Mediální přehrávač od Doonia jsme v redakci už měli v podobě modelu Entra. Byli jsme velmi zvědaví, jak naplní naše očekávání jeho kolega nové generace s označením Forty. Slibuje toho zvládnout ještě o poznání více, tak se na něj pojďme podívat.
Černý elegán
Na první pohled nelze z kompaktní krabičky obalu rozpoznat ani o jakou značku výrobku se jedná. Koneckonců to nelze poznat ani ze samotného těla přístroje a zdá se, že se jedná fyzicky o jeden z tisíců čínských OEM bezejmených přehrávačů, kterým jejich prodejní značku (a software) přisoudí až dovozce. To je dnes praxe naprosto běžná. Když se projdete třeba po Cebitu, najdete takových bezejmenných výrobců z dalekého Východu na každém kroku deset. Přitom nad pohledem do jejich portfolia zůstává často rozum stát, co vše a v jakých variantách se vyrábí. Nalezneme mezi nimi však propastné rozdíly. Od šuntových šílených kreací z vlastní dílny duševně chorého vývojáře, přes diskutabilní napodobeniny světových značek, po svébytná, původní a velice zajímavá zařízení.
Doonio Forty si dělá ambice zařadit se do druhé skupiny. Pohledná černá placka z klavírně leského plastu působi efektně, nicméně se velice rychle zapatlá otisky prstů. Hlavní prim v designu přirozeně hraje veliký LCD displej úhlopříčky 2,4’’. Sekunduje mu na boku pětice chromovaných tlačítek a další tři jsou na horním hřbetu. Trochu nezvyklé, ale užitečné, jsou dva výstupy na sluchátka. Ještě užitečnější je určitě nenápadná štěrbina slotu pro rozšiřující microSD kartu (měla by zvládnout až 2GB kartu). Na zadní straně se našlo místo i pro menší “chrchlák“, tedy reproduktor pro hlasitý poslech (pokud se dá o poslechu mluvit:).
Jestliže si potrpíte na nepřebernou škálu příslušenství, pak vás Doonio zrovna moc neuspokojí. Zde výrobce opravdu šetřil a kromě dvojice sluchátek, manuálu a USB kabelu se v balení nenachází zhola nic. Dokonce ani CD s nějakým software. Jeho absenci má suplovat zcela internet, na který se odkazuje návod například při hledání utility na konverzi DivX videa do podporovaného formátu. Přístroj lze nabíjet pouze přes USB, takže odpadá i nutnonst přibalení nabíječky. Tento způsob nabíjení není zrovna ideální, musíte mít po ruce počítač a mít ho pořád zapnutý, dokud se přehrávač nenabije, což je třeba někde na dovolené v Tramtárii celkem problém. Nezbyde než sáhnout do peněženky a přikoupit nějakou USB nabíječku. Samotné plné nabití Li-ion baterie zabere dvě až tři hodiny. O poznání rychlejší je “krmení“ daty přes USB 2.0 rozhraní.
Displej jako ostří žiletky
Hned po prvním startu lze odhadnout, co že to bude největší předností přístroje. Osazený LCD displej s rozlišením 320×240 bodů (při 262 000 barvách) nelze pojmenovat jinak, než jako skvělý. Velké rozlišení zajišťuje výbornou ostrost. Již tak parádní jas lze “vytáhnout“ v OSD menu ještě více, přirozeně na úkor výdrže baterie (při přehrávání videa je uváděno až 3 hodiny, hudbu vydrží přehrávat nepoměrně déle). Oproti displeji u modelu Entra nám Forty servíruje pěkně čitelný a věrný obrázek i při pohledu hodně z úhlu, a to jak horizontálním, tak vertikálním.
Veškerá manipulace s volbami se děje přes pěkné grafické menu, kde je jednotlivé ikonky posouvají tlačítky v kruhu, což je celkem jednoduché a účelné. Zde však intuitivnost ovládání tak nějak končí a je třeba si na ovládání delší dobu zvykat. Největší problém je asi ve výběru samotného souboru, který chceme přehrát. Procházení adresářové struktury dovoluje pouze funkce prohlížeče, ale v něm lze pouze trochu krkolomně a zdlouhavě vytvářet playlisty, ale nejde přímo z něj spouštět. Doonio při spuštění prohledá svou paměť a udělá si svou databázi obsahu a to co najde, vám naservíruje k přehrávání. Někomu to tak možná vyhovuje, já upřednostňuji pěkný grafický filebrowser, kde si spustím, co potřebuji.
