Asi každý z nás má doma nějaký ten modem, nebo WiFi router. Občas i zkombinované v jednom zařízení. Kvalita těchto produktů je ale často velmi mizerná. A proto se setkáváme s výpadky připojení k Internetu, podivným zpomalováním, nebo úplným zatuhnutím přístroje. Leccos se dá ale snadno řešit – lepším chlazením, výměnou kondenzátorů nebo vyhozením nekvalitního produktu do koše.
V prvé řadě bychom si měli uvědomit, že najít dnes na trhu kvalitní zařízení typu ADSL modem – WiFi router není takřka možné. Určitě ne v segmentu SoHo, tedy small office – home office, neboli pro domácí použití. Používají se nejlevnější možné součástky a na trhu se objevují neodladěné produkty, které se přehřívají a kterým těsně po záruce vyschnou kondenzátory a začnou „zlobit“. Tedy pokud vůbec ty 2 roky přečkají.
Kvalitní WiFi router či modem? Sotva jeden z pěti…
Za posledních 8 let mi prošlo rukama mimo jiné mnoho ADSL modemů – D-Link DSL-584T, D-Link DSL-G684T, Zyxel 660-HWT3, Netgear DGN2000B, AirLive WN-300ARM-VPN nebo třeba 3Com OfficeConnect WL-553.
A výsledek? Z 6 routerů spolehlivě a dlouhodobě fungoval pouze 3Com. Pravda, byl nejdražší a určený i do podnikového prostředí. U ostatních docházelo střídavě k úplným dysfunkcím, nebo zhoršování chodu a nepředvídaným problémům.
DSL-584T byl například velmi slušný modem, nicméně po dvou letech mu odcházely kondenzátory a tudíž začal vykazovat nesmyslně dlouhé odezvy při zatížení, odpojoval se ze sítě a podobně. To stejné platilo i pro jeho WiFi kolegu DSL-G684T. ZyXEL 660-HWT3 se zase objevil na trhu v několika diametrálně odlišných verzích, přičemž některé například naprosto nezvládaly QoS (řízení priority provozu) – stačilo tuto funkci zapnout a model během chvíle zatuhl. Netgear DGN2000B a AirLive WN-300ARM-VPN mají potom takřka shodné vnitřnosti, přičemž rozdíly v provedení jsou celkem výmluvné – Netgear ví, že router je potřeba chladit, v AirLivu to tolik neřešili. Každopádně Netgear po pár měsících umřel zcela, AirLive zase začal velmi brzy zlobit jinak – jednak se přehříval, a za druhé začal odmítat připojené počítače přes LAN, zatímco Wi-Fi fungovalo dále. A tady nepomohlo ani lepší chlazení. A co 3Com, produkt nejznámější síťařské firmy, která již neexistuje (koupilo ji HP)? Ten se osvědčil naprosto nejlépe – zcela stabilní chod i při vysokém zatížení, více, než 5 let nonstop provozu bez poruchy. Až po této době odešel napájecí adaptér, po jehož nahrazení funguje modem dále. Zato se u něj již po tak dlouhé době objevují nafouknuté kondenzátory.
Nahoře Netgear DGN2000B, dole AirLive WN-300ARM-VPN. Na obrázku jsou u Netgearu odebrané pasivní chladiče. Netear byl chlazen lépe, pasivy obsahoval 2 – na obou větších Broadcom čipech. AirLive měl chladič jen na jednom Broadcom čipu. Jinak jde HW o velmi podobné přístroje. Ani jeden nelze označit za nějak kvalitní ADSL WiFi modem router. Doporučit lze i chlazení paměti – viz větší zvětšený obrázek s označenými přehrřívajícími se prvky
Přehřívání WiFi routeru či modemu
V čem tedy spočívají nejčastější problémy? Určitě je to nedostatečné chlazení. To se projevuje úplným zatuhnutím přístroje, nebo jeho zpomalením, či špatnou odezvou. Eventuelně jinými nepředvídanými kejklemi. Přitom stačí zahřívající se součástky opatřit alespoň základními hliníkovými pasivními chladiči. Ty můžete vzít například z čipových sad na nefunkčních základních deskách, nebo si koupit malé pasivy na paměti RAM. Ty mají přímo nálepky, takže budou držet. Do horizontálně stojících modemů stačí chladič případně jen položit na daný procesor s troškou teplovodivé pasty nebo použít teplovodivou samolepku.
WiFi modem a router od 3Comu nebyl původně chlazen vůbec. Ale doplnění o pár chladičů přijde vhod vždy – zvýšíte tím stabilitu a životnost zařízení
Nafouknuté nebo vyschlé kondenzátory
Druhým nejčastějším problémem routerů a modemů (a nejen těch, např. i základních desek a jiné elektroniky) jsou „unavené“ kondenzátory. Ty dostávají zabrat právě teplem v krabici a samozřejmě i běžným opotřebením. Kondenzátory ztrácejí svou kapacitu, vysychají a nafukují se. Jejich výměnou lze docílit opětovného bezvadného chodu přístroje.
Nové kondenzátory stejné, nebo lepší kvality, (se stejnou kapacitou, napětím a teplotní odolností) pořídíte v řádech korun nebo desetikorun. Koupíte je v prodejnách GES nebo třeba GM. Výměna je relativně snadná, stačí základní znalosti pájení. Bohužel se dnes již díky normě RoHS používají pájky bez olova, takže vyžadují výrazně vyšší výkon páječky. Pokud už se pro výměnu kondenzátorů rozhodnete, není od věci vyměnit rovnou všechny.
U nafouknutých kondenzátorů hrozí, že explodují. To sice nemusí být nutně nebezpečné, ale pachová stopa v ovzduší je velmi výrazná a velmi trvanlivá. Výměna kondenzátorů není nákladná a prodlouží životnost přístroje snadno na dvojnásobek
