Recenze SONY HDR-PJ580VE – vynikající videokamera nabitá funkcemi

Videokamera vyšší cenové kategorie, která si ovšem kvalitou svoji cenu snadno obhájí. Širokoúhlý objektiv, 32 GB vnitřní pevné paměti, ruční nastavení téměř všech funkcí, dále tři vynikající nastavitelná osobní tlačítka na dotykovém displeji, malá hmotnost, kompaktní rozměry i výdrž dodávaného akumulátoru jsou silnými argumenty pro její koupi. Zklame jen ty, kteří se nesmíří s tím, že postrádá optický hledáček. Komu to ale nevadí, bude z tohoto kousku poctivé domácí elektroniky právem nadšený a jeho koupí chybu neudělá.

Aktuální cena Sony HDR-PJ580 v českých e-shopech: (Zdroj: Heureka.cz, )

Tuto čerstvou novinku na našem trhu jsem vybaloval s dychtivým očekáváním.  Byl jsem zvědav, s čím vším novým firma Sony s nástupem čerstvých kamer na trh přijde. Vždy dám po rozbalení na první dojem. Ani teď to nebylo jinak. Kameru jsem vyprostil s ochranného pytlíku a v dlani se mi ocitla malá velikostí, ale veliká elegancí. Tu ji dodávají mimo jiné lesklý stříbrný rámeček kolem LCD panelu, dále pak tmavě kovově lesklý prostor ovládacích prvků na horní části těla kamery a objímka objektivu. Na boku kamery potom vyniká ještě objektiv projektoru, taktéž orámovaný, tentokrát matným hliníkem. Hned jsem vycítil, že držím v ruce poctivý výrobek.

Poznámka: Velikost těla ji předurčuje spíše do menších dlaní. Ty kameru obalí snadněji než chlapské „lopaty“.  Tlačítko spouštění nahrávání je na můj vkus moc blízko baterie a palec nemá správné pohodlí. Dá se to ovšem ještě tolerovat.

Sluneční clona? Konečně!

Na kameru jsem přišrouboval přibalenou sluneční clonu – sláva výrobci, že konečně pochopil, že to má být standardním příslušenstvím každé dobré kamery. Mimo jiné chrání objektiv a jeho bezprostřední okolí, byť třeba jen od zatoulaných prstů. Trochu stíní mikrofon za ní. Na zvuku se to naštěstí neprojevuje.

Zasunul jsem dále drobnou baterii do kamery a přes síťový adaptér ji nechal v těle kamery plně nabít. Po cca dvou a půl hodinách zhasla oranžová kontrolka vpravo nad baterií – bylo nabito.

Tělo kamery a jeho části

Sestává z černého matného plastu. Hurá, tentokrát se téměř vyhneme nehezkým mastným otiskům prstů. Na eleganci ji přidávají již zmíněné stříbrně lesklé kontury. Rámeček kolem celého LCD panelu, stejně tak tenký prstenec mezi černým středem a vnější objímkou objektivu, která je společně s ovládacími prvky a v jejich bezprostředním okolí v barvě hematitu. V té je na levé straně zabudováno pomocné světlo a blesk pro fotografování se dvěma bílými LED diodami v jednom.

Objektiv – prostě vynikající

Na přední straně uvidíme objektiv Sony Lens G, který je zakrytý ve vypnutém stavu kamery dvěma plastovými lamelami. Pod nimi je širokoúhlý objektiv se světelností F 1,8 – 3,4 a ohniskovou vzdáleností f 2,9 – 34,8, vztaženo na formát filmu 35 mm je to potom 26,8 mm – 321,6 mm. Je schopen 12 násobného optického při nastavení stabilizace na Standard nebo Vypnuto, 20násobného optického při nastavení stabilizace na Aktivní a 160 násobného digitálního přiblížení. Objímka pro filtr má 30 mm.

Starší kamery Sony měli téměř výhradně závit velikosti 37 mm. Můžete tedy zapomenout na filtry a předsádky staršího původu.

Tento objektiv je velmi kvalitní. Vůbec nedeformuje po stranách obrazu svislé hrany, i když je dostatečně širokoúhlý, za což mu náleží velmi pozitivní hodnocení, protože se s tím u většiny ostatních videokamer, předsádky nevyjímaje s širším ohniskem všech výrobců setkáváme bohužel běžně.

Poznámka: Při aktivaci stabilizátoru na nejvyšší možnou úroveň, tzv. Aktivní, se širokoúhlý záběr trochu zúží.

Mikrofon je 2/5.1 kanálový

Pod objektivem se nachází pod jemně děrovanou kovovou mřížkou stereo mikrofon, který je pomocí Dolby Digital Creatoru 5.1 schopný rozdělit zvukový signál až na 6 kanálů. Jeho charakteristika se může objevit na indikátoru, na LCD obrazovce. (V menu lze zneviditelnit.)

V mřížce je zabudována malá červeně zářící LED dioda, která informuje okolí o aktivitě kamery. Naštěstí se dá vypnout v menu též vypnout.

