Chystáte se vypravit se svým fotoaparátem za sportem? Měli byste si nejdříve uvědomit, na jakou akci půjdete fotit. Sportovní fotografové mají svá stanoviště na základě udělené akreditace, kterou můžete a nemusíte od pořadatele získat. Budete-li mít štěstí, naskytnou se vám k zachycení okamžiky, co z tribuny nikdy nevyfotíte. Ovšem pokud akreditaci nezískáte, zbude na vás focení přímo z tribuny. Což znamená, že budete muset využít objektiv s dlouhým ohniskem. V tom nejhorším možném scénáři vám nedovolí na zvolené akci fotografovat vůbec.
Uvědomte si, že každý sport má svoje akce, úsilí vyhrát a okamžiky štěstí i smutku. Sport všeobecně je emotivní záležitost. Určitě nedoporučuji cvakat všechno a bez rozmyslu. Momenty, které stojí za to zachytit, se dějí velmi rychle. Před fotografováním je nejlepší si zjistit alespoň něco málo o daném sportu. Kde se hraje (venku, v hale, v noci na osvětleném hřišti), jak dlouho trvá a jaké bude nejlepší místo na ty správné fotografie. I možnost přecházet na jiná místa je rozhodující k pořízení široké škály různorodých pohledů na daný sport. Důležitá je schopnost předvídat, co hráči budou dělat, jak budou reagovat, a proto byste neměli ztratit přehled o dění. Siréna ukončující zápas je tím pravým důvodem, proč neodložit z rukou fotoaparát. Naskytne se vám příležitost zachytit veškeré emoce hráčů. Nezapomínejte při focení sportu ani na kompozici. Do záběru zakomponujte i diváky, prostředí, oblohu atd.
Klíčem k úspěšnému fotografování sportovních akcí je zvolit správnou rychlost závěrky. Na kompaktním fotoaparátu (např. Olympus XZ-1) je o trochu jednodušší nastavení – režim Sport. Na fotoaparátech s pokročilým nastavením si zvolte režim S (Shutter) – režim předvolby závěrky. Fotoaparát za vás automaticky nastaví ostatní parametry. Zvolením dlouhé doby expozice docílíte spíše rozmazání celé fotografie. Ovšem krátká doba expozice pohyb vůbec nezachytí. O rozmazání pohybu nerozhoduje pouze rychlost závěrky, ale také rychlost objektu, který chcete fotografovat. V takovém případě se musíte spolehnout na svoje znalosti nebo zkoušet, zkoušet a zkoušet. Rozhodně při práci nešetřete pokusy. Proveďte co nejvíce záběrů, které později vyselektujete.
Sekvenční snímání
Dnešní výrobci fotoaparátů umožňují používat sekvenční snímání. Při sekvenčním fotografování se z časových důvodů pořizují snímky se stejným zaostřením a stejnou expozicí. Běžné digitální i klasické fotoaparáty snímají rychlostí 2-3 snímky za sekundu (třeba digitální zrcadlovka Nikon D3100), výkonnější DSLR 5 sn/sec. Přístroje určené pro profesionály snímají 8-10 snímků za sekundu v té nejvyšší kvalitě. Sekvenční snímání můžete využít k zajímavému efektu rozfázované akce. Tato technika zachycuje v jednom snímku různé fáze objektu, který fotografujete. Nejčastěji ji využijete u extrémních sportů. Sekvenční fotografie vzniká až samotným složením více snímků do jednoho pomocí grafických programů. Snímek by měl zachycovat celý pohyb, například od odrazu až po dopad. K takovému zachycení použijte ultraširoký objektiv nebo rybí oko. Při sekvenčním snímání doporučuji použít stativ, který vám výrazně ulehčí i pozdější skládání fotografií.
Panning
Neváhejte vyzkoušet i jinou techniku k zachycení pohybu – panning. Naprosto postačí, když budete objekt sledovat pohybem fotoaparátu. Používá se při snímání rychle se pohybujících objektů. Panning využijete k zachycení rychlého pohybu a tak odlišíte předmět od pozadí. Objekt je tím pádem ostrý. Pozadí je rozmazané, což snižuje rušivé efekty a objekt je od pozadí opticky oddělen. Jak na to? Neotáčejte se celým tělem, ale provádějte fotografování v pevném postoji otáčením v bocích. Pohyb musí být ovšem plynulý. Výbornou pomůckou vám bude monopod, se stativem se manipuluje o poznání hůře. Dobu závěrky doporučuji prodloužit. Tento efekt rozmáznutí se dá napodobit i v grafických programech.