Prohlížení fotek, čtení TXT souborů a FM rádio
Forty podporuje prohlížení fotografií JPEG a díky displeji, jsou fotky zhruba stejně čitelné, jako na obdobně velkém displeji fotoaparátu, tedy velmi dobře. I větší soubory se načítají relativně rychle. Asi bychom toho chtěli moc, kdyby byla ještě přítomna lupa. Prohlížeč textových souborů TXT využije asi málokdo, ale pokud by někdo přece jen zatoužil vzít si sebou na cestu svůj oblíbený román v této podobě, bude potěšen plnou podporou české znakové sady, a tedy dobrou čitelností. FM tuner je vcelku jednoduchý. K dispozici je automatické vyhledání dostupných stanic a jejich uložení. Doladit lze i manuálně. Citlivost je lehce nad šedým průměrem, pro občasné použití dostačuje.
Nahrávání a přehrávání
Jak už je zvykem, lze Forty použít jako diktafon. Stejně tak lze nahrávat z rádia, linkový vstup přehrávač nemá. Škoda, že neukládá přímo do úspornějšího MP3. Lze nastavit pouze tři kvalitativní režimy standardního WAV.
Prostředí samotného MP3 playeru příliš invenční není a na tak velké ploše by šlo vymyslet určitě něco efektnějšího i funkčnějšího. Většinu plochy zabírá poskakující ekvalizér, drobné ikonky nahoře poskytují pár doplňujících informací a na běžícím řádku pod nimi se zobrazují id3 tagy. Jak už jsem se zmínil, výběr třeba alba v jednom adresáři k přehrání je dost obtížné a z prostředí playeru nerealizovatelné. Přehrávač si poradí pouze se zaběhlými formáty jako MP3, WMA, WAV, AAC a OGG, relativně nový FLAC mu nic neříká. Kvalitu výstupního zvuku do značné míry určují levné špunty, ale ani po připojení pořádných sluchátek nelze čekat excelentní ozvučení. I přes různé možnosti korekce je zvuk průměrný ve srovnání s Emgetonem nebo IRiverem. Při srovnání s levnými MP3 přehrávači si však vede vcelku dobře. Zvuk je poněkud plošší, bez výraznějších basů, ale čistý a na poslech příjemný.
Video soubory Dooniu opravdu sednou. Opět těží z kvality zobrazovače a i přes relativně malou úhlopříčku, jsou DivX videa výborně sledovatelná. Před jejich nahráním však musíte absolvovat nezbytnou proceduru konverze DivX nebo Xvid do podporovaného formátu, pomocí utility MediaCoderSE, kterou se vám snad po chvíli hledání podaří stáhnout z internetu (šílený link v manuálu je nanic). Konverze si vezme nějaký ten čas, záleží na rychlosti počítače. Kupříkladu mé staré plečce (AMD Athlon 1700+) zabrala konverze 20minut videa cca 7 minut. Finální soubor videa SMV v rozlišení 320×240 zabere také cca třetinu kapacity svého předobrazu. Problém utility je v zachování správného poměru stran u širokoúhlých videí, se kterým si neporadí a hrdinům pěkně protáhne obličeje. Nezbývá, než se s tím smířit, nebo najít na webu lepší utilitu.
Forty:forty
Přiznám se, že jsem od Doonia Forty očekával trochu víc, než mi bylo schopno poskytnout. Hlavně software by si zasloužil poněkud přepracovat po stránce ovládání a volby přehrávaného obsahu. Přehrávač občas zatuhne a pak se hodí, že je přítomné tlačítko reset (což je dobře, mediální přehrávače tuhnou občas všechny a u těch co nemají reset ani vyjmutelnou baterii, musí člověk počkat, než se vybije). Poměrně dlouho trvá zapnutí, pokud jste před tím nahrávali nový obsah, přehrávač si musí nové soubory “osahat“. Karty, na které Forty sází jsou však silné: výborná kvalita přehrávaného videa, dvoje sluchátka, skvělý displej a možnost rozšíření microSD kartou jsou největší trumfy. Záleží na vás, jestli na tuhle hru přistoupíte.
+ kontrastní displej s vysokým rozlišením
+ rozšiřitelnost paměti
+ dva sluchátkové výstupy
– software MP3 části a špatná manipulace se soubory
– chudé příslušenství.