Teď se přesuneme na levou stranu kamery z pohledu od objektivu. Tam vévodí hřbetní řemínek, do kterého je zasunuta „vychytávka“ posledních typů videokamer Sony – USB konektor, kterým se posílají data do PC, externí HDD přes dokoupitelný adaptér VMC-UAM1, nebo taktéž do externí vypalovací mechaniky DVD/BD disků. Na hřbetním nastavitelném řemínku je poutko pro řemen na krk, který v balení s kamerou velmi postrádám.

Nad poutkem se nacházejí šoupací dvířka. Ty zajedou do těla kamery a pod nimi se nachází jednak DC IN zdířka pro napájení kamery a dobíjení akumulátoru jejím přímým prostřednictvím skrze dodávaný síťový adaptér a druhý tzv. A/V R konektor, skrze který se dá pomocí dodávaného kompozitního kabelu se třemi CINCH konektory sledovat foto/video signál z kamery, ale pouze ve standartním rozlišení PAL televizního signálu.

Vedle dvířek v zadní části těla kamery se nachází leskle stříbrná spoušť, která zahajuje a ukončuje nahrávání pohyblivého obrazu. Je příznačně označena nápisem START/STOP.

Zadní části kamery vévodí dobíjecí akumulátor. Nad ním se nachází indikátor přepínání režimů mezi kamerou a fotoaparátem a již zmíněná LED dioda indikující dobíjení baterie zasunuté do těla kamery.

Na pravé straně od akumulátoru je vidět svou tloušťkou překvapující profil LCD panelu, který má ale své výrazné opodstatnění.

Tím se dostáváme k druhému boku kamery, kde se nachází její podstatná část, zobrazovací panel, který je zároveň i ovládacím střediskem pro nastavení funkcí a do určité míry má na starosti i ovládání kamery. Na vnější straně LCD panelu se nachází ojedinělá vychytávka kamer Sony posledních dvou generací – projektor. Tím je také vysvětlena neobvyklá tloušťka LCD části.

Projektor – překvapivě dobrá věc

Projektor na vnější straně má rozlišení pouhých 640x 360 bodů, výstupní světelnost více jak 13 lumenů, kontrastní poměr 1500:1. Obraz se jím dá promítat na vzdálenost od půl metru. V mírně zatemněné místnosti se dá obraz sledovat celkem v pohodě. Ideálním prostředím je ovšem tma. Objektiv projektoru je zabudován v LCD panelu svisle a promítá přes zrcátko v 45° úhlu, které obraz usměrňuje do vodorovného promítání.

Projektor aktivujete modrým tlačítkem pod LCD displejem. Nad ním je tlačítko pro přepnutí kamery do módu přehrávání natočeného videa a fotografií. Obraz, ale také jednotlivá tlačítka v promítaném obrazu přepínáte kolébkou zoomu a vybíráte (potvrzujete) tlačítkem PHOTO. Obraz je ještě potřeba doostřit podle vzdálenosti promítací plochy. To realizujeme posuvníkem nad okénkem projektoru ve stříbrném lemu LCD panelu.

Přední ochranné sklíčko projektoru by mělo být v ideálním případě trochu více zapuštěno do těla panelu. V současném stavu na něm snadno ulpívají otisky a je třeba ho před promítáním očistit, pro lepší kvalitu obrazu. Není radno se ho po delším promítání dotýkat. Může být totiž horké.

Poznámka: Byl jsem mile překvapen výkonem tohoto drobného zařízení, které mě – nebojím se to říci – velmi nadchlo. Obraz se ani náhodou nedá srovnávat s kvalitou plochého televizorů, ale je také mnohem lepší, než si umí člověk představit pouhým přečtením si jeho parametrů. Není pochyb o tom, že stejně jako mne plno lidí nadchne. Kamera umí při promítání natočeného udělat vlastní poutavou (také trochu kýčovitou) prezentaci, podbarvenou hudbou a začleněním obrazových přechodů mezi jednotlivé klipy.

LCD panel

Vnitřní část LCD panelu je osazena 3 palcovou (7,5 cm) širokoúhlou obrazovkou z tekutých krystalů o 921 tisících bodech. I když se pyšní značkou Xtra Fine s technologií TrueBlack, není na něm za prudkého slunečního světla vidět téměř zhola nic. To je ovšem obrovský problém skoro všech LCD zobrazovačů od všech firem. (Kdy už výrobci pochopí, že na každou kameru patří nejen pro tento případ výklopný elektronický hledáček s mohutnou očnicí?!) Displej má lesklý povrch a ulpívá na něm nespočet otisků prstů. Není divu, když je dotykový. Měkký hadřík bude tedy často v pohotovosti.

Poznámka: Rozmazlený možností kamery HDR-SR11E, která má na vnitřní straně LCD panelu po levé straně tlačítka zoomu, vstup do menu a především druhou spoušť, jsem byl při pohledu na fotografie této kamery skeptický, že už tam nejsou. Naštěstí nezmizely úplně. Jen byly přesunuty na dotykovou část. Považuji je totiž za velmi šikovné a tudíž i důležité. Díky Sony. (Při přepnutí kamery do fotorežimu se ikona REC změní na PHOTO spoušť.

