Základní kámen: recenze Philips DVP3260/12

Ono to je poněkud nešťastné označení “základní kámen“, protože se tím většinou myslí něco, na čem se dá stavět. U značkových výrobců bývá základní model většinou něčím doslova ohlodaným na samou podstatu základní funkčnosti a vycházet se z nich nedá. I tady však mohou, s výhradami, existovat výjimky jako DVD přehrávač Philips DVP 3260.

Segment levných DVD přehrávačů je stále našlapaný k prasknutí jak čínskými noname značkami, o kterých nikdo neslyšel a brzy zase neuslyší, tak nejnižšími modely renomovaných značek. Ty se zoufale snaží v této nezanedbatelně objemné části trhu za každou cenu udržet. Narozdíl od Číňanů, kteří se snaží našlapat přístroj funkcemi za každou cenu, nějak to slepit dohromady a doufat, že to bude aspoň trochu fungovat (což se občas i povede), značky vezmou nějakou už ne zrovna progresivní techniku s pár základními funkcemi, ale vyrobí to podle svých zažitých kvalitativních norem. Philips už delší dobu z tohoto zažitého procesu vybočuje tím, že i základní modely vybavuje především solidní podporou dalších mediálních formátů a DVP3260 na tuto tradici chce navázat.

Kompaktní rozměry, tedy hlavně šířka 36cm

Přístroj bezesporu není určen pro “hifisty“ a tak nikomu snad nebude na závadu, že šířka úzkého těla přístroje činí pouhých 36cm. Černá barva ovládla tentokrát jak jeho tělo, tak lesklý čelní kryt. Philips nijak v tomto případě nehýří designovými výstřelky a drží se střídmé jednoduchosti. Slim mechanika pracuje hladce, i když ne zcela nehlučně, a kromě sady základních ovládacích prvků pod jednoduchým displejem nalezneme vepředu už jen nekrytý konektor USB. Poněkud nezvyklé je logo “Energy star“, které jsme zvyklí vídat při nabíhání biosu základní desky počítače nebo na starých CRT monitorech. Na krytu DVD přehrávače ho vidíme poprvé a tak bylo naší povinností změřit také spotřebu přístroje. Naměřili jsme 6-7W v provozu a méně jak 1W ve Stand-by, což jsou hodnoty bezesporu dobré, ale nepřijdou nám natolik zázračné, aby si zasloužily vlastní logo:).

Na zadním panelu nehledejte ani optiku, ani S-Video

Značkový přístroj se na první pohled nejlépe pozná zezadu. Dřív totiž bude čert jezdit do práce na bruslích, než přestanou značkoví výrobci škudlit s množstvím A/V výstupů. Předpoklad, že základní model připojíme v 99% případů přes SCART k CRT televizi, je však většinou správný, a pokud chce mít někdo za pár korun k dispozici také prostorový 5.1 zvuk, musí se tak jak tak vrhnout do náruči neznačkových přístrojů. Philips osadil pro video dnes již běžné 12bit DAC (ovšem nové LG mají 14bit) převodníky na 108MHz, takže obraz je klidný a v rámci možností základní kategorie i pěkně vykreslený, bez šumu nebo nežádoucích fragmentů.

Ovladač není z největších, ale do ruky padne dobře

Philips patrně reaguje na ceny ropy ve světě, šetří plastem a dělá hodně malé dálkové ovladače. U DVP 3260 naštěstí nedošla tato “miniaturizace“ až tak daleko jako třeba u nedávno testovaného set top boxu stejné značky. Všechny základní ovládací prvky jsou v dosahu palce, který odpočívá na velkém středovém potvrzovacím tlačítku. Chybí barevné odlišení tlačítek a při jejich stisku nelze často hmatem určit, zda už je stlačené dostatečně nebo ještě ne. Naštěstí to poznáme na reakci přehrávače, protože citlivost a směrovost IR signálů je tradičně výborná.

České menu chybí, na což přestáváme být zvyklí

I přes unifikovaný Philips skin menu přístroje je patrné, že uvnitř tepe starý známý čip Mediatek 1389. Výrobce ale při výrobě jazykových mutací menu pozapomněl na nás Čechy a i když se menu moc často nepoužívá, jsme na svou mateřštinu u spotřební elektroniky už tak nějak zvyklí. Kdekoho tedy její absence zbytečně odradí.

