji…

Jádrem počítače je Broadcom BCM2835 systém na jednom čipu, který zahrnuje ARM1176JZF-S 700 MHz procesor a grafické jádro VideoCore IV. Jak již bylo řečeno, systém se pak dělí o 256 MB nebo 512 MB RAM s grafickou kartou. FLASH paměť zde nenajdeme, systém se ukládá na SD kartu. Napájení 5V o maximálním nutném příkonu 3,5 W dodáváme přes mikroUSB, nebo přes piny na desce. Právě přes GPIO piny a další I/O rozhraní lze propojovat Raspberry na různé další periferie a komunikovat s ním na nižší úrovni. Z běžnějších rozhraní tu pak nejdeme HDMI, 3,5 jack audio out a RCA video výstup. Dále dva USB 2.0 porty a Ethernet.

Jelikož je použit ARM procesor, kterážto technologie dnes vévodí mobilním telefonům a tabletům, můžeme zapomenout na Windows. Ale máme k dispozici hned několik linuxových distribucí (a třeba se někdy objeví i Android).

V základu se s XBMC pracovat dá, ale při náročnější činnosti se načekáte. Některá HD videa nepřehraje, jiná se sekají… SD videa nejsou problém ani s titulky. Možnosti nastavení jsou bohaté, jak je u HTPC systému zvykem

Raspberry Pi jako HTPC v obýváku

Raspberry Pi příliš neřeší vhodné rozmístění konektorů na desce (jsou ze všech stran) a tím pádem zatím chybí typické pěkné obývákové krabičky. Ale to se možná časem zlepší. Při testování jakožto multimediálního centra jsme postupovali docela rychle a snadno. Stačilo najít na internetu hotový obraz systému openELEC pro Raspberry Pi a nahrát jej pomocí speciální aplikace na naši SD kartu. Připojit klávesnici, napájení (k čemuž posloužila nabíječka mobilu) a televizi a během několika desítek sekund se na metrové obrazovce televizoru objevilo rozhraní XBMC. Raději si to trochu upřesněme:

Jelikož Raspberry Pi je stejné konfigurace, není nutné systém instalovat. Vytvoří-li někdo obraz systému, lze jej použít na jakémkoli jiném Raspberry. Naneštěstí aktuálních hotových obrazů není na internetu zrovna mnoho. Spíše zde najdete zdroje, které je nutné si zkompilovat, nebo binárky k instalaci. Obé ovšem přesahuje schopnosti většiny běžných Windows uživatelů. V našem případě jsme zvolili openELEC, což je linuxová distribuce speciálně určena pro multimediální přístroje. Obsahuje jen ty součásti, které jsou pro toto určení potřebné, a tím pádem se vejde do pouhých několika desítek megabajtů. V openELEC systému potom najdeme XBMC, což je známý multiplatformní software pro přehrávání a správu multimédií.

Co nás potěšilo, byl start systému. Počítač nabootoval a do grafického rozhraní XBMC nás přivítal již za zhruba půl minuty. Pohyb v rozhraní je relativně komfortní, ale bohužel jen zpočátku. Jakmile začnete XBMC využívat intenzivněji, narazíte na výkonnostní limity Raspberry Pi. Dlouhodobě bychom je používat asi nechtěli. Možná se to podaří tvůrcům systému časem optimalizovat, ale nejspíše to žádná hitparáda nebude nikdy. Také podpora různých formátů videa a audia není dokonalá. Raspberry Pi opravdu dokáže přehrávat Full HD videa, ale samozřejmě zdaleka ne všechna. Vzhledem ke stále ještě vývojovým verzím systému není openELEC a potažmo XBMC ani zcela stabilní.

Při tak nízké spotřebě, několika jednotek wattů, bychom ani nemohli čekat žádné extrémní teploty. Při provozu se zahřívá Raspberry Pi asi tak na 60 stupňů. To je vzhledem k malé ploše čipu slušné, ale nějakým pasivním chladičem jistě nic nezkazíte.

Raspberry Pi jako HTPC? Pro většinu uživatelů nevhodné

Spustíme-li Raspberry Pi a následně se přesuneme k přehrávání filmu, nepoznali bychom asi rozdíl oproti klasickým multimediálním HD přehrávačům, které jsou nyní na trhu. Jakmile ale chceme od XBMC více, dost silně se zadýchává a manipulace není právě komfortní. Spousta formátů zatím nefunguje, náročná videa jako Oceanic Demo jsou jednoduše nad výkonové možnosti této „kartičky“. Žádný zázrak není ani kvalita obrazu.

Raspberry Pi není jako HTPC  rozhodně žádná výhra. Zkušenějším uživatelům, kteří ocení univerzálnost této platformy a najdou pro ni třeba i další využití, může posloužit. Ale bude po nich vyžadovat určitou práci při hledání vhodného softwaru a jeho aktualizace, tvorby vhodné krabičky, hledání vhodného dálkového ovládání a podobně. Budou-li navíc časem na trhu obdobné, ale výkonnější systémy, zcela jistě budou pro HTPC mnohem vhodnější. Všem ostatním zatím zbývají mnohem lepší MMC přístroje, nebo HTPC na platformě x86, nikoli na ARMu.