Zvuk přímo z kamery

Zde se pod/ nad obrazovkou (podle toho jak ji otočíte) objevily dvě štěrbiny pro výstup zvuku. Zdali jsou tam i dva, tedy stereo reproduktory nevím, i tak by se ve stereo módu asi moc neuplatnily, když jsou tak blízko u sebe. Hrají poměrně nahlas a převažují výrazné středy ze zvukového spektra. Svou práci při reprodukci přímo z kamery domnívám se, zastanou bez větších výhrad spolehlivě. (Při vysoké hlasitosti hrozí přebuzení a tím pádem i zkreslení zvuku.) Nastavuje se v menu.

Další vstupní a výstupní konektory

Po odklopení LCD panelu objevíme pět tlačítek. Dvě kulatá: POWER – zapíná a vypíná kameru, pod ním LIGHT – aktivuje a deaktivuje světelné diody vedle objektivu, dvě oválná: černé – přepíná mezi nahrávacím a přehrávacím režimem kamery, modré PROJECTOR – zpřístupňuje možnost promítání a jedno málem k přehlédnutí RESET – pro uvedení kamery do počátečního továrního nastavení.

Mimo nich jsou tu o odklopná dvířka, pod kterými se nacházejí čtyři zdířky. Odshora dvě kulaté. Zelený výstupní pro sluchátka a červený vstupní pro externí mikrofon bez aktivní patice. Oba jsou typu Jack 3,5 mm.

Další dva jsou určeny k propojení s plochým TV nebo monitorem – mini HDMI (kabel součástí balení) a konečně specifický mini USB, do kterého je možné připojit externí vypalovačku optických médií, nazvanou DVDirect Express. Jiné druhy DVD vypalovaček se dají propojit s USB kabelem vyčnívajícím z druhého boku kamery, nebo se musí dokoupit VMC-UAM1 kabelová přechodka s klasickým USB konektorem.

Poznámka: Ukrýt pod otvírací dvířka výstup pro sluchátka a zejména potom vstup pro externí mikrofon, které vystupují dva centimetry do prostoru, se mi zdá jako velmi nešikovné řešení. Dvířkám hrozí za prvé brzké ulomení (proč je výrobce neudělal alespoň zasunovací do těla kamery) a za druhé ten, kdo bude mít ke kameře připevněn sluchátka či mikrofon nemůže ani zavřít LCD panel, ve chvílích kdy zrovna nenatáčí.

Na spodní straně kamery najdeme dvě důležitá zařízení. Jednak slot pro paměťové karty a závit pro připevnění stativu nebo aktivní rukojeti Sony GP-AVT1, která se připojí kabelem do A/V R zdířky. Ten samý vstup použijeme pro připojení aktivní rukojeti na moderních stativech Sony.

První start kamery

Kameru jsme si prohlédli důkladně ze všech stran. Je čas s ní začít pracovat. Nastartujeme ji tím, že otevřeme LCD panel. Je tu ovšem i možnost nastavitelná v menu, zapínat kameru tlačítkem POWER, ukrytým pod zavřeným panelem. Kamera se dá vypnout zavřením panelu nebo i zmíněným tlačítkem. Po prvotním nastavení některých parametrů, jako je datum a čas atd., je kamera připravena k prvnímu spuštění. Primárně je nastavena na nahrávání do 32GB velké vnitřní pevné paměti. Je ovšem možné zasunout do slotu pod odklopnými dvířky na spodní straně kamery, hned u baterie paměťovou kartu.

Poznámka: Připadá mi trochu nelogické umístit červenou diodu, která nás informuje o zápisu na kartu, pod běžně uzavřená dvířka, hned vedle slotu na paměťovou kartu. Takto ukrytá je nám vlastně na nic.

To mi připomíná, že je čas připomenout zde některé technické parametry, které je dobře znát než začneme kameru plně využívat.

Technická specifikace

Sony HDR-PJ580VE je Full HD videokamera s možností pořizovat fotografie. K záznamu využívá Exmor R CMOS snímač o úhlopříčce 4,6 mm (typ 1/3,91).

• Minimální osvětleni 6 luxů (závěrka nastavena na 1/50s a 3 luxy (Low Lux) na (Zap.) závěrka nastavena na1/25s.
• Nahrávané pixely – Hrubých 5 430 000 pixelů, pro video 16:9 5 020 000 pixelů, pro fotografii plných 20,4 mega (6016 x 3384) pixelů, 16:9 efektivních 5 020 000 pixelů a 4:3 efektivních 3 760 000 pixelů.
• Formát signálu: Barva PAL, standardy CCIR, HDTV 1080/50i, specifikace 1080/50p
• Formát záznamu videoklipů: HD: Zařízeni kompatibilní s formátem MPEG-4 AVC/H.264 AVCHD ver. 2,0, STD: MPEG2-PS
• Formát zvuku: Dolby Digital 2kan./5,1kan., Dolby Digital 5.1 Creator
• Formát souborů fotografii: Kompatibilní s DCF Ver. 2,0, Kompatibilní s Exif Ver. 2,3, Kompatibilní s MPF Baseline
• Záznamová média jsou: Pevná paměť 32GB (Uživatel z toho může použít kapacitu 28,8GB. Zbytek používá kamera pro vlastní aplikace a správu dat.)
• Dále máte na výběr zápis na paměťovou kartu. Buď firemní Memory Stick Pro Duo nebo běžnější SDHC (XC) kartu, minimálně s rychlostí zápisu Class 4.
• Video a fotografie lze zaznamenávat v režimech:
• HD 16:9, 1920 x 1080 50i (prokládaných snímků) a 50p, 25p (progresivních celých snímků)  AVC/H264