Procházení adresářové struktury je u Mediateku vždy hračka

Zatím co přehrávání DVD filmů je bez problémů, u multimédií jsme hned z kraje narazili na nepříjemnou chybu v zobrazení na širokoúhlých obrazovkách. Přístroj tvrdošíjně zobrazuje vše od samotného filebrowseru, přes JPEG obrázky až po DivX video (i zoomovaného) jen a pouze v formátu 4:3 a tak jsou po bocích černé pruhy. Chyba je přitom pouze na SCART výstupu. Nezbývá, než doufat v opravu firmware. Je to totiž škoda, protože jinak Philips potenciálu použitého čipu využil poměrně dobře. JPEG obrázky se vykreslují velmi detailně, i když s většími si dá Philips chvíli na čas. Přehraje celou plejádu běžných zvukových souborů včetně, WMA a OGG Vorbis. Neumí, stejně jako většina konkurence, akorát FLAC.

Titulky jen stejného názvu a ještě s chybami a sice velkým, ale špatně čitelným, fontem

Ani po stránce množství videoformátů si nestojí zle. Přítomna jsou všechna pozitiva (rychlé reakce, mnoho formátů včetně DivX Ultra a Nero Digital), ale i negativa (starý známý fakt, že Mediatek neumí dekódovat GMC v DivX, respektive Xvid videu). Horší je to s titulky, které jsou celkem odfláknuté. Čeština je sice v pořádku, ale bílé titulky jsou v tmavém podkresu špatně čitelné a často se ztrácí, neboť fontu chybí orámování. Navíc jsou hodně vysoko, špatné je i jejich zalamování a co je nejhorší, po zrychleném přetáčení se zcela rozhodí synchronizace (asi o 5 minut!).

Při pokusu dostat se hlouběji do videa jsme narazili na další nezanedbatelný problém. Zcela chybí možnost skoku na určitý čas, takže musíte použít zrychlené přetáčení (max. 32x) a přetáčet a přetáčet, až do hořkého konce…tedy požadovaného místa. Zatím co při přehrávání DVD se skoky dají realizovat přes tlačítko DISPLAY, u DivX se nám to nepodařilo. No prostě, je patrné, že na této části firmware je opravdu co zlepšovat.

Převod audio souborů do MP3 probíhá na jedničku

Naopak bezproblémové se nám jevilo USB rozhraní, které nám neodmítlo žádný z plejády USB flashdisků a MP3 přehrávačů. Philips zvládá přes USB přehrát všechna multimédia, co z optického disku. Připojení MP3 přehrávače má navíc ještě jednu rovinu použití. K dispozici je totiž funkce konverze vloženého Audio-CD na populární MP3, které se uloží právě na připojenou “flešku“. Zvolit lze kvalitu konverze, tedy bitrate, v rozmezí 96-320kbps a v režimu rychlé konverze nám vzorovou stopu s hrací dobou 2:09 minuty převedl za (na stolní přehrávač) pěkných 48 sekund. Kvalita výsledných souborů byla v rámci použité bitrate velice obstojná a tato funkce jistě přijde k duhu všem, kteří se nemají rádi s počítači, ale mají rádi svůj MP3 přehrávač a svou mohutnou sbírku Audio-CD. Pozor jen na příliš velké množství souborů na flash paměti (stovky), které Philipsu vadí a odmítá na takovou paměť převádět.

Chce to doladit

Philips měl našlápnuto na zisk pěkného hodnocení, ale současný nedoladěný firmware (verze 12.08.38.44, která je dostupná na webu výrobce) mu to dost zkomplikoval. Na jednu stranu pohledný, dílensky dobře odvedený přístroj s příjemným obrazem a výbavou, na stranu druhou dětské nemoci a chyby, kazící celkový dojem. Zdá se, že to je prokletí použitého čipu Mediatek, protože skoro žádný přehrávač na něm postavený nefungoval nikdy s první verzí firmware zcela správně. Ale to by neměla být pro tak renomovaného výrobce omluva, a to ani u nejlevnějšího modelu. Nakonec nás částečně uchlácholil funkčně povedenou možností konverze do MP3 a přece jenom širokou plejádou přehrávaných formátů. Dobře poslouží ale především pro nenáročné, ale stabilní přehrávání DVD.