Kvalita ukládaného videa:

• 50i FX 24Mbit/s, FH 17Mbit/s, HQ 9Mbit/s a LP 5Mbit/s
• 50p PS 28Mbit/s (nelze ukládat na tzv. AVCHD DVD)
• 25p FX 24Mbit/s a FH 17Mbit/s
• STD PAL 16:9 nebo 4:3 720 x 576 50i

Kvalita ukládaných fotografií:

• Tři režimy ukládání v 16:9 – L 20,4Mega, 6016 x 3384, M 10,0M, 4224 x 2376 a S 2,1M, 1920 x1080
• tři v 4:3 – L 15,3M, 4512 x 3384, M 5,0M, 2592 x 1944 a S VGA, 640 x 380 bodů

Teď již tedy víme, jakou paměť na ukládání můžeme použít i jakou vhodnou velikost videa a fotek můžeme nastavit.

Menu

To všechno se děje prostřednictvím LCD panelu, na kterém vše nastavujeme pomocí dotykového displeje.

Dvě základní obrazovky. První se promění v druhou, dotkneme-li se dotykové plochy. Startovní je ovšem zde druhá zobrazená. Hlavní při natáčení je druhá obrazovka, zde tedy první v pořadí.

Dotykem na ikonu MENU vlevo nahoře se dostanete do hlavního menu, kde se nachází šest položek, ze kterých si vyberete podle toho, co se chystáte dále nastavit. Vše je hezky česky.

Ukáizka práce s menu kamery SONY HDR-PJ580VE 

Automatické a ruční ovládání

V menu lze nastavit mnoho užitečných funkcí, mj. co považuji za důležité např. tři vlastní přednastavená tlačítka, která jsou zobrazena na druhém obrázku vlevo a zde označena zeleně AUTO. Při dotyku můžete s danou funkcí dále pracovat. Ikona se změní na oranžové MANUAL. Kdykoliv můžete vrátit danou manuální funkci zpět do automatického režimu.

Dotykem v určitém místě panelu na specifickém místě ve scéně, můžete nastavit primárně jednorázové zaostření nebo také při přechodu do manuálního nastavení nastavit hodnotu expozice při bodovém měření. Lze také provést obojí na jeden dotek. Manuálně jde nastavit snad vše, na co si kameraman vzpomene. Nastavené parametry vždy potvrdíme ikonou tlačítka OK.

Poznámka: Jak je ve spotřebním segmentu videokamer Sony zvykem, nedočkáte se při ručním nastavování expozičních hodnot číselného vyjádření. Objeví se pouze pole s jezdcem a ikony mínus a plus. Nastavujete tak hodnoty podle oka, nikoliv podle parametrů. I tak se dá ale jednotlivé parametry obrazu nastavit poměrně spolehlivě.

Natáčíme…

Kameru jsem podřídil dvěma zásadním zkouškám. Natáčel jsem v profesionálním ateliéru Pokrok v Praze. Další zkoušku kamery jsem prováděl v klasických podmínkách domácího výletu.

V obou případech jsem – snad poprvé – ocenil velikost nebo spíše přesněji malost těla přístroje. Kamera je poměrně lehká. Tělo samotné má hmotnost 380 gramů, se sluneční clonou a dodávaným akumulátorem se nepatrně zvýší na 420 gramů. Nosil jsem ji převážně zavěšenou na krku a za celou dobu jsem necítil žádnou únavu krční oblasti.

Její velikost se mi zdá pro cestování skoro ideální. Její rozměry jsou (š/v/h) 58,5 mm x 64,5 mm x 116,5 mm.  Už slyším některé kolegy kameramany, jak říkají, že se rouhám. Ano i já vyznávám kamery větší a těžší, navíc s pořádným optickým hledáčkem. U této kamery si ovšem nedokáži pomoci. Popisuji své zkušenosti s ní, jak to doopravdy cítím. Přiznávám, že, kdybych tyto řádky četl napsané někým jiným, byl bych též na pochybách o jeho příčetnosti.

Držení

Je to ovšem tak jak píši. Tato „Sonka“ je šitá amatérským tvůrcům přímo na míru. Nikde nepřekáží, nezatěžuje svou hmotností, při natáčení se velmi dobře drží. Ne ovšem klasickým způsobem. Držení kamery pravou rukou zasazenou pod hřbetní třmen je pro kamery s pouhým LCD displejem během chvíle velmi nepohodlné a v ruce se za chvíli objeví brnění, později je možná i křeč.

Tento druh kamery se mnohem lépe drží pravou rukou tak, že ji máte položenou na všech prstech, palec opřený o horní stranu těla přibližně uprostřed, tak, abyste mohli v případě potřeby snadno nahmátnout ovladač zoomu nebo i fotospouště je-li to potřeba. Levou rukou držíte kameru za LCD panel mezi ukazováčkem nahoře a palcem dole.  Panel zobrazovače máte ještě zapřený o prostředníček. Kamera se tímto způsobem dobře drží ve výšce solar plexus (pod prsy) a níže.

Stabilizátor

Při tomto způsobu držení je natáčení mnohem klidnější a stabilizátor nemá tolik práce, jako když vám po krátké chvíli ruka začíná ve třmenu pomalu brnět a dřevěnět. Otřesy s takto unavenou paží neustojí ani ten nejlepší stabilizátor. Oproti tomu při mnou doporučeném držení videokamery, jsou záběry klidné a vyrovnané. K tomu potom přispívá optický stabilizátor, který je na vysoké úrovní a prudké pohyby kamerou dokáže znatelně uhladit do přijatelné podoby vnímané pozdějším divákem.

V hlavním menu pod položkou Kamera/Mikrofon se dá nastavit jako Standardní a Aktivní, kdy se zmenší pozorovací úhel.

Poznámka: Kamera si tak nejspíše vypomáhá větším množstvím bodu na snímacím čipu. Jedná se potom dle mého mínění o kombinovaný optický a elektronický stabilizátor zároveň.

Zoom

Vynikající stabilizátor se rozpozná v dnešní době o dobrého také tím, jak pracuje s použitím zoomu. Při nemožnosti opřít při natáčení z ruky kameru o očnici optického hledáčku, je zoomování velmi náročná disciplína a výsledky i s vynikajícím stabilizátorem jsou od určité úrovně přiblížení velmi problematické.

Zoom je na této kameře velmi kvalitní. Jeho rychlost patří stále na horní příčky pomyslného žebříčku. Firma Sony umí udělat i rychlejší. Jeho rychlost je možno plynule ovládat velikostí vychýlení páčky až na maximum. Zoom ovládaný z displeje dotykem je jednorychlostní a hodí se spíše k použití se stativem. Optický rozsah 12 a 20x je dostatečný.

Poznámka: Vyvarujte se používání elektronického 160x, který degraduje obraz a nedá se docílit klidného záběru. V podstatě je v kameře jen pro ty, které při koupi kamery zajímají především vysoká čísla, které je dokáží omráčit natolik, že je přesvědčí až k nákupu daného přístroje. Jinak je vážně k ničemu.

Neocenitelná druhá spoušť

Toto držení neumožňuje zapínat kameru hlavním tlačítkem nahrávání, které je po pravé straně baterie. Proto je tu – chvála Sony – druhá spoušť v podobě ikony na dotykovém displeji, při levém okraji. Lepší řešením by bylo, kdyby bylo toto tlačítko dál mechanické, protože takto musíme po zapnutí kamery čekat „dlouhé“ tři sekundy, než se na displeji společně s ovladači zoomu objeví.

Poznámka: Obrazovka s druhou dotykovou spouští se nezobrazuje, když je v menu Nastavení displeje na Zap. – zapnuto. Musí být nastaveno Auto, aby jste mohli využívat druhou spoušť. Standardně je nastaveno Auto.

Zapnutí a vypnutí natáčení realizujete palcem, který tlačí proti již zmíněnému prostředníčku a tím je zaručena stabilita. Je lépe přitlačit více, abychom měli jistotu, že se nahrávání spustí hned na první pokus. Přitom bedlivě sledujeme pod horní hranou displeje zelený nápis PŘIP., který se mění na červenou zkratku NAHR. Vyhneme se tak pozdějšímu zklamání, že máme nahráno, co jsme nezamýšleli a to, co jsme chtěli mít zachyceno je většinou nenávratně ztraceno.

Kontrola údajů

Chceme-li v průběhu natáčení zkontrolovat stav baterie a zbytek místa na záznamovém médiu, dotkneme se nejlépe spodního okraje obrazovky. Tam jsou tyto údaje vpravo nahoře. Tyto údaje jsou bohužel zobrazeny velmi krátce, pouhé dvě sekundy a než se dokážete zorientovat, vrátí se zpět náhled s nahrávacím tlačítkem.

Kamera při nahrávání nezobrazuje časový údaj o uběhnuvší délce natáčeného klipu. Musíte se tak spoléhat na intuici a kameru vypínat včas, aby dlouhé záběry později diváky nenudili.

Jednorázové zaostření

Trochu nelogicky se dá zaostřit jednorázově na zvolenou oblast z obrazovky s hlavními údaji a ne z té se spouští. Tam klepnete na místo, kam má kamera upřít svou pozornost a zaostří na dané místo. Funguje to podobně i při bodovém měření expozice, kde se logicky na stejné místo i zaostří. Toto je indikováno dvojitým bílým čtvercem a kamera se tohoto bodu drží až do chvíle, kdy ho ztratí při pohybu kamerou ze zorného úhlu. Jednorázové ostření se dá zrušit ikonou zvednutého palce se žlutým křížkem po pravé straně obrazovky.

Hloubka ostrosti

Vzhledem k velikosti – nebo spíše v tomto případě malosti – snímacího čipu je téměř vyloučena kreativní práce s hloubkou ostrosti. Ta se projevuje až při maximálním optickém přiblížení, kdy se dá zaostřit od cca 60 cm od snímaného objektu.

Tele makro

Při zapnutí Tele makro v menu se zoom „vysune“ na maximální optickou mez a zaostření detailu je možné taktéž od cca 60 cm. Po pohnutí páčkou zoomu se Tele makro deaktivuje. Použití stativu je zde nabíledni. Lidé s pevným držením kamery v kombinaci se stabilizátorem obraz obstojně ustojí v takovém případě i z ruky.

Obraz

Kvalita obrazu je nesporná a na vysoké úrovní. Je až s podivem, co firma Sony dokáže „vyždímat“ z tak malého snímacího čipu s tolika pixely.

Obraz jako takový je přirozený, barevné podání je neutrální s nepatrným přidáním barev, které natočenou scénu vhodně oživují. Napomáhá k tomu i funkce x. v. Color, která rozšiřuje barevný prostor – tzv. gamut.

Noční záběry

Kvalita nočních záběrů je také na vysoké úrovni. Při nedostatečném osvětlení se začíná projevovat šum, ale tak, kde je scéna dostatečně prosvětlena, byť umělým světlem je natočená scéna rovna té v originálu. S věrným zobrazením souvisí

Vyvážení bílé

Kamera si poradí i v automatickém režimu s vyvážením bílé bez uzardění. Dělá to s rozvahou, ale přitom hbitě a při testování jsem nenarazil na problém. Kdo chce, může si nastavit vyvážení bílé ručně.

• Venku – ikona sluníčka,
• Uvnitř – ikona žárovky (nastavení na zářivkové osvětlení chybí),
• Stisk – zobrazí ikonu vyvážení bílé a nápisem SET po levé straně displeje. Jejím stiskem nastavíme jednorázově vyvážení podle právě snímané scény.
• Světlo (vestavěný reflektor/blesk)

Kamera má možnost nedostatečně osvětlenou scénu přisvětlit. Množství osvětlení lze nastavit na Normální a Jasné, kdy lampa svítí víc, ale za cenu rychlejšího úbytku energie v akumulátoru. Kdo si pořídí baterie náhradní nebo s větší kapacitou, může s klidem využívat doosvětlení silnějšího.

Poznámka: reflektor svým bílým světlem dosti oslňuje a natáčet osobu blízko objektivu kamery dotyčného nutí k přivírání očí proti dotěrným paprskům doplňkového světla. Osobně doporučuji spíše externí reflektor s difuzorem (změkčovač světla).

Reflektor v těle kamery je vhodný spíše k dosvícení záběrů spoře osvětleného interiéru (dosvětlení tmavých koutů a zákoutí).

Volba scény (motivové programy)

Většinou si asi vystačíte převážně s automatickým přizpůsobením. Někdy je vhodné individuální nastavení. V menu přístroje můžete nastavit program, který nejvíce vyhovuje podmínkám snímané scény a to konkrétně tyto:

Noční scéna, Noční portrét, Východ / západ slunce, Ohňostroj, Krajina, Portrét, Bodový reflektor, Pláž a nakonec Sníh.

V menu je možno nastavit i tzv. Kinotón (Cinema). Tím dosáhnete menší barevnosti natočené scény, ovšem nepříliš výrazné.

„Prolínačka“

 Jde také vždy jednorázově nastavit bílé a černé roztmívání a stmívání začátku nebo konce natáčené scény. V menu se skrývá pod nelogickým názvem prolínačka, což může být matoucí. Pro tento efekt musíme dost hluboko do menu. Zapne se jednorázově. Když ho aktivujeme těsně před daným záběrem, obraz se nám rozetmí (vynoří ze zvolené barvy v menu). Chceme-li to samé udělat na konci jako stmívačku, musíme se opět ponořit do menu a tuto funkci opět jednorázově zaktivovat. Potom nahrávaní zastavíme a obraz se postupně ponoří do bíle nebo černé. Bohužel dosti nešikovné řešení, kterému se ovšem můžeme hladce vyhnout.

Poznámka: Toto je lepší nechat na starosti až editačnímu programu v PC, kde natočené video vhodně upravíme a popřípadě doplníme vhodnými efekty.

Asistence snímání

V menu se ukrývá pod ikonou kamerky se znaménkem plus jako šestá v pořadí až dole. Skrývá několik pokročilých funkcí, které tento typ kamery povyšují do mnohem vyspělejší kategorie.

Prvním je Moje Tlačítko. Tam si můžete přednastavit až tři vlastní, vámi preferované funkce, ke kterým máte přístup s hlavní obrazovky. Můžete volit celkem ze 44 režimů včetně problematické „Prolínačky“.

Druhým v pořadí je Vodící mříž, která vám má usnadnit vyrovnání kamery před natáčením i při něm. Pomůže vám tak snadněji určit i tzv. Zlatý řez, do kterého se umisťují předměty, aby kompozice obrazu lépe vyzněla.

O třetím – Nastavení displeje jsem se již zmiňoval na jiném místě.

Další, čtvrtá v řadě je tu funkce Zebra, která se dá aktivovat na 70% nebo 100%. Ta slouží k určení přeexponovaných (přesvícených) míst v obraze, které se dají upravit ručním nastavením expozice.

Na pátém místě je jedna z nejšikovnějších funkcí kamery, která se do nedávna objevovala jen v profesionálních videokamerách a tou je tzv. Peaking, v menu pojmenován Vyznačení. Tuto funkci jde nastavit ve třech barvách: Bílá, červená a žlutá. Podle vámi vybrané barvy se budou později na displeji objevovat na svislých hranách objektů a budou vás tak informovat, která místa ve scéně jsou zaostřena.

Poznámka: Největší smysl má tato funkce při práci s hloubkou ostrosti, se kterou si bohužel s touto kamerou z principu malého snímacího čipu moc nepohrajete.

Předposlední nastavení se týká vestavěného reflektoru a nazývá se Jas světla. Máte na výběr mezi standardním a jasným vyzařováním pomocného reflektoru.

Poslední položka Zobrazení úrovně zvuku zapíná nebo vypíná grafické znázornění síly nahrávaného zvuku do dvou nebo pěti kanálů.

Poznámka: Jelikož nejde použít ručního nastavení úrovně zvuku, je tu tato funkce spíše na efekt, než aby měla nějaký účel

V menu je ještě mnoho způsobů nastavení. Všechny zde ale nejde vyjmenovat. Náš článek by se tím přiblížil spíše k návodu k použití kamery, než jejímu sic důkladnému popisu.

Zvuk

K obrazu patří neoddělitelně při natáčení v domácích podmínkách také zvuk. Lidé se většinou spokojí se zvukem přímo z vestavěného mikrofonu v těle kamery. V tomto případě zklamání určitě nebudou. Zvuk je přirozený, plný detailů. Vestavěný mikrofon pracuje se širokým spektrem. Při nastavení protivětrné ochrany ořeže spodní křivku spektra, aby nárazy poryvů silného větru nebyly tolik patrné. Je tu i možnost spřažení zoomu obrazového se zvukovým, kdy je zvuk zesilován úměrně přiblížení daného výřezu scény.

V menu se nachází též Referenční úroveň zvuku, kde se dá nastavit Normální – zvuk je kontrolován automatikou a velmi hlučné pasáže ořízne nebo Nízká – tam je zvuk ponechán v reálném stavu. Tam hrozí nepříjemné přebuzení zvukového signálu, který se nedá později opravit.

Detekce obličejů i úsměvů

Při detekci obličejů lze zapnout i Přiblížení hlasu. Potom je preferován zvuk vycházející z úst obličeje, který kamera sleduje jednoduchým rámováním obličeje (obličejů). Preference se dá nastavit označením „vůdčího“ obličeje ve scéně jeho označením na displeji. Domnívám se, že je toho docíleno subjektivním posílením hlasové složky ve zvukovém spektru.

Při detekci obličejů a snímání úsměvu lze preferovat obličeje dětské, dospělých nebo to nechat na automatice. Detekce obličejů lze také vypnout.

Jde také nastavit citlivost úsměvu: Velký, Normální a Jemný.

Ekologický (úsporný) režim

Jeho nastavení lze realizovat po otevření hlavní položky menu Nastavení a ikonou červené montážní bedýnky. Tam klikneme na ikonu montážního klíče a vybereme Ekologický režim.

Má tři položky:

• Vyp. – žádná úspora energie. Kamera stále pracuje bez jakéhokoliv omezení,
• Standardní – LCD obrazovka ztmavne po jedné minutě a po dvou minutách se kamera vypne,
• Maximální – Pod horní stranou displeje svítí zelený lísteček, obrazovka tmavne po deseti sekundách a kamera se vypíná po jedné minutě.

Při připojeném síťovém adaptéru zůstává kamera, jako když je ekologický režim deaktivován. Při nastavení na maximální ekologický režim baterie vydržela méně, než při režimu standardním.

Fotografování (i s bleskem)

Sony na svých kamerách bere fotoaparát do nich vestavěný poměrně vážně. Fotografie jsou nastavitelné v několika kvalitativních režimech, jak je popsáno výše.

Poznámka: Já fotografoval v tom nejvyšším možném, 20,4M. Kvalita je pro mne vždy na prvním místě. Kolik zaberou místa na kartě je pro mne na rozdíl od mnoha lidí nepodstatné. Fotografie má být zhotovena VŽDY co nejlépe. Komprimovat se dá později dle libosti. Dohnat kvalitu softwareově později jde velmi obtížně, nebo ve většině případů vůbec.

Fotky k nahlédnutí jsou tedy ve většině případů interpolované. Na případné zhotovení papírových fotografií do formátu 10 x 15 nebo i trochu větších je kvalita dostatečná. Kvalitní plakát z nich ovšem neuděláte. Taková kvalita fotoaparátu se v kameře uzpůsobené primárně pro natáčení Full HD videa nedá očekávat. Důkaz o tom získáte po zvětšení interpolovaných fotografiích.

Nasnímané fotografie stahujte na ulož.to. 

Při nedostatku světla se reflektor vedle objektivu změní v blesk s velmi slušným směrným číslem (dosahem osvětlení). Může se spouštět i automaticky podle nastavení v menu kamery.

Fotografování se realizuje buď přímo při natáčení (vyjma v nejvyšším možném nastavení kvality natáčeného obrazu) nebo přímo ve fotomódu, který se přepíná buď tlačítkem MODE na vrchu kamery přímo nad akumulátorem, nebo v menu – Režim snímání.

Poznámka: Dá se tam nastavit ještě Plynulé pomalé nahrávání a Golfový záběr. Ani jeden jsem prakticky neměl jak vyzkoušet, proto se o něm nemohu více rozepisovat.

Zpět k fotografování. Ke zhotovení fotografií slouží spoušť přímo k tomu určená, označená PHOTO, která je za páčkou Zoom nebo ve foto režimu i přímo z displeje dotykem. Tam se objeví ve fotomódu místo tlačítka s červeným bodem, který slouží k natáčené pohyblivých obrázků.

Při zmáčknutí fotospouště se ozve charakteristický zvuk závěrky a obraz na LCD panelu zamrzne na dostatečně dlouhou dobu na to, abyste byli schopni právě vyfotografovaný snímek posoudit.

Fotky se ukládají na stejné paměťové médium, které je zvoleno i pro ukládání jednotlivých scén při natáčení.

Sluneční clona

Je to (k velikosti kamery) poměrně robustní součást kamery, která má pro tento segment kamer letité zpoždění. Objektiv je v ní uložen dostatečně hluboko. Je tedy velmi dobře chráněn proti většině prachových částic létajících neustále vzduchem i proti kapkám vody při lehkém dešti. Boční světelné parazitující paprsky eliminuje ve své primární podstatě také velmi obstojně. Díky za ní.

Patka na příslušenství

Je tzv. aktivní. To znamená, že má kontakty, skrze které se ovládá a napájí určité externí zařízení jejím prostřednictvím propojené s tělem kamery. Velikostí odpovídá příslušenstvím dodávaným, tuším od roku 2008. Můžete do ní zapojit např. mikrofon Sony ECM-HST1, který jsme na stránkách Digilidi již také představily.

Návod

Návod k použití je přibalen v podobě knihy. Čeština je zde s dalšími třemi jazykovými mutacemi. Je sepsán poměrně slušně. Občas se objeví překlep. Dle mého soudu by mohly být některé položky a nastavení popsány podrobněji. Ve stejné podobě je ke stažení v PDF formátu na stránkách Sony a hledat ho musíte pod Slovenčinou.

Nabíjení/přes síťový adaptér nebo USB

Nabíjení akumulátoru NP-FV50 dodávaného s kamerou probíhá v kameře samotné a prázdný se dobíjí přibližně 150 minut prostřednictvím síťového adaptéru. Podle návodu lze dobíjet i přes USB počítače. Já to ovšem nezkoušel.

Výdrž baterie velmi mile překvapila

Bez ekologického nastavení jsem s ním natočil 95 minut 50p/28Mbit/s  videa a stihl ještě i fotografovat a to i s pomocí blesku. Při tom jsem používal hojně transfokaci (zoom), navštěvoval menu a kameru vypínal a zase zapínal. Druhé veliké natáčení jsem absolvoval převážně venku s aktivovaným ekologickým (úsporným) režimem a baterie tentokrát vydržela 65 minut. Kamera byla opět využívána klasickým způsobem, jako v případě prvním.

Konečně jsme se dostali do stádia, kdy se dá natočit i na akumulátor dodávaný společně s kamerou video ve slušném čase. Moje předcházející zkušenosti s přibalenými akumulátory kamer všech značek je, že výdrž nepřesáhla 45 minut. Obvykle ještě méně. Další plus pro tuto kameru.

Poznámka: Kratší výdrž přičítám GPS systému, který je nejspíše náročný na spotřebu elektrické energie.

GPS

Tato kamera může určit a také zaznamenat do videí a fotografií vaší zeměpisnou polohu a to díky Global Positioning System – satelitnímu systému americké armády, podle kterého se řídí i navádění navigace v autech, mobilech atd. Tyto informace lze potom použít v určitých aplikacích pro zobrazení dané polohy na mapách na internetu.

Export do PC

V paměti kamery je nahrána aplikace PlayMemories Home, která pomůže s instalací tohoto programu pro zprávu a jednoduchou úpravu videí a fotografií z této, ale i jiných videokamer Sony. Pro majitele starších kamer Sony, kteří mají v PC starší aplikaci Picture Motion Browser POZOR!, nová aplikace tu starou smaže. Nová je v podstatě shodná s tou starší. Mně osobně vyhovuje spíše starší verze PMB, ke kterému je na internetu ke stažení i český překlad.

Opravdu povedený výrobek

První dojem z této kamery nezklamal. Naopak v průběhu testování jsem byl mnohkrát velmi milé překvapen. Určitě by se našly i nějaké nedostatky, ale pro celkové vyznění testu kamery této kategorie jsou víceméně nepodstatné a nijak výrazně nenaruší celkový, velmi dobrý dojem.

Mít tato kamera navíc ještě optický hledáček, byla by pro většinu nadšených amatérů nepřekonatelnou volbou. To nejdůležitější na ní – obraz a zvuk – je na výborné úrovni. V amatérském ranku se nebojím říci, že na té nejvyšší.